Torben SCHMIDT (SKAGARACK) - Dnes už nenatočíš takové hity jako v osmdesátých letech

Dánská kapely Skagarack spala dlouhá desetiletí. Když se v roce 1993 rozpadala (k faktickému rozpadu došlo už o dva roky dříve), rovnalo se takřka jistotě, že konec je definitivní. Jak čas postupoval, ukázalo se, že to tak žhavé nebude. Ačkoliv dnes ve Skagarack působí ze starých časů jen frontman Torben Schmidt a kytarista Jan Petersen, tihle dva mají na co navazovat. Jak bude znít jejich tvorba po třech desítkách let, je zodpovězeno prostřednictvím comebackového alba „Heart And Soul“ a teď je otázka, jestli nadšení kapele vydrží delší dobu. ..více

[rozhovory]

[10.09.2023]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

SKAGARACK - Heart And Soul

Jak po letech navázat na takřka dokonalou desku „Hungry For The Game“, která je brána jako jedna z nejlepších ukázek evropského melodického hard rocku osmdesátých let? Jak přenést tehdejší feeling o více než třicet let, do doby, kdy styl, který Skagarack prezentovali, není na výsluní zájmu? To jsou otázky, které si dánská parta (nebo alespoň její dva původní členové, frontman Torben Schmidt a kytarista Jan Petersen) klást musela. Přestože Schmidt říká, že návrat kapely proběhl z touhy po zábavě, odezva publika jim lhostejná být nemůže. ..více

[recenze]

[10.09.2023]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 7,5/10]

ENDLESS EXAM - Voice of Passion and Agony

To, že finští Endless Exam hrají „teatraalista metallia“ aneb pro našince teatrální metal, je jasně patrné už z promo fotek čtveřice z Tampere. Důležité je, že hranice, za níž pitvořivá image slouží pouze k maskování hudebního neumětelství, zůstala v případě debutové desky „Voice of Passion and Agony“ v nedohlednu. Vzhled kapely, lehce nahánějící strach (zejména v případě zpěvačky Niny Kuronen s žánrově skvěle seštelovanými hlasivkami) a mile zapadající do béčkového horroru, spolehlivě koresponduje s muzikou ..více

[recenze]

[09.09.2023]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

ASKING ALEXANDRIA - Where Do We Go From Here

Je jen málo kapel, kterým skotačení ze stylu do stylu a experimentování napříč hudebním spektrem nezlomí vaz. Def Leppard na svém bestselleru „Hysteria“ předvedli naprosto elegantní obrat od původní zvuku, který se poohlížel až heavymetalovým směrem a výsledkem byl nadčasový fenomén. Když ale Mötley Crüe chtěli zkusit něco jiného na bezejmenném albu, byl z toho propadák jako vrata. A to jsme jen u největších hegemonů. Co teprve kapely, které nemají svou pozici na scéně zdaleka tak pevnou. ..více

[recenze]

[09.09.2023]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 4,5/10]

ECLIPSE - Megalomanium

Švédští Eclipse se ocitli v docela zajímavé pozici. Po dvaceti letech na scéně bývají označováni jako jedna z nejzásadnějších kapel melodického hard rocku současnosti (dostat se do předprogramu dua Mötley Crüe – Def Leppard svědčí o tom, že tohle tvrzení nebude jen reklamní tahák) a názvem aktuálně vydaného alba „Megalomanium“ dávají najevo, že jim sebevědomí nechybí (po albu „Monumentum“ se jim zjevně ramena ještě trochu přifoukla). A byť se frontman Erik Martensson vyjadřoval ..více

[recenze]

[08.09.2023]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 9/10]

Marc HUDSON - Starbound Stories

Zpěvák Dragonforce, Marc Hudson, vydal sólové album. Zpráva, která na první pohled působí zajímavě, ale také lehce překvapivě, jelikož zrovna tento frontman nepatří mezi vyložené mistry svého žánru, mnozí jej dokonce považují za největší slabinu současné tváře Britů. Je nicméně země, kde na jméno Marc Hudson slyší v podstatě bez výhrad. A není náhoda, že právě na tuto zemi cílí debutová deska "Starbound Stories" ze všeho nejvíc...více

[recenze]

[08.09.2023]

[Petr Štěpnička]

[1 komentář]

[hodnocení: 6,5/10]

HEIMDALL - The Almighty

„Je to jako nový začátek a jsme rádi, že písně takhle vyšly,“ prohlásil nedlouho po vydání alba „The Almighty“ kytarista Fabio Callurio. Za tímhle konstatováním je skryto mnohé. Během třech let, které proběhly od vydání druhé desky „The Temple of Theil“, museli Heimdall řešit dvě poměrně zásadní otázky a z obou vyšly jako jasní vítězové. Rozchod s dosavadním vydavatelstvím Elevate Records nasměroval kapelu do náruče agilnějších Scarlet Records, kteří dobře cítili potenciál, jenž v Heimdall dřímal a který měl šanci se pořádně probudit poté, ..více

[recenze]

[07.09.2023]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 9,5/10]

OLYMPOS MONS - Conquistador

Zlaté období každého žánru znamená zrod mnoha mimořádně kvalitních formací. Každou chvíli vznikají alba, která by kdykoli jindy platila za jednu z hlavních událostí sezóny, v inkriminované době ale můžou vlivem podobně zdařilých nahrávek trochu zapadnout. Je úkolem nás, zanícených žánrových fanoušků a občasných pisálků takové nahrávky vytáhnout z hloubi dějin a znovu je připomenout širšímu publiku. Jednou ze skupin, která si zaslouží opakovanou resuscitaci, je finská powermetalová formace Olympos Mons,..více

[recenze]

[07.09.2023]

[Petr Štěpnička]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]

Thrashmetalové novinky roku 2023 - část VIII. - kapely: GRAVERIPPER, ONIRIC PRISON a KARABINER

Když se to vezme kolem a kolem, ty nejlepší blackened-thrashmetalové smečky vznikají za oceánem. Ať už jde o kacíře z Latinské Ameriky (nejčastěji Kolumbie) nebo ze Spojených států (namátkou vzpomeňme spolky Toxic Holocaust, Skeletonwitch, All Hell nebo Wraith), vždy jde o zásadní kapely, které určovaly či určují soudobé žánrové směry. Nově se k těmto sebrankám přidává spolek GraveRipper z Indiany, a to ve velkém a grandiózním stylu. Crossoverové křížení stylů thrash, black, speed a punk..více

[recenze]

[06.09.2023]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: /10]

PAINKILLER - Pain nad Destruction

Co dělat v zemi, kde vás za všech stran obklopují ostrá pohoří, která se střídají s táhlým údolím, nebo chladivými jezery? Můžeš s trochou nadsázky v manufaktuře míchat čokoládu, přerovnávat zlato v bance nebo při pasení skotu trénovat na alphorn. Kluci ze švýcarského Unteribergu to vyřešili po svém - v roce 2011 založili heavy metalovou kapelu Painkiller. Jak to běžně bývá, zprvu se sehrávali na klasických hitech žánru, postupně přicházeli s vlastními kousky, protože obliba cover kapel, na rozdíl od českých luhů a hájů, tu není veliká. ..více

[recenze]

[06.09.2023]

[Jirka Lulek]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]

MAMMOTH WVH - Mammoth II

Na Wolfganga Van Halena se už nehledí jako na protekčního syna slavného Eddieho Van Halena, ale jako na talentovaného muzikanta, který po otci zdědil hudební geny, ovšem nutně nemusí kráčet v jeho stopách, i přesto, že byl členem Van Halen v jejich závěrečné epizodě a podílel se na comebackové desce s Davidem Lee Rothem „A Different Kind Of Truth“. Pro první hudební krůčky bylo členství ve Van Halen velmi důležité, stejně jako příjmení, ale bez skutečného talentu by mu to nebylo k ničemu, ..více

[recenze]

[05.09.2023]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]

PROJECT RENEGADE - Ultra Terra

Řečtí Project Renegade od počátku své kariéry působili jako talentovaní muzikanti, kteří nabízí zajímavý a neoposlouchaný alternativní metal. EP „Cerebra“ bylo dobré a debutová deska „Order Of The Minus“ potvrdila, že skupina má potenciál. Project Renegade se začali prosazovat, nicméně poté čtyři roky o nich nebylo příliš slyšet. Píše se léto 2023 a konečně je venku druhá deska Řeků. „Ultra Terra“ nabízí třináct songů a téměř hodinu hudby...více

[recenze]

[05.09.2023]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

NEW YORK DOLLS - Too Much Too Soon

V létě roku 1973 nebyla na newyorské undergroundové scéně větší senzace. New York Dolls byli všude a pravidelní návštěvníci klubových akcí na ně poukazovali jako na budoucí velkou věc. Pověst výtečné koncertní kapely je předcházela a proto se koncerty začínaly úctyhodně plnit. Kromě domovského New Yorku se kapela vypravila i na evropské turné, posílena vítězstvím v anketě časopisu Creem v kategoriích nejlepší i nejhorší kapela. „Dolls jsou ta nejodpornější kapela, že si je zamilujete,“ psalo se o nich v tomtéž plátku. ..více

[recenze]

[04.09.2023]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

VENDETTA - Black As Coal

Německá thrash metalová úderka z Schweinfurtu se v době rozpuku stylu zapsala ničivou thrashovou deskou „Go and Live... Stay And Die“, na které však byly patrné snahy o techničtější přístup ke kompozicím. To se plně projevilo na druhém a dnes asi nejznámějším albu „Brain Damage“. Písně plné ostrých riffů proložené mnoha zvraty a odbočkami měly vždy méně příznivců než přímočarejší projev Kreator nebo Destruction. Tak to na počátku devadesátek vzdaly i mnohem vyspělejší spolky Sieges Even, Mekong Delta nebo Coroner,..více

[recenze]

[04.09.2023]

[Jirka Lulek]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

MIDNITE CITY - In At The Deep End

Skutečnost, že se zpěvák Rob Wylde vzdal postu frontmana u pololegendárních Welšanů Tigertailz, musel fanoušky jeho domovských Midnite City potěšit. Jeho desetileté angažmá u Tigertailz nevygenerovalo moc hudby a když už, tak její kvalita se nedala moc srovnat s klasickými alby typu „Bezerk“. V Midnite City se Robovi rozvázaly ruce a rozhodl se ukázat, co v něm všechno je. Ani nevadilo, že si osvojil někdejší mustr Def Leppard, obdivně vzhlížel k Danger Danger a sem tam si vypůjčil nějaký vtípek od Poison, protože hned debutové album..více

[recenze]

[03.09.2023]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 7,5/10]

CAVALERA - Bestial Devastation / Morbid Visions

Důvodů k opětovnému nahrání dvojice prvních zápisů brazilské Sepultury mohlo být několik. Možná už bratrům Cavalerovým začalo lézt krkem, jak se jich redaktoři v každém druhém rozhovoru ptají na obnovení Sepultury v původní sestavě. Možná se dostavil pocit, že místo neustálého přibližování / kopírování původního odkazu, k němuž docházelo na albech Soulfly nebo Cavalera Conspiracy a jejž se stejně nikdy nepovedlo stoprocentně vzkřísit, bude lepší sáhnout po skutečných originálech a znovu je přivést na světlo boží...více

[recenze]

[02.09.2023]

[Petr Štěpnička]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]