TREES OF ETERNITY - Hour of the Nightingale

Ještě nikdy mi při psaní recenze nebylo tak smutno jako nyní. Recenze desky, která je první a zároveň i poslední. Trees Of Eternity tvoří zajímaví muzikanti. Bratři Normannové (ex-Katatonia, October Tide), Kai Hahto (ex-Swallow The Sun, Nightwish) a Juha Raivio (Swallow The Sun). Zpěv patří Aleah Stanbridge, kterou jste mohli znát jako hostující zpěvačku třeba u Amorphis či především Swallow The Sun. A právě Aleah opustila 18. dubna minulého roku tento svět. ..více

[recenze]

[10.02.2017]

[Tomáš Marton]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 9,5/10]

PRIDE OF LIONS - Fearless

Přestože je výsadou dnešních Frontiers Music (kromě záslužného vydávání nových desek legendárním kapelám) plácání všemožných superprojektů, kam průběžně vydavatelství umisťuje své koně z různých kapel, často bez ladu a skladu a s velice pochybným výsledkem, na Pride Of Lions se tak úplně dívat nedá. Většina těchto projektů nemá moc dlouhou životnost a z pravidla se rozpadají po jednom nebo dvou albech, která mívají všelijakou kvalitu. Pride Of Lions ovšem drží,..více

[recenze]

[10.02.2017]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]

RAINBOW - Difficult To Cure

„Ritchie je člověk, se kterým bych nedokázal žít… v jednom městě.“ Takto se na adresu svého někdejšího spoluhráče Ritchieho Blackmora vyjádřil David Coverdale. Ten s ním prožil dva roky v řadách Deep Purple a tu dobu pak označoval jako život pod taktovkou diktátora. A proto, když se začalo proslýchat, že se v Rainbow chystají personální změny, mohlo to překvapit jen málokoho. Možná udivil fakt, že se tato změna týkala bubenické stoličky, kterou opouštěl Cozy Powell. Tomu se stále více zajídal trend, ..více

[recenze]

[09.02.2017]

[Jan Skala]

[16 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

GRAVE DIGGER - War Games

Drž se, hrobníku, svojí lopaty! Je to až podivem, jak se u největších tahounů německé (a vlastně nejen té) heavy metalové scény koncem osmdesátých let projevila nákaza jménem v lepším případě experiment, v horším případě Amerika. Ani jednu z variant jejich příznivci skousnout nedokázali a následoval solidní kotrmelec. Grave Digger nebyli výjimkou. Jejich klopýtnutí bylo velmi, velmi důkladné a následky fatální. A byť třetí album „War Games“ (na které kapela poprvé částečně zakoketovala s koncepčním tématem) žádnou katastrofou ještě nezavánělo,..více

[recenze]

[09.02.2017]

[Savapip]

[11 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

BURNING POINT - The Blaze

To spojení vzbuzovalo nemalé naděje. O tom, že Pete Ahonen umí napsat chytlavé melodie není sporu. I když se nemůžu zbavit dojmu, že ty, kterými zásobuje svoji druhou kapelu Ghost Machinery jsou voňavější. Tím, že předloni vzal do party divokou Nitte Vallo, se nabízela spekulace o tom, že Pete své hrdlo vyhodnotil právě coby rozdílový článek mezi Ghost Machinery (kde září Taage Laiho) a Burning Point, a po patnácti letech za mikrofonem přenechal tenhle plac odpadlici z Battle Beast. Předloňské první společné dílo, ..více

[recenze]

[08.02.2017]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]

Stephen PEARCY - Smash

Nalijme si čistého vína. Kromě diskografie Ratt a debutového alba projektu Arcade „Calm Before The Storm“ stála ostatní tvorba zpěváka Stephena Pearcyho v podstatě za starou belu. Pearcy k sobě totiž nikdy nedokázal najít tak hbité skladatele, s jakými tvořil v osmdesátých letech Ratt a se kterými si připsal na konto nemálo výborných stadionových hitů, Na své sólové dráze (projekty jako Nitronic, Vicious Delite nebo Vertex můžeme taktéž počítat za výhradně jeho desky) ovšem styl,..více

[recenze]

[08.02.2017]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]

SISTERS DOLL - All Dolled Up

Nejprve si řekněme základní fakta. Sisters Doll jsou parta z města Collie, které leží na západě Austrálie. Kapelu tvoří pouze tři hudebníci, zpěvák a kytarista Brennan Mileto, basista Austin Mileto a bubeník Bryce Milet, kteří se dali dohromady v roce 2010 a jejich novinka „All Dolled Up“ je už jejich druhá deska, po pět let starém debutu „Welcome To The Dollhouse“. Už jen podle fotek všech tří členů je také hned zřejmé, jaký styl Sisters Doll hrají. A to, že mají nejblíže k hollywoodskému hair metalu osmdesátých přiznávají i oni sami ..více

[recenze]

[07.02.2017]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]

DYING PASSION - Black Threads

Dying Passion existují už od roku 1995 a za tu řádku let si vytvořili na naší scéně velké renomé. Jak čas šel, měnila se hudební tvář kapely, která začínala s doom metalem a došla až k atmosféricky orientovanému rocku. Nyní přichází se svým osmým albem „Black Threads“.

Desku otevírá „Connected With The Universe“, jejíž začátek je klidný a příjemný. Post-rockové harmonie se postupně probijí až k samotné písničce, která je velmi melodická a její refrén zapamatovatelný. ..více

[recenze]

[07.02.2017]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

JACK RUSSELL`S GREAT WHITE - He Saw It Comin`

Mohla by to být otázka legitimity. Proč vlastně Jack Russell, ten kouzelný pěvec, ale také pijan až na půdu, může používat logo Great White, když by z kapely před pár lety bez milosti vypoklonkován? Ono je to v podstatě jednoduché, protože u Great White se stalo to, čeho většina ostatních kapel není schopna. Dva hlavní kohouti na smetišti se totiž domluvili a jelikož kapelu spolu v roce 1977 zakládali, ovšem dál už v ní vedle sebe fungovat nemohou, logicky mohlo dojít na první bitvu. Ovšem práva na název, logo a všechno, co s Great White souvisí,..více

[recenze]

[06.02.2017]

[Jan Skala]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 9/10]

FIREWIND - Immortals

Je to už deset let, co Henning Basse zaskočil za zaneprázdněného (a bezesporu všestrannějšího) Apolla Papathanasia na koncertech Firewind, takže fakt, že jej před dvěma lety nahradil i na postu stálého zpěváka možná není tak úplně šokující. Upřímně řečeno, s každým dalším albem jakoby spolupráce kytaristy Guse G., klávesáka Boba Katsionise a křiklouna Apolla sklouzávala stále víc do jakési neobjevné rutiny a tuhle cestu bylo zjevně potřeba nějak změnit. Povedlo se. Důležité je, že ta změna je k lepšímu...více

[recenze]

[06.02.2017]

[Savapip]

[7 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]

KROKUS - Big Rocks

Fakta jsou jasná a podle nich jsou Krokus společně s Gotthard nejvýznamnější švýcarskou rockovou partou. Mohli bychom sice doplnit ještě průkopníky extrémního metalu Celtic Frost, ale přidržme se vyřčeného. Krokus byli rozhodně jasnou jedničkou už z kraje osmdesátých let, kdy byli na vrcholu slávy s alby „Headhunter“ a „The Blitz“, která bodovala i v Americe a která vyvrátila mýtus, že v zemi Helvétského kříže se kvalitní hard rock nehraje. Hrál se dokonce i v devadesátých letech, kdy se sice Krokus na pár let..více

[recenze]

[05.02.2017]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 7,5/10]

Mike OLDFIELD - Return To Ommadawn

Mike Oldfield je bezesporu jedním z nejvíce inspirativních kytaristů, kteří se kdy pohybovali v teritoriu rockové hudby. Jeho jméno se už léta staví na roveň takovým mágům, jako je David Gilmour, Mark Knopfler, Jimmy Page, Jeff Beck nebo Eric Clapton a neexistuje snad člověk, který by neuznal (i když se mu nutně nemusí líbit), že minimálně slavná „Tubular Bells“, Oldfieldův debut z roku 1973, je dílo, které stvořil opravdový mistr svého řemesla. Tohoto britského čtyřiašedesátiletého kytaristu sice proslavily ..více

[recenze]

[04.02.2017]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 7,5/10]

STEELFAITH - Propustka z nebe

Po deseti letech a dvou krátkometrážních poskocích vydali lovosičtí Steelfaith svojí první dlouhohrající desku. Tedy dlouhohrající…, ona jen o necelé dvě minuty přetáhne délku třísesterského alba „25:01“, které rozdělilo hudební svět na krátký a dlouhý. A když k tomu připočtete ještě tu maličkost, že jednu ze skladeb Steelfaith představili na dva roky starém épíčku, je jasné, že tvůrčím přetlakem tahle parta zrovna nesrší (což není nic nového, nízkou tvůrčí hemživost kapely jsem namítal již minule). ..více

[recenze]

[04.02.2017]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]

KREATOR - Gods Of Violence

Tak jsme se dočkali. Jedno z mála velkých thrashových jmen, které v posledních letech nevydalo nové album, se konečně pochlapilo a v závěru ledna přišlo se čtrnáctou studiovkou s názvem „Gods Of Violence“. To zároveň doprovází bohatá sbírka videoklipů, z nichž dva byly zveřejněny ještě dlouho před samotným vydáním desky a právě ty u mě nastartovaly nemalé pochyby o její kvalitě, neboť ani jeden z uvedených příspěvků neoplýval kýženou atraktivitou a spíše naznačoval totální recyklaci dřívějších nápadů...více

[recenze]

[03.02.2017]

[Petr Štěpnička]

[15 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]

SOCIAL STAIN - Social Stain

Když se řekne retro, zpravidla si každý představí mladé vlasaté vousáče, jak si hrají na orvané zhulence ze šedesátých a sedmdesátých let, ale málokdo si uvědomí, že retro už jsou vlastně i devadesátá léta. Není známo, jestli to tak bere i nová finská kapela Social Stain, ale rozhodně to tak zní. V jejich propagačních materiálech stojí, že kapela se orientuje na hudbu začátku devadesátých let a jejími největšími oblíbenci jsou Therapy?, Guns N`Roses, Alice In Chains a Metallica z období svého bestselleru z roku 1991..více

[recenze]

[03.02.2017]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

RAINBOW - Down To Earth

Ač se to dnes může jevit neuvěřitelně, za změnami v sestavě kapely, které se uskutečnily na konci roku 1978, nebyly názorové střety mezi hlavními kohouty, čili Blackmorem a Diem. Přestože Ronniemu po třech skvostných albech rostl hřebínek, Blackmoreovi vadila jiná věc. Dio nebyl totiž přijatelný zpěvák pro tehdejší americkou mládež, kterou nezajímaly báchorky o dracích, magii, středověkých běsech. Za oceánem tehdy zhusta letělo AOR a největšími kapelami té doby byly Foreigner a Journey...více

[recenze]

[02.02.2017]

[Jan Skala]

[16 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

GRAVE DIGGER - Witch Hunter

Na přípravu druhého alba vážně nebylo moc času, vždyť prvotinu „Heavy Metal Breakdown“ a následující „Witch Hunter“ od sebe dělí jen sedm měsíců! Ale proč ne, když Grave Digger měli co nabídnout a tvorba jejich písní zjevně nevyžadovala sáhodlouhé komponování, vymýšlení kliček a proplétání aranžerské košatosti. Grave Digger na svém druhém albu vsadili na formuli, použitou v kole minulém, kterou lehce ořezali o atmosférické prvky a bez zřetelné potřeby cokoliv na své tvorbě měnit vyprskli album „Witch Hunter“...více

[recenze]

[02.02.2017]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 9/10]