AUTOGRAPH - Louder

Když se Autograph se svým debutovým albem „Sign In Please“ vyšplhali na devětadvacáté místo amerického žebříčku, dostali zlaté ocenění a jejich singl „Turn Up The Radio“ rotoval éterem od rána do večera, zdálo se, že je zaděláno na zářivou budoucnost. Z té ale nic nebylo. Autograph, kteří jsou řazeni do první vlny amerického hair metalu, nebyli nikdy tak přitažliví jako Mötley Crüe nebo Ratt a když pak nastoupili zajímavější party jako Poison nebo Cinderella,..více

[recenze]

[06.02.2016]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]

ANTHRAX - For All Kings

Když vyšla předchozí deska „Worship Music“, slibovali Anthrax její pokračování co nejdříve, protože fanoušci se jim tehdy za velmi silný materiál odvděčili vřelým přijetím a desku vynesli až na dvanácté místo americké hitparády, což je suverénně nejlepší umístění od legendární desky „Sound Of White Noise“ ze třiadevadesátého. Jenže než kapela přišla s novinkou, uběhlo pět let. ..více

[recenze]

[05.02.2016]

[Jan Skala]

[33 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]

STEELPREACHER - Devilution

Čistá hlava, nekomplikovaná přímočará uhalekaná jízda, ideální muzika někam za volant nebo ještě lépe na divokou párty. Jako by Germáni Steelpreachers pozvali na bečku haldu svých rock´n´rollových, bigbítových i metalových kámošů, ale dřív, než poslední hosté vůbec dorazili, stačili jim Motorhead a S.D.I. takřka všechno vyslopat, W.A.S.P., , Saxon, Pretty Maids či Accept vytáhli pár posledních loků a na řadu dalších zbyly už jen oschlé chlebíčky. ..více

[recenze]

[05.02.2016]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

Gary MOORE - G-Force

„Gary Moore je zpátky v Thin Lizzy“ hlásaly koncem roku 1978 titulky snad všech hudebních periodik na světě. Thin Lizzy byli na vrcholu sil a Moore byl považován za jednoho z nejlepších hardrockových kytaristů na světě. Spojení znovu ohromující. Tentokrát to bylo trochu jiné než v roce 1973, protože Moore byl prohlášen za stálého člena a s tímto statusem se pustil do práce na desce „Black Rose: A Rock Legend“, Lynottově nomen omen. ..více

[recenze]

[04.02.2016]

[Jan Skala]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

RAMMSTEIN - Sehnsucht

Rok 1997 byl pro Rammstein klíčový. Debutová deska slavila úspěch, ale hlavně se o kapele začalo mluvit v zámoří díky spolupráci s Trentem Reznorem a Davidem Lynchem na soundtracku k filmu Lost Highway. Upoutání pozornosti bylo učiněno za dost, když se do médií dostal klip k písni „Du hast“. Jednoduchý recept složený z repetitivního textu, triviální hudby a efektního klipu připomínající heist movie, ..více

[recenze]

[04.02.2016]

[Radek Neuman]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]

AVANTASIA - Ghostlights

Hvězdný metalový cirkus Avantasia se za roky své existence dostal do povědomí fanoušků velmi hluboko a vydání nové, velmi očekávané novinky interesovalo i mnoho lidí, které melodický metal zajímá méně než politiky spokojenost voličů. Stejně jako vždy ani tentokrát není nouze o významné hosty z řad vokalistů i instrumentalistů, a i když mnoho z nich jsme mohli slyšet na předešlých deskách ..více

[recenze]

[03.02.2016]

[Hermes]

[27 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]

HONEYMOON DISEASE - The Transcendence

Honeymoon Disease jsou na rockové scéně takřka novým pojmem a jejich historie je tak krátká, že nevydá ani na jeden odstavec této recenze. Kapela v podstatě funguje od roku 2014, kdy vyšlo její první demo „Belleuve Groove“, které ale bylo tak dobré, že vzbudilo zájem firmy Napalm Records a ta s kapelou záhy podepsala smlouvu na debutové album. To se objevilo pod názvem „The Transcendence“ na konci minulého roku..více

[recenze]

[03.02.2016]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 7,5/10]

MESSENGER - Starwolf - Pt. 2: Novastorm

Poslové z Německa loni přišli se svojí šestou řadovkou, což není velké číslo, vezmeme-li v úvahu, že se na scéně pohybují již od roku 1990. Menší produkce desek je ale v jejich případě jenom ku prospěchu věci, neboť se pohybujeme na území tradicionalistického metalu (sami muzikanti se pasují na true metalisty), kde je manévrovací prostor široký jako úsměv blondýny po plastické operaci rtů...více

[recenze]

[02.02.2016]

[Petr Štěpnička]

[1 komentář]

[hodnocení: 7,5/10]

SERENITY - Codex Atlanticus

O tom, že historická fakta jsou pro rakouské Serenity dokonale nosným tématem, nás tahle parta kolem skvělého frontmana Georga Neuhausera několikrát přesvědčila. Nevyslovená výzva, která před tímto spolkem stála, totiž album, věnované jednomu koncepčnímu tématu, byla na pátém albu „Codex Atlanticus“ konečně zdolána a za hlavního hrdinu alba byl vybrán nikdo menší, než Leonardo Da Vinci. ..více

[recenze]

[02.02.2016]

[Savapip]

[14 komentářů ]

[hodnocení: 10/10]

INFINIGHT - Apex Predator

Vítězná sestava se nemění, to je známé pravidlo. Němečtí Infinight, kteří celou patnáctiletku své existence strávili v konstantním složení, toho zatím sice na mezinárodním poli se svými dvěma deskami a dvěma épíčky mnoho nevyhráli, ale soudě podle jejich formy na vloni vydaném třetím albu „Apex Predator“, důvod k tomu měnit sestavu rozhodně nemají. Jejich melodický power metal s osvěžující thrashovou polevou totiž nabízí nespočet chytlavých momentů,..více

[recenze]

[01.02.2016]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

RHAPSODY OF FIRE - Into The Legend

…Nejepičtější, nejlepší, nejambicióznější produkce, jaká kdy byla vytvořena a nesnese s ničím srovnání. Tři sbory – operní, epický a chlapecký (!). Symfonický orchestr s posílenou smyčcovou a žesťovou sekcí. Originální keltské a barokní nástroje. Zkrátka více než sedmdesát minut hudby bez kompromisů…

Jak krásně se takové informace čtou, jak nadějně působí..více

[recenze]

[01.02.2016]

[Hermes]

[9 komentářů ]

[hodnocení: 5/10]

LUNA RISE - Dark Days & Bright Nights

Pokud byste se mi pokoušeli tvrdit, že album „Dark Days & Bright Nights“ je jakýmsi raným počinem Japeho Perätala z doby, kdy puberťák Jape ještě neměl hlas dozrálý do své plné síly a charakteristické barvy, bydlel v Itálii, kde při chytání bronzu slunce rozpustilo většinu jeho melancholických nálad a kdy se stejnou měrou pohyboval pod rockovými pódii i na tanečním parketu, možná byste mě dokázali přinejmenším nahlodat, ..více

[recenze]

[31.01.2016]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

HAXNA - Poslední večeře přeživších

Klatovská HaXna vydala své druhé EP, nazvané „Poslední večeře přeživších“. Přiznám se, že za takhle nemastným úvodem se skrývá určitá rozpačitost nad tím, jak vybruslit z faktu, že dvě třetiny téhle nahrávky mě (coby příznivce takové té typicky domácí scény) docela baví a oslovují, ale ta omáčka kolem, související s tímto albem snahu kapely lehce devalvuje. Vyrovnat se s poměrně svérázným názvem kapely i lehce infantilním coverem je celkem malina..více

[recenze]

[30.01.2016]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 4,5/10]

LYNAM - Bombshell

Americká čtveřice Lynam je v Evropě a zejména pak u nás takřka nepopsaným listem, přičemž v domovské Americe jí rozhodně pozice nějaké „no name“ kapely nepatří. Tahle parta už má za sebou pět řadových alb, které ji dostaly do pozice černého koně soudobého amerického hard rocku. Navíc jejich zpěvák Jacob Bunton se stále častěji prosazuje v jiných projektech, ať už je to spolupráce s původním bubeníkem Guns n´Roses Stevenem Adlerem v jeho současné kapele Adler..více

[recenze]

[30.01.2016]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

THE CARBURETORS - Laughing In The Face Of Death

Kříženec mezi Chuckem Berrym a Motörhead? I tak by se dala stylově zařadit hudba norských rockerů The Carburetors. Ty už patnáct let vede Eddie Guz, který v minulé dekádě nazpíval první dvě alba projektu Chrome Division, heavymetalového tělesa, tvořeného zástupci extrémní severské scény v čele s kytaristou Dimmu Borgir Shagrathem. Spolu s Chrome Division ale paralelně fungovali i The Carburetors..více

[recenze]

[29.01.2016]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]

Symfonické trio - kapely DARK SYMPHONICA, ARCANE SYMPHONY a SYMPHONIC DESTINY

Tematickým pojítkem dnešní recenze je slovo „symfonie“. Vypovídají o tom ostatně už samotné názvy kapel, nejde ovšem o záměr, ale pouhou shodu náhod. Prvotním impulsem k sepsání tohoto stylově propojeného dílu byla australská parta Dark Symphonica a její debutové album „Immersion“, k jehož poslechu nás "pozvala" vydavatelská firma, posléze i zdařilý motiv na obalu desky. Tím ale kladné položky končí. ..více

[recenze]

[29.01.2016]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: /10]

Gary MOORE - Back On The Streets

Námluvy s Thin Lizzy netrvaly dlouho. Lynotta totiž posílili dva velmi zdatní kytaristé, Scott Gorham a Brian Robertson, protože Gary Moore se nechtěl stát pevnou součástí kapely a na začátku roku 1975 z ní už byl definitivně pryč. Připojil se k hvězdnému projektu Colosseum II, kde se zařadil po bok budoucího klávesisty Ozzyho Osbournea a Deep Purple, Dona Aireyho, basisty Neila Murraye (později působícího ve Whitesnake a Black Sabbath), ..více

[recenze]

[28.01.2016]

[Jan Skala]

[7 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]