LYKAION - Heavy Lullabies

Itálie patří, co se metalu týče, k jedné z nejproduktivnějších zemí Evropy. Avšak díky tomu, že tamní vydavatelství a hudební průmysl není zrovna na nejvyšší úrovni, je pro většinu italských kapel těžší prorazit, pokud jejich jméno již není dlouhodobě zaběhnuté. Právě v Itálii se však rodí spoustu kapel, které mají potenciál a kdyby pocházely z Německa, Švédska nebo Finska, cestu k úspěchu by měly jednodušší. ..více

[recenze]

[23.03.2015]

[Veronika]

[1 komentář]

[hodnocení: 7/10]

DIR EN GREY - Arche

Vznikli v roce 1997, natočili devět studiových alb a patří mezi nejpřednější japonské kapely. To jsou Dir En Grey, kteří před vánoci vydali novinku „Arche“. Původně začínali spíš jako hard rocková kapela s pro Japonce typickou „visual kei“ podobou. Postupně však kapela začala experimentovat a hlavně potemňovat. Po roce 2000 z nich byla extrémní nu-metalová skupina s kontroverzními klipy a komerčně úspěšné těleso nejen doma, ..více

[recenze]

[22.03.2015]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

INHIBITOR - Život je hra

Pražské crossoverové trio Inhibitor vydalo koncem loňského roku své debutové album. Pro ty, kteří dají na zaběhnutá klišé a předsudky, by mohla úvodní věta stačit k tomu, aby si odvodili, co je na desce „Život je hra“ čeká. Inhibitor se totiž z obvyklé charakteristiky těch nejzásadnějších zmíněných proměnných nijak nevymykají. Tedy platí, že je-li muzika tvořena pouhými třemi lidmi, je a) slyšet úplně všechno, ..více

[recenze]

[21.03.2015]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5/10]

ALŽBĚTA - Zpověď

Novobydžovská Alžběta vznikla v roce 1997, brzy na to se rozpadla, aby se opět zrodila před čtyřmi lety, po celkem složité anabázi, ve které hrají roli kapely jako Atlantis, Epitaf i Epitaph. Je to ale celkem jedno, neb na debutovém album „Zpověď“ (2013) je stejně většina písní původních. A rovnou dodávám, že je to velká zábava! ..více

[recenze]

[21.03.2015]

[Petr Štěpnička]

[9 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

SATYCARION - Hysterium

Jakékoli melodické album vzešlé z domácích luhů a úhorů je nutné vítat s nadšením podobným rozvášněnému publiku na biatlonových akcích v Novém Městě na Moravě. Pokud se ještě chvíli přidržíme této analogie, bylo by zároveň naprosto ideální, kdyby po každé odehrané skladbě posluchač vykřikl šťastné „JOO!“, podobně, jak to činí diváci, když některý z našich borců trefí čerň terče. ..více

[recenze]

[20.03.2015]

[Petr Štěpnička]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 6/10]

MOONSPELL - Extinct

Pryč jsou doby, kdy Moonspell udávali tón metalovému hnutí. Možná ani oni sami neví, co se v dobách „Antidote“ a „Memorial“ pokazilo, ale prostě především tyhle dvě desky je otočily do protisměru a i v rozpisu kapel na řadě festivalů se jméno Moonspell už neobjevovalo na předních pozicích. Najednou jako kdyby neuměli navázat na svá stylotvorná dílka „Wolfheart“ a „Irreligious“ a ztratili i schopnost experimentovat ..více

[recenze]

[20.03.2015]

[Jan Skala]

[6 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

AC/DC - Highway To Hell

Čím se AC/DC stávali většími a slavnějšími, čím rostly prodeje a koncerty byly stále natřískanější, tím větší začínaly být problémy se zpěvákem Bonem Scottem. S vydáním živáku „If You Want Blood“ se ukázalo, že cesta, kterou kapela nastoupila, je ta pravá. Aniž by museli AC/DC uhnout ze svého přesvědčení, prodeje utěšeně stoupaly i ve Spojených státech. Tam si AC/DC dávali dohromady se začínající heavymetalovou vlnou, ..více

[recenze]

[19.03.2015]

[Jan Skala]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 10/10]

AUGUST BURNS RED - Constellations

Corové kapely mají vždy po pár letech v hudební branži jedno velké úskalí – zní stále stejně. Předepsaná hudba má jisté mantinely, kde i sebeinovativnější riffy a breakdowny budou stejně pořád riffy s breakdowny. Proto se často mění zvuk kapely a i jejich skladatelské cítění se posune blíže k melodickým partům a začne se experimentovat (tento přerod dotáhli ad absurdum Bring Me The Horizon). Právě tento bod sedí dokonale na třetí desku „Constellations“, ..více

[recenze]

[19.03.2015]

[Radek Neuman]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

DANKO JONES - Fire Music

S kapelou Danko Jones, nebo se zpěvákem a kytaristou téhož jména, chcete-li, jsem se poprvé setkal v roce 2010, když jeli jako předkapela s Guns n´Roses na jejich „Chinese Democracy World Tour“ a tehdy při takřka nekonečném čekání na Axla jejich rock n´roll sice neurazil, ale člověk už byl dost nasraný na to, aby jej mohl pořádně vnímat. Pak šli opět mimo mě, přestože „Fire Music“ je už jejich sedmá deska a sám Danko má v rock n´rollových kruzích až kultovní status. ..více

[recenze]

[18.03.2015]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]

CRUACHAN - Blood For The Blood God

Díky radikálnímu návratu skoro až ke kořřenům kapely jsem o tři roky starém albu „Blood On The Black Robe“ prohlašoval, že s ním Keltové Cruachan důkladně zatřesou s táborem fanoušků. Před aktuální edicí druhého dílu plánované „krvavé“ trilogie“ „Blood For The Blood God“ Cruachan tentokrát zatřásli se sestavou, ve které si staronový frontman Keith Fay ponechal pouze duo folkáčů flétničkáře Johna O´Fathaigha a houslistu Johna Ryana..více

[recenze]

[18.03.2015]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]

ALKEHOL - R.U.M.

Tuzemští Alkehol vydávají svá studiová alba s železnou pravidelností. Svým fanouškům na konci loňského roku nachystali již patnáctou řadovou desku, kterou (velmi neoriginálně) nazvali „R.U.M.“ Naštěstí je název jen jednou z mála věcí, které bych desce vysloveně vytkl.

Kapela má u mě jedno nesporné plus, díky kterému jí rád odpouštím mnohé nedostatky, ..více

[recenze]

[17.03.2015]

[František Šafr]

[44 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

SERIOUS BLACK - As Daylight Breaks

„Supergroup“, skupina tvořená zasloužilými muzikanty, vždy láká k poslechu a fanoušek od ní mívá nemalá očekávání. Do této situace se dostávají s albem „As Daylight Breaks“ pánové Urban Breed, Roland Grapow, Thomen Stauch, Mario Lochert, Jan Vacik a Dominik Sebastian pod hlavičkou Serious Black. Očekáváte-li fenomenální spojení Blind Guardian s Masterplan či prvotiny Bloodbound,..více

[recenze]

[17.03.2015]

[Veronika]

[8 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]

SOTO - Inside The Vertigo

Letos padesátiletý americký zpěvák Jeff Scott Soto je rozhodně jedním z nejpilnějších rockových pěvců své doby. Dodnes má na kontě více než sto alb, která nazpíval nebo se na nich podílel a přitom se nejedná o žádné podřadné interprety, kterým kdy přispíval na desky. Vždyť posuďte sami… Kromě šesti sólových alb vedl léta vlastní kapelu Talisman, zpíval na prvních albech Yngwieho Malmsteena a těch nejznámějších od Axela Rudiho Pella. ..více

[recenze]

[16.03.2015]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 6,5/10]

ADOR DORATH - The Very Essence of Fire

Konečně jsou po pěti letech zpět s novým albem. O kom je řeč? O jedné z nejlepších českých metalových kapel. Dle mého tak o Ador Dorath mohu mluvit. Jejich předchozí desky „Adon Nin Edeleth Ador Dorath“ (2004), „Symbols“ (2005) a „Bestiari“ (2009) přinesly originálně pojatý mix black/death metalu a gotiky. Co se za těch pět let změnilo? Zejména už v jejich řadách není zpěvačka Anna Neuwirthová a náhradu za ní ani kapela nehledala...více

[recenze]

[16.03.2015]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]

PLANETHARD - Now

To, že Italové Planethard začínali před jedenácti lety jako přehrávači skladeb slavnějších kolegů, to už je taková tradiční obehraná písnička. To, že základ jejich tehdejšího playlistu tvořily rockové kapely jako Bon Jovi, Guns n Roses, Skid Row, či Motley Crue, to je svým způsobem směrodatnější. Planethard na svém čtvrtém albu (jak tomu bylo dřív, bohužel nemám tušení) totiž vstupují do řeky, která tady už jednou byla. Ta vlna se tenkrát valila ze Seattlu ..více

[recenze]

[15.03.2015]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]

MYST - Mystagogia

Začátek letošního roku byl štědrý na skvělé powermetalové počiny. Vzpomeňme jen na dílo „Gladiator´s Tale“ Švédů Veonity nebo reedici desky "Time" Kostaričanů Destiny (recenzi přineseme). Prvotina řeckých Myst se do této kvalitní linie může směle zařadit. S výše uvedenou žánrovou kolonkou si však tentokrát nevystačíme, musíme ji rozšířit o progresivní element, jenž se projevuje zejména v chytré struktuře a rozmanitosti nabízených kompozic. ..více

[recenze]

[15.03.2015]

[Petr Štěpnička]

[1 komentář]

[hodnocení: 7/10]

THE STORYTELLER - Sacred Fire

V nedávné recenzi (dle mého názoru nejlepšího) alba „Crossroads“ této švédské kapely jsem si posteskl, že se na následných počinech malinko vytratila chytlavost a nastoupilo průměrné kompoziční schéma. Je mi proto velkým potěšením konstatovat, že aktuální fošna „Sacred Fire“ ztracený dech opět chytla, a přinesla vydatnou powermetalovu krmi, po které sice nebudeme chtít „Vypravěči“ udělit michelinskou hvězdu, ale nasyceni bychom měli být více než příjemně. ..více

[recenze]

[14.03.2015]

[Petr Štěpnička]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]