NIGHTBLAZE - Nightblaze
Pro vyznavače AOR/melodicrocku nebude od věci...

Ronnie ATKINS - Make It Count
...nejlepší Atkinsova sólovka. Tady se Sava...

BIG BIG TRAIN - The Likes of Us
Skvelá a výpovedná recenzia, Jirko. Album je...

TIERRA SANTA - Mejor morir en pie
Díky, takový koment samozřejmě potěší :-)

TIERRA SANTA - Mejor morir en pie
Díky za tento seriál. Toto a předchozí...

MOTÖRHEAD - Inferno
Skvělé album, tvrdé, našlapané, hitové. Výborný...

Mark KNOPFLER - One Deep River
Mistr nejnudnější muziky na světě.

DEEP PURPLE - Machine Head
Co se týče Machine Head, mám z alba mírně...

DEEP PURPLE - Machine Head
Po tragickém počinu remixovaného alba Black...

RAGE - Afterlifelines
Nemohl jsem to najít ve vyhledávání. A díky za...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax





vzestupně
sestupně
vzestupně
sestupně

MATT SORUM´S FIERCE JOY - Stratosphere


Kdo je to Matt Sorum, snad není potřeba obšírně rozvádět. Někdejší hráč Guns n´Roses, The Cult a Velvet Revolver, už dva roky člen Rock n´Rollové síně slávy, se už dávno zařadil mezi bubenické legendy. Přestože jeho kolega z Motörhead Mikkey Dee na jeho adresu v polovině devadesátých let řekl, že „Matt je skvělej chlápek, ale to, že hraje s Guns z něj nedělá prvotřídního bubeníka…“, je Matt Sorum považován, a dovolím si říct, že právem, za světovou bubenickou extratřídu. ..více

[recenze]

[29.04.2014]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


Anette OLZON - Shine


Jak jinak začít tenhle článek, než tou nejlacinější otázkou, která se nabízí – tak jaký je život po Nightwish, Anetko? Jiný. S touto jednoduchou a hodně napovídající odpovědí máme tohle téma úspěšně za sebou a můžeme se v klidu věnovat Anetčinu „rozzářenému“ albu. Na kterém Anette Olzon dokazuje to, o čem donedávna ještě mnozí horlivě polemizovali. Totiž to, že umí zpívat. Ono když hlasivky napínáte pouze tím směrem a do těch vzdáleností, které vám jsou přirozené..více

[recenze]

[28.04.2014]

[Savapip]

[9 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


OUTLOUD - Let's Get Serious


V pořadí třetí deska řeckých hardrockerů Outloud, kteří se pyšní v sestavě jednou z hvězdiček power progresivních Firewind, Bobem Katsionisem, přináší i změny v line-upu. Přestože se v sestavě objevuje nový bubeník, na „Let’s Get Serious“ se paliček ujal host navýsost povolaný, George Kollias, a je to především jeho zásluhou, že alespoň některé aspekty alba šlapou jako hodinky. ..více

[recenze]

[27.04.2014]

[Veronika]

[1 komentář]

[hodnocení: 6,5/10]


STEELFAITH - Steelfaith


Ocelověrci z Lovosic mají kadenci necelou jednu skladbu ročně (a to ještě zaokrouhleně…). K tomuto postulátu jsem došel jednoduchým výpočtem. První demo s eponymním názvem vyšlo v roce 2009, letošní novinkové (opět eponymní) épíčko obsahuje celé čtyři písně. Ale čert vzal matematiku (třeba je v šuplíku toho materiálu podstatně víc), podstatné je, že ať šťouchnu do kterékoliv puzzlíku z celkové skládačky, prakticky u všeho je možné spokojeně konstatovat, že Steelfaith udělali, když ne krok, tak aspoň krůček vpřed...více

[recenze]

[26.04.2014]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


NICKE BORG HOMELAND - Ruins Of A Riot


„Čas pádí, čas letí, těžko ta léta vrátíš zpět…“ Přesně na tenhle popěvek deset let staré věci od Chinaski jsem si vzpomněl ve chvíli, kdy se mi do rukou dostala poslední deska zpěváka druhdy tááák slovutných švédských rockerů Backyard Babies Nickeho Borga. Kvůli tomu, že je na trhu už nějakou dobu a kromě jeho rodného Švédska se jedná o desku spíše utajenou, ale především kvůli tomu, že od rozpadu Backyard Babies je to letos už pět let. ..více

[recenze]

[25.04.2014]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


QUEENSRŸCHE – Q2K


DeGarmo byl pryč a na jeho místo přišel kytarista, producent a dlouholetý přítel kapely Kelly Gray, který s Tatem působil už v jeho první kapele Myth. Dva roky po neúspěšném „Hear in the Now Frontier“ přišel následovník s pěkným obalem, pitomým názvem a ještě horší muzikou. Po krachu vydavatelské společnosti EMI přešla kapela pod záštitu Atlantic records a doufala u nich v úspěšný start. Bohužel, sázka na rádiový rock nevyšla ani náhodou. ..více

[recenze]

[24.04.2014]

[Ray]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 4/10]


RADIX - Nezlomní a nezlomení


Už příští měsíc sfouknou bratislavští Radix čtrnáct svíček na svém narozeninovém dortu. I přes tohle úctyhodné číslo v kolonce věk se přiznám, že jsem o téhle partě slyšel poprvé až letos v souvislosti s jejich v pořadí druhým (od toho prvního jej dělí dlouhých osm let) studiovým albem „Nezlomní a nezlomení“. Ale na dobré věci není nikdy pozdě, co říkáte?..více

[recenze]

[23.04.2014]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


MAGNUM - Escape From The Shadow Garden


Více než čtyřicet let existence a osmnáct studiových alb na kontě dělá z Magnum živoucí legendu. Komerčně nejúspěšnější období z let 1985-1990 mají už dávno za sebou, ale každé jejich album je nositelem skvělé a dobře poslouchatelné hard rockové či AOR muziky. A ani nejnovější deska s (pro Magnum typickým) pohádkovým názvem „Escape From The Shadow Garden“ není výjimkou. ..více

[recenze]

[22.04.2014]

[Tomáš Marton]

[8 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


VANITY BLVD - Wicked Temptation


Kapely v jejichž čele stojí frontwoman, jsou dnes docela v kurzu. Abych se přiznal, řadu z nich, už jen z toho důvodu, že většina se orientuje na druh hudby mně nesympatický, a rozdíly jsou prakticky minimální, moc rád nemám. Jsou samozřejmě výjimky. Když už si vezmeme legendární The Runaways, špindíry Girlschool nebo panenky Vixen. Tam šlo vždy o osobitost (i když neříkám, že u Arch Enemy u ní nejde) a tyto kapely v podstatě ženu v čele rockové kapely..více

[recenze]

[22.04.2014]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


WOLFMOTHER - New Crown


Dnešní doba přeje retru, to je nad slunce jasnější. Proto se v poslední době objevuje stále více kapel, odkazujících na zlatá sedmdesátá léta. Kapel, které přesně ví, kde leží kořeny rockové hudby a k nimž se stále častěji vrací. Důvod je prostý. Zdánlivě v rocku bylo vše vyčerpáno a jediné, čím si kapela může zaručit úspěch, je vlastně recyklace. Přesto australští Wolfmother mají v této retro vlně výsadní postavení. Hrají to totiž velice dobře a tak přesvědčivě, že těžko uvěříte, ..více

[recenze]

[21.04.2014]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


DAWN OF DESTINY - F.E.A.R. ( Forgotten, Enslaved, Admired, Released)


Ti, kteří mají rádi sladké, půjdou vpravo, ti, kteří upřednostňují kořeněné, půjdou vlevo. No a ti, kteří zůstali stát uprostřed (na důvodu nezáleží, i když ideální by bylo, kdyby jim voněla kombinace těchto chuťových elementů) si můžou pustit páté album německých Dawn Of Destiny „F.E.A.R. ( Forgotten, Enslaved, Admired, Released)“. Dawn Of Destiny na něm svým způsobem pokračují tam, kde před dvěma lety skončili s předchozí deskou „Praying To The World“. Nabízejí mix melodií, které (v těch nejkrajnějších polohách) umí být..více

[recenze]

[21.04.2014]

[Savapip]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 7,5/10]


RAVERS - Flat Out


Tak tady jsou karty rozdané naprosto jednoznačně. Havířovští hard-heavíci Ravers mají pod kůží muziku, která kořenila a bobtnala v době, kdy kluci snad ještě ani nebyli na světě. A protože se osmdesátkového mustru kapela drží víc než systematicky (ono třeba i to víc než povědomé logo ukazuje na inspiraci tímto obdobím), vzniká v podstatě dvojí efekt. Na jedné straně vám kterákoliv ze čtyř skladeb, zaznamenaných na jejich loňském EP „Flat Out“ bude připadat hodně známá (v jednom případě jsem i chvílemi váhal nad tím..více

[recenze]

[19.04.2014]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


BATTLEAXE - Heavy Metal Sanctuary


Battleaxe, to jsou další pamětníci samotných začátků Nové vlny britského heavy metalu (NWOBHM), kteří vznikli přesně v ten rok, kdy Iron Maiden vydali svůj eponymní debut, Judas Priest uchvátili svět s „British Steel“ a Diamond Head s debutovou deskou „Lightining To The Nations“ zaujali dva mladíky z Los Angeles natolik, aby založili kapelu s názvem Metallica. O pár měsíců později, už v roce 1981, měli Battleaxe venku singl „Burn This Town“, který se v kruzích kolem časopisu Sounds stal okamžitě hitem...více

[recenze]

[18.04.2014]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 7/10]


QUEENSRŸCHE – Hear in the Now Frontier


„Tohle album zní, jako by se Geoff Tate přidal k U2 a skladby mu pomáhal psát někdo z Pearl Jam,“ prohlásil můj přítel při nuceném spoluposlechu „Hear in the Now Frontier“ pro tuto recenzi. A to aniž by věděl, že album bylo skutešně nahráno v domovském studiu druhé zmíněné kapely v Seattlu. Mixu šesté řadovky se ujal Toby Wright, který nedlouho předtím spolupracoval s Alice in Chains. ..více

[recenze]

[17.04.2014]

[Ray]

[8 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


MASSACRE - Back From Beyond


Když se řekne jméno kapely Massacre, každý správný deathmetalista si hned vybaví kultovní debut „From Beyond“ z jedenadevadesátého, který se okamžitě stal metalovým hitem číslo jedna v tehdejší sezóně. Jasně death metal tehdy frčel a když jej do rukou vezmou tři odpadlíci se Schuldinerových Death a to kytarista Rick Rozz, basista Terry Butler a bubeník Bill Andrews, které doplnil osobitý growler Kam Lee, tak je jasné, že je hned o senzaci postaráno. ..více

[recenze]

[16.04.2014]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 7/10]


MIRACLE MASTER - Tattooed Woman


Pamatujete na Marcuse Jürgense? Maníka, který před dvaceti lety zpíval v Brainstorm? Tak ten s nahrávkou „Tattooed Woman“, kterou začátkem března vypustili do světa německo-dánští rockeři Miracle Master nemá vůbec nic společného. Je totiž jediným členem kapely Pump, který se nahrávání desky neúčastnil. A na těch zůstavších pumpařích je mi velice sympatické (tedy, netuším, jestli v tom třeba nahrála roli autorská práva), že se se změnou zpěváka dokázali rozloučit se svojí minulostí a s novicem Oliverem Weersem ..více

[recenze]

[16.04.2014]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]


JIZZY PEARL - Crucified


Zpěvák Jizzy Pearl je na losangeleské scéně známý jako falešná pětka. Svých patnáct minut slávy si prožil začátkem devadesátých let, když se svými domovskými Love/Hate vydal debutovou desku „Blackout In The Red Room“, na kterou navázali v roce 1992 dvojkou „Wasted In America“. Obě desky byly podařené a sklidili zasloužený úspěch. Jenže s celosvětovou změnou hudebního vkusu Love/Hate brzy skončili. I když jejich hudba nebyla nikdy čistě hairmetalová (s nepodstatnou součástí jakéhosi crossoverového šílenství)..více

[recenze]

[15.04.2014]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


Listování : << < 362 / 615 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.27963 sekund.