ICED EARTH - Plagues Of Babylon

Jak je to všechno relativní. Noví Iced Earth jsou tak strašně Iced Earth, až je mi jich skoro líto, pronesla kolegyně Ray na adresu nového alba zmrzlíků. Noví Iced Earth jsou skoro tak moc Iced Earth, že kdyby byli ještě o něco víc, tak jsou strašně blízko ke své dávné dokonalé formě, tvrdím já. A ono si to vlastně ani neodporuje. Iced Earth prostě stále vaří z jedněch a těch samých ingrediencí, takže se může stát, že občas budete listovat pamětí, v kterém kousku jejich diskografie jste se s tím kterým motivem, riffem, či úryvkem potkali. ..více

[recenze]

[03.02.2014]

[Savapip]

[7 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

MAGNA VICE - Serpent Of Wisdom

Hudební sebemrskačství jako prase na všech frontách – nejen na straně muzikantské, ale i před reprobednama. Přesně tak na mě působí poměrně specifická prvotina finských progresivců Magna Vice, nazvaná „Serpent Of Wisdom“. U které nestačí, abyste byli pouhými příznivci progrese, abyste měli rádi sáhodlouhé a komplikované skladby, abyste bezmezně milovali koncepční příběhy, ve kterých se někdy hudební linie zadrhne na snaze udržet linku dějovou…, ke vstřebání hudby Magna Vice je třeba ještě také ..více

[recenze]

[01.02.2014]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5,5/10]

TIGERTAILZ - Knives

Když se koncem osmdesátých let mluvilo o přehnaně glamové image, často se v souvislosti s tím zmiňovala velšská kapela Tigertailz, která pochází ze semeniště výtečných rockových kapel, města Cardiffu (odsud jsou i Manic Street Preachers, Lostprophets nebo Bullet For My Valentine). Jejich tehdejší image plně korespondovala s hudbou, kterou kapela představovala na svých prvních dvou albech „Young And Crazy“ a „Bezerk“. Ovšem i tehdy jejich bezstarostný hair metal vyprodukoval několik zásadních hitů tehdejší glamové kultury...více

[recenze]

[31.01.2014]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

BLITZKRIEG - Back From Hell

„Zpátky z pekla.“ Kapela Blitzkrieg, respektive její frontman Brian Ross přesně ví, o čem mluví. Tahle kapela měla svého času nakročeno stát se jedním z vůdčích mluvčích Nové vlny britského heavy metalu. Kapela produkovala tehdy svou hudbu na docela vysoké úrovni (samozřejmě v rámci NWOBHM), měla hodně společného s Diamond Head, které týdeník Sounds ji pasoval na jedny z nejlepších nových kapel a jiní novináři o nich hovořili jako o nových Led Zeppelin. ..více

[recenze]

[31.01.2014]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]

L.A. GUNS - Shrinking Violet

Konec devadesátých let byl pro L.A. Guns asi nejzmatenějším obdobím v jejich historii. Všechno se to táhlo už od poloviny devadesátých let, kdy se rozpadla klasická sestava a Tracii Guns vydal pod hlavičkou kapely velice netypickou desku „American Hardcore“. Ta samozřejmě propadla, protože zbytek fanoušků klasických L.A. Guns nebyl na hardcorové experimenty zvědav a nový „věrný“ nepřibyl ani jeden. Jako hlavní viník byl označen zpěvák Chris Van Dahl, ..více

[recenze]

[30.01.2014]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 4/10]

HAIL OF BULLETS - III: The Rommel Chronicles

Hail of Bullets jsou historici. Ať už tématy svých textů, samotnou hudbou nebo personálním složení kapely. Holandská skupina vznikla v roce 2006, ale všichni pánové hudbu produkují už od počátku let devadesátých. Co člen, to pojem na death metalové scéně. Thanatos, Pestilence, Gorefest či Asphyx. Tahle jména sečtěte a máte Hail of Bullets. Zpěvák, textař a hlavní mozek tohoto uskupení se jmenuje Martin Van Drunnen (Asphyx, ex-Pestilence). Je velkým milovníkem historie. ..více

[recenze]

[30.01.2014]

[Tomáš Marton]

[14 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

RHAPSODY OF FIRE - Dark Wings Of Steel

Rok a půl jsme museli čekat na to, jakým materiálem nás obšťastní RHAPSODY OF FIRE, vedeni již pouze klávesovým mágem Alexem Staropolim. Luca již pomalu, ale jistě chystá nástupce své velmi kvalitní „prvotiny“, Alex se, spolu s kumpány, soustředil na živé hraní a s řádným albem přišli až teď.

Bohužel u obou autorů jde vidět, že bez toho druhého to už tak nějak „není ono“. Ovšem, zatímco Luca Turilli přišel s velmi dobrým albem, ..více

[recenze]

[29.01.2014]

[Hermes]

[13 komentářů ]

[hodnocení: 4/10]

BURNING SHADOWS - Gather, Darkness!

Dojem první – nadýchaně křehko-romantická náladovka s citem pro dramatičnost a výpravnost (pokud vás napadl Nightwish, tak prosím o dost skromněji)…, dojem druhý – Mike Scalzi se svými Slough Feg (to jsou hudební bráchové téhle kapely) mají venku nějakou novinku…, dojem třetí – ten kytarista asi občas poslouchal Running Wild a Iced Earth..., dojem finální – Burning Shadows? Ať už to je, kdo to je, nebylo by od věci mrknout po jejich starších věcech!!!..více

[recenze]

[29.01.2014]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

GHOST - Infestissumam

Pozdě, ale přece. Trvalo mi to tři čtvrtě roku než jsem se k druhé desce samozvaných švédských superstar vůbec dostal. V tomto případě jsem skutečně nepatřil mezi objevitele a muselo být mnoho vnějších impulzů, než jsem se odhodlal si tuhle práci dvou severských hudebníků pustit. A když jsem ji vyposlechl, musím konstatovat, že je to trochu škoda, že mi to takhle dlouho trvalo. Ale co, vždyť víte, co říkal Jiří Krampol…..více

[recenze]

[28.01.2014]

[Jan Skala]

[14 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]

HERETIC'S DREAM - Walk The Time

Hudba, která působí nenápadně a která mě ničím nemůže ohromit. To byla první věta, kterou jsem si v souvislosti s formací Heretic’s Dream v duchu vyslovil. Jenže na první dojmy jsem už v minulosti několikrát doplatil. Naposled to bylo třeba při poslechu francouzských Asylum Pyre, kteří podobně jako tito Italové sází na ženský zpěv. I když tyto dvě kapely od sebe rozeznáte okamžitě, mají toho hodně společného. Kromě onoho pocitu nevýraznosti při prvních posleších je nemůžete pevně zařadit do jednoho subžánru, aniž byste opomenuly ostatní vlivy. ..více

[recenze]

[28.01.2014]

[Mikka]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

GWYDION - Veteran

Portugalským Vikingům (zvláštní spojení) Gwydion trvalo třináct let, než svoje válečnické umění vybrousili natolik, aby vyrazili na první albovou zteč. A jelikož jejich dvě předchozí bitvy nedopadly vůbec špatně, útočí do třetice s novinkou „Veteran“. Což pro příznivce severské folk-pohanštiny určitě není špatná zpráva. Obzvlášť při vědomí, že Gwydion nemají potřebu nějak radikálně měnit svůj styl (oproti předchozímu albu „Horn Triskelion“ jsou jen o chlup syrovější, méně zpěvnější a na o něco méně čitelnějším..více

[recenze]

[27.01.2014]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

DUCK EXPLOSION - Zebra Pilot

Frantíci Duck Explosion jsou kousci. V době, kdy někteří už zcela rezignovali na fyzické vydávání CD nosiče, Duck Explosion se k tomuto postupu uchýlili a svůj debut na stříbrný kotouč zaznamenali. To by nebylo nic tak divného, kdyby EP „Zebra Pilot“ bylo aspoň o chlup delší, než ta necelá dvanáctiminutovka. Nabízí se otázka, jestli vůbec stálo za to takovýmhle krátkometrážním štěkem zaplácávat cédéčko. Odpověď je jednoduchá a jednoznačná – stálo...více

[recenze]

[25.01.2014]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

A HERO FOR THE WORLD - On Fire (EP) / Winter Is Coming (A Holiday Rock Opera)

Čas od času se mi do rukou dostane nahrávka, u které si kolikrát i mnoho hodin říkám, co mohlo její tvůrce vést k tomu, aby vůbec s něčím takovým na trh přišli. Peníze? Snaha udržení pozornosti o kapelu samotnou (bohužel, dnes často již řešena pouze formou sociálních sítí – propagací tunou stejně levných a stejně nekreativních klipů)? Snaha zavděčit se fanouškům (kterážto urputnost může být, a v tomto případě i je, zcela kontraproduktivní)? Nebo ještě i něco jiného? Nevím… ..více

[recenze]

[24.01.2014]

[Hermes]

[11 komentářů ]

[hodnocení: 1,5/10]

IMPERIAL STATE ELECTRIC - Reptile Brain Music

V undergroundu si Nicke Andersson vždycky liboval. Kdyby tomu tak nebylo, nehrál by na bicí na přelomu osmdesátých a devadesátých let s tehdy ještě podzemní deathmetalovou partou Entombed, a poté, co se dostala na vrchol s deskou „Wolverine Blues“ z třiadevadesátého, jal se Andersson založit tehdy ještě obskurní death n´rollovou formaci The Hellacopters, kde si vzal na svá ramena kytaru a postavil se za mikrofon...více

[recenze]

[24.01.2014]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

THE L.A. GUNS - American Hardcore

Uběhl rok od vydání „Vicious Circle“ a v L.A. Guns nezůstal kámen na kameni. Už době vydání zmíněné desky byla kapela do krve rozhádaná a přes slovutná prohlášení v tisku bylo jasné, že něco není v pořádku. Turné, až na pár chabě navštěvovaných koncertů se vůbec nekonalo, a řady L.A. Guns postupně opustil basista Kelly Nickels, zpěvák Phil Lewis a kytarista Mick Cripps. ..více

[recenze]

[23.01.2014]

[Jan Skala]

[19 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]

MAEGI - Skies Fall

Otloukat o hlavu Oganalpu Canatanovi, že se s prvotinou svého projektu Maegi svezl na vlně exkluzivních hostů na desce, by nemělo smysl. Oganalp se touto cestou vydal již před slušnou řádkou let v kapele Neverland. A na rozdíl od některých podobně smýšlejících autorů jsou jeho hosté, kteří se představí na albu „Skies Fall“, skutečně jen třešničkou na dortu. I bez jejich účasti by „Skies Fall“ byla zatraceně silná deska a Oganalp by ji svým sytým a barevným vokálem nejspíš v pohodě utáhl sám. Ale proč nedodat ..více

[recenze]

[22.01.2014]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]

BREAKDOWN OF SANITY – Perception

Když se řekne metalová Evropa, většina hudebního světa si ihned vybaví skandinávské země, někdo možná navrhne Německo, ale tím to tak nějak hasne. Věřte však, že ve Švýcarsku pomalu ale jistě proráží velmi slibná deathcorová kapela – říkají si Breakdown of Sanity a mají snad ještě školní povinnosti a nudli u nosu. Něco málo přes pět let fungující soubor debutoval v roce 2009 albem "The Last Sunset", kde jasně ukázal směr své tvorby. Až o dva roky později ho však plackou "Mirrors" definoval. ..více

[recenze]

[22.01.2014]

[Radek Neuman]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]