SNAKECHARMER - Second Skin

Označovat Snakecharmer za superskupinu není pojem nijak nadnesený a v tomto případě sedí jako ulitý. Tahle parta totiž vyrostla kolem dvou někdejších spoluhráčů z Whitesnake (odtud ten název, samozřejmě…), kytaristy Mickyho Moodyho a basisty Neila Murraye. Ti pochopitelně vždy stáli ve stínu velkého Davida Coverdalea, ale nikdo nemohl popřít, že se jednalo o prvotřídní muzikanty, kteří si úroveň udrželi i poté, co odešli (nebo byli odejiti) z Whitesnake. ..více

[recenze]

[11.06.2017]

[Jan Skala]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 7,5/10]

BROTHERS OF METAL - Prophecy of Ragnarök

Brothers Of Metal. Název, ze kterého se dá vyčíst leccos. Na jedné straně stojí nenápaditost autorů, jdoucí ruku v ruce s podbízivým patosem, na druhé lze přece jenom ocenit otevřenost, se kterou v tomto případě osm (!) švédských hudebníků odkrývá karty. Když okázalost, tak se vším všudy, včetně jména kapely, názvů skladeb a samozřejmě veškeré lyriky, která je metalovým sentimentem (brzkou senilitou?) vyloženě slepena. ..více

[recenze]

[11.06.2017]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5/10]

TANJA - Jsem posedlá

Tanja zažívá v posledních pár letech docela slušný comeback. Na konci osmdesátých let, kdy natočila duet „Kam jen jdou lásky mé“ s Ladislavem Křížkem, vystupovala s Citronem a na debutovém albu z roku 1989 měla vcelku potenciál, ale následovala odmlka. Vlastně hned po revoluci, když si Tanja vzala bubeníka Citronu Radima Pařízka a následné mateřské povinnosti odsunuly muziku na druhou kolej. Před osmi lety sice vydala desku „Já vím...“, ..více

[recenze]

[10.06.2017]

[Jan Skala]

[9 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

Powermetalové novinky roku 2017 - část VIII. - kapely ARTHEMIS, CORVUS JAVA a SAILING TO NOWHERE

Parta Arthemis existuje téměř dvacet let, většina fanoušků (včetně mě) si ji ale pamatuje zejména díky působení zpěváka Alessia Garavella (ex-Power Quest). Alessio od těchto Italů odešel v roce 2009, stále však s kapelou zůstává v kontaktu, na novince „Blood – Fury – Domination“ např. zastal (poněkud překvapivě) mastering alba. Jak možná samotný titul napovídá, s pocitově vstřícnou hudbou Britů Power Quest zde mnoho styčných bodů nenajdeme, a přestože se Italové nebojí melodických cukrlátek,..více

[recenze]

[10.06.2017]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: /10]

TABERAH - Sinner´s Lament

Tasmánští čerti jsou zpět s novou studiovkou. Tahle parta v minulosti nahrála několik zatraceně povedených skladeb, ke kterým se neustále vracím jako pouliční alkoholik ke své pravidelné dávce plastového piva. Pánové jsou totiž schopni namíchat osobitý a velmi lahodný hudební nápoj, který zdobí powermetalové melodie, chuť dodávají heavíkové riffy a říz jistí přesný obsah thrashové pálenky. To vše za optimistického vokálního doprovodu..více

[recenze]

[09.06.2017]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

CLOVEN HOOF - Who Mourns The Morning Star?

Jsou dnes Cloven Hoof ještě regulérní kapelou nebo je lze počítat už jen za sdružení doprovodných muzikantů jediného původního člena kapely, basisty Lee Paynea, který pod její značkou působí už od roku 1979? Paynovi očividně chutná comeback, který si pod jménem Cloven Hoof odbyl v druhé polovině minulého desetiletí, ovšem na dalších postech v kapele nezůstal od minulé desky „Resist Or Serve“ takřka kámen na kameni. Změna proběhla i na postu nejviditelnějším,..více

[recenze]

[09.06.2017]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]

TRAIL OF TEARS - Profoundemonium

Dva roky po debutu „Disclosure In Red“ vyslali Trail Of Tears do světa album „Profoundemonium“, jehož obal zdobí (pro gotiku ideální) obrázek klečící slečny z dílny Travise Smithe (autor obalů desek Amorphis, Nevermore, Katatonia a řady dalších). Deska začíná dvě a půl minuty dlouhým intrem „Countdown To Ruin“a jedná se o jediné využití intra v diskografii této kapely. Poté se jde už zostra na věc...více

[recenze]

[08.06.2017]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

W.A.S.P. - The Headless Children

Bylo nutné přehodnocovat. Přestože „Inside The Electric Circus“ u fanoušků nepropadlo (i když s odstupem času není tak oblíbené jako první dvě desky), kapela s ním nebyla ani za mák spokojená. Blackie nepokrytě mluvil o rozpadu, načež oznámil, že členem W.A.S.P. už není bubeník Steve Riley a on sám si bere časově neohraničenou pauzu. „Po Donningtonu jsem šel na pobočku EMI a řekl, že nechci dělat další řadovku v dohledné době, protože nechci, aby dopadla stejně jako „Inside The Electric Circus,“ ..více

[recenze]

[08.06.2017]

[Jan Skala]

[7 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]

ALESTORM - No Grave But The Sea

Na rakvi patnáct popíjí chlapů, johohó, ať teče rum...

Bývaly doby, kdy měli piráti Alestorm nějakou potřebu nacpat na desku poměrně vážně se tvářící (nebo alespoň ne tak praštěně potrhlé) kompozice jako kontrast k těm svým nevázaným halekačkám. Ty časy jsou víceméně (alespoň soudě podle aktuální desky „No Grave But The Sea“) pryč. Tvrdit, že to je dobře, by bylo asi zavádějící. Ono je to spíš tak,..více

[recenze]

[07.06.2017]

[Savapip]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 8,5/10]

Mark SLAUGHTER - Halfway There

Jak se zdá, Mark Slaughter zůstává na sólové dráze, kterou odstartoval před dvěma lety vydařenou deskou „Reflections In A Rear View Mirror“. Situace u jeho domovských Slaughter je stále dosti nepřehledná a jediné, co za ta léta člověk mohl zaregistrovat je, že ze sestavy zmizel bubeník Blas Elias a zbylí muzikanti, tedy basista Dana Strum, kytarista Jeff Blando a novic za bicí soupravou Zoltan Chaney, dělají už delší dobu křoví Vinci Neilovi ..více

[recenze]

[07.06.2017]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

KOBRA AND THE LOTUS - Prevail I

Kanadští Kobra And The Lotus jsou kapelou, která je v současné době na vzestupu. Od svého založení v roce 2009 totiž ušli kus cesty a poté, co jejich předchozí album „High Priestess“ ocenila řada renomovaných kritiků a kapela posbíralal několik ocenění, si je ke společnému hraní vybraly takové veličiny jako Kiss a Def Leppard. I kvůli tomu, že je Kiss Army vzali na milost a z koncertu svých miláčků je nemilosrdně nevypráskali, ..více

[recenze]

[06.06.2017]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]

Thrashmetalové novinky roku 2017 - část IX. - kapely AMKEN, ACID FORCE a ALL HELL

Většina Řeků asi momentálně nemá na ekonomických růžích ustláno, tamější obyvatelé si musejí zvykat na méně příznivé podmínky, což určitě není nic příjemného, na druhou stranu to tvoří ideální půdu pro vznik nasraných hudebních smeček (asi v podobných konotacích, jako když se v osmdesátkách v bezútěšných brazilských podmínkách zrodila slovutná Sepultura). Vše začala..více

[recenze]

[06.06.2017]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: /10]

RAMMSTEIN - 28. květen 2017 - PRAHA: Eden Aréna

Když už se němečtí Rammstein rozhodli rozjet ohnivě metalovou show v pražském Edenu, nemohl jsem si samozřejmě za žádných okolností tuto příležitost nechat ujít. Hodinu po začátku předprodeje jsem s hrůzou zjistil, že už jsou volné lístky pouze do druhého sektoru na stání. Před pódiem to sice není, ale co se dá dělat? Po příjezdu do centra dění mě čekalo nemilé překvapení v podobě parkování. V okolí minimálně tří kilometrů se mi nikde zaparkovat nepodařilo,..více

[reporty]

[05.06.2017]

[František Šafr]

[3 komentáře ]

MOTIONLESS IN WHITE - Graveyard Shift

Hvězda Motionless In White po dva a půl roku starém albu „Reincarnate“ strmě stoupla. Když pomineme fakt, že deska byla mnohem úspěšnější, než obě její předchůdkyně, díky turné se Slipknot, Bullet For My Valentine a Lamb Of God si kapela získala nové příznivce, které oslovila svým mixem metalcoru a gothic rocku, hraným na hustém industriálním podkladu. Dá se mluvit o nové americké senzaci? Pokud bychom odhlédli od faktu, že už metalcore je dnes hudba také přežitá..více

[recenze]

[05.06.2017]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

Matěj (RAMBLING WOLVES) - Zatím jsme ještě úplně nepřišli na to, jak správně a koho "podmáznout"

Vzhůru do šedesátek! Jablonecká trojice Rambling Wolves má tohle období ráda, takže není s podivem, že i jejich muzika tuhle etapu hudebního vývoje reflektuje. O tom, co se u téhle kapely aktuálně děje, vypráví příjemně odlehčeným způsobem kytarista a občasný „erotický vokalista“ Matěj. ..více

[rozhovory]

[04.06.2017]

[Savapip]

[0 komentářů ]

HAREM SCAREM - United

Harem Scarem, kteří letos slaví třicet existence, jsou jedním z nejvytrvalejších uskupení na poli melodického hard rocku. A přestože se kapela před necelými deseti lety na chvíli rozpadla, dnes je opět mezi živými a dokonce se znovu vrátila ke svému zaběhnutému koloritu a vydává jedno album za druhým. Jejich novinková „United“ je tak čtrnáctým počinem (pokud nepočítáme kolekci znovu nahraných věcí z dvojky „Mood Swings“), ..více

[recenze]

[04.06.2017]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]