Matěj (RAMBLING WOLVES) - Zatím jsme ještě úplně nepřišli na to, jak správně a koho "podmáznout"

Vzhůru do šedesátek! Jablonecká trojice Rambling Wolves má tohle období ráda, takže není s podivem, že i jejich muzika tuhle etapu hudebního vývoje reflektuje. O tom, co se u téhle kapely aktuálně děje, vypráví příjemně odlehčeným způsobem kytarista a občasný „erotický vokalista“ Matěj. ..více

[rozhovory]

[04.06.2017]

[Savapip]

[0 komentářů ]

HAREM SCAREM - United

Harem Scarem, kteří letos slaví třicet existence, jsou jedním z nejvytrvalejších uskupení na poli melodického hard rocku. A přestože se kapela před necelými deseti lety na chvíli rozpadla, dnes je opět mezi živými a dokonce se znovu vrátila ke svému zaběhnutému koloritu a vydává jedno album za druhým. Jejich novinková „United“ je tak čtrnáctým počinem (pokud nepočítáme kolekci znovu nahraných věcí z dvojky „Mood Swings“), ..více

[recenze]

[04.06.2017]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]

LINKIN PARK - One More Light

Když před sedmi lety vydali Linkin Park desku „A Thousand Suns“, nepěkně to slízli za svou přílišnou popovou orientaci a množství experimentů, do kterých se s touto deskou pustili. Reputaci si ale napravili dalšími dvěma díly „Living Things“ a „The Hunting Party“, která měla za úkol fanoušky především uklidnit a ukázat, že v táboře kapely je všechno v pořádku. Jenže nebylo, schůzka s managementem a přehled ekonomických čísel ukázal, ..více

[recenze]

[03.06.2017]

[Jan Skala]

[15 komentářů ]

[hodnocení: 2/10]

ATLAS PAIN - What The Oak Left

Italští Atlas Pain svojí biografii uvádějí otázkou, zda vůbec existuje nějaká vazba mezi filmovou hudbou a heavy metalem. Myslím, že tento dotaz už dávno celkem jednoznačně zodpověděla řada jiných, takže by bylo bláhové očekávat, že Atlas Pain přijdou na svém debutovém albu „What The Oak Left“ s něčím revolučním. A to i přes to, že Atlas Pain svoji výpravnost táhnou přes folkově pohanské území, díky čemuž se nabízí srovnávání s Ensiferum či Wintersun. ..více

[recenze]

[03.06.2017]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]

EARTH ROT - Renascentia

Earth Rot, to jest báječně ohyzdný blackened death metal bez zbytečných moderních přikrášlovátek, který ale jde s dobou a zní čerstvě, a který by se dal zařadit někde mezi old-schoolový švédský death a norský black metal typu Dark Funeral. Tato poměrně mladá kapela pochází z daleké Austrálie a nyní představuje svou druhou desku „Renascentia“. Earth Rot započali svou kariéru roku 2013 a po pouhých třech letech koncertní činnosti byli přizváni na aktuální turné Gorgoroth, ..více

[recenze]

[02.06.2017]

[Peťulín]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]

ART NATION - Liberation

Švédové Art Nation zabodovali v roce 2015 debutovým albem „Revolution“, které dokonce mnozí pasovali na jeden z nejlepších melody-rockových počinů dané sezóny. Novinka, jež názvem „Liberation“ navazuje na titul prvotiny, proto patřila mezi značně očekávané letošní desky, což pětice hudebníků cítila a nahrání díla věnovala celých šest měsíců, s tím, že k mixu byl opět přizván zkušený Jacob Hansen. A je pravda, že zvuk patří mezi ozdoby aktuální fošny Švédů, ..více

[recenze]

[02.06.2017]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

TRAIL OF TEARS - Disclosure In Red

V roce 1994 vznikla v Norsku kapela Natt. Existovala jen tři roky a vydala jediné eponymní demo. Poté si kapela změnila jméno a na svět přišli Trail Of Tears. Doba přála gothic metalu a především ten spojený s modelem „kráska a zvíře“ zažíval nejlepší léta. Theatre Of Tragedy, Tristania a právě Trail Of Tears. Tři norské skupiny, začínající písmenem „T“. Poslední jmenovaní představovali z tohoto královského trojlístku ty nejtemnější. ..více

[recenze]

[01.06.2017]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

W.A.S.P. - Inside The Electric Circus

Šílené tempo koncertů, kdy kapela hrála vlastně od roku 1982 nepřetržitě, už přinášelo řadu problémů. Navíc na červen a červenec 1986, tedy půl roku od vydání „The Last Command“, bylo už zamluvené studio Pasha Music House v Hollywoodu, aby zde W.A.S.P. nahráli svou další desku. V sestavě se sice už etabloval nový basista Johnny Rod a Blackiemu Lawlessovi také mnohem více seděla role kytaristy, ale začínaly se objevovat problémy se stále ambicióznějším bubeníkem Stevem Rileym, který těžce nesl fakt, ..více

[recenze]

[01.06.2017]

[Jan Skala]

[13 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]

DRAGONFORCE - Reaching Into Infinity

Britské rakety Dragonforce jsou zpět a hned je s jejich novinkou a v pořadí sedmou studiovkou svázáno několik „nej“. Jde např. o nejdelší album v celé metalografii kapely, nalezneme zde dokonce i nejdelší song, se kterým pánové kdy vyrukovali. Tím nejdůležitějším faktem pro věrné fanoušky je ale jednoznačně skutečnost, že Dragonforce zůstávají nejspeedovějším spolkem současnosti, když ani tentokrát nedošlo na nějaké žánrové hokusy pokusy..více

[recenze]

[31.05.2017]

[Petr Štěpnička]

[15 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

RHINO BUCKET - The Last Real Rock N`Roll

Přestože se mluví v souvislosti s deskou „The Last Real Rock N`Roll“ o comebacku Rhino Bucket, faktem zůstává, že tahle kapela kromě malé pauzy v polovině devadesátých let vlastně funguje nepřetržitě od roku 1988, kdy začala svými vystoupeními otravovat návštěvníky losangeleských klubů. Přestože od poslední, šest let staré desky „Who`s Got Mine?“ došlo ke korektuře v sestavě, když do ní přibyl bubeník Dave DuCey, je to jediná změna, ..více

[recenze]

[31.05.2017]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 7/10]

WAR FOR WAR - Illud Tempus

War For War jsou tak trochu nestálou kapelou, jenž vznikla už v roce 2000 a stojí za ní jediný člověk. Je jím básník českého black metalu Lord Morbivod. Pod hlavičkou War For War až do roku 2010 vyšly tři desky, pak se na sedm let brány dolů uzavřely. Teprve nyní u labelu Metalgate vyšla čtvrtá deska s názvem „Illud Tempus“ a je plná změn. Především už War For War nejsou jednočlenným projektem, do sestavy přibyla zpěvačka Lenka Machová..více

[recenze]

[30.05.2017]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]

BROKEN TEETH - 4 On The Floor

Přestože američtí Dangerous Toys jsou, alespoň papírově, stále ještě funkční kapelou, není pochyb o tom, že pro Jasona McMastera, jednoznačně vůdčí osobnost této party, leží už priority jinde. Sice sem tam vyjede svou, kdysi vcelku známou, kapelu provětrat i za hranice domovského Texasu (v Evropě si o nich mohou fanoušci nechat jen zdát), energii však věnuje své další kapele Broken Teeth. Ta už má dokonce na svém kontě více desek než Dangerous Toys..více

[recenze]

[30.05.2017]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

SKYCLAD - Forward Into The Past

Skyclad se vrhli na folk metal ještě v době, kdy o popularitě tohoto žánru neměli tušení snad ani ti největší vizionáři a tak ani nepřekvapí, že letos přicházejí již se svým třináctým albem. Pravda, zásluhu na tom má především jejich bouřlivá potence v poslední dekádě minulého století, protože v posledních třinácti letech je jejich aktuální novinka „Forward Into The Past“ teprve druhým vydaným albem. Co je však důležitější, že osmiletá pauza ..více

[recenze]

[29.05.2017]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]

Thrashmetalové novinky roku 2017 - část VIII. - kapely TYRANEX, HARLOTT a HEART ATTACK

Ale to se podívejme, jaká zajímavá smečka se nám vyloupla ze švédských končin! Je tedy pravda, že v tomto případě nejde o vyložené nováčky, já osobně jsem však kapelu zaznamenal až v souvislosti s vydáním aktuální studiovky „Death Roll“. Ta je ve skutečnosti již třetím metalografickým příspěvkem Švédů, při jeho poslechu každopádně cítím silné nutkání projet i předešlé počiny Tyranexu, jelikož tohle je značně výživný a rovněž méně obvyklý subžánrový příděl...více

[recenze]

[29.05.2017]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: /10]

Mark SWEENEY (WOLFPAKK) - Existuje ještě spousta jmen, která bych měl rád na našich albech

Necelou desetiletku byl velmi výraznou postavou u švýcarských hardrockerů Crystal Ball, při následné práci na sólovém albu se osudově protnuly jeho cesty s Michaelem Vossem, který už také svou brázdu na hard rockovém poli vyryl značně hlubokou. A tak před sedmi lety vznikl projekt, jehož nápad je úžasně jednoduchý a realizace asi značně komplikovaná. Nicméně, jak je možné soudit podle již čtvrtého vydařeného alba z produkce Wolfpakk,..více

[rozhovory]

[28.05.2017]

[Savapip]

[0 komentářů ]

BLONDIE - Pollinator

Letití Blondie nikdy nezastírali fakt, že začínali jako punková kapela a jsou tak jasnými souputníky Ramones, Television nebo Patti Smith. Aby také ne, když se jejich pionýárská léta pojí se slavným klubem CBGB. Měli sice už hodně málo společného s navztekaným punkem z Británie, ovšem svou velice úspěšnou platinovou éru započali v roce 1978, ve chvíli, kdy punk vyrazil ven z undergroundu (tedy už bez Sex Pistols) a jal se žnout komerční úspěchy. ..více

[recenze]

[28.05.2017]

[Jan Skala]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]

Petr JANDA - Ještě držím pohromadě

Sólová kariéra Petra Jandy byla vždy tak trochu ve stínu Olympicu a je určitě mnoho lidí, kteří vlastně ani neví, že tento skutečný bard tuzemského rocku tvoří i mimo domovskou kapelu. Občas jeho aktivity sice zachytila komerční rádia, ale ruku na srdce, komu došlo, když uslyší ikonickou baladu „Nějak se vytrácíš, má lásko“, že jí nehraje Olympic, ale Janda sólově… Ovšem Petr Janda své útěky od kapely realizuje vlastně už od druhé poloviny sedmdesátých let, ..více

[recenze]

[27.05.2017]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]