WITHERFALL - Sounds of the Forgotten
Za mě zatím souboj o nejlepší desku. Je...

WITHERFALL - Sounds of the Forgotten
Výborná, ale vše letos pobije dokonalý Evergrey!!

PALLBEARER - Mind Burns Alive
Za mě velice příjemná deska, kterou si s chutí...

WITHERFALL - Sounds of the Forgotten
Fantastická deska !!!

BURZUM - The Land Of Thulé
Fakt nevim, proč bych se, ač jako velký fanoušek...

VADER - Litany
No jo, no. Tady je to jasně za 10.

BABYLON A.D. - Rome Wasn`t Built In A Day
John Matthews je původní kytarista, který hrál už...

VADER - Litany
Jednoznačne 10/10

VADER - Litany
moje nejoblíbenější album, doufám, že se příští...

ELVELLON - Ascending in Synergy
Paráda. Jednoduché silné skladby, aké mi už dlhú...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Jedni mohou, druzí ne, výsledek je však stejný. Bit je pokaždé fanoušek

Řada kapel pochopila, že se bez svých klasických zpěváků obejdou jen stěží. V historii je jen pár případů, kdy nahrazení původního vokalisty dopadlo na výbornou a fanoušci změnu přijali, ač se jednalo o ikonické frontmany. Změna zpěváka zafungovala asi jen u Van Halen, AC/DC, Pink Floyd, Deep Purple a částečně u Black Sabbath a Helloween, kdežto Iron Maiden, Mötley Crüe nebo Judas Priest si na tom vylámali zuby. Špatně personální hlavotřas dopadl i pro Skid Row, kteří však na rozdíl od jmenovaných tří veličin chybu nikdy nepochopili a nepřiznali. A zjevně ji nechápou ani nyní, protože podle posledního vyjádření Rachela Bolana kapela zkoumá několik neznámých zpěváků, které by dosadila na frontmanský post. Přitom se jim nabízí jedinečná šance comebacku se Sebastianem Bachem, který se jim přes média nabídl. Nestačilo Skid Row několik nevydařených epizod s různými vokalisty, aby pochopili, že bez Bacha to fungovat zcela nemůže?

V podobné, i když smutnější situaci jsou švédští Crashdïet. I u nich se zdá být post frontmana zakletý, protože od chvíle, kdy původní (a pro řadu fanoušků také jediný možný) zpěvák Dave Lepard spáchal po fantastickém debutu „Rest In Sleaze“ sebevraždu, nikdy se stockholmská parta na stejnou úroveň nevrátila. Navíc to s jejich úrovní i úrovní jejich frontmana šlo od desíti k pěti a současné řeči o tom, že zcela neznámý novic John Elliot je nejlepším pro uvedený post, snad ani nelze brát vážně. Přestože na rozdíl od Skid Row je comeback původního vokalisty u Crashdïet nemožný, věčné výměny frontmanů hovoří o hazardování s kdysi dobrým jménem kapely.

Jan Skala, 5. 6. 2024

VAN CANTO - Break The Silence


Van Canto jsou pojem. Kdo by se unavoval užívat stylovou škatulku „power a capella“, když název kapely je dnes snad pro všechny příznivce melodického metalu synonymem pro uvedený styl. Sami si ho vymysleli, sami si stanovili jeho hranice, sami si je posunují a na svém hřišti jsou sami sobě jediným soupeřem. Ideální podmínky pro stagnaci, co říkáte? Jenže na tu zjevně šestice z Porýní-Falcka nemá čas ani náladu. Důkazem budiž jejich čtvrté album „Break the Silence“, které sice na první poslech kvalit explozivního „Hera“ ..více

[recenze]

[08.11.2011]

[Savapip]

[9 komentářů ]

[hodnocení: 9,5/10]


ECHOTERRA - Land Of The Midnight Sun


Je to zvláštní, ale v krátké době za sebou se nám zde seřadila dvě alba, jež trpí (slovy kolegy Savapipa) podivnou anomálností, když jejich hudební obsah vykazuje absenci významnějšího emotivního vzruchu, a přesto se o nich nedá s klidným svědomím napsat, že by byla nudná. V prvním případě se jednalo o Italy HYPERSONIC, v tom druhém jde o Američany ECHOTERRA a jejich novinku s poetickým názvem „Land Of The Midnight Sun“.

..více

[recenze]

[07.11.2011]

[Petr Štěpnička]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 6,5/10]


RIOT - Immortal Soul


Američané RIOT jsou obecně považováni za hodně nedoceněnou bandu, jenže časy se mění a kvalita aktuální desky „Immortal Soul" musí naťuknout i ty největší zabedněnce. Snad je to tím, že se znovu sešla legendární sestava, mající na svědomí např. nejoceňovanější dílo „Thundersteel“ z roku 1988. Máme tedy zpět parádního zpěváka Tonyho Moora, basáka Dona Van Staverna nebo bicmena Bobbyho Jarzombeka. Původní kouzlo se evidentntě povedlo hustě rozfajrovat..více

[recenze]

[04.11.2011]

[Petr Štěpnička]

[6 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]


MORIFADE - Domination


Za příčinu toho, že v roce 2004 vyšlo dosud nejlepší album Morifade považuji především dva momenty. V první řadě fakt, že poprvé (a zatím také naposledy) se kapela sešla ve stejné sestavě – tedy včetně Andyho LaRocquea na velitelském můstku. V druhé řadě pak skutečnost, že Morifade dokázali téměř stoprocentně vycucnout to nejpřitažlivější z dosud vydaných alb a navíc, že to beze zbytku dokázali na sebe vzájemně naroubovat do velice soudržného celku. ..více

[recenze]

[03.11.2011]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 9/10]


DESIRE FOR SORROW - Angels Of Revenge


V minulosti jsem již několikrát úmyslně bodově "nadhodnotil" debutový počin mladé kapely, která nápadově i provedením byla kdesi v hlubokém průměru, ale spontánností a nadšením mohla skály lámat (a pak jsem občas šílel, co udělat s nemastným neslaným následným předvedením toho, že to nadšení je jediné, z čeho se u daného spolku vaří...). Na výsledné hodnocení pětipísňového debutového díla kapely Desire For Sorrow tedy prosím nahlížejte debutovou optikou - pár věcí lze udělat lépe, ale živočišné nadšení..více

[recenze]

[02.11.2011]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


Recenze nových EP od VISIONS OF ATLANTIS a SUNRISE


Nebývá zdejším zvykem psát recenze na „épíčka“, nicméně v nedávné době se sešla dvě natolik zajímavá, že nezmínit se o nich by mohlo být považováno za regulérní publicistickou chybu. Nehodláme se jí dopustit, už proto, že první kapela je velmi oblíbená a druhá k této popularitě hodně rychle směřuje.

..více

[recenze]

[01.11.2011]

[Petr Štěpnička]

[16 komentářů ]

[hodnocení: /10]


Heidenfest 2011 (Krakow, Lipsko, Vídeň)


Můj koncertní říjen byl ve znamení odnože metalu, které vlastně vůbec neholduji. Heidenfesty a Paganfesty, které pořádá agentura Rock the Nation, už mají docela tradici a bývalo zvykem, že zastávka v České republice byla samozřejmostí. Letošní Heidenfest, který by měl jistě složením u nás velký úspěch, se však naší vlasti obloukem vyhnul. A tak (i přesto, že jsem vlastně chtěla vidět jenom jednu kapelu) jsme se vydaly s kolegyní Veronikou na cesty po třech sousedních zemích, abychom nasály trochu té pohanské atmosféry (a alkoholu od pirátů)...více

[reporty]

[31.10.2011]

[Ray]

[9 komentářů ]


L.A. GUNS - Acoustic Gypsy Live


Od svého prvního rozpadu v roce 1992 působí tahle kapela jako nějaká schizofrenní potvora. Comebackové album „Vicious Circle“ ze čtyřiadevadesátého se ještě neslo v intencích starých L.A. Guns, pak se začaly dít věci. Sestava se doslova přes noc změnila k nepoznání. Charismatického zpěváka Phila Lewise nahradil hardcorový řvoun Chris Van Dahl a jediný původní člen Tracii Guns pod jménem The L.A. Guns vydal netypickou nahrávku „American Hardcore“. Album propadlo a začala zase rošáda v sestavě,..více

[recenze]

[28.10.2011]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 7/10]


MORIFADE - Imaginarium


Ještě dřív, než se Morifade vydali do studia točit svojí druhou velkou desku, událo se v jejich životě několik důležitých událostí. Tou první bylo rozšíření sestavy. Z příchozí dvojky je třeba zdůraznit přínos klávesáka Fredrika Erikssona (ex-Tad Morose), pod jehož rukama morifadí klapky – stejně jako hudba kapely – značně dospěly a ztratily i sebemenší nádech naivity. Spolu s Fredrikem se v kapele objevil i kytarista Adrian Kanebäck, ten se ale nestačil na albu „Imaginarium“ ani zvěčnit a Morifade opustil. ..více

[recenze]

[27.10.2011]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


DELTA FORCE II - Megamosh


Když někdo svoji kapelu pojmenuje po jednom (z mnoha) pitomoučkých filmů s Chuckem Norrisem v titulní roli, je zřejmé, že se asi moc vážně brát nebude. V případě těchto Finů je tomu přesně tak, přičemž není těžké uhádnout, jaký že metalový subžánr je pro parodickou nadsázku nejideálnější (pokud někomu ještě nesvítá, nechť se podívá na cover desky). Ano, crossover je správná odpověď, a v tomto případě by nebyla špatně ani varianta thrashcore. Pozornost nechť tedy zbystří všichni milovníci Billyho Milana..více

[recenze]

[26.10.2011]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


HYPERSONIC - Fallen Melodies


Je možné natočit album, které nemá výrazný hit, nijak přehnaně nevzrušuje, nemá prakticky nic zásadního, co by ho vytáhlo z (dobrého) průměru a přes to cítíte, že je škoda ho využít čistě jako hudební kulisu? Je to možné. Přesvědčit vás o tom můžou italští Hypersonic se svým debutovým albem „Fallen melodies“, plným melodických skladeb v duchu pozitivně přátelského rock- (power, symfo) metalu. Které trpí (nebo vládne, záleží na úhlu pohledu) podivnou anomálností – absencí vzruchu i nudy zároveň. ..více

[recenze]

[25.10.2011]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6/10]


PHIL RUDD - Head Job


Že členové slavných kapel točí sólovky, na tom není nic divného. To se prostě děje. Ale většinou se sólovým materiálem přijde buď zpěvák nebo kytarista. Ale aby první sólovku ze členů slavné kapely, nota bene po čtyřiceti letech fungování, natočil bubeník, to už je skoro unikát. A přece se tak stalo a jako první z členů legendárních AC/DC přichází s vlastní deskou bubeník Phil Rudd. Člověk, který celý život stál ve stínu slavnějších kolegů, ..více

[recenze]

[24.10.2011]

[Jan Skala]

[18 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


FASTER PUSSYCAT - Hits And Covers


V osmdesátých letech patřila tahle parta kolem zpěváka Taimeho Downea k typickým představitelům hair metalu. A přesně jako jiné kapely tohoto stylu je spláchla vlna grunge, když se jejich desce „Whipped!“ z dvaadevadesátého dostalo v porovnání s předchůdcem „Wake Me When It´s Over“ pozornosti ani ne poloviční. Už na „Whipped!“ kapela naznačila, že se nespokojí jen s rockovým výrazem. Pak se ale na osm let odmlčela, zpěvák Taime Downe zatím rozjel svůj industriální projekt The Newlydeads, ..více

[recenze]

[24.10.2011]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 4,5/10]


WOSLOM - Time To Rise


Celých třináct let se brazilští Woslom dopracovávali k debutovému albu. Za tu dobu vypustili sice pět demáčů, ale první oficiální nosič spáchali až vloni. V kontrastu k tomu, kolik času jim stálo vyprodukování prvňáčka, pokládá jejich z řetězu utržený thrash metal otázku, co všechno se dá v metalu stihnout za jedinou minutu. Vzhledem k tomu, že a) těch minut je víc než sedmačtyřicet a za b) prakticky o žádné z nich se nedá říct, že by byla zbytečná, či že by se u ní jeden nudil, odpověď je jednoduchá. ..více

[recenze]

[22.10.2011]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


FLESHLESS – Slaves Of The God Machine, ABHORDIUM – When Depravity Incarnates, BLOODSHED WALHALLA – Legends Of A Viking


FLESHLESS – Slaves Of The God Machine (2011)
Děčínští FLESHLESS snad nedokáží zklamat. Možná jen grindové šílence, kteří nostalgicky vzpomínají na časy, kdy kapela brousila ostošest. Dnes už je to přece jenom někde jinde – řekněme ve vodách death metalu. Kvalita je ale o to větší, protože deathové území FLESHLESS jednoznačně svědčí. A novinka „Slaves Of The God Machine“ je toho důkazem...více

[recenze]

[21.10.2011]

[Venca Votruba]

[1 komentář]

[hodnocení: /10]


MORIFADE - Possession Of Power


Jak obtížné je vstupovat do jedné řeky si právě na vlastní kůži dokazují melodici ze Švédska, kteří si říkají Morifade. Možná už i zapřisáhlým příznivcům power metalu tahle banda vyšuměla ze skladiště paměti, přece jen sedmiletá hibernace je v dnešní uspěchané době prodleva téměř kosmická. Na přelomu tisíciletí však tahle poměrně nedoceněná parta byla podstatně aktivnější a její tři tehdejší zápisy do hudební historie si určitě zaslouží pozornost a připomenutí. A to i proto, že jejich letošní novinka ..více

[recenze]

[20.10.2011]

[Savapip]

[6 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


Listování : << < 479 / 619 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2024     RSS - články

stránka byla načtena za 0.21213 sekund.