ALKEHOL - Připíjim

Alkehol už jako kapela dávno všechno nahrál a sdělil. Stejně tak pisálkové na jejich adresu vyřkli vše potřebné, přesto je nutné s každým novým albem celý kolotoč rozjet nanovo, protože i přes nevyhnutelnost oboustranného opakování není možné dělat, že tahle parta neexistuje. Pražané mají na kontě hitů na dva koncerty dohromady a prodejem desek se už nikdo neuživí, proto je lepší na každou studiovou novinku nahlížet pouze jako na zábavu,..více

[recenze]

[19.11.2025]

[Petr Štěpnička]

[8 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]

MÄGO DE OZ - Malicia: La noche de las brujas

Už ve chvíli, kdy v úvodním intru „Zugarramurdi 1622“ začnou skřehotavé hlásky odříkávat ingredience do aktuálního čarodějnického koktejlu (křepelčí nohy a oči, netopýří křídla, pavoučí slzy, čerstvá krev panny…) musí být každému příznivci španělských folk metalových kouzelníků Mägo De Oz jasné, že u kapely je vše tak, jak má být. I přes to, že ani tentokrát nezůstala stát na místě a jediný pamětník vstupu kapely na scénu (před šestatřiceti lety), bubeník Txus di Fellatio si do svého značně nabobtnalého notesu může připsat dalších pár jmen, ..více

[recenze]

[18.11.2025]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]

AMORPHIS - Borderlands

Amorphis se za více než třicet let stali takřka legendární. Prošli si různými fázemi kariéry, měnil se jejich hudební výraz, aby poslední desky zakotvily v lehce progresivním metalu s prvky melodeathu. Poslední alba byla pro Amorphis velmi úspěšná, nicméně na posledním „Halo“ bylo i přes jeho ohromnou kvalitu znát, že kapela se víceméně opakuje a chtělo by to menší změnu. Přinesla ji výměna producenta, štafetu po Jensi Bogrenovi ..více

[recenze]

[18.11.2025]

[Tomáš Marton]

[1 komentář]

[hodnocení: 8,5/10]

DÜNEDAIN - Érase

Buď se ke mně informace o přípravách novinky Dünedain nedostaly nebo bylo album "Érase" chystáno bez nějakého většího rozruchu, na světě je každopádně další, v pořadí již osmá řadovka této výrazné španělské kapely. To je vždy dobrá zpráva, neboť poslech melodických, nekomplikovaně stavěných skladeb, odzpívaných ve španělštině, lze brát jako vítanou alternativu k většinové žánrové produkci, zvlášť s ohledem na úbytek kvalitních power metalových nahrávek, který je symptomatický pro celou druhou polovinu letošního roku...více

[recenze]

[17.11.2025]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

Tommy BOLIN - Private Eyes

Když 19. března 1976 zemřel kytarista Free a Back Street Crawler Paul Kossoff, byla to pro Tommyho Bolina docela rána. Vzhledem k nízkému věku byli oba považováni za zázračné kytarové dítě, ale jejich kariéry decimovaly drogy, chlast a s tím související prohlubující se deprese. Čtyři dny předtím Bolin odehrál poslední koncert s Deep Purple, kapela byla v totálním rozkladu, za což z velké části mohl on, a stále ještě přebýval ve Velké Británii, kde byl Kossoff velkou hvězdou. Bolin si uvědomoval, že je prakticky v totožném stavu ..více

[recenze]

[17.11.2025]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 9/10]

NEED2DESTROY - Anti

Prý se debut Need2Destroy s názvem „Show“, který vyšel před šesti lety, stal nejposlouchanějším albem roku v žánru crossover / groove metalu. Půjdeme-li bádat po tom, jak by měla vypadat lekce ze široce roztažených žánrových mantinelů, mezinárodní čtveřice se sídlem v Německu a její novinka „Anti“ by mohla být brána jako dobrá výuková lekce. Míchání metalu, thrash metalu, alternativy, punkových i noise segmentů jí nedělá problém, takže se celkem plynule a bez zádrhelů pohybuje od rozvážných pasáží k zběsilé agresivitě a zase zpátky..více

[recenze]

[16.11.2025]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5/10]

STEVE MORSE BAND - Triangulation

Debaty o tom, jestli se kytarista Steve Morse hodil do Deep Purple, asi budou věčné, ačkoliv součástí britské legendy už tři roky není. Když kapelu po skoro třiceti letech opouštěl (působil v ní skoro dvakrát tak dlouhou dobu jako Ritchie Blackmore), vypadalo to, že se loučí i s kariérou, protože důvodem byl špatný zdravotní stav jeho manželky Janine. Morse se o ni chtěl starat a problémy, zda byl lepší on nebo Blackmore, se zdály být zcela malicherné. Když jeho žena loni zemřela, hudba se zdála být vítanou terapií. ..více

[recenze]

[15.11.2025]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]

CIRCUS OF ROCK - Hellfire

První dvě alba Rantaneova parta Circus of Rock vydala u Frontiers (což už neplatí) a výčet jmen, která se v sestavě příležitostného projektu objevila, byl vskutku přitažlivý. Oběma deskám však trochu podsekával nohy fakt, že se nedalo říct, že by se autorsky kdovíjak zajiskřilo a kvalitativní nevyrovnanost podtrhla i nesoudržnost desky, roztříštěné plejádou hostujících muzikantů, jejichž hlasy a instrumentální dovednosti se nepodařilo svázat do jednotného celku. A tak Mika Rantanen zareagoval logickým..více

[recenze]

[14.11.2025]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

PSYCHONAUT - World Maker

Rok 2025 je nesmierne silný na veľmi kvalitné umelecké diela. Po dlhom čase môžem povedať, že bude pre mňa brutálny problém, určiť TOP 10. Neviem, či to takto pociťujem len na konci kalendárneho roka, ale je to jednoducho fakt. Jedným z takých albumov je aj novinka od belgických Psychonaut „World Maker“. Táto post metalová veličina patrí k absolútnym vrcholom svetovej scény. Ich ostatný album niesol názov „Violate Consensus Reality“ a nebol som si istý, či a kedy ju môže kapela prekonať, lebo prekročiť vlastný tieň je niekedy náročnejšie, ..více

[recenze]

[14.11.2025]

[Ján Marton]

[1 komentář]

[hodnocení: 10/10]

TIAMAT - A Deeper Kind Of Slumber

Dopad „Wildhoney“ na evropskou metalovou scénu byl drtivý, ačkoliv si řada fanoušků kladla otázku, zda Tiamat nezradili své ideály a zda je „Wildhoney“ ještě metalovou nahrávkou. Ačkoliv byl jasně vidět posun, jaký Tiamat (zejména Johan Edlund) udělali během několika let, v zásadě šlo album zařadit do metalové škatulky, i když jeho závěr ukázal zcela jiné ambice. Jako kdyby Edlund chtěl za každou cenu vystoupit ze svého stínu a ukázat, že jeho umělecké ambice jsou zcela jiné než v dobách „The Astral Sleep“ a „Clouds“...více

[recenze]

[13.11.2025]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 10/10]

TIME REQUIEM - The Inner Circle of Reality

Při studování metalografie Richarda Anderssona se brzy ukázalo, že s tímto švédským kapelníkem nebylo snadné vyjít. Ríša dělal čistky už v době první party Majestic, a také v případě druhého spolku Time Requiem došlo na rychlou obměnu. Andersson byl perfekcionista s nemalým egem, který měl specifickou vizi a nesnesl vedle sebe slabší řemeslníky (že by se i v tomto ohledu nechal inspirovat u svého velkého vzoru Malmsteena?). Právě to ale mohlo na druhou stranu zaručovat přísun ..více

[recenze]

[13.11.2025]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]

HELL IN THE CLUB - Joker In The Pack

Původně italským Hell In The Club se na podkladě šesti alb, která stvořili během prvních patnácti let svojí kariéry nedá upřít, že mají hard rock v krvi. S vydáním sedmého alba „Joker In The Pack“ se k téhle vlastnosti, která je neopustila (na rozdíl od zásadní postavy kapely), dá přidat, že mají i smysl pro humor – v momentě, kdy ze sestavy vypadl křikloun Damna z Elvenking (byť k tomu nedošlo ve zlém, jeho kroku se úplně nedivím, po předchozím albu „F.U.B.A.R.“ začínalo být znát, že kapela trochu ztrácí entuziasmus a potřebuje nakopnout)..více

[recenze]

[12.11.2025]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

Bryan ADAMS - Roll With The Punches

S alby umělců, kteří fungují celá desetiletí, je problém. Očekávat se od nich dá řemeslně dokonalá práce, léty vytříbený songwritting a profesionální přístup, ale také jsou konfrontováni s obrovskými očekáváními, zda překonají svá nejlepší díla. To se v drtivé většině případů neděje, protože těžko šedesáti-sedmdesátiletý muzikant natočí tak vášnivá a energická alba, jako když mu bylo pětadvacet. Výjimku představují třeba The Rolling Stones, jejichž poslední deska se vyrovná nejlepším nahrávkám..více

[recenze]

[12.11.2025]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

LIFE OF AGONY, UGLY KID JOE, XSKULL8 - Plzeň, KD Šeříková, 8. 11. 2025

I když obě hlavní kapely sobotního večera dodnes vydávají desky a minimálně Ugly Kid Joe plánují pustit další na trh velmi brzy, měl být jejich společný koncert zejména v duchu nostalgie a podle toho vypadalo složení publika. Většina z přítomných si mohla dobře pamatovat časy, kdy Ugly Kid Joe udělali díru do světa s prvním albem „America`s Least Wanted“ a hity „Everything About You“ a „Cats In The Cradle“, ale i časy, kdy Life Of Agony vydali album „Ugly“, s nímž potvrdili přerod z undergroundové naděje na stálici alternativní scény. ..více

[reporty]

[11.11.2025]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

WOLFARIAN - Vegr

Severská mytologie je nevyčerpatelným zdrojem inspirace nejen pro skandinávské kapely. Její příběhy do textů zapracovávají formace z celého světa, české kapely nevyjímaje. Jednou z takových je brněnské folk metalové těleso Wolfarian, které po šestileté studiové odmlce přichází s třetí řadovou deskou „Vegr“. ..více

[recenze]

[11.11.2025]

[Moloch]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]