IRONCLAD - Strike & Ravage

Až jednou vrchní pirát Rolf Kasparek pískne nástup všem metalovým korzárům, bude mít v zádech už docela slušnou flotilu. A někde kolem Port Royal se nejspíš bude motat i kocábka finských Ironclad, kteří koncem loňského roku vyvěsili vlajku s lebkou a zkříženými hnáty prostřednictvím EP „Strike & Ravage“. Vstupenkou do přístavu jim bude fakt, že jsou poměrně zábavní, co by však jejich vylodění mohlo komplikovat, je skutečnost, že na palubě mají i vlky větrem neošlehané a ke Calicově symbolu neinklinující...více

[recenze]

[12.04.2014]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]

ORDOG - Trail For The Broken

Doom metal je žánr, který nikdy nebyl zrovna ten nejvyhledávanější, ale zdá se mi, že poslední roky téměř vymizel. Skončily legendy jako Candlemass nebo Cathedral a tak z původních zakladatelů žánru zůstali jen My Dying Bride. Úspěšné kapely jako Swallow The Sun nebo Draconian. které také vzešly z doom metalu, jsou dnes již trochu jinde. První jmenování si k žánru přibraly prog rock a jistou teatrálnost, druzí si osvojili přízvisko gothic doom metal. ..více

[recenze]

[11.04.2014]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

QUEENSRŸCHE – Promised Land

Od vydání předchozí desky „Empire“ uběhly dlouhé čtyři roky, než se kapela vrátila s nástupcem. Prodlení měly dozajista na svědomí především vyčerpání z předlouhého turné a osobní problémy, kterými členové kapely v té době procházeli. Mimo turné a vydání živých záznamů se Queensrÿche připomněli nahráním singlu „Real World“, který se objevil ve filmu „Poslední akční hrdina“. Při nahrávání „Promised Land“ se pak kapela uchýlila do izolovaného studia na ostrově San Juan...více

[recenze]

[10.04.2014]

[Ray]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 9/10]

SONATA ARCTICA - Pariah´s Child

Oznámení této kapely o vydání nové desky bývá poslední roky doprovázeno zvýšeným zájmem, větším, než je obvyklé u jiných kapel. Letos, z vypuštěných singlů, útržků, které se aspoň na chvíli podařilo propašovat na net a půlhodinového komentáře kapely, v jehož podkladu byla puštěná většina alba, si bylo možno utvořit částečný obrázek toho, jaké album se chystá. Na mnoha místech se rozpoutaly bouřlivé diskuze, kde se lidé kolikrát vzájemně i napadali za to..více

[recenze]

[09.04.2014]

[Hermes]

[42 komentářů ]

[hodnocení: 10/10]

MAD HATTER´S DEN - Welcome To The Den

Zeptám-li se vás, jestli znáte jméno hlavní postavy z příběhu o postavičce, která měla na hlavě červený čepeček, předpokládám, že se dozvím, že šlo o Karkulku. Druhý díl téhle pohádky by mohla sepsat finská kapela Mad Hatter´s Den, jejímž výrazným symbolem je právě červený cylindr a hlavní postava by měla jméno Tapio „Taage“ Laiho. Tenhle robustní chlapík před dvěma lety zapadl do doupěte tamperských kloboučníků, po jeho příchodu kapela natočila svoje první nahrávky (dvě EP), aby na podzim loňského roku..více

[recenze]

[09.04.2014]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8,5/10]

AGHARTI - Change

Chorvatsko je země, která je nám známá jako turistická destinace. Ale zdá se, že ani metalová scéna tam nebude špatná. První kapelou z těchto končin, kterou jsem poznal, je Agharti. Vznikli v roce 2009 a v listopadu 2013 jim vyšlo debutové album, které vůbec nepůsobí jako nedopečené nováčkovské dílo.

Agharti mají v čele zpěvačku Tinu, avšak házet je do pytle s názvem „gothic metal“ je nebudu. ..více

[recenze]

[08.04.2014]

[Tomáš Marton]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]

THE PRETTY RECKLESS - Going To Hell

Na začátku své kariéry budili The Pretty Reckless pozornost především proto, že za mikrofonem stála herečka a modelka Taylor Momsen. Ale už debutová deska „Light Me Up“ vytřela všem pochybovačům zrak, protože obsahovala našlapanou rockovou hudbu, která má stejně daleko do Los Angeles i do Seattlu, která umí využívat postupy osmdesátých i devadesátých let a nebojí se ani moderního výrazu a šokujícího ksichtu po vzoru Marilyna Mansona. S touto deskou z roku 2010 se The Pretty Reckless stali senzací. ..více

[recenze]

[08.04.2014]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 9/10]

RONNIE JAMES DIO - This Is Your Life

O tom, kdo to byl a co pro rockovou hudbu znamenal Ronnie James Dio, snad nemá ani smysl mluvit. Když tento muž malého vzrůstu a velkého hlasu v květnu 2010 zemřel, přišel svět o jeden ze symbolů rockové hudby. Dio byl u toho, když se hard rock na konci šedesátých let formoval, v dobách jeho největší slávy stál jako frontman v čele takových legend jako Rainbow a Black Sabbath a pak dlouhá léta vedl svou úspěšnou sólovou kapelu...více

[recenze]

[07.04.2014]

[Jan Skala]

[8 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

SLOUGH FEG - Digital Resistance

Miku, hele, na rovinu, v čem to jedeš !?!? !

Takhle dlouhou pauzu mezi dvěma alby si vůdčí postava kapely Slough Feg, kytarista a zpěvák Mike Scalzi, dosud nedal. „Digital Resistance“ je za téměř čtvrt století fungování kapely jeho devátým řadovým albem (samozřejmě počítáno včetně desek, které vydal ještě pod plným jménem The Weird Lord Slough Feg). Během toho tří a půl letého ..více

[recenze]

[07.04.2014]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

FACTOR HATE - The Watcher

Factor Hate milují Alice Coopera (a asi i Judas Priest, Mötley Crüe a Pretty Maids)! O tom se nás snaží přesvědčit na svém loňském debutovém EP, které je výsledkem téměř dvouletého úsilí téhle francouzské kapely, která se v roce 2011 pustila do oživování „The Watchera“ nejprve jako instrumentální čtyřčlenný projekt a plnou podobu mu vtiskla až o devět měsíců později s příchodem zpěváka a textaře Thierryho Grumiauxe. ..více

[recenze]

[06.04.2014]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

HIRAX - Immortal Legacy

Kapelám jako Hirax se dnes nežije tak špatně, jako by tomu bylo třeba před patnácti lety (kdyby v té době existovali), ale rozhodně ne tak dobře, jako v osmdesátých letech, kdy vydali svá dvě, samozřejmě nejúspěšnější, alba. V té době měli tito souputníci Metallicy, Slayer, Anthrax, Overkill a dalších našlápnuto po boku zmíněných kapel ke hvězdám. Oplývali instrumentální zručností, charismatickým černošským zpěvákem Katonem W. De Penou ve svém středu a pořádně práskavou muzikou. ..více

[recenze]

[05.04.2014]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 5,5/10]

SIX DEGREES OF SEPARATION - The Hike & Other Laments

Six Degrees Of Separation patří mezi nejznámější české metalové kapely. Hrají už od roku 1996 a právě vydali svou pátou řadovou desku. Od té poslední – Of us – uběhly tři roky. Skupina si prý potřebovala odpočinout a načerpat nové síly.

Těžko házet SDOS do nějaké žánrové škatulky, jsou totiž zcela sví a pojem „originalita“ u nich není přehnaný. ..více

[recenze]

[04.04.2014]

[Tomáš Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]

QUEENSRŸCHE – Empire

„Jo, to je to album, na kterém je „Silent Lucidity“...“ Takhle nějak je bohužel i po tolika letech „Empire“ převážně vnímáno. Po dvou experimentálních albech přišel úspěch v podobě „Operation: Mindcrime“, kde kapela už mírně naznačovala, že ze středního proudu se jí úplně špatně nedělá. A hlavně, že tohle spojení v jejím případě opravdu funguje. Z mého pohledu bylo tedy „Empire“ dalším logickým krokem a produktem své doby...více

[recenze]

[03.04.2014]

[Ray]

[4 komentáře ]

[hodnocení: 9,5/10]

SALIVA - Rise Up

S touhle deskou je trochu potíž. Ona to v podstatě tak horká novinka není, i když vyšla v uplynulých dnech, jedná se o skladby, kterými se americká partička Saliva prezentovala už loni v září pod názvem „In It To Win It“. Tato deska poprvé představila nového vokalistu Bobbyho Amaru, který nahradil původního frontmana Joseyho Scoota, jenž objevil cestu k Ježíši Kristu, jemuž chce zasvětit svou další hudební kariéru. ..více

[recenze]

[02.04.2014]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]

MILS - Man Is A Lonely Soldier

Styl? Rock – hybrid, tvrdí o sobě a svém debutovém albu „Man Is A Lonely Soldier“ mezinárodní spolek (na hotelovém pokoji byste u téhle party našli pasy ze Švýcarska, Švédska a Francie)Mils. Jedním dechem dodávají, že se jedná o mix blues, heavy metalu, elektroniky a atmosféry (na začátek téhle řady bych klidně přihodil i pop, new wave, indie…). Osobně bych tohle dovysvětlení viděl tak, že čím v předchozí větě později užitý pojem, tím víc ho Mils dokázali na desku dostat. To nejdůležitější, ..více

[recenze]

[02.04.2014]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]

BABYMETAL - Japonský fenomén s nevinnou tváří

V dnešní době je těžké přijít s něčím originálním a platí to nejen pro hudbu, ale pro všechna odvětví. Jenže říká se, že už tu všechno bylo. A tak být alespoň inovativní znamená často křížit žánry a to i takové, které by k sobě pasovat neměly. Když se mě zeptáte, co mě za poslední měsíce opravdu zaujalo a tak říkajíc posadilo na zadek, odpovím: „Babymetal“. Tahle „kapela“ zvedne leckomu tlak, ať už v pozitivním nebo negativním smyslu. Už ten název, co to má znamenat? Je to prý nejen kvůli věku členek skupiny, ..více

[články]

[01.04.2014]

[Tomáš Marton]

[45 komentářů ]

VANDENBERG´S MOONKINGS - Vandeberg´s Moonkings

Je to jen pár týdnů, co se po letech na scénu vrátil druhdy dvorní kytarista Ozzyho Osbournea Jake E. Lee a teď tu máme další comeback kytaristy s podobným údělem. Adriana Vandenberga. Ten stejně jako Lee stál po boku jednoho z nejvýznamnějších pěvců všech dob (v tomto případě Davida Coverdalea), ale také, stejně jako Lee, patří ve společnosti Mistra k těm kytaristům, na které si dnes laická veřejnost vzpomene až po delším přemýšlení. A také v tomto případě je to nespravedlivé. ..více

[recenze]

[01.04.2014]

[Jan Skala]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]