Příjemné zlepšení slyším v tvorbě blackových PERGAMEN. Oproti předcházející nahrávce „Psychopoetik“, která byla všelijaká, jen ne dobrá, urazili pánové slušnou cestu. Ano, stále nehrají nic, co by bouralo baráky, ale alespoň pobaví. I to stačí...
Tak ani tentokrát se nepodařilo. Věřil jsem, že už má konečně SEVEN ty nejlepší předpoklady pro pořádné proražení. Ostatně, Honza Běhunek dostal rozum a vzal do kapely nastálo zpěváka. Chytrý krok, v osobě Jiří Komberce šťastná volba. Jenomže, k čemu je to platné, když je deska „Seven Deadly Sins“ obyčejná, nikterak výrazná. Šestnáct skladeb a nic, co by posluchače rozervalo na kusy. Nic, co by měl chuť si pustit i za dvacet let. Sem tam se najde slušná skladba, ale proboha, proč je deska tak dlouhá? Ubrat alespoň..
INFER zrají jako víno. Po zajímavém, avšak nikterak zářivém debutu „In Cold Being“ vyprdli do světa naprosto dotaženou a po technické stránce precizní nahrávku, zvanou „Anti – Human“. A já tleskám ze všech sil! Nehorázný tlak, razance, brutalita, avšak nekonečná salva melodií. „Anti – Human“ má totálně zabijácký zvuk a ten žene celou kapelu silou vichru. Black metal v rukách těchto pánů (hlavně bubeník je šílenec) je opravdovou lahůdkou. Popravdě jsem za poslední dobu neslyšel v tomto stylu kvalitnější nahrávku. Dovolím si také napsat, ač tak často nedělám..
Metalcore smrdí z obalu nahrávky „Victims“ a názvu kapely BE FADING FAST na míle daleko. Hudební směřování je však ve skutečnosti poněkud jinde. I když úvodní riff skladby „Going Through War“ poměrně „coreově“ straší, zbytek už nabízí jen oddechnutí. V podobě této nahrávky máme totiž co dočinění naprosto s tradičním death metalem.
Jenomže i to není žádná výhra. Je sice fajn, že jde chlapům řemeslo celkem zručně od ruky, když neprodukují..
SWORDFISH na to jdou fikaně. Se svým thrash metalem se tváří nenápadně, ba přímo tuctově. Přitom jsou vlezlí jak silikony Dominiky Mesarošové. Aniž byste si to uvědomili, začnete si jednotlivé melodie z debutu „Age Of Exploration“ pobrukovat. A přes počáteční skepsi z obyčejného průměru strkáte CD neustále do přehrávače. Co vám budu povídat, do Mesarošový bych nepíchl ani pořádně dlouhým dřevěným klackem, ale stejně vždycky na tu super silikonovou novinku kliknu. Tím však nechci pány ze SWORDFISH srovnávat s tuzemskými „kráskami“...
Velice svébytný metal hrají rumunští WARGANISM. Svým způsobem těžko zařaditelný. Ani ne tak tvrdý, ale stejně tak ani měkký. Nikterak složitý, ale ani jednoduchý. Přímočarý, avšak složitě se tvářící. Pro představu bych zmínil například AMORPHIS.
SABATHORY měli svého času poměrně našlápnuto. Výborná deska „Forever Ill“ z roku 2002 slibovala mnohé. Jenomže pak přišel nějaký útlum a o kapele přestávalo být pořádně slyšet. O to větší škoda je, že nová deska po dlouhých sedmi letech není zrovna dvakrát dechberoucí. „Old Scars Are Opening“ nijak nevybočuje z cesty nastoupené již před mnoha roky. Proti tomu ani nejde nic mít. Problém je, že samotný materiál zní tak nějak nemastně. Hlavně první půlka nahrávky je vyloženě nudná. Stokrát slyšené ..
Masters Of Rock ve Vizovicích je už tradice. Vsadím kecky, že mnoho lidí jezdí každý rok, aniž by si pořádně pročetli program. Prostě se jede na „master“ a hotovo. Však proč by ne, prostředí výtečné, pořadatelsky vše zvládnuté na jedničku a i ty kapely občas stojí za to. A letos se mi zdálo, že se povedlo dotáhnout lepší bandy, než v roce minulém. Ale nepředbíhejme.....
SECRET OF DARKNESS nemají soudnost. Sakra, chlapi, proč vydáváte zvukově tak otřesnou nahrávku? Což o to, bylo by mi to jedno, jenomže z živých koncertů vím, že slušný potenciál tu je, což z debutu „...and the Dark Begins“ slyšet určitě není. Nahrávalo se totiž ve zkušebně. A zkušebna zabila totálně vše. Chápu, mladá kapela, žádné peníze. Šetřit se musí všude. Ale minimálně aspoň ty bicí mohly být pořízené ve studiu. Klidně i v laciném, hlavně aby nezněly tak jako tady. No což, stalo se. Nejde vrátit čas, jak zpívá Láďa Křížek...
..
Sobota mi nepřišla dramaturgicky úplně nejvhodněji řešená. Hrály za sebou kapely stylově podobné, což bylo na jednu stranu fajn, ale větší promíchání by udělalo den přece jenom o něco barevnější. Ale co, hlavně, že se hrálo. A hrálo se dobře.
Nepříjemný déšť provázel letošní (již devátý) ročník jihočeského AFOD festu. Pravda, mohlo to být i daleko horší, ale i tak mraky možná kdekoho odradily. Na druhou stranu, pořadatelé tvrdili, že návštěvnost byla letos o něco lepší, než v roce minulém, tak tomu tak možná nebylo. No, však kdo by si tuto sympatickou akci nechal ujít jen kvůli nepříznivému počasí.
Precizně zahraná grindová muzika se slušnou dávkou progresivity. Samozřejmě vzhledem k žánru. Jenomže také nuda. Jednoduše profesorsky odvedená rutina. Tak nějak bych charakterizoval novinku „Humanophobia“ od pražských POPPY SEED GRINDER. Což o to, klukům to šlape zdatně, od dob debutu "Oppressed Reality“ se evidentně hráčsky zlepšili, ale výsledek je nemastný neslaný. Ani ta záchrana v podobě celkem schopného zvuku nijak nepomáhá. ..
Rychlost, nasranost, nesmlouvavost... To jsou hlavní atributy nové fošny „Rwanda“ tuzemské legendy DEBUSTROL. Kolinss se rozhodl vrátit k brutalitě vynikající desky „Vyhlazení“ a tak také udělal. Dokonce bych řekl, že kapela natočila celkově nejrychlejší a nejpřímočařejší desku své historie. Je to palba, která sice sem tam zvolní, ale ve své podstatě jede pořád ve svých vysokých otáčkách. Což samozřejmě není na škodu. Relativně krátká stopáž je příjemná, vše jede jak po drátkách. DEBUSTROL prostě natočil ryzí thrash ..
No vida, že to jde. Po experimentální, a díky tomu poměrně kontroverzně přijaté nahrávce „Páně & Úhelná pánev“, se plzeňský šílenec Lord Morbivod evidentně nasral a vyplivl pod hlavičkou UMBRTKY daleko tradičnější black metalovou mordu „Úplná demontáž lidstva“. A nutno říct „ještě, že tak“. Novinka totiž obsahuje všechno to, co máme od této svébytné osobnosti rádi. Ano, slyšeli jsme to již nespočetněkrát (a z valné většiny již z péra samotného Morbivoda), ale i tak je to pořád zábava...
Polská prasárna NUCLEAR VOMIT umí vařit s grindovými ingrediencemi přesně podle mého gusta. Hned úvodní pecka „Scream Of Rotten Whore“ řekne naprosto všechno a rychle si získá sympatie posluchače prahnoucího po pořádném chlívu. Chlívu, který má ale zároveň hlavu, patu, náboj a správný tah. Řekl bych, že právě v úvodním kousku ukáže kapela veškerý svůj um. Parádní skladba, která začne intrem plným chrochtáním (s obalem v ruce navodí prostě bezkonkurenční atmosféru), přičemž následuje chvilkový prasopal (naštěstí), který..
Velice schopný námrd představují rakouští PARENTAL ADVISORY na svém aktuálním počinu „The Wither Process“. U nás by si například mohli s klidem podat ruku s MARTYRIUM CHRISTI, i když jsou ještě o něco brutálnější a nesmlouvavější. Vláďa Prokoš (Nice To Eat You) opět věděl, kam sáhnout...
Oslavy dvaceti let pojal ASMODEUS ve velkém. Nadělil si nabouchané DVD, na kterém nechybí snad nic zásadního, čím kapela za svoji kariéru prošla (alespoň co dovolil archiv). Hlavní páteří je přes hodinu a půl dlouhý dokument „Muka existence“, ve kterém je probráno snad absolutně všechno. Nejvíce prostoru samozřejmě dostává hlavní mozek a principál Miloš Bešta, poměrně dost k vidění je i jeden z nejlepších českých hudebních novinářů vůbec Petr Korál, přičemž nechybí ani textař Jan Petričko (kterého jsem tak měl možnost vidět ..
Nejtemnější nahrávka kapely. Tak nějak se mluví o „Obsidianu“, novince výborné tuzemské kapely HEIDEN. A mně nezbývá, než dát této frázi zapravdu. Nejzlejší matroš, co kdy kapela kolem zpěváka Kverda vyprodukovala.
Nemůžu si pomoci, ale při poslechu nahrávky „Without God´s Blessing“ mi neustále v hlavě běželo jediné: „Kurva, té PANYCHIDĚ v TORMENTu vyrostla dobrá konkurence.“ Jasně, škatulkopiši budou jmenovat tisíc důvodů, proč tyhle dvě kapely nesrovnávat, ale já to tam prostě slyším. Tak či tak, „Withou God´s Blessing“ je nahrávka, která mě velice zaujala!
Jenom samotné grafické zpracování je lahůdkou. Inkviziční proces je zde vyobrazen nádherně (Goya?) a celé desce dodává tu správnou atmosféru...
Je to celkem už dávno, co se mě kluci z pražských CHLEJF snažili přesvědčit o svých kvalitách demíčkem „Zkurvená generace“. Tehdy se mi tahle „prasofekální hudební deformace“, jak se sami nazývali, celkem páčila. Jenomže roky běží nemilosrdně dál, hudební vkus krystalizuje a vyvíjí se. To však neplatí o této bandě...
Vydat všechny možné demo nahrávky plzeňského FERATu nebyl vůbec špatný nápad. Z mého pohledu poněkud smolná parta za své působení vyprodukovala spoustu vynikajícího materiálu, jenomže řadové desky pouze dvě a ty ještě k tomu plně nedemonstrovaly to, proč je nutné počítat FERAT mezi kult.
Poslouchatelný námrd bez mohutné kytarové stěny? Nemožné? Ale jděte. Že spolu s bicími umí i samotná basa rozpálit slušné peklo dokazují páni z tuzemských SPASM. Popravdě jsem ani sám nevěřil v tak slušný výsledek, jakým je „Paraphilic Elegies“. Jenomže, pravdou je, že když se čtyřstrunka pořádně „nabustruje“, dokáže kytaru bez problémů suplovat, což už před mnoha lety věděl třeba Lemmy z MOTÖRHEAD, že?..
Vida, jak dokáže poměrně dlouhá hibernace pomoci. WARCHILD se tak pomalu vytráceli ze scény, až zmizeli úplně. Zcela potichu, aniž by si toho někdo všiml. Mrtvo? Ne, jen se spalo, čehož je důkazem novinková placka „Desire & Rage“. Nevím, co všechno za dobu klidu kluci z kapely dělali, ale jejich hudba je hned o několik tříd dál, než tomu bylo na debutu „Looking Back“, který jsem svého času bohužel poměrně dost nadhodnotil. Časy bezzubých a takřka bezmyšlenkovitých masakrů jsou pryč. WARCHILD začali o své muzice více ..
Člověk by řekl, že se pod pěkným digipackem bude skrývat přece jenom kvalitnější muzika, než je tomu v případě novinky CASKET „Upright Decay“. Zatuchlina. Jinak se snad ani death metal těchto pánů nedá nazvat. Zapomeňte na něco nového, tady hledáte marně. Stejně tak ale nečekejte pěkně vykrystalizované letité nápady. CASKET si od svých učitelů neberou ani to dobré. Jenom si prostě hrnou syrový a nezáživný nářez, který nemá ani zdaleka na víc, než na průměrnost...
Mosh Or Die!!! GRIDE z Prachatic jedou jak parní válec. Jejich novinka „Horizont událostí“ je našlapaný mazec se vším všudy. Přesně tak, jak to mám rád. Grind prostříkanej starým dobrým (a ještě nezdegenerovaným) hard corem (cha, teď si to od vás slíznu) a thrash metalem. Prostě mazec.
No to je teda banda. „Kočky jsou vrženy“. Ten název vážně mluví za vše a pěkně vystihuje celou podstatu DELIWERY – nadhled. Ano, už dlouho jsem neslyšel tak inteligentně vtipné texty v punkové muzice. Nádherná poetika...
„Bukkake je skupinová sexuální praktika, při níž několik mužů masturbuje a ejakuluje na tělo ženy, většinou na obličej a ústa, kde se semeno ponechá, zatímco další muži akt opakují. V klasickém případě nedochází ke styku mezi tělem muže a ženy,“ přesně tak je takzvané Bukkake definováno Wikipedií. A jak krásně nám shrnuje celé CD. (smích)
Sušická MORTIFILIA se již nadobro zapsala mezi špičku tuzemského death metalu. Kdo o tom pochyboval v dobách debutu „Redemption“, nyní již po vydání „Embrace“ nemá nárok. Naprosto precizně zmáknuté řemeslo, kdy si parta muzikantů našla osobitý ksicht.
Jak vypadá punk, který hrají kluci, co své nástroje ovládají na výbornou? Poslechněte si EXNI!TO a jejich novou mordu „Plnou parou...“, kterou vydali Cecek Records. Zapomeňte na všechny ty nevkusně podbízivé a nechutné melodie, stejně tak ale zapomeňte na syrový bordel. Tohle je jednoduše produkčně dokonale učesaný (jinými slovy „naprosto přesně zahraný“) punkový námrd...
Poměrně zajímavý náhled na instrumentální hudbu představují slovenští ABSTRACT na nové placce „The Pantomime In Neosolium“. Pánové dokazují, že pojem instrumentální hudba neznamená jen nekonečnou onanii. Stačí vytvářet nálady a atmosféru, která zaujme a hlavně po celé ploše pobaví. Nelehký úkol, ale ABSTRACT se ho zhostili naprosto suverénně.
CHAOS IN HEAD bloudí po české ug scéně již nějaký ten pátek. Najít si poměrně vlastní ksicht se jim ale povedlo relativně nedávno. Pomohla tomu mladá hulvátka za mikrofonem slyšící na jméno Petra. „Rezzonation“ není v žádném případě bomba, ale příjemná a hlavně upřímná deska.
Nevím, kolik lidí se probudilo 17. listopadu letošního roku s mokrými spoďáry, ale nějací se jistě našli. SLAYER v České republice… Konečně! Po dlouhých letech to vyšlo a pánové přijeli demonstrovat, kdo je ta největší thrash metalová kapela na světě (což je samozřejmě pro fanoušky například MEGADETH diskutabilní). Přiznávám se, že tolik lidiček, kolik se do Tesla arény dostavilo, jsem vážně nečekal. Byla radost pozorovat, jak se hala postupně plní. I extrémní muzika dokáže stále přitáhnout masu lidí!..
„Ty vole, colpíč, vole, to je nej kapela, vole.“ Tohle byla jedna z prvních věcí, kterou jsem se dozvěděl, když jsem se před více než dvěma roky stěhoval natrvalo do Českých Budějovic. Kecal bych, jestli už tenkrát „Fake“ leželo u mě na stole, ale pravda je taková, že tenhle kotouč procestoval naší redakci nevídaným způsobem. Jenže dobří holubi se vracejí, takže nakonec COLP skončil opět u mě doma. Je to tak hrozné, že od toho dali všichni ruce pryč? Ne, jen se na to vysrali. Však také letěli. (smích)..
Kapela CHECKPOINT se tváří ryze profesionální a nadupaně. Člověk by jim to i podle pěkného obalu a bookletu desky „Různý světy“ žral, jenomže pak přichází poslech a zjištění, že než o nějakou tuzemskou rockovou naději se jedná spíše o nafouknutou bublinu. A to pořádně nafouknutou!
Hudba pro důchodce? Jen nevkusný neandrtálec může něco takového prohlásit o legendárních URIAH HEEP. Kapela svojí novou deskou „Wake The Sleeper“ dala jasně najevo, že do kytek ještě v žádném případě nepatří. A živé představení momentální sílu souboru jenom podtrhuje...
Změna je život. Platí to i o hudbě. Někdy je již ve vlastní škatulce tak těsno, že je třeba zkusit něco nového. Někdy změnu vyžaduje doba samotná. Právě tak by se dal charakterizovat krok, který učinili legendární tuzemští doomaři REACTION EXTASY TRANCE na novince „New Feelings“. Ano, starý dobrý dřevní doom už nějaký čas neletí, musí se jít z dobou. A co vyžaduje doba, pokud chci zůstat aspoň trošku v doomovějších mantinelech? Poněkud svižnější tempo a za mikrofonem něžné pohlaví...
X CORE to dokázali! Našli recept na to, jak natočit v zatuchlých tuzemských HC vodách desku, ze které se nejeden maník zesere i v zahraničí. A recept je nečekaný, jenže riskovat se občas vyplatí. Ano, Roland Grapow byl geniální volba. Pokud se najde někdo, kdo neví, kdo to ten Němec Roland je, tak se jedná o kytaristu HELLOWEEN a MASTERPLAN. Už chápete proč recept nečekaný? Nevím, kolik toho ve finále pan Grapow udělal, ale X CORE jsou jak polití živou vodou, utržení ze řetězu, nadržení po úspěchu. Jestliže to ..
Dobrý vstup do tuzemského hard rocku předvedla brněnská parta slyšící na jméno YNNITY. „Quite Quiet Melody“ je sice debut vydaný vlastním nákladem, ale kapela složená z muzikantů z ROOT nebo CALES jasně ví, jakým směrem se chce ubírat. Zkušení muzikanti a vynikající Zdeňka Kotačková, která svůj hlas brousila v nadějných S.R.O., kombinace přímo báječná.
„Sal Lunae“ mohla být zajímavá deska. Bohužel se tak nestalo. RETURN TO INNOCENCE na svém třetím studiovém počinu opět kombinují s takovou vervou, že zapomínají na to hlavní – zábavnost. Ano, člověk má sice chvílemi chuť žasnout nad určitými netradičními postupy, ale muzika kapely je tak šroubovaná, že po pár skladbách přichází nuda a to je vždycky velká prohra. Nevím, co dělají chlapi špatně, ale stejný problém jsem měl i s předešlou fošnou „...In The Deep“, přičemž živé koncerty ale kapele jdou...
Pěkně v tichosti a bez zbytečného humbuku. Tak by se dalo okomentovat vydání nové desky tuzemské stálice heavy metalu KRLEŠ. „Perunovo requiem“ je v několika ohledech přelomová nahrávka. Jednak se na ní premiérově v nových věcech prezentuje zpěvandule Lucie Roubíčková a poprvé kapela vlezla do studia bez výrazného kytaristy Jiřího Karpjuka, kterého nahradil šestistrunník Sali. Jak se se svým postem obě persóny popraly? Celkem v pohodě...
Ne, ne a ne. Lord Morbivod je muzikant, jehož bohatou produkci rád pozoruji. Poslední zářez TROLLECH (split s HEIDEN) byl výborný, stejně tak poslední řadovka STÍNŮ PLAMENŮ a velice povedené byly i „Kovy odjinud“, které vydal podle hlavičkou WAR FOR WAR. Jenže nyní se sekl. „Páně & Uhelná pánev“ je hodně velká slabota a tento můj názor mi nikdo nevymluví.....
Je bomba, když člověka něco velice mile překvapí. Bez mučení se přiznávám, že jsem k FINAL FICTION přistupoval celkem s despektem, protože styl nu emo rock, jak se kapela sama prezentuje, mě vážně nevzrušuje. Jaký údiv přišel s prvním poslechem „From The Fairy Tale“. Ono to bylo setsakra dobré! A je to dobré i po poslechu desátém...
Neskuteční hovaďáci! Nic jiného mě při sledování DVD „Europe Football Championship“ nenapadlo. Že jsou MALIGNANT TUMOUR banda veselých týpků netřeba fanouškovi tuzemského undergroundu říkat. Pokud by však měl někdo nejmenší pochybu, měl by si obstarat tento dokument, který mapuje evropské turné kapely z minulého roku. Je to vážně soda, kde nejde ani tak o hudbu, jako spíš o nejrůznější kraviny. Kdo čeká suché záběry, které rozesmějí jen samotnou kapelu a nejbližší přátelé, je na velikém omylu..
Němčina a black metal. Ach, du grüne Neune... Řeknu vám, moc jsem nevěřil, že něco takového zkousnu, protože německý jazyk nepatří vůbec k mým oblíbeným. Jenomže nečekané se nakonec dostavilo. Poslech druhé desky „Schlaschtensang“ němčourů VRANKENVORDE jsem přežil bez ujmy, a dokonce jsem si i notoval! Nechápu, ale to nevadí...
Stará poctivá škola thrash metalu. BLOODDAWN před sebou valí svoji old school káru s parádní vervou. Serou na nějaké moderní postupy, prostě řežou, jak kdyby to mělo být naposledy. Z debutu „Metallic Warfare“ proto sálá velká dávka energie, což je jasnou devízou kompletu, který potěší především staromilce a pamětníky na staré dobré osmdesátky (dobré, co se týče extrémního metalu). ..
NEDĚLE
Pěkně dlouho nás DISSOLVING OF PRODIGY napínali, jestli dokáží navázat na opus magnum tuzemského doom metalu - „Loučení se světem pozemským“, který vydali již před dlouhými šesti lety. Pravda, všeobecně je z diskografie těchto posledních tuzemských doom mohykánu nejvíce uctívána deska „Time Ruins Also Beauty“, ale mně se jejich dnešní tvář přeci jenom líbí ještě o něco více. Důvod? DISSOLVING OF PRODIGY dali přednost mateřskému jazyku a zpěvu se ujal kytarista Fusaty, jehož charismatický ..
PUNK´S NOT DEAD. Nic jiného mě při hodnocení nové mordy „Duševní výluka“ tuzemských vtipálků KOHOUT PLAŠÍ SMRT nenapadá. Prostě punk a basta.
Vynikající nápad!!! Jinak nemohu okomentovat vydání novinkového split alba třech českobudějovických grind spolků PISSTOLERO, YORPU a FLATV5 v podobě přílohy fanzinu Tuberculosis. Pro kapely výborná propagace, pro časopis nejlepší možná příloha.
Nemám vůbec ve zvyku psát své rozumy o tištěných časopisech. Hudební magazíny miluji a basta. Chyby (nemyslím pravopisné) se mi v nich hledají daleko hůře než na internetu, kam dnes může psát každý, s odpuštěním, blboun (bohužel to platí už i o některých webzinech). Hobluda, šéfredaktor fanzinu Tuberculosis, mě však o můj názor požádal, takže vyhovím.
V republice jsou dva hudební styly, které našincům příliš nejdou pod prsty – heavy metal a rock´n´roll. Jestliže se v prvním jmenovaném sem tam nějaká ta naděje blýskne, u starého dobrého rock´n´rollu je situace daleko tíživější. Je zvláštní, proč českým muzikantům chybí potřebný drajv. Jsem tedy o to víc rád, že je tu parta naprostých profíků, která prošla dlouhou hudební poutí, než našla svoji pravou tvář. Ano, tušíte správně, mluvím o MALIGNANT TUMOUR...
Kráska a zvíře. Kolikrát to tu už bylo? Zuzka Lípová z výborných Dying Passion se evidentně v roli krásky vyžívá. Nejdřív si zazpívala se samotným Big Bossem na poslední desce ROOT (famózní skladba „Strange Beauty Of Fright“) a aktuálně se pustila do spolupráce s jihočeskými blackers MATER MONSTIFERA. Trošku tu cítím CRADLE OF FILTH s Liv Kristine, což byl experiment, který vyšel na jedničku. Našinci sice nenatočili takovou mordu ve stylu „Nymphetamine“, ale jejich „Beletseri“ je dobře odvedená dobře. ..
Bomba! Další deska výborných YGGDRASIL! Jo, měl jsem radost, když se mi tento kotouček dostal do ruky. Jenomže, hned záhy jsem pochopil, že se asi poměrně dost pletu. YGGDRASIL není název kapely, ale název desky! No jo, stane se...
Společné fúzování death metalu s hard corem není dnes nic novátorského, přesto se mi zdá, že se poslední dobou na podobnou stylovou hranu pouští čím dál více kapel. Jednou z nich jsou i BEAUTIFUL CAFILLERY, jejichž potenciálu uvěřil Vláďa Prokoš, který jim pod hlavičkou Nice To Eat You vydal novinku „Reciprocal Transfusion“.
ELYSEUM se stejně jako TROLLECH vyžívají v lesní říši. Jako volba image poměrně dobrý nápad, ale jsou v naší malé republice bohužel ti druzí. Otázkou je, zda plzeňské kolegy v pohodě netroufnou alespoň hudebně. Odpověď je ne, i když jsou obě kapely poměrně rozdílné.
Grind a split CD, pojmy, které se mohou již takřka rovnat. Neznám žádnou zavedenější grindovou partu, co by na svém kontě neměla alespoň jedno splitko a sedmipalec. Společné album „The 3 Ways Of A Brutality“ tentokrát doputovalo ze sousedního Polska.
..
Bez zbytečných keců a rovnou na věc. Přesně takovou větou by se dala vystihnout nová deska HARLEJe. Platí to jak o vydání, tak o hudbě samotné. Kdyby se člověk občas nepodíval za výlohu nějaké prodejny CD, ani by nevěděl, že pánové zase něco ukuchtili. A že to Kolinssovi s tou univerzitní hučkou vyloženě sluší, hehe.
The Voice Of Rock se po dvou letech vrátil do pražské Retro Music Hall, aby zase jednou všechny omráčil svým neskutečně živelným vystoupením. Glenn Hughes, pro někoho narcis, pro někoho rockový bůh. Nebyl ale Jim Morrison jiný? Nebo Robert Plant? Každá rocková legenda tančila někde na pomezí. Ať se vám to líbí, nebo ne, charisma tohoto pardála nemůže přehlédnout nikdo. Je až neskutečné, kde v sobě bere tolik energie a síly. Zapomeňte na vyprahlou rockovou hvězdu! Tohle je kanón v nejlepší letech...
Ze STRANGE FEELINGS jsem značně na větvi. Pánům to hraje dobře, zvuk je také slušný, nápady poměrně kvalitní, ale stále mi v té hudbě něco chybí. Slyším všechny ty krkolomné změny temp, kytarové onanie, zajímavé postupy, ale výsledek mi přijde prázdný. Jedinou výhodou tedy je, že „Fractality“ v žádném případě nenudí. Pro svoji progresivní tvář nenechá posluchače v klidu a bez střehu. I na x dalších poslechů vás kapela nutí, abyste poslouchali. A to pěkně pozorně. Vy stále čekáte. Na co? Já sám nevím. Také čekám.....
Něžná heavy metalová dívka versus black metalové zvíře... Jak moc se mohou lišit názory takto dvou odlišných osobností na stejnou muziku? Jistě překvapivě, že se občas i shodnou! Cítím tady rande... Dohazovač Venca... Asi si nechám udělat nové vizitky! Zpěvák a kytarista staré blackové školy THE WITCH z Třemošné G.B.V. a mladá kytaristka heavy bandy Komat Lenka Svatoňová. Čí názory jsou vám tentokrát bližší?..
Kryplové, spermoníci... Kultovní českobudějovický Martys Club zažil v pátek 18. dubna velice zajímavý večer. Svůj grind do jihočeské metropole přijela prezentovat italská legenda CRIPPLE BASTARDS a aby toho nebylo málo, jako předkapela byli vybráni místní šílenci ISACAARUM (plus další).
O DIRTY GAME poslední dobou slyším jen samé superlativy. Progresivní metal není u nás příliš probádaný styl, proto je vítaný každý odvážlivec, který se pustí na poměrně tenký led. O to více, když příbuzný heavy metal v českých rukou skřípe jak nepromazaný stroj. Na debut „Flame Of Loneliness“ jsem byl tedy patřičně zvědavý.
Slušný mrtvolák se skrývá na obalu nového demíčka českých SANGUIS. Ti hrnou mírně zatuchlý death/black s prvky technického thrash metalu. Obal tedy nahrávku vystihuje skvěle.
Tajemné vydavatelství Underground Records splatilo další dluh vůči pamětníkům tuzemské metalové scény. Na paškál si tentokrát vzalo spolek, který si říkal ŽELEZNÁ NEDĚLE a krom toho, že na svět přinesl například Zdeňka Kuba (ARAKAIN), Leo Holana (ŠKWOR) nebo uznávaného fotografa Jirku Rogla, si na něj dnes vzpomenou snad jen maníci, co ještě v 21. století doma drtí kultovní kompilačku „Death Metal Session“. ŽELEZNÁ NEDĚLE tehdy celý výběr otevírala a ačkoliv není „Zlej sen“ nejlepším songem soubo..
Death metal s ženským vokálem vrací po nějaké době úder. Přiznám se, že když na mě z obálky vypadla novinka tuzemských DEPRESSIVE REALITY, měl jsem docela radost. Jejich předchozí zářez „Growling Death“ stále považuji za kvalitní a hlavně velice zábavné dílo. Kapela se tehdy úplně vybodla na komplikované kompozice, kterými se snažila kdysi konkurovat výtečným ABSURD CONFLICT na společném splitku. Jak se dalo předpokládat, z přímočaré cesty neuhnula banda kolem zpěvačky Jany ani o píď. ..
Nová nahrávka black metalových výtržníků DANTALION jasně potvrzuje moje slova, že obal desky je pro výsledný dojem také velice důležitý. Nádherný cover mě uchvátil hned na první pohled a znáte to, láska na první pohled je osudová. DANTALION však neponechali nic náhodě a připravili verze dvě, tudíž, kdo má rád klasičtější black metalovou práci, může jenom otočit obal. U mě ale vítězí podoba oficiální.
Kvalita v případě DANTALION naštěstí..
FATALITY jsem vždycky obdivoval hlavně kvůli tomu, že i přes všechny nepříjemné personální rošády dokázali jít směle dál. Ač bylo možná občas víc zamračeno, nevzdali svůj boj a nyní jim to přináší první plody ovoce. Z předcházející placky „Lost In Suffering“ byly ještě cítit dozvuky personálních kolotočů, byla celkem dost rozháraná. Novinka „Closer To Hell“ zní daleko kompaktněji, FATALITY šlapou jako dobře namazaný stroj. Na druhou stranu, stylově poměrně rozmanitá „Lost In Suffering“ nedokázala nudit, „Closer To Hell“ zní v daném stylu trošku tuctově.
..
O tomto splitku mi básnil kolega z jednoho nejmenovaného zinu, jak moc mě kapela PÁTEK 13 navnadí na starou dobrou tuzemskou ultra metalovou vlnu. :„Ty vole, je to jako KRYPTOR před lety,“ doslova lákal v hospodě u piva. Nedopil jsem ani to svoje čtvrté pivo a rychle běžel do tepla domova, kde na mě kotouček čekal. Manželka sice nebyla příliš nadšená, že jí v noci pouštím nějakou kovovou smršť, ale měla smůlu, zvědavost zvítězila. Jenomže, nakonec převládla nuda, zklamání, vyhození CD z přehrávače..
Znáte to, občas máte pocit, že posloucháte něco geniálního, ale pořád se do toho nemůžete dostat. Přesně to prožívám u nového CD SACRIST, které se sice tváří jako dokonalé umění, ale nějak na to člověk nedokáže přijít.
Lord Morbivod je opravdu neskutečný týpek. Sotva člověk vyndal z přehrávače poslední CD jeho kapely STÍNY PLAMENŮ, už do něj zase hustí další svoji chytlavou muziku. Tentokrát se rozhodl realizovat pod názvem WAR FOR WAR, pod čímž už v minulosti dvě nahrávky vyšly. Je však zajímavé, že se rozhodl takto, protože „Kovy odjinud“ je v mnoha směrech úplně jiná deska než předchůdci.
První zásadní změnou je, že texty jsou tentokrát české, což mi k Morbivodovi sedí daleko více...
Co čekat od kapely s názvem STAROSTOVI MUŽI? Popravdě jsem se docela bál, co mě to zase čeká za hrozivý bigbítek. Ne že bych tento českými muzikanty patentovaný žánr neměl rád, některé kapely jsou lepší než rádoby true heavy metalové bandy, ale kravin nám tu přece jenom hraje dost. Zasouvám CD a s napnutím čekám... A ono to sakra není vůbec špatný!
Kapela si půjčuje vyloženě všude, ..
Pěkně dlouho nás nechali klatovští PROMISES čekat na novou desku. Kdo si počká, ten se dočká, „In The Pharmacy“ je na světě a my můžeme už pomalu rekapitulovat, jestli náhodou kapela nevyčkávala kvůli své skladatelské impotenci. Na rovinu píšu, že tomu tak není. Jedenáctka nových songů se věru povedla, i když věřím, že někteří původní fanoušci budou mít s aktuálním repertoárem problém...
Spojení dvou výrazných pěveckých persón na metalové scéně je vždycky vskutku zajímavý zážitek. Když se ještě dvě persóny rozhodnou rovnou vyrazit na společné turné, je úspěch zaručen. Ne že by Láďa Křížek s Doro Pesch trávili celou dobu na podiu společně, zahráli jen jeden song, ale celkově k sobě postavit KREYSON a DORO byl nápad naprosto vynikající!
Jak krásný je pocit překvapení. Neznám nic lepšího, než když člověk k něčemu přistupuje s naprostou lhostejností a takřka bezmyšlenkovostí, a ono ho to nakonec tak strhne, nakope, zválcuje a pak zničeného vyflusne. Stejný pocit jsem měl u debutu kapely YGGDRASIL ze Švédska.
Slušný šok jsem měl, když se mi v přehrávači rozjela první pecka „Bloody Red Crescend“ z novinky „A Witch Shall Be Born“ kapely ANIMAL HATE. S čistými vokály se koketovalo již na ochutnávkovém promáči z minulého roku, ale že se do toho soubor opře tak silně, jsem vážně nečekal. Naštěstí se pak západočeská úderka klasicky utrhne ze řetězu a vše je v těch nejlepších kolejích. ..
Na prosincový Pařát jsem se vážně těšil. DVD s undergroundovými klipy tuzemského metalu se moc často nevidí. O to více potěší pěkné grafické zpracování a celkově profesionální ráz celého projektu. A jak jsou na tom samotné skupiny? Vzal jsem to jasně, stručně, úderně...
Splitka mám rád. Beru je jako příjemné zpestření v diskografii dotyčných kapel. Zajímavostí je, že společná CD využívají hlavně grindové smečky, což je i případ právě recenzovaných kapel.
Propagační kampaň se dá udělat na lecčem. Pokud zpěvák propagované kapely působil kdysi dávno v tak kultovní kapele, jakou bezesporu ANATHEMA je, je postavení základů celkem jednoduché.
Přiznám se, že black metalových smeček ze sousedního Německa příliš neznám. Už vůbec ne ty zpívající svým rodným jazykem. Němčina je pro metal a celkově pro muziku velice nevhodný jazyk, což není žádné tajemství. Docela jsem se tedy bál, aby FESTUNG NEBELBURG nebyla tak trošku srandovní záležitost. Nejprve jsem se trošku uchechtával, ale čím víc jsem pronikal, tím méně mi germánština vadila...
S mistrem Blackoshem se musí počítat i po odchodu z ROOT. CALES jsou jeho milované dítko, takže bylo jasné, že cesta tohoto zajímavého projektu neskončí u „Uncommon Excursion“. Zajímavé je, že se mistr strun rozhodl pro čistě instrumentální album. Na první pohled jev sympatický, ale po bližším ohledání zjistíte, že je to vlastně chyba. Skladby jsou totiž jako stvořené pro zpěv, jenomže ten jaksi ve studiu někdo smazal. ..
Boom metalových zpěvaček je dnes již nepřehlédnutelný. Holky asi konečně zjistili, že po vlně popu cesta nevede, což já samozřejmě s radostí kvituji – zpěvandy s kovovou hradbou v zádech jsem měl vždycky moc rád. Co se týče tuzemského heavy metalu, tak mám dokonce občas kacířský pocit, že jiná varianta, než dívčina za mikrofonem, není přípustná. Kvalitní muži vymírají, přichází doba žen.....
Občas si člověk říká, že ho už tenhle rok z českého undergroundu nejspíš nic moc nepřekvapí, a najednou bum, je tu kapela jako FREE FALL...
Slušným překvapením pro mě bylo, když se mi do ruky dostalo nové CD LUNATIC GODS. Popravdě jsem moc nečekal, že se kapela po letošní smrti Horára tak rychle otrká a dá ve studiu vzniknout nové platně. Na druhou stranu, je to jistě lepší, než se utápět v nekonečném smutku odešlého přítele. Někdo by řekl, že „Ante Portas“ bude deska smutná, melancholická, depresivní. Není tomu tak, svým způsobem mi přijde, že veselejší skladby kapela nikdy neudělala.
Důležitým faktem je, že LUNATIC GODS..
Podobně dřevorubecky znějící kapely jako FROM BEYOND mě vždycky dokáží potěšit. Mám rád pořádně syrový metal, kdy kytaristé hodí za hlavu nějaké krkolomné prstoklady a raději silácky hrábnou do těch nejtvrdších riffů. Ano, mám rád „starej dobrej“ doom metal. FROM BEYOND sice nejsou jeho nejčistší reprezentanti, ale jejich valivý metal je někde uprostřed cesty mířící z doomu k deathu...
SPLITTER vletěli do světa grindu jako tajfun. Demo „Stundens Chockerande Intryck“ sice ještě žádný kopanec neznamenalo, ale mini fošna „En Sorglig Historia“ byla masakr, kterým se Čurby s jeho Obscene Productions trefil totálně do černého. Švédským death metalem nasáklý grind mi rozpumpoval krev věru pěkně a já se tenkrát mohutně klaněl k zemi (ostatně přečtěte si recenzi). Není proto divu, že „Avskräckande Exemplar“ mělo být album naprosto exemplární. Nakonec to ale zase..
Nebudu vám mazat med kolem huby, nová deska SIX DEGREES OF SEPARATION mě zklamala... Důvod, proč takhle začínám celou recenzi, je jednoduchý, prostě se s tím tak nějak pořád nemůžu smířit. Možná jsem od „Chain – Driven Sunset“ čekal až moc, ale myslel jsem, že kde se skončilo na geniální nahrávce předešlé, začne se na nahrávce aktuální.
Jelikož si s recenzí na "Radegast" pohrál již Sava, tak se nebudu nějak zásadně rozepisovat o době vzniku, historii kapely, či detailně rozebírat tuhle nahrávku, jejíž podrobná analýza by zabrala beztak nejmíň dvě A4 stránky. Podívejme se na anglickou verzi desky, která je přece jenom trošku odlišná...
Od splitka momentálně dvou nejvýstavnějších tuzemských black metalových exponátů se dalo čekat mnohé. Staří harcovníci TROLLECH versus mladá silná krev HEIDEN. Boj na život a na smrt. Kdo vyhrává?
ABSTRACT ESSENCE je poměrně mladá kapela (vznik se datuje na rok 2004), přesto zní již poměrně vyzrále a nejspíš i ví, jaký směrem se chce vydat. Hudebně se vznáší někde mezi techničností SCENERY, vesmírností OBLOMOV, doomovou zadumaností a občas až black metalovou zuřivostí. Když ale ABSTRACT ESSENCE postavím mezi dvojici jmenovaných kapel, tak zjistím, že určité rezervy tu přece jenom jsou. ..
Geniální obal má nová deska INSANIE!!! Tak nevinně úchylnou prácičku jsem už dlouho neviděl. Fakt pastva pro oči, stejně jako zbytek bookletu. Myslím, že se autorům povedlo graficky naprosto vystihnout hudbu této legendární smečky, tedy „nadnesená vážnost“. Těžko říci, co kapela bere vážně a co ze vtipu. A po poslechu „Rock´n´Freud“ posluchač na rozporuplné vlně zůstane.....
Nikterak originální, ale zcela jistě působivý název si vybrali pro svoji novou platňu ATTACK OF RAGE ze Slovenska. Myslím, že „Grindpeace“ mluví za vše. Je to prostě grindová fošna od sklepa po půdu. Přesný typ desky, který byste mohli dát do výstavního boxu s popiskem daného stylu. Jednoduše obsahuje všechny atributy, které grind vyžaduje, aby nenudil. Najdete zde brutální sypačky plné křiku, řevu, rachotu, punkově laděné hopsačky a death metalem načichlé riffy...
..
Lord Morbivod je bezesporu jedna z nejkultovnějších postav nejen plzeňské metalové scény, ale rovnou celé tuzemské. Aktivit má tenhle maník snad nespočetně, komu nic neřekne třeba projekt WAR FOR WAR nebo UMBRTKA, tak při vyslovení pojmu TROLLECH zcela jistě pozvedne obočí. Právě lesní skřeti TROLLECH jsou u fanoušků oblíbení nejvíc, avšak řekl bych, že STÍNY PLAMENŮ jim šlapou pěkně na paty. Tak co Morbivode, co je pro tebe ta kapela number one?..
Kdo by neznal ARGEMU, kapelu, kterou ortodoxní fanoušci (nebo spíše fanynky) milují nade vše nebo ortodoxní odpůrci, kteří by nejraději spálili vše s logem souboru.
Chlapci z kapely NIKDY DOST by měli přestat asi hulit. Tentokrát to nejspíš s halucinogenním orgasmem dost přehnali, protože se ve studiu jaksi zapomněli probrat. Pánové, tuhle nahrávku myslíte vážně? Nerad jsem přehnaně kritický, protože vím, jak moc je těžké vymyslet něco kvalitního, ale jelikož jsem na vás tak trošku po prvním počinu „Halucinogenní orgasmus“ sázel, tak jsem nyní pěkně zklamaný. Kde je ta agresivita? Kde je ta nadrženost, nasazení? Svého času jsem o vás psal v souvislosti ..
Jak já jsem se na toto album těšil!!! DYING PASSION mám moc rád od dob minulé nahrávky „Sweet Dissilusion“, která mě tehdy položila na lopatky. Předešlé desky jsou sice také na velmi vysoké úrovni, ale na „Sweet Dissilusion“ se kapela nebála pořádné dávky experimentů. Svojí vzdušností a přístupem ke skládání kompozic trošku navodili atmosféru holandských THE GATHERING, přičemž hudebně jsou to samozřejmě naprosto odlišné kapely...
AMOK mě celkem překvapil. Věděl jsem, že pánové doma něco kuchtí, ale čekal jsem spíš zvukově slabší demíčko (na domácí nahrávání mám stále poměrně vyhraněný názor). Místo toho AMOK do světa vypustil právoplatný debut „Negative World“. Bál jsem se zvuku, ale ten je ve finále velice slušný. Určitě pomohlo, že se bicí natočily v Hellsoundu.
AMOK drhnou klasický old school death metal. Tím by mohla recenze vlastně skončit...
Na Benátskou noc jsem se letos vypravil zcela poprvé. Mohlo za to jedno jméno na soupisce – THE GATHERING. Kapela, která je u mě na tom pomyslném vrcholovém žebříčku. Fakt, že se mělo jednat o předposlední koncert se zpěvačkou Anneke, naprosto rozhodl... Bohužel mě ale ostatní povinnosti odvolali hned v sobotu na druhý konec republiky. Docela mě mrzí, že jsem neviděl Suzi Quatro, ale nedá se nic dělat...
Docela jsem se bál, co mohu od Petrovo sólové desky vlastně čekat. Strach narostl ještě po zjištění, že se jedná o čistě instrumentální album, kterým zrovna příliš neholduji.
N.C.C. jsou mrtvi, ať žijí EARDELETE! Jak krásně to zní... Nevím, co se v kapele stalo, že došlo k takovéto změně. Hudebně se mnoho nového neudálo. Oproti poslední desce „Sick Atoms“ se jen mírně šláplo na plyn. Pojem doom metal se klukům v recenzích asi příliš nelíbil (smích).
Přiznám se, že na HAMMERFALL jsem byl docela zvědavý. Ač v naší republice hráli už poněkolikáté, tak letos to byla pro mě premiéra. Studiové desky příliš nemusím, nikdy jsem je příliš nezkoumal, přesto na mě nejlépe působí čtyřka „Crimson Thunder“. Vždycky mi vadil zpěv Joacima Canse, ačkoliv nedokážu vysvětlit proč. Ze sólové tvorby ale vím, že zazpívat umí, tak těžko říci, kde je háček. Co mi na kapele ale nejvíc vadí, jsou kecy o tom, jak zachránili metalovou hudbu. Věřím, že na tom HAMMERFALL ..
Jak už se pomalu stává tradicí, Pragokoncert vždycky pozve na největší tuzemský rockový festival Masters Of Rock i nějakou tu rockovou legendu, která mladším posluchačům zademonstruje, že staré kosti neznamenají, že by se již neumělo hrát. Minulý rok tak Vizovice naprosto rozsekal David Coverdale se svojí družinou WHITESNAKE. Pro mě osobně dokonalý zážitek, na který s chutí vzpomínám ještě dnes a s hrdostí prohlašuji, že to byl jeden z nejlepších koncertů, který jsem kdy viděl. Tento rok ..
Jiří Lhota jednoduše umí. Při pohledu na obal alba „Non Furtum Facies“ se musí každý pousmát, a přitom na tom nic k smíchu není. Kombajn rozsekávající důchodce je ale prostě k nakousnutí a já si v první řadě myslel, že držím v ruce novou placku FLESHLESS. Jenomže na to je hudba STIGMY moc jednoduchá...
Na Masters Of Rock se nedá netěšit. Někteří zaujatci sice mohou mluvit o komerci a podobně, ale kdo na téhle akci kdy byl, tak jistě neprohloupil. Tenhle rok jsem se trošku obával složení kapel, protože mi chyběl nějaký opravdu megapojem, ale to je pouze věc názoru. Možná to bude tím, že mi o něco více sedla loňská sestava, které vévodili legendární WHITESNAKE. Na druhou stranu, letos přijeli neméně slavní URIAH HEEP, což mi udělalo nemalou radost. ..
Petr Staněk nám opět po nějaké době rozvířil vody toho našeho undergroundu. Se SILENT STREAM OF GODLESS ELEGY napsal určitý kus historie tuzemského metalu a jak to tak vypadá, inkoust mu ještě nedošel. Jenom nyní namáčí nové péro, které pojmenovat LIVE EVIL.
Nekonečných šest let nás nechali MARTYRIUM CHRISTI čekat na nástupce výborného debutu „Reward“. Každý rok se ke mně dostaly „zaručené“ zprávy, že kapela již novou desku točí. Dokonce se o ní mluvilo i v souvislosti s vydavatelstvím Nice To Eat You. Nyní však Karel Tomášek se svojí družinou otevřel brány do svého světa a den D přišel. Podle bookletu nakonec došlo u Nice To Eat You pouze k distribuci. Je takřka nepochopitelné, že tak kvalitní kapela si musí svoje počiny vydávat sama. Vím, že na ..
Do WITCH HAMMER jsem vkládal vcelku velké naděje. Jejich tři roky starý promáč mě tenkrát velice mile překvapil a utvrdil v tom, že to tady s tím těžkým kovem zase tak strašný průser není. Na debutovou nahrávku jsem se tedy velmi těšil a nyní přišel její čas. Bohužel se to klukům povedlo tak nějak na půl.
„The Gods Of Shock Metal“ stojí hrdě na oficiálních stránkách VIRGIN SIN. Pánové, nemyslíte si, že už je to trošku klišé? Ostatně, dejte si pozor na strejdu DeMaia, aby vás nezažaloval, protože jediní „Gods Of Metal“ jsou přece MANOWAR. Ale to jen tak na začátek...
Klišé nekončí pouze u webu. Stačí si rozevřít booklet a nebudete se snažit divit. Black metaloví bubáci. Jak nevídané. Jenomže pozor, VIRGIN SIN s black metalem nemají společného vůbec nic! Na druhou stranu, to KISS také ne..
Myslím, že samotná kapela bude brzy doslova alergická na slovo death. Vsadím totiž svoje sandále, že se neobjevil článek, kde by toto slovo nebylo nejčastěji používaným pojmem (a to nemyslím kvůli názvu alba nebo skladby). A jaké k tomu mám důvody? Pusťte si jejich novinkové CD „Nine Shapes Of Death“ a pak nějaké album od kapely DEATH. Jste doma? MNICH je další ze zástupu kapel, co se snaží k nejgeniálnější death metalové bandě přiblížit. Osobně v tom nevidím žádnou chybu. DEATH už nikdy žádnou..
KRLEŠ dlouho nečekali a hned po dvou letech vypustili do tuzemského podhoubí následovníka debutu „Dejte plamenům co hoří“. Deska byla pokřtěna na „To“ a podle toho vypadá i samotný obal. Nevím, nevím, jestli to byla ale tenkrát dobrá volba. Přece jenom použít cover filmu a k tomu akorát „přilepit“ logo kapely, mi nepřijde příliš originální. Ale budiž...
Na tuhle akci jsem se poměrně dost těšil. Po zkušenostech z Budějcké rockpárty v KD Vltava České Budějovice jsem byl připraven na pořádnou pařbu. Ta sice nepřišla v tak silné vlně, jak jsem předpokládal, ale jinak to byl festík povedený.
Počasí přálo, což bylo jedině dobře. Někdo sice sem tam nadával na horko, ale to beru jen jako tradiční brblání. Celý maratón začal v jednu hodinu odpoledne v DT Rock Pubu, odkud objednaný autobus odvezl do Záboří veškeré zvířectvo (v tu dobu samozřejmě hodné a ukázněné)..
Jestli nyní máme v republice kapelu, která by se dala označit za hard rockovou špičku, tak je to jedině RED BARON BAND. Jejich post nedávno potvrdila výborná deska „Music Must Change“. Do duše jsem nahlédl kytaristovi Paulovi...
GREEDY INVALID si pamatuji hlavně z letních festíků. Vždycky se mi líbilo, že bicí a basu drtily ženy, což se hned tak nevidí. Nějaké ty dva roky jsem ale o nich vůbec neslyšel. Podle sestavy se však nic nového neudálo. Pouze Katku vystřídal Kurt, takže oko se tentokrát bude soustředit spíše na klávesy, kde postává nová missis Catherine. Hudebně se žádné změny také nestaly, avšak kapela se nám neuvěřitelně vyhrála. Někde doma mám pouze debut „Lost Letter“ a je to takřka mílový skok!..
Tak KRLEŠ nám slaví první desetiletku. Někteří mazáci se možná pousmějí, co těch deset let vůbec znamená, ale troufám si říci, že pro KRLEŠ opravdu hodně. Ať si každý myslí, co chce, ale z kapely nám vyrostl pěkný kult a nebál bych se je pasovat na dnešní krále tuzemského heavy metalu. A o tom mě přesvědčilo i novinkové best of „Time To Rise“, ke kterému jsem sice přistupoval spíše skepticky, ale nakonec jsem slintal, jak Průša někde v křoví.....
Tahle čtyřka jednoduše ví, jak na to. Už dlouho jsem neslyšel tak zábavnou grindovou fošnu. CRITICAL MADNESS jasně dokazují, že tahle hudba není jen pro pár otrlých jedinců. Kdo totiž nemá stylové zábrany, tak při některých peckách svojí nohou jistě zhurta poklepe. Nedá se to totiž nazvat jinak, než parádní jízdou...
Přiznám se, že o DYSMORPHII jsem se poprvé dozvěděl, až když mi Wayne oznámil, že jeho kapela MANTHAS nadobro končí a on s kytaristou Lukasem přechází k této smečce. Rozpad MANTHAS jsem náležitě obrečel, protože jsem vždycky byl jejich velkým fandou, ale život jde dál a nyní je tu DYSMORPHIA.
Další pro mě neznámá partička. Podle obalu bylo jasné, co to na mě při poslechu vybafne a nemýlil jsem se – totální black metalová nálož. Trošku jsem se bál, jestli obsah bude stát vůbec za to. Black metal mám sice rád, ale řekl bych, že je dnes trh přesycen hodně podprůměrnými kapelami. Občas mě zaráží, co to ty vydavatelské firmy vůbec vypustí mezi lidi. SEZARBIL naštěstí velice mile překvapil...
Na chystaný mejdan v KD Vltava jsem se těšil už dlouho dopředu. Ačkoliv měla akce v podtitulu už číslo třináct, tak pro mě to byla premiéra. Plakáty slibovaly výbornou sestavu a až na jednu větší výjimku se vše podařilo podle plánu. Tou výjimkou byly AGONY, kteří nedorazili, což jsem patřičně obrečel, protože jsem tuhle partu ještě na koncertních prknech neviděl...
Velice příjemně na mě zapůsobila tahle fošna. HEIDEN (pro mě doposud neznámý pojem) hrnou šlapavý a hodně melodický black metal, který je opatřen českými texty. Největší výhodou tohoto CD je, že se opravdu dobře poslouchá. Skladby dokáží udržet pozornost posluchače naprosto bezproblémově po celou hrací dobu. Osobně musím přiznat, že mě hned tak nějaké CD černého kovu nebaví. V té záplavě desek proto musím hledat ty, které se vymykají. „Era 2“ je jedna z nich…..
Tak moc jsem se těšil na debut kapely MORIORR, až jsem myslel, že snad už ani nedočkám. MORIORR ale nejsou GUNS´N´ROSES, takže jsme se přece jenom dočkali a první dlouhohrající nahrávka kapely po takřka dvaceti letech existence je na světě. A já smutně konstatuji, že jsem zklamán. Ale pěkně od začátku...
Přiznám se, že moc kapel z Kolumbie neznám. Není ale žádné tajemství, že Jihoameričane nářez můžou. Scéna jim tam evidentně kvete slušně, o čemž vypovídá tahle kompilačka.
Jestliže nová deska „Music Must Change“ je ve znamení toho nejklasičtějšího hard rocku ve stylu DEEP PURPLE nebo URIAH HEEP, předešlá „In The Light“ koketovala s folkovou lehkostí přelomu šedesátých a sedmdesátých let, tak debut „The First Album“ byl svým způsobem ten nejklasičtější rock´n´roll. Již tehdy ale míchal několik elementů, ze kterých kapela převážně dnes vaří.
TORTHARRY by mohli vyprávět, jak je ten hudební průmysl nespravedlivý... Deska „White“ sice byla poněkud jiná, než předcházející tvorba, ale vysoké kvality jí nechyběly. Žel posluchači je nemohli najít, protože byly takřka rafinovaně schovány. Co tedy následovalo? Přesně to, co udělala většina kapel po svém experimentálním dýchánku – návrat ke kořenům. TORTHARRY tudíž nyní začínají opět tam, kde už jednou začínali...
„Reborn“ je název, který mluví za vše. ..
Přesně jak JANESESSION slíbili... 24.12.2006 vyšel další dárek pro všechny fanoušky - mini CD "Play It Loud". Důvody k oslavám byly o to větší, že kapela album dala opět volně ke stažení na svých stránkách. Opravdu velmi sympatický jev. Člověk si tedy může z internetu stáhnout veškerou tvorbu této sympatické bandy. Koukal jsem, že momentálně se tam nachází i nový singl "Velvet Rain".
První pecka "People From First Line" je trošku více heavy než ostatní materiál. Jinak je to opět klasika. Zvuk se o něco zlepšil, ale stále je slabší. Zazní i klávesy..
Tahle reedice mi udělala nemalou radost! Kdo má rád death metal v jeho nejklasičtější podobě, tak mu pojem MASSACRA nemohl uniknout. Dnes již naprostí průkopníci stylu, kteří sice nikdy nedosáhli takového uznání jako třeba MORBID ANGEL nebo DEATH, ale ono to možná bude tím, že si rodiče užili ve Francii a zapomněli, že by se pro budoucnost svých milovaných dětí měli přesunout na Floridu, kde jednou poroste slušná pšenka... „Signs Of The Decline“ je tím pomyslným vrcholem kapely. Po slušném..
Řeknu vám na rovinu, že kdybych měl vybrat nejhorší obal všech dob, tak bych o tomto počinu zcela vážně přemýšlel. Naprostá odpudivost, která bohužel odradí spoustu posluchačů. A to je škoda převeliká, protože PSYCHO RADIO nejsou vůbec nezajímavá kapelka... Celá nahrávka startuje výborným způsobem. „Super Love“ je otvírák jak se patří. Jasný tah na bránu a nepřeslechnutelný hitový potenciál. Prostě pecka jak se patří. Kapela se nebojí použít ani kytarové sólo, za což je chválím. Dneska je totiž..
Jsou to už dva roky, co finští COUNT DE NOCTE vypustili do světa svojí čtvrtou oficiální nahrávku pod názvem „Luctisonus Dolor“. Pro většinu asi neznámý pojem na metalové scéně, ale jelikož kapela vydává desky pod polským labelem Mad Lion Records a před nějakým časem táhli Evropou turné s naší legendou KRABATHOR, tak soudím, že nějací maniaci ví, o co tu kráčí... Kráčí tu o výborně pojatý klávesový black metal. Nerad v tomto případě používám tuhle stylovou kolonku, ale nenapadá mě nic bližšího...
Stano Madzin je evidentně člověk velmi zručný. Stačí rozevřít krabičku CD „Escape From Reality“. Produkce, logo, cover, design, music, lyrics a hlavně veškeré nástroje (když započítáme i programování)... Jo, tohle všechno dá už fušku a ne každý by si na to troufnul. První co pohladí vaše zorničky, je obal a celkové grafické zpracování, které si zaslouží absolutorium. Je to pastva pro oči, která potěší hlavně pamětníky staré thrashové školy (napadá mě třeba srovnání s obaly MEGADETH). Za tohle..
LOCOMOTIVE to řežou již nějaký ten pátek. Svůj debut „Locomotive I.“ si odbyli v roce 1996, ani ne po roce fungování. Pokud se nepletu, tak kapela tenkrát ještě ani nehrála živě. To se změnilo právě až po vydání první desky. Ona někdy ta setrvačnost je věc velice dobrá, protože na svět vylezete jako pěkně sehraná a šlapající banda. Když se do toho ještě přidá strhující energie, tak je aspoň o malý úspěch postaráno. A přesně tohohle se drží LOCOMOTIVE dodnes. Úspěch je nepotkal sice zrovna malý, ale o nějakém megaprolomu se také mluvit nedá. Jedno je ale jisté, LOCOMOTIVE jsou naprostý kult a jistota pěkného nářezu...
Tak vám zase jednou nevím... OKROZOM jsou další ze zástupu českého heavy metalu, který je sice řemeslně slušně zvládnutý, žel nápadově již o něco méně. Z průměru se ho snaží vytáhnout zpěvandule Veronika Savincová, jejíž hlas je mi velmi sympatický, ale občas mi k hudbě zbylé čtveřice příliš nesedí (hlavně v první skladbě „Každý jednou skočí“). A když se do toho ještě přidá naprosto zbytečně vulgární text typu „že je prostě všechno v hajzlu“, tak to trošku víc zaškodí. Nejsem žádný cíťa, podobné texty beru v hudbě..
Tohle CD nám v redakci pro svůj odvážný obsah mírně zarotovalo. Nakonec jsem se recenze ujal já a řeknu vám, že vůbec nelituji. Už dlouho mě nějaká nahrávka nezasypala takovou dávkou emocí... Mrazení, to je slovo, které „The Camp“ popíše asi nejlíp. „The Camp“ se zabývá holocaustem druhé světové války. Jelikož mě tohle téma velice zajímá a dost se hrabu v různých historických faktech, tak jsem CD pouštěl se značnou zvědavostí. To co mě ale čekalo, jsem fakt vážně nepředpokládal. Album je totiž..
Nemá cenu se tu nějak zvláště rozepisovat o názvu kapely, který je v dnešní době mírně úsměvný. DEVASTATHOR není jistě poslední kapela, která použila podobně „tvrdé“ slovo... A nostalgie přece občas nezaškodí, ne? Ona ani hudba naší trojice není nijak zvlášť originální. Balancuje někde na hraně deathu a grindu, který se tu hrál už před x lety. Na druhou stranu, ani to přece nemůže vadit. Vždyť kvalitního nářezu není nikdy dost. Jde však o to, jestli se do něj dá „Feast Has Begun“ vlastně zařadit. Moje odpověď..
Na death metalovém poli toho nejbrutálnějšího zrna zavál opět nějaký ten čerstvější vánek. DARK DISCIPLE sice svojí novinkou „Kill Everything Worship Nothing“ neobjevili novou Ameriku, ale pěkně oprášili tu starou dobrou prozkoumanou. Však, proč pořád vymýšlet něco nového, ne? Když nás to baví, tak proč si nezahrát něco ve stylu CANNIBAL CORPSE? Tímto nenarážím na to, že deska skrývá povedenou předělávku „A Skull Full Of Maggots“ z úchylného debutu „Eaten Back To Life“. DARK DISCIPLE ..
Velmi zajímavý počin doputoval od našich bývalých spojenců. Po výborných JANESESSION tu mám další Slovenskou partu, která mě naprosto přesvědčila o tom, jak silná je momentálně tamní heavy/progresivní scéna. A to jsem chalanům popravdě moc nevěřil. První poslech bych shrnul do jedné věty – Slušně odvedená rutina. Jenomže správný recenzent se musí nahrávkou prokousat úplně skrz, takže jsem se pustil do plné analýzy a postupně začal objevovat všechny ty vzácnosti, co nahrávka skrývá..
Tohle CD v naší redakci putovalo nejméně půl roku, až se na něj zapomnělo. Zapadlo až někam do nespodnějších částí našeho redakčního šuplíku. To je ta hudba tak strašná? Někoho z vás teď tahle otázka může napadnout. Moje odpověď zní – Není strašná, akorát velice těžko stravitelná. Vždycky jsem o sobě hrdě hlásil, že strávím všechno, co mi rocková hudba může nabídnout. Známí o mně občas prohlašují, že jsem dokonce hudební úchyl, protože poslouchám naprosté zběsilosti ..
Nedávno jsem prohledával všechna možná zákoutí mého hard disku a objevil jsem tento, žel nedokončený, rozhovor, který jsem s Vlakinem (zpěv, basa) spáchal někdy čerstvě po vydání zatím poslední pecky „Cloned And Enforced“. Myslím, že je proto škoda, kdyby skončil někde v propadlišti... Berte to tedy zatím jako menší bonbónek před pořádně rozsáhlým rozhovorem, ke kterému někdy v budoucnu snad dojde...
..
Novinka „Music Must Change“ od kapely RED BARON BAND se mnou nedávno pěkně zacloumala. Naprosto precizně odehraná stará hard rocková škola. Doposud jsem nevěřil, že to u nás tak skvěle dokáže vůbec někdo zahrát. Ba co víc, zahrát a hlavně vymyslet! „Music Must Change“ je ale již třetí deska této neobyčejné bandy, proto jsem si udělal výlet do historie a moje první zastávka byla v roce 2003, kdy vyšla nahrávka „In The Light“...
ABORTION mám rád. Vždycky se mi líbil jejich svérázný humor, který dokázali nenásilně vtěsnat do své brutální muziky. A nejinak tomu není ani u momentálně recenzovaného počinu „The Gonzo Music“, kterým slovenští divoši zasazují grindové scéně svůj pátý úder. Již potřetí u tuzemského labelu Obscene Productions, s opět řádně řezavým zvukem a zatím zcela jistě nejperverznějším obalem.
Co k tomuto počinu vůbec říci? Snad jen to, že to stále šlape na výbornou. ABORTION opravdu nemají ..
Oficiálně teprve po páté se nám o slovo přihlásili šílenci EDITOR ze Slovenska. Dnes již takřka legendární kapela, která do lidí hrne svůj veselý HC stříknutý punkem či jednoduše melodickým metalem. Po předchozí měkotě „Realita?“ se šláplo na plyn o něco více a to je jedině dobře. Nářez z dob „Shut Up“ nebo „Zero Option“ se sice nekoná, ale myslím, že momentálně se pětice cítí nejlíp. Zmiňovat, že hlavním mozkem kapely je Hirax z výborných LUNATIC GODS, je dnes již to pomyslné nošení dříví..
Předem této recenze se omlouvám všem příznivcům anglické legendy, že museli na další část našeho seriálu čekat tak dlouho, ale jiné povinnosti vítězily. Samozřejmě jsem na QUEEN nezapomněl a nyní to zase můžeme rozjet trošku svižněji...
Na reunionovou placku IN ARTICULO MORTIS jsem se vážně těšil. Jejich přímočarý death metal, který si nebere servítky, mám rád. Několikrát jsem je viděl za poslední dva roky řádit na podiu a přes určitou kontroverznost ze začátku jejich kvalita stále vstoupá. Deska „The Time Has Come“ je něco jako most mezi obdobím, kdy kapela hrála pouze ve dvou členech a dnešním obdobím, kdy se jedná o plnohodnotný band. Jsem rád, že Richard s Jardou zavítali do studia Hellsound a nechali si bicí namlátit ..
Katerina, kterou mnozí znají pod přezdívkou Cat, je momentálně jedna z nejlépe se vyvíjejících tuzemských metalových zpěvaček. Naše povídání se mělo nejprve týkat pouze kapely INNOCENS, ale jelikož je Katka velmi sympatická a upovídaná osůbka, tak jsem se rozhodl pořádně probrat její osobnost. Myslím, že z toho vznikl velmi příjemný a celkem rozsáhlý rozhovor. Tak s chutí do toho.....
Kapela IN ARTICULO MORTIS z Hořovic nám tu už dělá rachot nějakou tu řádku let. Ač s několikaletou pauzou... Nedávno vydali své druhé album „The Time Has Come“ a doplnili sestavu o živého bubeníka a druhého kytaristu. Hned několik důvodů k tomu, abych se ozval hlavnímu tahounovi Richardovi s rozhovorem...
..
17. listopadu rockeři mohli slavit hned dvakrát... Jednak se samozřejmě zavzpomínalo na svržení komunistického teroru a jednak do Prahy dorazila rocková legenda Glenn Hughes. Pro všechny „párplofily“ byla tudíž návštěva Retro Music Hall naprosto povinná záležitost. I já jsem samozřejmě nemohl chybět. V Retru jsem byl poprvé a musím říct, že je to pro podobné akce opravdu výborný klub. Člověk vidí z hromady pozic a ten kdo má přece jenom smůlu, tak si může užít plné detaily buď na velké..
Zdá se to neuvěřitelné, ale DEBUSTROL už není náctiletý… 5.4.2006 byl KD Opatov v Praze svědkem věru bujarých oslav. A protože 20 je nám jenom jednou (i když se na tento věk můžeme cítit klidně celý život), tak se to musí přece pořádně zdokumentovat. DEBUSTROL je kapela, která na koncertech dokáže rozjet opravdové peklo. Kdo aspoň jednou jejich show zažil, tak ví, o čem mluvím. Titul DVD mluví pravdu, totální masakr, kdy jsou fanoušci v takové euforii, že jsou schopní rozmlátit všechno, co stojí v cestě. Doporučil bych někdy uspořádat nějaký koncert ve vězení, aspoň by ti maniaci ze sebe dostali na nějakou chvíli tu přetékající agresi. No ale to jsme trošku někde jinde, než bychom měli..
Přiznám se, že jsem z tohoto CD trošku zmatený. Copyright na obalu hlásí rok 2006, ale podle dostupných informací deska vyšla již v roce 2001. Že by reedice? Netuším... Mně osobně je to celkem jedno, protože „Voices“ je moje první setkání s touto partou. TENEBRARUM se mi pěkně trefili do noty. Sice nedokážu pořádně určit styl, který produkují, ale když prohlásím, že vcelku svižný doom metal (jak zvláštní spojení), tak nebudu daleko od pravdy. Trošku mi to připomíná tuzemský INTERITUS (k tomu se ještě..
Kapelu DESERT STORM jsem znal už z dřívějších dob, kdy fungovali čistě jako revival IRON MAIDEN. Do počítače se mi dostala nějaká ta mp3, tak jsem si mohl udělat obrázek. Před dvěma roky se ale banda rozhodla, že je čas své nahromaděné zkušenosti realizovat do své vlastní tvorby. Čin jistě záslužný, ale také plný velkých much a malých mušek...
Když na mě z obálky vypadlo CD kapely RED BARON BAND, ani v nejmenším jsem nečekal, jakou mi to udělá radost. Kapelu jsem měl někde vzadu v podvědomí zafixovanou jako hard rockové uskupení a tahle fixace byla naprosto správná. Není tajemstvím, že miluji sedmdesátá léta a RED BARON BAND mě do této krásné doby dostali naprosto úžasným způsobem.
Přijde vám, že kapely DEEP PURPLE nebo třeba URIAH HEEP dneska točí desky spíš pro potěšení? Doby velkých a nepřekonatelných hitů těchto ..
Na tuhle akci jsem se těšil hned z několika důvodů... Tak za prvé, Parlament je sice klub velikosti mého obýváku (tím myslím spodek, kde vystupují kapely), ale vždycky se tu sejde naprostá metalová smetánka, dobrá nálada a tuny potu se linou vzduchem, občas lítá nějaké to pivko. Prostě pohoda... Za druhé, pořádající PANYCHIDA je kapela, která jde tvrdě za svým a já vím, že jsem u zrodu smečky, která nám ten underground pěkně rozvíří, což jistě nebude dlouho trvat, protože debut je na spadnutí. A jako poslední..
Slovenská kapela JANESESSION je pro vás možná naprosto neznámý pojem. Zbystřete proto a přečtěte si tento rozhovor, který by vám partu kolem sympatické zpěvačky Jane měl aspoň trošku přiblížit... Žádné kecy kolem, prostě ROCK ON!
..
Po zklamání, které se dostavilo po poslechu poslední desky SCELETu, jsem začal opět nad českým speed metalem lomit hůl. Stále si stojím za tím, že tenhle styl je pro nás do značné míry začarovaný. Buď se jedná o totální vykrádačky zahraničních hvězd nebo o kapely, které se brodí spíše ve vodách české tancovačky. „Nevěřím na sliby“ od kapely IMORTELA mi ale chuť trošku zpravilo. Možná se v jejich případě nedá mluvit ani o speed metalu, ale náznaky tam jsou a celek občas pěkně zatlačí na pilu..
Přiznávám se, že SAD HARMONY mi vždycky nějak unikali... Jejich zvučné jméno samozřejmě znám, ale to je asi tak všechno. Vzpomínám si, že jsem kdysi slyšel jejich předělávku „Můj hejtmane“ od MASTER´S HAMMER. Ta mi samozřejmě k poznání SAD HARMONY moc nedopomohla...
Nyní mám ale v packách nosič, který byl pojmenován „Somnambul“. Desku startuje pecka „115“ a musím říct, že je to jízda. Na první poslech jasná tutovka. Ne však poslední, protože svým způsobem je totálně každá věc na tomto..
Kapelu JANESESSION ze Slovenska jsem objevil zcela náhodou. Poslali mi jednu věc do Metalparády a já můžu říct, že mě tenkrát hodně chytla. Kontaktoval jsem kapelu a do ruky se mi dostala komplet tvorba těchto sympaťáků...
Řeknu vám jedno, už dlouho mi žádná čistě black metalová nahrávka neudělala takovou radost jako novinka právě recenzovaných KUTURLAT. V dnešní době pompézních a přeumělkovaných aranží je to doslova svěcená (ovšem samotným ďáblem) voda pro všechny milovníky nekompromisní a syrové metalové nálože. Tohle CD je hudebně tak jednoduché a zvukově totálně archaické, že je to až krásné. Při poslechu křepčím a zhurta omlacuji palici o zeď...
Sestava je klasická, o jedné kytaře..
Uff, řeknu vám jedno. Napsat recenzi na takovou nahrávku je něco neskutečně těžkého. Někdo si může říkat, že popisovat hudbu jako takovou musí být věc zcela primitivní. Vždyť recenzentovi stačí slova typu – vrchol, bomba, nářez, jízda, nuda... Ano, je pravda že někdy přijde nahrávka, o které se člověk rozepíše, že neví kdy skončit. Nakonec stejně pozná, že psal víceméně blbosti. Jenomže pak jsou nahrávky jako je „Kro ni ka“ od dnes již naprosto kultovní smečky FORGOTTEN SILENCE. Nahrávka, kterou posloucháte, napadají vás ..
Konečně! Dlouho slibované mini album „Osamělí“ je již pár pátků na světě a fanoušci se opět mohou rozplývat... Řeknu vám, že jsem se na tento sympatický kotouček těšil ze všech tuzemských nahrávek plánovaných pro tento rok úplně nejvíc. „Relic Dances“ mě dostalo do kolen tak, že ještě dodnes se mi rozklepou při vzpomínce na nějakou tu megakompozici.. A nyní se mi to vrací právě s tímto CD, které nám dává vzpomenout na jeden neobyčejný okamžik. „Osamělí“ bylo avizované ..
Nebudu daleko od pravdy, když prohlásím, že jedna z nejočekávanějších rockových novinek roku 2006 byla právě recenzovaná deska svébytných Holanďanů THE GATHERING. Nyní je venku nějaký ten pátek a mnoho fanoušků si mohlo udělat již dostatečný obrázek. 
„Sabat v Carnegie Hall“ musel být v roce 2003 pro všechny původní fanoušky kapely ten nejlepší možný dárek. ASMODEUS totiž po víceméně experimentálních nahrávkách usoudili, že je na čase vrátit se ke svým kořenům a jednoduše k tomu, co z kapely udělalo kult. Čistokrevný thrash zahlásil návrat a aby fanoušci neměli obavy, tak se na závěr šlehla letitá pecka „Dědictví“ z druhého demosnímku „Heroes“, jehož doby si z aktuální sestavy pamatuje jen a pouze hlavní tahoun Miloš Bešta...
Když se řeknou Klatovy, tak se každému musí na mysl vkrást dvě věci - Černá věž a Asmodeus. Ano, je v tom trošku nadsázka, ale u fanoušků hudby zvané metal by to mělo platit... ASMODEUS je jednoduše kult, který z něj udělaly hlavně první dvě desky „Prosincová noc blíže neurčeného roku“ a „Příjezd krále...“. Já se musím přiznat, že jsem k této bandě cestičku nikdy nenašel. Před lety jsem slyšet kontroverzní koncepční album „Vchod do kruhu“ a to jsem prostě nestrávil. Proto mě nechaly zprávy o návratu k thrash metalovým..
Kdo si myslel, že vyhazov z řad THEATRE OF TRAGEDY Liv Kristine pohřbí, musí být v dnešní době mile překvapen. Liv se totiž dokázala hodně rychle postavit na vlastní nohy a jednoduše chytila druhý dech. S kapelou LEAVE´S EYES vydala již dvě výborné desky a nedávno nám předhodila i svojí další sólovou desku. Fanoušek norské blonďaté krásky musí být v sedmém nebi, avšak já zůstanu nohama na zemi.
Liv Kristine mám rád, ale novinka „Enter My Religion“ je pro mě až moc „nezkousnutelná“ záležitost. Obdivovatel..
Přiznám se lidi, že jsem z novinky kapely SCELET na rozpacích. K tuzemskému speed metalu mám stále svoje výhrady a o to je to horší, když se jedná o model STRATOVARIUS. Bohužel nám do této škatulky SCELET mírně zapadl. Debut „Labyrint“ dával naději, že přes jasnou klišovitost by se kapela mohla vyvíjet dobrým stylem a že je víceméně na dobré cestě. „Žít v ozvěnách“ je svým způsobem kvalitnější placka než předchůdce, ale vadí mi na ní právě ta kýčovitost a snaha o co největší přiblížení..|
Dnes je 12.9.2025, svátek má Marie
|
| Autor Venca Votruba |
PERGAMEN – Nechutné divadlo poetického komba Pergamen
|
[15.09.2009] [hodnocení: 5,5/10] |
|
[14.09.2009] [hodnocení: 6/10] |
|
[12.09.2009] [hodnocení: 9/10] |
|
[11.09.2009] [hodnocení: 3,5/10] |
SWORDFISH – Age Of Exploration
|
[08.09.2009] [hodnocení: 7/10] |
|
[06.09.2009] [hodnocení: 6/10] |
SABATHORY – Old Scars Are Opening
|
[04.09.2009] [hodnocení: 5/10] |
POZOR! HLEDÁ SE GRINDER RECENZENT!!! ..více |
[02.09.2009] |
MASTERS OF ROCK 2009 – Vizovice, 9. – 12.7.2008
|
[10.08.2009] |
SECRET OF DARKNESS - ...and the Dark Begins
|
[02.08.2009] [hodnocení: 4/10] |
APOCALYPTIC FORM OF DEATH – Trhové Sviny (sobota, 20.6.2009)
|
[24.07.2009] |
Šok!!! Nesmrtelný Petr Ifa Junek odcestoval do Kašmíru!!! ..více |
[01.07.2009] |
APOCALYPTIC FORM OF DEATH – Trhové Sviny (pátek, 19.6.2009)
|
[29.06.2009] |
POPPY SEED GRINDER – Humanophobia
|
[21.06.2009] [hodnocení: 5/10] |
|
[11.06.2009] [hodnocení: 6,5/10] |
UMBRTKA – Úplná demontáž lidstva
|
[26.05.2009] [hodnocení: 6/10] |
|
[22.05.2009] [hodnocení: 9/10] |
PARENTAL ADVISORY – The Wither Process
|
[03.05.2009] [hodnocení: 7/10] |
|
[01.05.2009] [hodnocení: 5/10] |
|
[29.04.2009] [hodnocení: 7/10] |
TORMENT – Without God´s Blessing
|
[12.04.2009] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[05.04.2009] [hodnocení: 5,5/10] |
|
[22.03.2009] [hodnocení: 9/10] |
|
[05.03.2009] [hodnocení: 6,5/10] |
|
[25.02.2009] [hodnocení: 7/10] |
|
[07.02.2009] [hodnocení: 3/10] |
|
[31.01.2009] [hodnocení: 6,5/10] |
|
[28.01.2009] [hodnocení: 8,5/10] |
KAVIAR KAVALIER – Bukkake Express
|
[21.01.2009] [hodnocení: 8/10] |
|
[06.01.2009] [hodnocení: 9/10] |
|
[31.12.2008] [hodnocení: 8/10] |
ABSTRACT – The Pantomime In Neosolium
|
[19.12.2008] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[12.12.2008] [hodnocení: 7/10] |
THE UNHOLY ALLIANCE CHAPTER III. – 17.11.2008, Praha, Tesla aréna
|
[23.11.2008] |
|
[14.11.2008] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[12.11.2008] [hodnocení: 3/10] |
MIGHT IS RIGHT – Nordic Warchants II.
|
[01.11.2008] [hodnocení: -/10] |
URIAH HEEP, SEVEN, VOTCHI – Plzeň, Hala Lokomotiva (28.10.2008)
|
[31.10.2008] |
|
[25.10.2008] [hodnocení: 7/10] |
|
[07.10.2008] [hodnocení: 8,5/10] |
|
[30.09.2008] [hodnocení: 8/10] |
RETURN TO INNOCENCE – Sal Lunae
|
[26.09.2008] [hodnocení: 5/10] |
|
[25.09.2008] [hodnocení: 7/10] |
|
[23.09.2008] [hodnocení: 2,5/10] |
FINAL FICTION – From The Fairy Tale
|
[05.09.2008] [hodnocení: 8,5/10] |
MALIGNANT TUMOUR – Europe Football Championship
|
[02.09.2008] [hodnocení: 7/10] |
|
[27.08.2008] [hodnocení: 7/10] |
|
[26.08.2008] [hodnocení: 7/10] |
MASTERS OF ROCK 2008 – Vizovice, 10. – 13.7.2008 (Část 3)
|
[12.08.2008] |
DISSOLVING OF PRODIGY – Štvanice
|
[10.08.2008] [hodnocení: 10/10] |
KOHOUT PLAŠÍ SMRT – Duševní výluka
|
[09.08.2008] [hodnocení: 8/10] |
MASTERS OF ROCK 2008 – Vizovice, 10. – 13.7.2008 (Část 2)
|
[08.08.2008] |
MASTERS OF ROCK 2008 – Vizovice, 10. – 13.7.2008 (Část 1)
|
[22.07.2008] |
3 WAY SPLIT – Pisstolero / Yorpu / Flatv5
|
[20.07.2008] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[19.07.2008] [hodnocení: -/10] |
MALIGNANT TUMOUR – In Full Swing
|
[02.07.2008] [hodnocení: 8/10] |
|
[28.06.2008] [hodnocení: 7/10] |
|
[22.06.2008] [hodnocení: 2/10] |
BEAUTIFUL CAFILLERY – Reciprocal Transfusion
|
[15.06.2008] [hodnocení: 3,5/10] |
|
[10.06.2008] [hodnocení: 5/10] |
PARRICIDE/INCARNATED/REEXAMINE – The 3 Ways Of A Brutality
|
[07.06.2008] [hodnocení: 7/10] |
|
[04.06.2008] [hodnocení: 4/10] |
GLENN HUGHES - Praha, Retro Music Hall, 19.5.2008
|
[24.05.2008] |
|
[23.05.2008] [hodnocení: 5,5/10] |
G.B.V. (The Witch) X LENKA (Komat)
|
[16.05.2008] |
CRIPPLE BASTARDS, ISACAARUM - Martys Club, České Budějovice (18.4.2008)
|
[30.04.2008] |
DIRTY GAME – Flame Of Loneliness
|
[25.04.2008] [hodnocení: 5/10] |
|
[15.04.2008] [hodnocení: 6/10] |
|
[11.04.2008] [hodnocení: 6/10] |
DEPRESSIVE REALITY – Las Sombras
|
[05.04.2008] [hodnocení: 5/10] |
DANTALION – Call Of The Broken Souls
|
[27.03.2008] [hodnocení: 7/10] |
|
[26.03.2008] [hodnocení: 6,5/10] |
PÁTEK 13/RES NULIUS – The Split
|
[24.02.2008] [hodnocení: 3/10] |
SACRIST – The Substance Of Illusion
|
[21.02.2008] [hodnocení: 6/10] |
|
[30.01.2008] [hodnocení: 7,5/10] |
STAROSTOVI MUŽI – Bez starostí
|
[27.01.2008] [hodnocení: 7/10] |
|
[26.01.2008] [hodnocení: 7/10] |
DORO, KREYSON, SEVEN - České Budějovice, 20.12.2007
|
[16.01.2008] |
YGGDRASIL – Kvällningsvindar över Nordrönt Land
|
[15.01.2008] [hodnocení: 9/10] |
ANIMAL HATE - ...A Witch Shall Be Born
|
[22.12.2007] [hodnocení: 8/10] |
VARIOUS – Shadows From Underground DVD 2007
|
[21.12.2007] [hodnocení: 6/10] |
EMETH / ETERNAL BLEEDING – Split album
|
[16.12.2007] [hodnocení: 5/10] |
SEROTONAL – The Futility Of Trying To Avoid The Unavoidable
|
[07.12.2007] [hodnocení: 5/10] |
FESTUNG NEBELBURG – Gabreta Hyle
|
[18.11.2007] [hodnocení: 7/10] |
|
[14.11.2007] [hodnocení: 4/10] |
|
[04.11.2007] [hodnocení: 6/10] |
FREE FALL – Garden Of Depression
|
[30.10.2007] [hodnocení: 8/10] |
|
[23.10.2007] [hodnocení: 6,5/10] |
FROM BEYOND – Sounds Of The Grave
|
[19.10.2007] [hodnocení: 6,5/10] |
SPLITTER – Avskräckande Exemplar
|
[16.10.2007] [hodnocení: 7/10] |
SIX DEGREES OF SEPARATION – Chain – Driven Sunset
|
[09.10.2007] [hodnocení: 8/10] |
CITRON - Radegast (English Version)
|
[05.10.2007] [hodnocení: 10/10] |
TROLLECH VS. HEIDEN – Split album
|
[26.09.2007] [hodnocení: 8/10] |
|
[25.09.2007] [hodnocení: 6,5/10] |
|
[13.09.2007] [hodnocení: 8,5/10] |
|
[08.09.2007] [hodnocení: 7/10] |
STÍNY PLAMENŮ – Odpadní galerie
|
[05.09.2007] [hodnocení: 8/10] |
|
[04.09.2007] [hodnocení: 4,5/10] |
|
[01.09.2007] [hodnocení: 2,5/10] |
|
[24.08.2007] [hodnocení: 10/10] |
|
[09.08.2007] [hodnocení: 5,5/10] |
BENÁTSKÁ NOC - Malá Skála - 27.7. - 29.7. 2007
|
[08.08.2007] |
PETR HENYCH – Na vlastních rukou
|
[26.07.2007] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[24.07.2007] [hodnocení: 5,5/10] |
HAMMERFALL – Masters Of Rock 07. – 15.7.2007
|
[23.07.2007] |
URIAH HEEP – Masters Of Rock 2007 – Vizovice (13.7.2007)
|
[22.07.2007] |
|
[21.07.2007] [hodnocení: 6,5/10] |
MASTERS OF ROCK 2007 - Vizovice - 12. - 15.7.
|
[19.07.2007] |
|
[03.07.2007] [hodnocení: 8/10] |
MARTYRIUM CHRISTI – We Will Kill... For You
|
[28.06.2007] [hodnocení: 8/10] |
WITCH HAMMER – Price For The New World
|
[27.06.2007] [hodnocení: 6,5/10] |
VIRGIN SIN – Brotherhood Of Freaks
|
[24.06.2007] [hodnocení: 7/10] |
|
[22.06.2007] [hodnocení: 8,5/10] |
|
[13.06.2007] [hodnocení: 8,5/10] |
INTO COLD DARKNESS VIII. – Záboří u Českých Budějovic 19.5.2007
|
[06.06.2007] |
RED BARON BAND - Chceme teď udělat desku, která bude na úrovni Abbey Road
|
[05.06.2007] |
GREEDY INVALID – Dancing Little Flames
|
[10.05.2007] [hodnocení: 8/10] |
KRLEŠ – Time To Rise – Best Of
|
[08.05.2007] [hodnocení: 9/10] |
|
[03.05.2007] [hodnocení: 8/10] |
DYSMORPHIA – Scream In My Face
|
[27.04.2007] [hodnocení: 7/10] |
SEZARBIL – Bleed For The Devil
|
[21.04.2007] [hodnocení: 7/10] |
13. Budějcká Rockparty – 14.4.2007, České Budějovice, KD Vltava
|
[16.04.2007] |
|
[12.04.2007] [hodnocení: 8,5/10] |
|
[06.04.2007] [hodnocení: 6/10] |
A BOMBARDMENT FROM THE SOUTHERN PARADISE
|
[04.04.2007] [hodnocení: -/10] |
RED BARON BAND – The First Album
|
[03.04.2007] [hodnocení: 8/10] |
MANOWAR, HOLY HELL, RHAPSODY ON FIRE - 16.3.2007, Plzeň
|
[28.03.2007] |
|
[15.03.2007] [hodnocení: 6/10] |
|
[14.03.2007] [hodnocení: 8,5/10] |
MASSACRA - Signs Of The Decline
|
[12.03.2007] [hodnocení: 8/10] |
|
[06.03.2007] [hodnocení: 7/10] |
COUNT DE NOCTE – Luctisonus Dolor
|
[01.03.2007] [hodnocení: 7/10] |
DISBELIEVER - Escape From Reality
|
[19.02.2007] [hodnocení: 7,5/10] |
LOCOMOTIVE - Aus.cult (Live In Bratislava)
|
[13.02.2007] [hodnocení: 6,5/10] |
|
[08.02.2007] [hodnocení: 6,5/10] |
GRANDMOTHER IS DEAD - The Camp
|
[30.01.2007] [hodnocení: 9,5/10] |
|
[26.01.2007] [hodnocení: 5,5/10] |
DARK DISCIPLE - Kill Everything Worship Nothing
|
[13.01.2007] [hodnocení: 7/10] |
CASTAWAY - Over The Downing Water
|
[12.01.2007] [hodnocení: 8,5/10] |
|
[07.01.2007] [hodnocení: -/10] |
INGROWING - Nechceme zpívat jenom nějaký bláboly!
|
[01.01.2007] |
|
[28.12.2006] [hodnocení: 9/10] |
|
[18.12.2006] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[11.12.2006] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[08.12.2006] [hodnocení: 6,5/10] |
|
[06.12.2006] [hodnocení: 8/10] |
IN ARTICULO MORTIS - The Time Has Come
|
[01.12.2006] [hodnocení: 7,5/10] |
KATERINA (INNOCENS) – Tarja mezi mé oblíbenkyně nepatří...
|
[30.11.2006] |
IN ARTICULO MORTIS - Blbců je na světě všude dost...
|
[23.11.2006] |
GLENN HUGHES – Praha, Retro Music Hall (17.11.2006)
|
[21.11.2006] |
ŠTEMBUS (Witchcraft) X MAGUS (Panychida)
|
[20.11.2006] |
DEBUSTROL - XX let totálního masakru (DVD)
|
[16.11.2006] [hodnocení: 10/10] |
|
[13.11.2006] [hodnocení: 7,5/10] |
DESERT STORM - Divadlo šílenství
|
[09.11.2006] [hodnocení: 4/10] |
RED BARON BAND - Music Must Change
|
[07.11.2006] [hodnocení: 10/10] |
PHANTOM ZONE III. - 28.10.2006, Plzeň, Klub Parlament
|
[05.11.2006] |
JANESESSION - Jane je posledný mohykán..
|
[02.11.2006] |
|
[24.10.2006] [hodnocení: 8,5/10] |
|
[23.10.2006] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[19.10.2006] [hodnocení: 9/10] |
JANESESSION - 100% Rock´n´Roll & Summer Metal
|
[16.10.2006] [hodnocení: 9/10] |
IRON MAIDEN - The Reincarnation Of Benjamin Breeg
|
[11.10.2006] [hodnocení: 10/10] |
|
[05.10.2006] [hodnocení: 8,5/10] |
|
[30.09.2006] [hodnocení: 8,5/10] |
SILENT STREAM OF GODLESS ELEGY - Osamělí
|
[21.09.2006] [hodnocení: 9,5/10] |
|
[15.09.2006] [hodnocení: 8/10] |
ASMODEUS - Sabat v Carnegie Hall
|
[13.09.2006] [hodnocení: 7,5/10] |
ASMODEUS - Řetěz kritických událostí
|
[05.09.2006] [hodnocení: 7,5/10] |
LIV KRISTINE – Enter My Religion
|
[30.08.2006] [hodnocení: 4,5/10] |
|
[21.08.2006] [hodnocení: 5/10] |