Don DOKKEN - Up From The Ashes

„Prostě jsme se rozpadli, to se stává,“ okomentoval konec kapely Don Dokken. Rozpad, který se udál na tvůrčím vrcholu, rozdmýchal vášně nejen mezi členy kapely, své polínko do ohně si přisadili také hudební publicisté, kteří začali rozjíždět teorie, který z členů kapely má nástupnické právo, zda to bude Don nebo kytarista George Lynch. Emoce pracovaly a nervy byly napjaté. Do světa se rozšířila zpráva, že Lynch chce pokračovat do názvem Dokken a ač se to zdá být přitažené za vlasy, mluvilo se i o žalobě na Dona. ..více

[recenze]

[02.03.2023]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 9/10]

THE SMASHING PUMPKINS - Atum II.: A Rock Opera In Three Acts

Tenhle megalomanský projekt, vedený v corganovsky rozmáchlém stylu, má zachránit hvězdnou pověst a částečně i kariéru The Smashing Pumpkins? Je jasné, že legenda alternativního rocku se pořád snaží navazovat na obrovský úspěch, jaký zažila v devadesátých letech, kdy ji bylo možné považovat za druhou největší kapelu doby (po Nirvaně). Léta zoufale bojuje s tím, že byla synonymem doby, jejím přirozeným organicky divokým produktem, který se jen těžko etabloval ve změněných časech. ..více

[recenze]

[01.03.2023]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]

IN FLAMES - Foregone

Bývaly doby, kdy byla každá další deska In Flames vyhlížena s nadšením a o kapele se mluvilo jako o naději švédské metalové scény. Nemusíme se nutně vracet do poloviny devadesátých let, kdy kapela přišla s klenotem melodického death metalu „The Jester Race“, můžeme mluvit o době mladší, kdy dokázala vykročit z metalového undergroundu, udělat korekturu stylu a točit alba melodičtější, hitovější a s jasným příklonem ke kdysi populárnímu nu-metalu. I v tomhle ohledu měla svůj půvab, ..více

[recenze]

[28.02.2023]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 6,5/10]

LUX - Become You Star

Jestliže minulá desetiletka byla ve znamení alespoň malé nové naděje, růstu a lepších vyhlídek do budoucna, příchod současné vše zadupal do země a nepatrné záblesky pozitivna rozmetal silou hirošimské nálože. Přišel covid, pak největší válečný konflikt na území Evropy od druhé světové války, ekonomická recese, zelený teror a další věci, které méně odolného jedince mohou dohnat na pokraj šílenství. Vše má své pro a proti. Jestliže zažíváme nelehkou dobu, je tato situace živnou půdou pro vznik zajímavých temných hudebních uskupení, ..více

[recenze]

[26.02.2023]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

Gillean KENNEDY (LUX) - Jako když vidím světlo na konci tunelu...

Gillean Kennedy je mladý muzikant, původem ze Skotska, jehož jméno zní stále silněji scénou extrémní hudby, protože za dva roky existence se mu podařilo projekt Lux dostat do širšího povědomí. Ač se stále pohybujeme v undergroundových kruzích, Gilleanovo pojetí post-black metalu je na čtvrtém albu „Become You Star“ dosti specifické a sází hlavně na celkovou atmosféru než na tlak vyvěrající z blackmetalových hlubin. Nastal čas tohoto umělce představit trochu blíž, neboť jeho hudba je čím dál zajímavější. ..více

[rozhovory]

[26.02.2023]

[Jan Skala]

[]

Steve VAI - Vai/Gash

Je to skoro k nevíře, ale kariéra Stevea Vaie je dlouhá více než padesát let. Za tu dobu jeden z nejuznávanějších kytaristů světa zažil tolik zvratů, stylových přemetů a kotrmelců, že to člověk, který zavadil o jeho tvorbu náhodou (a jen v posledních letech) nemá šanci obsáhnout. Steve Vai v sedmdesátých letech původně začínal u maličkých, vpravdě obskurních kapel, které se rekŕutovaly spíše ze studentského prostředí, a jak se na absolventa prestižní univerzity v Berklee sluší a patří, ..více

[recenze]

[25.02.2023]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]

Robin McAULEY - Alive

Restartovat hudební kariéru krátce před sedmdesátkou není žádná sranda a Robin McAuley o té řeholi moc dobře ví. Ne každému se restart povede a řada umělců, hrajících si na věčné mladíky, působí ve vyšším věku už docela trapně. To se McAuleymu naštěstí vyhnulo, tohle riziko dokáže eliminovat hlasem, který nepozbyl snad ani promile toho, díky čemu byl v osmdesátých letech považován za takřka ideálního hardrockového pěvce. Nebyl nikdy skladatel vlastní tvorby a když vyschla autorská studna Michaelovi Schenkerovi, ..více

[recenze]

[24.02.2023]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 6/10]

DOKKEN - Back For The Attack

Jestliže třetí album „Under Lock And Key“ znamenalo pro Dokken další vrchol popularity a kapelu si definitivně zamilovali programoví ředitelé na MTV, měla se v příštích měsících situace změnit ještě k lepšímu a muzikantům dát nový impulz do společné práce, která pro ně po stránce osobnostní začínala být utrpením. Dokken si vyhlédli tvůrci legendární hororové série „A Nightmare On Elm Street“, kteří je oslovili s nabídkou spolupráce pro připravovaný třetí film, který dostal název „Dream Warriors“. Kapela tím byla nadšená..více

[recenze]

[23.02.2023]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 9/10]

RUSSKAJA - Turbo Polka Party

Počínání rakouské party Russkaja je podivné, ač pochopitelné. V den, kdy kapela vydala sedmé album „Turbo Polka Party“ ohlásila rozpad, což není zrovna standardní forma propagace novinky. Důvody, které k tomu kapelu vedou, je možné pochopit, zejména pokud se podíváme na fotografie, poslechneme si některé z předchozích alb a povšimneme si názvu – Russkaja... Rusko, slovo, které dnes na řadu lidí, zejména rekrutujících se ze sousedních či blízkých zemí, působí jako rudý hard na býka..více

[recenze]

[22.02.2023]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]

ELECTRIC MOB - 2 Make U Cry & Dance

Nejpozději od vydání prvního (a zatím jediného) alba „Different Worlds“ projektu Skills je brazilský zpěvák Renan Zonta považován za jednu z největších pěveckých nadějí současného hard rocku. Aby také ne, když do projektu, jehož hlavním úkolem bylo širší veřejnosti představit jeho osobu, se zapojili ostřílení borci - kytarista Brad Gillis (Night Ranger), basista Billy Sheehan (Mr. Big) a bubeník David Huff (Giant), kteří ukázali, že Zontu mezi sebe berou i legendární muzikanti. Fakt, že album Skills za moc nestálo..více

[recenze]

[21.02.2023]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

CREEDENCE CLEARWATER REVIVAL - Mardi Gras

Pozdě bycha honit, praví staré přísloví a v případě Creedence Clearwater Revival platí vrchovatě. Ukázalo se, že důvod, kvůli kterému své spoluhráče opustil Tom Fogerty je natolik závažný, že může kapelu rozbít na padrť. Poté, co Tom odešel, začali něčím podobným hrozit i basista Stu Cook a bubeník Doug Clifford. Stejně jako Tomovi, ani jim se nelíbil styl, jakým John Fogerty kapelu vede. Vznikl problém i s nahrávací společností Fantasy Records, která na Creedence vydělala obrovskou sumu,..více

[recenze]

[20.02.2023]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 5/10]

BLACK STAR RIDERS - Wrong Side Of Paradise

Hvězda Black Star Riders dosud stoupala. Od poněkud vlažnějších začátků vyrostla kapela do krásy na albech „Heavy Fire“ a zejména „Another State Of Grace“. Pořád rozvíjela odkaz Thin Lizzy, což byl původní záměr, přitom získávala stále větší dávku osobitosti. Už nebyla brána jako parta, která se snaží jen navazovat na odkaz Phila Lynotta, přestože frontman Ricky Warwick i kytarista Scott Gorham působí v dnešní reinkarnaci Thin Lizzy, ale začala být považována za specifickou, energicky našlápnutou formaci s vlastními nápady..více

[recenze]

[19.02.2023]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8,5/10]

Rasistu Anselma si strčte do... Maďarska!

..více

[bulvární koutek]

[19.02.2023]

[Jan Skala]

[]

Robbie CRANE (BLACK STAR RIDERS, VINCE NEIL BAND, RATT) - Byl jsem dítě Hollywoodu a rock n`rollu!

Basista Robbie Crane působil jako šedá eminence u mnoha hvězd. Pokud pomineme jeho začátky, v nichž dělal technika u Poison a hrál v kapelách typu Tuff, když vstoupil do kapely zpěváka Mötley Crüe Vince Neila, skočil rovnýma nohama do první rockové ligy. V dalších letech pak v Ratt, v sólové kapele jejich zpěváka Stephena Pearcyho, či společně s bývalým bubeníkem Guns N`Roses Stevenem Adlerem. Dnes je součástí Black Star Riders, jedné z nejlepších hardrockových formacích současnosti,..více

[rozhovory]

[19.02.2023]

[Jan Skala]

[]

MEMORIAM - Rise To Power

Memoriam už dávno překonali fázi superskupiny. Čekalo se, že to zabalí po prvním nebo druhém albu (jak mají superskupiny ve zvyku), ale stala se z nich plnohodnotná kapela a respektovaná veličina deathmetalové scény. Pomohl jim fakt, že je tvoří ostřílení mazáci z Bolt Thrower, Benediction, Napalm Death nebo Killing Joke, ale to samo o sobě by nezaručovalo jejich vysoký kredit. Za Memoriam hovoří práce. Ať už je to neúnavné koncertování nebo skutečnost, že za sedm let existence ..více

[recenze]

[18.02.2023]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]

DOKKEN - Under Lock And Key

„Kapelu udržovalo v chodu jen to, že byla na turné a byla úspěšná. A taky to, že se naše desky začaly hodně prodávat. Kdybychom neměli takový úspěch, rozhodně bychom spolu dál nehráli,“ zmínil k polovině osmdesátých let zpěvák Don Dokken. Byl jednou z příčin, proč byla situace v kapele vyhrocená, jelikož neměl moc velký zájem na tom, aby se vztahy uvnitř souboru alespoň mírně zlepšily. Dokken a jeho věčný rival, kytarista George Lynch, ..více

[recenze]

[16.02.2023]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 10/10]

THE WINERY DOGS - III

Už to vypadalo, že s The Winery Dogs je ámen. Je to více než sedm let, co vyšla druhá deska hvězdné trojice „Hot Streak“ a ticho, které po ní nastalo, nevěstilo nic dobrého. Basista Billy Sheehan a bubeník Mike Portnoy postavili progresivní superskupinu Sons Of Apollo a frontman Richie Kotzen se věnoval sólové kariéře a spolupráci s kytaristou Iron Maiden Adrianem Smithem, což je dost důvodů pro to, aby si člověk myslel, že The Winery Dogs patří minulosti, přestože v době vydání prvních alb měla tato parta hodně vysoký kredit...více

[recenze]

[14.02.2023]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8,5/10]

CREEDENCE CLEARWATER REVIVAL - Pendulum

Jestliže první čtyři desky (zejména „Green River“) představovaly pro Creedence Clearwater Revival velký úspěch, nebylo to nic v porovnání s tím, čeho kapela dosáhla s pátým albem „Cosmo`s Factory“. Deska se zakousla do prvního místa americké hitparády a podobně husarský kousek se povedl i na dalších místech světa. Ve Velké Británii, Austrálii, Německu či Kanadě se kapele vedlo obdobně a proto nebylo pochyb, že vstup do sedmdesátých let se Johnovi Fogertymu a jeho partě povedl na výbornou. ..více

[recenze]

[13.02.2023]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

Andy CURRAN (CONEY HATCH) - Nová deska? Nikdy neříkej nikdy!

Je to už čtyřicet let, co kanadská hardrocková formace Coney Hatch natočil svůj debut, který se v jejich domovině stal naprostou klasikou. I přes řadu let, kdy tato parta neexistovala, jsou Coney Hatch aktivní a my jsme je zastihli uprostřed výročních oslav debutu. O něm jsme si povídali se zpěvákem, basistou a zakládajícím členem Andym Curranem. Prošli jsme celou kariéru kapely, která vždy nebyla úplně jednoduchá a obsahovala nejeden zvrat, který by člověk nečekal. Coney Hatch ještě zdaleka nedoběhli do svého cíle, ..více

[rozhovory]

[12.02.2023]

[Jan Skala]

[]

TEN - Something Wicked This Way Comes

Jestliže britskou kapelu Ten nemůžeme nazvat klasiky hard rocku, tak inventářem stylu už bezpochyby ano, protože tuhle partu sice minula doba největší slávy stylu, ale už fungují více než čtvrt století a za tu dobu vydali šestnáct desek, což je číslo docela úctyhodné. Jejich alba sice nikdy neměla to štěstí, že by se stala vrcholovými díly stylu a zpěvák Gary Hughes nikdy nebyl výjimečným vokalistou (spíše dělníkem hardrockového frontmanství), ale v jejich diskografii dá objevit pár kousků, které by mohly patřit do žánrové pokladnice. ..více

[recenze]

[11.02.2023]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

AUTUMN`S CHILD - Starflower

Švédský zpěvák a kytarista Mikael Erlandsson seká alba jako Baťa cvičky. Je tomu dvacet let, co vstoupil na scénu v rámci kapely Last Autumn`s Dream, aby v následujících šestnácti letech vyprodukoval šestnáct alb, která splňovala kritéria soudobého AOR, ale nikdy z něho hvězdu neudělala. Ani účast tří čtvrtin slavnějších Europe (basisty Jona Levéna, klávesisty Mica Michaeliho a bubeníka Iana Hauglanda) kapele v začátcích kariéry příliš nepomohla, a i když se Last Autumn`s Dream tváří stále jako funkční kapela,..více

[recenze]

[10.02.2023]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

DOKKEN - Tooth And Nail

I když v Německu byli díky spolupráci s Wagenerem a Donovým krátkým námluvám se Scorpions Dokken za hvězdy a ve Velké Británii je časopis Kerrang! propagoval jako nově vycházející senzaci, s tvrdou realitou byla kapela konfrontována v Americe. Povedla se jí podepsat smlouva s kolosem Elektra, který hledal nové Mötley Crüe po grandiózním úspěchu alba „Shout At The Devil“, ale prodeje debutového alba „Breaking The Chains“ zůstaly těžce za očekáváním. Bylo to v době, kdy Quiet Riot a Mötley Crüe ..více

[recenze]

[09.02.2023]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 9/10]

MÅNESKIN - Rush!

To, že někdo vyhraje Eurovizi, ještě není záruka toho, že tvoří kvalitní hudbu. Tato pochybná soutěž je dnes spíše přehlídka exotů, stále pátrajících po tom, jakého vlastně jsou pohlaví a více než muzikantům slouží k představování liberálně politických vizí. Ale což, je i nějaká historie, v níž se několik známých umělců ze soutěže vylouplo, tak proč by tomu tak nemohlo být i nyní. Z těch, kteří se na této akci představili, v posledních letech nejvýrazněji zabodovala italští Måneskin. Kapela tvrdí, že hraje glam/hard rock ..více

[recenze]

[08.02.2023]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 4/10]

RIVERSIDE - ID.Entity

Situace u polské progresivní jistoty Riverside se zklidnila a kapela už přestála sedm let starý šok, kdy na plicní embolii zemřel kytarista Piotr Grudziński. Pod tíhou události chvíli na to zkomponovala album „Wasteland“, nebývale těžké a chmurné dílo, v němž byla až bytostně cítit absence Grudzińského kytary. Proto byla deska odlišná od předchozí diskografie, ovšem co do podmanivosti a atmosféry neměla konkurenci. Byla ve svém ranku ojedinělá a nedalo se moc očekávat, že by na ni Riverside ..více

[recenze]

[07.02.2023]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]

CREEDENCE CLEARWATER REVIVAL - Cosmo`s Factory

Skrze sled neblahých a tragických událostí podzimu roku 1969, spojených s érou hippies, se proměnila celá hudební scéna. To, co bylo spjaté s květinovou revolucí, acidovými dýchánky a naprosto nezodpovědným, sebevražedným životním stylem, už nebylo moderní a mladí posluchači poznávali, že celé liberální hippie hnutí byl jen krátký přelud, který je odvedl od každodenních problémů, ale s běžným životem vůbec nesouvisel. Hvězdy této éry připomínaly trosky, které se chystaly buď za mříže nebo pod drn..více

[recenze]

[06.02.2023]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 10/10]

URIAH HEEP - Chaos & Colour

I přes všechny zmatky a tragédie, které provázely kariéru Uriah Heep, je dnes kapela (alespoň co se týče výrazu) zcela ukotvena ve svém stylu a jak už to u pánů v letech bývá, chuť po nějaké změně je pramalá, či spíše vůbec žádná. Bylo to jinak, když v osmdesátých letech Uriah Heep experimentovali s heavy metalem, či pop metalem a vršili jedno mizerné album na druhé, jenže to jedinému původnímu členov Mickovi Boxovi, bylo kolem čtyřicítky a podobnou zlotřilost si ještě mohl dovolit. Dnes je mu pětasedmdesát,..více

[recenze]

[05.02.2023]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]

Russell GILBROOK (URIAH HEEP) - Rozhodně nejsme tribute band!

Bubeník Russell Gilbrook nezažil s Uriah Heep chvíle jejich největší slávy, přestože s hudbou začínal prakticky v době, kdy vycházelo debutové album „…Very `Eavy …Very `Umble“. Do kapely se dostal před patnácti lety, kdy do důchodu odešel bubeník klasické sestavy (ne však zakládající člen) Lee Kerslake. Dnes je Gilbrook nedílnou součástí Uriah Heep s proto může mluvit za současné kroky kapely a říct pár slov k vydávané desce „Chaos & Colour“, s kterou britská legenda reaguje na covidovou pandemii, ..více

[rozhovory]

[05.02.2023]

[Jan Skala]

[]

Ronnie ROMERO - Raised On Heavy Radio

Nestačilo loňské, naprosto zbytečné album „Raised On Radio“, na němž se chilský zpěvák (v současné době bydlící v Rumunsku) Ronnie Romero vyznal ze své lásky k rockovým klasikám, ke Kansas, Foreigner, Queen nebo Bad Company? Nestačí stále mohutnící množství projektů, do kterých je zapojen? Nestačila by mu jedna kapela, které by se věnoval pořádně na plný úvazek a občasné vystupování s Ritchiem Blackmorem v rámci legendárních Rainbow? Pokud by se Ronnie Romero držel tohoto modelu,..více

[recenze]

[04.02.2023]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 3/10]

DOKKEN - Breaking The Chains

Přestože se jméno kapely Dokken citovalo v prvním šiku amerických hairmetalových kapel jen pověstných patnáct minut a prodeje jejích alb pokulhávaly za nejslavnějšími kolegy Mötley Crüe, Poison či Guns N`Roses, i tahle parta symbolizovala scénu, plnou vlajících, nalakovaných hřív, pestrobarevných hadrů a kvílivých kytarových sól. Dokken byli jeden čas synonymem pro tato rockové klišé, nejen proto, že měli ve svém středu jednoho z nejlepších kytaristů scény George Lynche, ..více

[recenze]

[02.02.2023]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]

Ville VALO - Neon Noir

Když se na začátku milénia dostali finští HIM na vrchol, počítalo se s tím, že jejich zpěváka Ville Vala čeká velká kariéra. Byl idolem dospívajících dívek, které si s jeho plakáty tapetovaly pokoje. Měl image rockové hvězdy, byl sebevědomý, bylo mu lehce přes dvacet a tvořil zásadní hity doby. Nejen slavnou „Join Me (In Death)“, ale i "Poison Heart“, „In Joy And Sorrow“ nebo „Wicked Game“. Jenže to dopadlo trochu jinak. Místo toho, aby se z Villeho stal druhý Jon Bon Jovi, ..více

[recenze]

[01.02.2023]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

CREEDENCE CLEARWATER REVIVAL - Willy And The Poor Boys

Poté, co Creedence Clearwater Revival s albem „Green River“ prorazili v Evropě a ve Velké Británii, se ze singlu „Bad Moon Rising“ stal obrovský šlágr, konkurující hitům The Beatles, bylo by logické, že si kapela bude užívat úspěchu a trochu zvolní. Jenže se stal pravý opak. „Nikdy jsem tomu nerozuměl, bylo to přehnané,“ svěřil se bubeník Doug Clifford, „Fogerty nám řekl, že kdybychom vypadli z žebříčků, byli bychom zapomenuti. Měli jsme hity na obou stranách Atlantiku, ale bylo to jako prokletí, protože nás nutil dělat ..více

[recenze]

[30.01.2023]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]

IMPERIUM DEKADENZ - Into Sorrow Evermore

Když se v roce 2006 objevilo v evropském undergroundovém rybníčku debutové album kapely Imperium Dekadenz, nazvané pěkně po germánsku „...und die Welt ward kalt und leer“, řada lidí jej měla za další výplod pošahané norské provenience, kde němčinu využívají zejména proto, aby se přihlásili nejen ke svým vikingským a germánským kořenům, ale hlavně pro jistou spojitost s hitlerovským Německem a hrdinou tamní hrstky pomílenců Vidkunem Quislingem. Jenže v tomto případě člověk nemohl být dál od pravdy. ..více

[recenze]

[29.01.2023]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 9/10]

Horaz (IMPERIUM DEKADENZ) - Vřelé pozdravy z Černého lesa

Černý les, Black Forest, Silva nigra, či jak je ještě tento tajemný a nehostinný kraj jmenuje… je místo, odkud pochází německá parta Imperium Dekadenz. A když uslyšíte pojmenování Černý les, přesně víte, jak zní její hudba. Je temná, tvrdá, má základ v black metalu, přesto jí dominuje silný melancholický náboj. Kapela je rychle rostoucím tělesem na evropské extrémně metalové scéně a nové album „Into Sorrow Evermore“ tento trend jistě ještě posílí. Tak to vidí i jeden ze dvou členů tohoto projektu, zpěvák, kytarista a klávesista Horaz ..více

[rozhovory]

[29.01.2023]

[Jan Skala]

[]

ANTI-FLAG - Lies They Tell Our Children

Vždycky je proti čemu protestovat, obzvlášť v době, která k tomu vyzývá a je možná jednou z nejsložitějších, v jaké se lidstvo od druhé světové války ocitlo. Američtí Anti-Flag na podobné protesty, remcání a vyzývání k revoluci vždycky byli stavění, od svých začátků a debutu „Die For The Goverment“ se profilovali jako politická kapela, která se nebojí pojmenovat nešvary společnosti, ale zároveň prezentuje liberálně-punkový názor s militantnosti jim vlastní. ..více

[recenze]

[27.01.2023]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7,5/10]