GHOST - Skeletá
Výborné. poslouchat muziku necist recenze...

Alice COOPER - Constrictor
Jedno z mých top5 od mistra... Vynikající,...

GHOST - Skeletá
Po prvním poslechu by moje hodnocení asi bylo...

GHOST - Skeletá
Deska slušně rozděluje kritiky. Nicméně v...

GHOST - Skeletá
Podle Akademie věd ČR a Reformované Satanovy...

ARCH ENEMY - Blood Dynasty
Ok, díky za shrnutí :) Ještě jsem se vůbec k tomu...

GHOST - Skeletá
Zachránci rocku to prokaučovali, ratingy viz wiki...

LIV KRISTINE - Amor Vincit Omnia
Musím na začátek říct, že se mi album jako celek...

THE STORYTELLER - The Final Stand
Nič ma nenaláka vypočuť si heavy(power)metalový...

Jerry CANTRELL - Brighten
Léta mám Alici za nejosobitější kapelu ze Seattle...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax



Autor Jan Skala

PHIL X AND THE DRILLS - POW! Right In The Kisser


Když kytarista Phil X považoval kapelu The Drills za své hlavní působiště, což je deset až patnáct let stará historie, znali jej hlavně fajnšmekři. Kanaďan hrával jako studiový muzikant na deskách Alice Coopera, Tommyho Lee, Roba Zombieho nebo Chrise Cornella, ale všeobecného věhlasu zažíval pramálo. Dnes, kdy s kapelou vydává paté album „POW! Right In The Kisser“, je situace diametrálně odlišná. Phil se stal kmenovým hráčem a kytaristou slavných Bon Jovi, což je postavení, které má zcela jinou váhu než pohostinské angažmá na rozličných..více

[recenze]

[08.04.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 6,5/10]


Alice COOPER - Zipper Catches Skin


Ačkoliv se Alice Cooper nacházel na začátku osmdesátých let v nejhorší fázi kariéry, výjezd do Evropy s programem k albu „Special Forces“ byl nejsvětlejším bodem tehdejší etapy. Šlo jen o dvě desítky koncertů ve Francii a Velké Británii, ovšem zpěvák se trefil do vkusu publika, zejména na britských ostrovech byl považován za jednoho z praotců heavy metalu, jenž zažíval neobvyklou obrodu. Cooper tomu přizpůsobil koncertní playlist, z něhož kromě „Clones“ a Seven And Seven Is“ vyházel všechny novovlnné skladby ..více

[recenze]

[07.04.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 4/10]


MASTER OF REALITY - The Archer


Master Of Reality žijí, ačkoliv do vypadalo, že jsou dávno na pravdě boží. Kapela, která si do vínku vetkla ikonický název třetího alba Black Sabbath, se hlásí po dlouhých šestnácti letech s materiálem, o němž se nepředpokládalo, že vznikne, protože vůdčí postava kapely, zpěvák a kytarista Chris Goss se věnoval spíše producentské činnosti, přičemž jeho služeb využívají i Foo Fighters či Queens Of The Stone Age. Po letech dostal chuť na vlastní tvorbu,..více

[recenze]

[06.04.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]


POP EVIL - What Remains


Nikdy to nebylo tak, že by Pop Evil byli dobrou kapelou, jak se snažila kolem poloviny minulé desetiletky podsouvat americká média. V roce 2011 se jim povedlo vydat výborný hit „Boss`s Daughter“, pro který se jim do role hosta podařilo získat legendárního kytaristu Mötley Crüe Micka Marse, a tohle byl ze zpětného pohledu vrchol jejich kariéry. Ne náhodou je album „War Of Angels“ nejlepším albem, po němž to začalo jít s jejich kariérou z kopce. Stále větší koketérie s moderními, syntetickými zvuky zapříčinily mnohem větší sterilitu,..více

[recenze]

[04.04.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 3/10]


HANOI ROCKS - Oriental Beat


Z Hanoi Rocks byl ve skandinávských, ale i britských kruzích takřka hit koncertní sezóny roku 1981. Kapela projevila neuvěřitelnou houževnatost, nejprve křižovala rodné Finsko, kde si vytvořila silnou fanouškovskou základnu, pak se znovu vydala do Švédska a Velké Británie, kde ji fanoušci rovněž přijali za svou. Stále se pohybujeme v klubových poměrech, kam na její vystoupení chodilo nanejvýše pár stovek lidí, ale šuškanda se začínala šířit a vydavatelská společnost Johanna Kustannus, ..více

[recenze]

[03.04.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]


OLYMPIC - Bombarďák


V době, kdy vstupoval do začínajícího Olympicu, pomyslel by si Petr Janda, že v čele kapely bude stát ještě za více než šedesát let a bude vydávat nové desky? Možná by toho, kdo by mu to řekl v době, kdy tvořil s nejslavnější sestavou formace debutovou „Želvu“, měl za úplného blázna, ale seběhlo se to tak, že i když má dávno za sebou osmdesáté narozeniny, je stále aktivní. Ač se sám označuje za kmeta českého rocku, nevypadá to, že bych chtěl končit. Před pěti lety s deskou „Kaťata“ odvážně vstoupil do světa tvrdé hudby, ..více

[recenze]

[02.04.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]


Nejde to vzdát, zpívá Janda na nové desce a sakra ví, o čem mluví


..více

[bulvární koutek]

[02.04.2025]

[Jan Skala]

[]


GOTTHARD - Stereo Crush


„Teď si zahrajeme věc z posledního alba Gotthard. Tohle je „Need To Believe,“ řekl při nedávné narozeninové akci, na níž akusticky předváděl věci švýcarské kapely (mimochodem bravurně) jeden mladý český muzikant a tak vystihl stav, jak jej chápe většina fanoušků. To není nic proti Nicu Maederovi, který je pěvcem velmi dobrým, ale spíše to působí jako povzdech nad tím, kam se Gotthard po smrti původního frontmana Steva Lee v roce 2010 dostali. Spolu s ním ztratili někdejší punc výjimečnosti, schopnost psát..více

[recenze]

[01.04.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 6/10]


Alice COOPER - Special Forces


Alice Cooper se v závislosti propadal čím dál hlouběji. Ke kokainu se přidala mohutná alkoholové recidiva a zpěvák na tom byl na začátku osmdesátých let nejhůře za celou kariéru. Svědčí o tom skutečnost, že se po jeho boku spoluhráči zrovna nedrželi, pracovat s ním znamenalo sázku do loterie, jelikož i koncertní forma byla tak kolísavá, že Cooper dokázal odehrát dobrý koncert, který se mohl přibližovat dávných teatrálním vystoupením, ale také uměl show totálně zabít, neboť byl kvůli chlastu a drogám naprosto z formy. ..více

[recenze]

[31.03.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]


DRUDKH - Shadow Play


Ponechme stranou události posledních několika let a důvody, které vedly k válce na východě Evropy, ačkoliv kapely Drudkh se přímo dotýkají. Pochází totiž z Charkova, kdysi hlavního města Ukrajiny, které je pro ruskou mašinérii jedním z cílů snažení a také terčem, na nějž dopadají takřka denně střely z íránských dronů. Lze v tomto prostředí tvořit tak, aby se to na hudbě nepodepsalo? Drudkh cestu našli a stranou konfliktu a všemožných politických tahanic, které život běžných lidí na Ukrajině (ale i v Rusku) denně ovlivňují,..více

[recenze]

[30.03.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7,5/10]


HANOI ROCKS - Bangkok Shocks, Saigon Shakes, Hanoi Rocks


Finsko sedmdesátých let bylo všechno jiné, než země, kde by bylo možné splnit si sen o rock n`rollových hvězdách. Hanoi Rocks je výjimkou, která potvrzuje pravidlo. Jejich příběh je skoro neuvěřitelná pohádka o lásce k hudbě a přátelství až za hrob, které skončilo na druhé straně světa, jen chvíli předtím, než měl celý svět kapele padnout k nohám. Jenže Hanoi Rocks nikdy štěstí příliš nepřálo a úspěch, jehož semínka byla zaseta v chladném Finsku, slízli floutkové z Los Angeles, ..více

[recenze]

[27.03.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 9/10]


Ricky WARWICK - Blood Ties


Ač se zásadní část kariéry irského zpěváka Rickyho Warwicka odehrává pod hlavičkou dvou kapel, ať už to byli v minulosti The Almighty, nebo posledních více než deset let Black Star Riders, důležité věci se u něj odehrávají i na sólové dráze, i když není tak exponovaná a mediálně či komerčně zajímavá. Warwick se z někdejší celebrity devadesátých let, kdy těžil z manželství s moderátorkou MTV Vanessou Warwick, stal synomem pro kvalitní hudbu, která není tak energická a neurvalá jako v dobách The Almighty ..více

[recenze]

[26.03.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]


SADIST - Something To Pierce


Je ještě pojem progresivní death metal relevantní, když má natolik ohraničené území a úkroky za něj většina bere jako zrada na věrných? Má po skoro čtyřiceti letech existence žánr ještě schopnostnabídnout něco nového, neotřelého? Italští Sadist byli v devadesátých letech považováni za jednu z nejvíce progresivních kapel v tomto ranku a když si je poslechnete dnes, je jasné, že v jejich tvorbě zavládl značný konzervatismus. Nikdy nedosáhla takové míry novátorstv..více

[recenze]

[25.03.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]


Alice COOPER - Flush The Fashion


Pro Alice Coopera přicházela těžká doba. Dobře nenesl odliv fanoušků, který nastal už po vydání alba „Alice Cooper Goes To Hell“, ale nevydržela ani střízlivost, které (kromě památky zesnulého spolupijáka Keitha Moon za The Who) věnoval album „From The Inside“. Hektický život v Los Angeles s sebou přinášel spoustu pokušení a nástrah a v rockových kruzích byl Cooper stále hvězdou, takže šlo těžko odolat. Ve hře nebyl jen alkohol, který se do Aliceova života vrátil v plné parádě, ..více

[recenze]

[24.03.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 5/10]


JETHRO TULL - Curious Ruminant


Nečekaný comeback, který Jethro Tull nastartovali před třemi lety deskou „The Zealot Gene“ ještě nečekaněji pokračuje a od roku 2022 kapela nabízí třetí řadové album, když předtím více než dvacet let mlčela. Ian Anderson, ač už je mu dnes sedmasedmdesát, vypadá jako pokropený živou vodou, během let tohoto milénia se obklopil novými muzikanty a ačkoliv recenze na novou tvorbu nadšením zrovna nekypí, je fakt, že byly doby, například v 90. letech, ..více

[recenze]

[23.03.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]


THE WILDHEARTS - Satanic Rites Of The Wildhearts


Za to, že se The Wildhearts podařilo poněkolikáté vstát z vlastního hrobu, vděčí kapela duchovnímu otci a hlavnímu tahounovi Davidovi Lesliemu Wallsovi, kterého scéna zná pod přezdívkou Ginger Wildheart. David je dnes jediným původním členem kapely, která mohla být kolem poloviny devadesátých let největší senzací britské rockové společnosti, ale osud to zaonačil jinak. Na počátku kariéry provázely kapelu problémy alkoholového a drogového charakteru,..více

[recenze]

[21.03.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7,5/10]


BLUE MURDER - Nothin` But Trouble


Neúspěch debutové desky Sykese psychicky rozložil. Stáhl se do svého domu v Blackpoolu a na dotazy spoluhráčů, co bude s Blue Murder dál, odpovídal v nejlepším případě pokrčením ramen. Doba nečinnosti se stávala úmornou zejména pro Carmina Appice, který to brzy vzdal a ohlásil odchod z Blue Murder. Nakrátko jej nahradil Anders Johannsson z kapely Yngwieho Malmsteena, ale když flintu do žita hodil i Tony Franklin, vypadalo to, že se nad Blue Murder definitivně zavřela voda. ..více

[recenze]

[20.03.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]


DESTRUCTION - Birth Of Malice


Německá thrashová čtyřka byla vždycky slabší než americká, i když nasazením i zvukem byla brutálnější. Ponechme stranou Tankard, protože to je takový „Alkehol z Rajchu“, ale Kreator a Destruction představovali ponejvíce na starém kontinentu slušnou konkurenci zámořským formacím, i když jejich věhlasu se jim dosáhnout nepodařilo. Kreator se stali svébytným útvarem, o jehož thrashové čistotě se mohou vést různé spory. Je fakt, že kapela vykázala největší přesah do jiných žánrů a větší uměleckou svobodu, ..více

[recenze]

[19.03.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 6/10]


BLUE AMBITION - Seduction Of The Innocent


Když se pod nějaké album podepíše Frédéric Slama, přesně víte, jak deska bude znít. Ostřílený francouzsko-americký muzikant už čtvrt století vede naprosto jednoznačně nazvaný projekt AOR, s nímž se železnou pravidelností zásobuje fanoušky stylu novými deskami a občas si odskočí i do jiných projektů, které se však příliš neliší od toho, co tvoří v rámci AOR. Stylově rozhodně ne, a co se týče formy, tak v nich není kladen takový důraz na Slamovo domovské město Los Angeles..více

[recenze]

[18.03.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]


Alice COOPER - From The Inside


Přestože se to nečekalo, léčba u Coopera zabrala a na jaře 1978 ohlásil, že je po létech střízlivý. Během pobytu v léčebně se mu rozutekla kapela a dveře k další spolupráci měl zavřené i u Boba Ezrina, který v té době spolupracoval s méně problémovými umělci, Peterem Gabrielem, Nilsem Lofgrenem, The Babys nebo Pink Floyd, s nimiž začal připravovat megalomanský koncept „The Wall“. Ze starých spolupracovníků zůstal Dick Wagner, přestože pomýšlel na sólovou dráhu a měl za sebou pletky se stylově příbuznými Kiss. ..více

[recenze]

[17.03.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]


HIRAX - Faster Than Death


O Hirax se tvrdilo, že kdyby vydrželi, v roce 1987 je neopustil zpěvák Katon W. De Pena a po epizodě s Paulem Baloffem (ex-Exodus) se kapela nerozpadla, mohli by být ve stejné pozici minimálně jako Exodus, ale možná i Slayer. Řezavý, brutální thrash, přednášený černošským zpěvákem, měl v polovině osmdesátých let našlápnuto do pořádných žánrových výšin. a startovní pozice, v níž stáli v jednom kalifornském šiku společně s kapelami, které se posléze staly legendami,..více

[recenze]

[15.03.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 6/10]


BLUE MURDER - Blue Murder


Přestože měl kytarista John Sykes v první polovině osmdesátých let raketový start, kdy opustil svou původní kapelu Tygers Of Pan Tang, aby vystoupil i z hájemství Nové vlny britského heavy metalu a stal se členem hard rockové smetánky, byl posledních mnoho let až nečekaně nečinný. Od roku 2000, kdy vydal podivné, nu-metalem a alternativou načichlé album „Nuclear Cowboy“, o něm nebylo prakticky vůbec slyšet a kromě občasných zvěstí, že by mohl pracovat na albu „Sy-Ops“, které mělo být jeho velkým comebackem,..více

[recenze]

[13.03.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 9/10]


LOVE/HATE - Punk Rock Fiesta!


Jizzy Pearl se během let ukázal snad jako největší hollywoodský nezmar. Když po slibném startu na začátku devadesátých let (kdy mu bylo přes třicet) nevyšla hvězdná kariéra kapele Love/Hate, nevzdal to a nikdy ze scény nezmizel. Nutno podotknout, že si všechno tak trochu pohnojil sám. Když Love/Hate stáli na prahu velkého úspěchu s debutem „Blackout In The Red Room“ a doprovázeli na slavném podniku „Slave To The Grind Tour“ Skid Row, pohádal se namol ožralý Pearl se Sebastianem Bachem, který se zasloužil o to, ..více

[recenze]

[12.03.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]


Robin McAULEY - Soulbound


Na to, že irský zpěvák Robin McAuley žil dvacet let v ústraní mimo světla reflektorů, je v posledních letech velmi činný. Znovu působí (ač ne na plný úvazek) u Michaela Schenkera, je členem i superskupiny Black Swan, s níž vydal dvě alba. Nezapomíná ani na sólovou kariéru, kterou se nejprve pokoušel nastartovat na konci devadesátých let, kdy však jeho nejlepší sólové album „Business As Usual“ ošklivě propadlo a bylo na dlouhá léta posledním počinem,..více

[recenze]

[11.03.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]


Alice COOPER - Lace And Whiskey


V době, kdy se Alice Cooper léčil kvůli nedostatku červených krvinek a musel zrušit turné k albu „Alice Cooper Goes To Hell“, bylo jasné, že jeho alkoholový problém začíná být alarmující. Zpěvák se stal vymetačem hollywoodských večírků, kam měl kvůli postavení rockové hvězdy otevřené dveře, ale už se poukazovalo na jeho problematické, psychotické chování tak trochu ve stylu Jima Morrisona, který byl na sklonku šedesátých let o pět let mladšímu Cooperovi v tomto ohledu velkým učitelem. ..více

[recenze]

[10.03.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7,5/10]


KILLSWITCH ENGAGE - This Consequence


Killswitch Engage jen přežívali v ústraní covidovou dobu a v jejich táboře nepanovalo nějaké velké drama, které by jim bránilo přijít s novou deskou o něco dříve. Tihle Američané nikam nemusí spěchat, v rámci melodického metalcoru dosáhli pravděpodobně všeho myslitelného, desky pravidelně umisťují na horní příčky žebříčků po celém světě a v prvních letech kariéry to vyneslo i nějaké zlaté nebo platinové ocenění. Postupně se až příliš pohodlně uvelebili ve stylu, který definovali, a jejich alba,..více

[recenze]

[09.03.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 6,5/10]


W.E.T. - Apex


Ne všechny projekty (dobrá polovina), které mají něco společného s americkým zpěvákem Jeffem Scottem Sotem, dávají smysl. Pokud si odmyslíme práci na klasických albech Yngwieho Malmsteena a Axela Rudiho Pella, kde si Soto udělal jméno, nezbyde mnoho toho, co by stálo za archivování v domácí sbírce či alespoň za připomínání po letech. Mezi dobré věci z nebývale obsáhlé diskografie patří severský projekt Talisman z devadesátých let, v němž Soto ukázal, že jeho krevní skupinou je hymnický hard rock. ..více

[recenze]

[07.03.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8,5/10]


BURZUM - Sôl austan, Mâni vestan


I když věc s Breivikem pominula a život v Norsku se po jeho vražedném útoku vrátil do normálu, úřady stále sledovaly Vikernesovo chování. Nebyl na seznamu teroristů, ale jeho počínání ze začátku devadesátých let a extrémistické názory, koketující s nacismem, stále vzbuzovaly obavy. Podezření z přípravy teroristického činu na něm ulpělo v novém domově ve Francii, kde byl společně s manželkou Marií v červenci 2013 zadržen, když měli společně koupit čtyři pušky. ..více

[recenze]

[06.03.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 6/10]


JASON BIELER AND THE BARON VON BIELSKI ORCHESTRA - The Escapologist


Ačkoliv kapela Saigon Kick stále existuje a po dalším z odchodů zpěváka Matta Kramera v jejím čele stojí kytarista Jason Bieler, už dávno není stejným muzikantem, který na začátku devadesátých let vytvořil světový hit „Love Is On The Way“ a jeho prostřednictvím zaručil vcelku průměrné glam metalové partě z Floridy nesmrtelnost. Bieler ještě během prvního působení v Saigon Kick na konci minulého tisíciletí ukázal, že jeho umělecký rozptyl je mnohem větší než být epigonem Mötley Crüe a Guns N`Roses. ..více

[recenze]

[05.03.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 5/10]


SCORPION CHILD - I Saw The End As It Passed Right Through Me


Na to, jak si američtí Scorpion Child (jejich jméno nemá nic s německou legendou, ale vychází z poetiky britských The Cult) zahrávají s trpělivostí fanoušků a jejich činnost je po celých devatenáct let spíše sporadická, byla novinka „I Saw The End As It Passed Right Through Me“ očekávána se zájmem. Kapela si dvěma deskami z minulé dekády vybudovala docela slušné renomé, nejprve se svezla na vlně zájmu o retro blues / hard rock první poloviny sedmdesátých let, aby s o fous lepší nahrávkou „Acid Roulette“ představila ..více

[recenze]

[04.03.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 9/10]


Alice COOPER - Alice Cooper Goes To Hell


"To, co začalo v jistém smyslu jako sen, se stalo zdrcujícím břemenem,“ popsal rozpad kapely Alice Cooper manažer Step Gordon a jedním dechem dodával, jak grandiózní úspěch dosáhla Aliceova první sólová deska „Welcome To My Nightmare“. Nepodařilo se jí dosáhnout prvního místa americké hitparády jako tomu bylo u „Billion Dollar Babies“ či druhého místa jako u „School`s Out“, ovšem i pátá pozice zaručila milionové prodeje a bylo jasné, že Cooper jako sólový umělec může uspět i na vlastní pěst. ..více

[recenze]

[03.03.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]


MANIC STREET PREACHERS - Critical Thinking


Manic Street Preachers se už dávno zakonzervovali v čase a prostoru, a spíše než úderná rocková kapela, jakou byli v začátcích, jsou hudební instituce, která vymyslela vlastní styl, udělala jej snadno poznatelný, ale když se z jeho osidel pokoušela uniknout, dostala za to vždy přes prsty. Dnes se o něco takového nesnaží, spíše si poslední desetiletku hýčká své jisté a tvoří desky ve stylu specifického pop rocku s nádechem alternativy a občasného velmi opatrného návratu k někdejšímu rebelství. ..více

[recenze]

[02.03.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7,5/10]


GINGER EVIL - The Way It Burns


Formálně je Ginger Evil zbrusu nová kapela, která si dělá zálusk být senzací minimálně na skandinávské rockové scéně. Ve skutečnosti je to trochu jinak. Její kořeny sahají do roku 2005. Tehdy měli spolu kytarista Tomi Julkunen a baskytarista Veli Palevaara kapelu Moonshine Inc., která narazila na neschopnost najít zpěváka nebo zpěvačku a proto snažení zanedlouho vzdala. Oba muzikanti pokračovali dál v rámci formace The Milestones, které se podařilo na několika skandinávských koncertech doprovodit Deep Purple a Whitesnake, ale skladby, které napsali pro Moonshine Inc.,..více

[recenze]

[28.02.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]


BURZUM - Umskiptar


Kolem Vargova hrdla se zase začala stahovat policejní smyčka. Koncem července 2011 Norskem otřásl teroristický útok Anderse Breivika, který mířil na členy vlády a na letní tábor socialistické mládeže na ostrově Utøya. Problém byl v tom, že krátce před činem vrah rozeslal manifest několika osobám a jednou z nich byl i Varg Vikernes. Norským úřadům okamžitě zasvítila červená kontrolka a rázem byl muzikant veřejným nepřítelem číslo dva, poté, co Breivik při výslechu uvedl, že chtěl docílit vzniku nové nacistické strany v Norsku..více

[recenze]

[27.02.2025]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]


Listování : << 2 / 190 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2025     RSS - články

stránka byla načtena za 0.11305 sekund.