SOBOTA
Vynikající nápad!!! Jinak nemohu okomentovat vydání novinkového split alba třech českobudějovických grind spolků PISSTOLERO, YORPU a FLATV5 v podobě přílohy fanzinu Tuberculosis. Pro kapely výborná propagace, pro časopis nejlepší možná příloha.
Nemám vůbec ve zvyku psát své rozumy o tištěných časopisech. Hudební magazíny miluji a basta. Chyby (nemyslím pravopisné) se mi v nich hledají daleko hůře než na internetu, kam dnes může psát každý, s odpuštěním, blboun (bohužel to platí už i o některých webzinech). Hobluda, šéfredaktor fanzinu Tuberculosis, mě však o můj názor požádal, takže vyhovím.
V republice jsou dva hudební styly, které našincům příliš nejdou pod prsty – heavy metal a rock´n´roll. Jestliže se v prvním jmenovaném sem tam nějaká ta naděje blýskne, u starého dobrého rock´n´rollu je situace daleko tíživější. Je zvláštní, proč českým muzikantům chybí potřebný drajv. Jsem tedy o to víc rád, že je tu parta naprostých profíků, která prošla dlouhou hudební poutí, než našla svoji pravou tvář. Ano, tušíte správně, mluvím o MALIGNANT TUMOUR...
Kráska a zvíře. Kolikrát to tu už bylo? Zuzka Lípová z výborných Dying Passion se evidentně v roli krásky vyžívá. Nejdřív si zazpívala se samotným Big Bossem na poslední desce ROOT (famózní skladba „Strange Beauty Of Fright“) a aktuálně se pustila do spolupráce s jihočeskými blackers MATER MONSTIFERA. Trošku tu cítím CRADLE OF FILTH s Liv Kristine, což byl experiment, který vyšel na jedničku. Našinci sice nenatočili takovou mordu ve stylu „Nymphetamine“, ale jejich „Beletseri“ je dobře odvedená dobře. ..
Bomba! Další deska výborných YGGDRASIL! Jo, měl jsem radost, když se mi tento kotouček dostal do ruky. Jenomže, hned záhy jsem pochopil, že se asi poměrně dost pletu. YGGDRASIL není název kapely, ale název desky! No jo, stane se...
Společné fúzování death metalu s hard corem není dnes nic novátorského, přesto se mi zdá, že se poslední dobou na podobnou stylovou hranu pouští čím dál více kapel. Jednou z nich jsou i BEAUTIFUL CAFILLERY, jejichž potenciálu uvěřil Vláďa Prokoš, který jim pod hlavičkou Nice To Eat You vydal novinku „Reciprocal Transfusion“.
ELYSEUM se stejně jako TROLLECH vyžívají v lesní říši. Jako volba image poměrně dobrý nápad, ale jsou v naší malé republice bohužel ti druzí. Otázkou je, zda plzeňské kolegy v pohodě netroufnou alespoň hudebně. Odpověď je ne, i když jsou obě kapely poměrně rozdílné.
Grind a split CD, pojmy, které se mohou již takřka rovnat. Neznám žádnou zavedenější grindovou partu, co by na svém kontě neměla alespoň jedno splitko a sedmipalec. Společné album „The 3 Ways Of A Brutality“ tentokrát doputovalo ze sousedního Polska.
..
Bez zbytečných keců a rovnou na věc. Přesně takovou větou by se dala vystihnout nová deska HARLEJe. Platí to jak o vydání, tak o hudbě samotné. Kdyby se člověk občas nepodíval za výlohu nějaké prodejny CD, ani by nevěděl, že pánové zase něco ukuchtili. A že to Kolinssovi s tou univerzitní hučkou vyloženě sluší, hehe.
The Voice Of Rock se po dvou letech vrátil do pražské Retro Music Hall, aby zase jednou všechny omráčil svým neskutečně živelným vystoupením. Glenn Hughes, pro někoho narcis, pro někoho rockový bůh. Nebyl ale Jim Morrison jiný? Nebo Robert Plant? Každá rocková legenda tančila někde na pomezí. Ať se vám to líbí, nebo ne, charisma tohoto pardála nemůže přehlédnout nikdo. Je až neskutečné, kde v sobě bere tolik energie a síly. Zapomeňte na vyprahlou rockovou hvězdu! Tohle je kanón v nejlepší letech...
Ze STRANGE FEELINGS jsem značně na větvi. Pánům to hraje dobře, zvuk je také slušný, nápady poměrně kvalitní, ale stále mi v té hudbě něco chybí. Slyším všechny ty krkolomné změny temp, kytarové onanie, zajímavé postupy, ale výsledek mi přijde prázdný. Jedinou výhodou tedy je, že „Fractality“ v žádném případě nenudí. Pro svoji progresivní tvář nenechá posluchače v klidu a bez střehu. I na x dalších poslechů vás kapela nutí, abyste poslouchali. A to pěkně pozorně. Vy stále čekáte. Na co? Já sám nevím. Také čekám.....
Něžná heavy metalová dívka versus black metalové zvíře... Jak moc se mohou lišit názory takto dvou odlišných osobností na stejnou muziku? Jistě překvapivě, že se občas i shodnou! Cítím tady rande... Dohazovač Venca... Asi si nechám udělat nové vizitky! Zpěvák a kytarista staré blackové školy THE WITCH z Třemošné G.B.V. a mladá kytaristka heavy bandy Komat Lenka Svatoňová. Čí názory jsou vám tentokrát bližší?..
Kryplové, spermoníci... Kultovní českobudějovický Martys Club zažil v pátek 18. dubna velice zajímavý večer. Svůj grind do jihočeské metropole přijela prezentovat italská legenda CRIPPLE BASTARDS a aby toho nebylo málo, jako předkapela byli vybráni místní šílenci ISACAARUM (plus další).
O DIRTY GAME poslední dobou slyším jen samé superlativy. Progresivní metal není u nás příliš probádaný styl, proto je vítaný každý odvážlivec, který se pustí na poměrně tenký led. O to více, když příbuzný heavy metal v českých rukou skřípe jak nepromazaný stroj. Na debut „Flame Of Loneliness“ jsem byl tedy patřičně zvědavý.
Slušný mrtvolák se skrývá na obalu nového demíčka českých SANGUIS. Ti hrnou mírně zatuchlý death/black s prvky technického thrash metalu. Obal tedy nahrávku vystihuje skvěle.
Tajemné vydavatelství Underground Records splatilo další dluh vůči pamětníkům tuzemské metalové scény. Na paškál si tentokrát vzalo spolek, který si říkal ŽELEZNÁ NEDĚLE a krom toho, že na svět přinesl například Zdeňka Kuba (ARAKAIN), Leo Holana (ŠKWOR) nebo uznávaného fotografa Jirku Rogla, si na něj dnes vzpomenou snad jen maníci, co ještě v 21. století doma drtí kultovní kompilačku „Death Metal Session“. ŽELEZNÁ NEDĚLE tehdy celý výběr otevírala a ačkoliv není „Zlej sen“ nejlepším songem soubo..
Death metal s ženským vokálem vrací po nějaké době úder. Přiznám se, že když na mě z obálky vypadla novinka tuzemských DEPRESSIVE REALITY, měl jsem docela radost. Jejich předchozí zářez „Growling Death“ stále považuji za kvalitní a hlavně velice zábavné dílo. Kapela se tehdy úplně vybodla na komplikované kompozice, kterými se snažila kdysi konkurovat výtečným ABSURD CONFLICT na společném splitku. Jak se dalo předpokládat, z přímočaré cesty neuhnula banda kolem zpěvačky Jany ani o píď. ..
Nová nahrávka black metalových výtržníků DANTALION jasně potvrzuje moje slova, že obal desky je pro výsledný dojem také velice důležitý. Nádherný cover mě uchvátil hned na první pohled a znáte to, láska na první pohled je osudová. DANTALION však neponechali nic náhodě a připravili verze dvě, tudíž, kdo má rád klasičtější black metalovou práci, může jenom otočit obal. U mě ale vítězí podoba oficiální.
Kvalita v případě DANTALION naštěstí..
FATALITY jsem vždycky obdivoval hlavně kvůli tomu, že i přes všechny nepříjemné personální rošády dokázali jít směle dál. Ač bylo možná občas víc zamračeno, nevzdali svůj boj a nyní jim to přináší první plody ovoce. Z předcházející placky „Lost In Suffering“ byly ještě cítit dozvuky personálních kolotočů, byla celkem dost rozháraná. Novinka „Closer To Hell“ zní daleko kompaktněji, FATALITY šlapou jako dobře namazaný stroj. Na druhou stranu, stylově poměrně rozmanitá „Lost In Suffering“ nedokázala nudit, „Closer To Hell“ zní v daném stylu trošku tuctově.
..
O tomto splitku mi básnil kolega z jednoho nejmenovaného zinu, jak moc mě kapela PÁTEK 13 navnadí na starou dobrou tuzemskou ultra metalovou vlnu. :„Ty vole, je to jako KRYPTOR před lety,“ doslova lákal v hospodě u piva. Nedopil jsem ani to svoje čtvrté pivo a rychle běžel do tepla domova, kde na mě kotouček čekal. Manželka sice nebyla příliš nadšená, že jí v noci pouštím nějakou kovovou smršť, ale měla smůlu, zvědavost zvítězila. Jenomže, nakonec převládla nuda, zklamání, vyhození CD z přehrávače..
Znáte to, občas máte pocit, že posloucháte něco geniálního, ale pořád se do toho nemůžete dostat. Přesně to prožívám u nového CD SACRIST, které se sice tváří jako dokonalé umění, ale nějak na to člověk nedokáže přijít.
Lord Morbivod je opravdu neskutečný týpek. Sotva člověk vyndal z přehrávače poslední CD jeho kapely STÍNY PLAMENŮ, už do něj zase hustí další svoji chytlavou muziku. Tentokrát se rozhodl realizovat pod názvem WAR FOR WAR, pod čímž už v minulosti dvě nahrávky vyšly. Je však zajímavé, že se rozhodl takto, protože „Kovy odjinud“ je v mnoha směrech úplně jiná deska než předchůdci.
První zásadní změnou je, že texty jsou tentokrát české, což mi k Morbivodovi sedí daleko více...
Co čekat od kapely s názvem STAROSTOVI MUŽI? Popravdě jsem se docela bál, co mě to zase čeká za hrozivý bigbítek. Ne že bych tento českými muzikanty patentovaný žánr neměl rád, některé kapely jsou lepší než rádoby true heavy metalové bandy, ale kravin nám tu přece jenom hraje dost. Zasouvám CD a s napnutím čekám... A ono to sakra není vůbec špatný!
Kapela si půjčuje vyloženě všude, ..
Pěkně dlouho nás nechali klatovští PROMISES čekat na novou desku. Kdo si počká, ten se dočká, „In The Pharmacy“ je na světě a my můžeme už pomalu rekapitulovat, jestli náhodou kapela nevyčkávala kvůli své skladatelské impotenci. Na rovinu píšu, že tomu tak není. Jedenáctka nových songů se věru povedla, i když věřím, že někteří původní fanoušci budou mít s aktuálním repertoárem problém...
Spojení dvou výrazných pěveckých persón na metalové scéně je vždycky vskutku zajímavý zážitek. Když se ještě dvě persóny rozhodnou rovnou vyrazit na společné turné, je úspěch zaručen. Ne že by Láďa Křížek s Doro Pesch trávili celou dobu na podiu společně, zahráli jen jeden song, ale celkově k sobě postavit KREYSON a DORO byl nápad naprosto vynikající!
Jak krásný je pocit překvapení. Neznám nic lepšího, než když člověk k něčemu přistupuje s naprostou lhostejností a takřka bezmyšlenkovostí, a ono ho to nakonec tak strhne, nakope, zválcuje a pak zničeného vyflusne. Stejný pocit jsem měl u debutu kapely YGGDRASIL ze Švédska.
Slušný šok jsem měl, když se mi v přehrávači rozjela první pecka „Bloody Red Crescend“ z novinky „A Witch Shall Be Born“ kapely ANIMAL HATE. S čistými vokály se koketovalo již na ochutnávkovém promáči z minulého roku, ale že se do toho soubor opře tak silně, jsem vážně nečekal. Naštěstí se pak západočeská úderka klasicky utrhne ze řetězu a vše je v těch nejlepších kolejích. ..
Na prosincový Pařát jsem se vážně těšil. DVD s undergroundovými klipy tuzemského metalu se moc často nevidí. O to více potěší pěkné grafické zpracování a celkově profesionální ráz celého projektu. A jak jsou na tom samotné skupiny? Vzal jsem to jasně, stručně, úderně...
Splitka mám rád. Beru je jako příjemné zpestření v diskografii dotyčných kapel. Zajímavostí je, že společná CD využívají hlavně grindové smečky, což je i případ právě recenzovaných kapel.
Propagační kampaň se dá udělat na lecčem. Pokud zpěvák propagované kapely působil kdysi dávno v tak kultovní kapele, jakou bezesporu ANATHEMA je, je postavení základů celkem jednoduché.
Přiznám se, že black metalových smeček ze sousedního Německa příliš neznám. Už vůbec ne ty zpívající svým rodným jazykem. Němčina je pro metal a celkově pro muziku velice nevhodný jazyk, což není žádné tajemství. Docela jsem se tedy bál, aby FESTUNG NEBELBURG nebyla tak trošku srandovní záležitost. Nejprve jsem se trošku uchechtával, ale čím víc jsem pronikal, tím méně mi germánština vadila...
S mistrem Blackoshem se musí počítat i po odchodu z ROOT. CALES jsou jeho milované dítko, takže bylo jasné, že cesta tohoto zajímavého projektu neskončí u „Uncommon Excursion“. Zajímavé je, že se mistr strun rozhodl pro čistě instrumentální album. Na první pohled jev sympatický, ale po bližším ohledání zjistíte, že je to vlastně chyba. Skladby jsou totiž jako stvořené pro zpěv, jenomže ten jaksi ve studiu někdo smazal. ..
Boom metalových zpěvaček je dnes již nepřehlédnutelný. Holky asi konečně zjistili, že po vlně popu cesta nevede, což já samozřejmě s radostí kvituji – zpěvandy s kovovou hradbou v zádech jsem měl vždycky moc rád. Co se týče tuzemského heavy metalu, tak mám dokonce občas kacířský pocit, že jiná varianta, než dívčina za mikrofonem, není přípustná. Kvalitní muži vymírají, přichází doba žen.....
Občas si člověk říká, že ho už tenhle rok z českého undergroundu nejspíš nic moc nepřekvapí, a najednou bum, je tu kapela jako FREE FALL...
Slušným překvapením pro mě bylo, když se mi do ruky dostalo nové CD LUNATIC GODS. Popravdě jsem moc nečekal, že se kapela po letošní smrti Horára tak rychle otrká a dá ve studiu vzniknout nové platně. Na druhou stranu, je to jistě lepší, než se utápět v nekonečném smutku odešlého přítele. Někdo by řekl, že „Ante Portas“ bude deska smutná, melancholická, depresivní. Není tomu tak, svým způsobem mi přijde, že veselejší skladby kapela nikdy neudělala.
Důležitým faktem je, že LUNATIC GODS..
Podobně dřevorubecky znějící kapely jako FROM BEYOND mě vždycky dokáží potěšit. Mám rád pořádně syrový metal, kdy kytaristé hodí za hlavu nějaké krkolomné prstoklady a raději silácky hrábnou do těch nejtvrdších riffů. Ano, mám rád „starej dobrej“ doom metal. FROM BEYOND sice nejsou jeho nejčistší reprezentanti, ale jejich valivý metal je někde uprostřed cesty mířící z doomu k deathu...
SPLITTER vletěli do světa grindu jako tajfun. Demo „Stundens Chockerande Intryck“ sice ještě žádný kopanec neznamenalo, ale mini fošna „En Sorglig Historia“ byla masakr, kterým se Čurby s jeho Obscene Productions trefil totálně do černého. Švédským death metalem nasáklý grind mi rozpumpoval krev věru pěkně a já se tenkrát mohutně klaněl k zemi (ostatně přečtěte si recenzi). Není proto divu, že „Avskräckande Exemplar“ mělo být album naprosto exemplární. Nakonec to ale zase..
Nebudu vám mazat med kolem huby, nová deska SIX DEGREES OF SEPARATION mě zklamala... Důvod, proč takhle začínám celou recenzi, je jednoduchý, prostě se s tím tak nějak pořád nemůžu smířit. Možná jsem od „Chain – Driven Sunset“ čekal až moc, ale myslel jsem, že kde se skončilo na geniální nahrávce předešlé, začne se na nahrávce aktuální.
Jelikož si s recenzí na "Radegast" pohrál již Sava, tak se nebudu nějak zásadně rozepisovat o době vzniku, historii kapely, či detailně rozebírat tuhle nahrávku, jejíž podrobná analýza by zabrala beztak nejmíň dvě A4 stránky. Podívejme se na anglickou verzi desky, která je přece jenom trošku odlišná...
Od splitka momentálně dvou nejvýstavnějších tuzemských black metalových exponátů se dalo čekat mnohé. Staří harcovníci TROLLECH versus mladá silná krev HEIDEN. Boj na život a na smrt. Kdo vyhrává?
ABSTRACT ESSENCE je poměrně mladá kapela (vznik se datuje na rok 2004), přesto zní již poměrně vyzrále a nejspíš i ví, jaký směrem se chce vydat. Hudebně se vznáší někde mezi techničností SCENERY, vesmírností OBLOMOV, doomovou zadumaností a občas až black metalovou zuřivostí. Když ale ABSTRACT ESSENCE postavím mezi dvojici jmenovaných kapel, tak zjistím, že určité rezervy tu přece jenom jsou. ..
Geniální obal má nová deska INSANIE!!! Tak nevinně úchylnou prácičku jsem už dlouho neviděl. Fakt pastva pro oči, stejně jako zbytek bookletu. Myslím, že se autorům povedlo graficky naprosto vystihnout hudbu této legendární smečky, tedy „nadnesená vážnost“. Těžko říci, co kapela bere vážně a co ze vtipu. A po poslechu „Rock´n´Freud“ posluchač na rozporuplné vlně zůstane.....
Nikterak originální, ale zcela jistě působivý název si vybrali pro svoji novou platňu ATTACK OF RAGE ze Slovenska. Myslím, že „Grindpeace“ mluví za vše. Je to prostě grindová fošna od sklepa po půdu. Přesný typ desky, který byste mohli dát do výstavního boxu s popiskem daného stylu. Jednoduše obsahuje všechny atributy, které grind vyžaduje, aby nenudil. Najdete zde brutální sypačky plné křiku, řevu, rachotu, punkově laděné hopsačky a death metalem načichlé riffy...
..
Lord Morbivod je bezesporu jedna z nejkultovnějších postav nejen plzeňské metalové scény, ale rovnou celé tuzemské. Aktivit má tenhle maník snad nespočetně, komu nic neřekne třeba projekt WAR FOR WAR nebo UMBRTKA, tak při vyslovení pojmu TROLLECH zcela jistě pozvedne obočí. Právě lesní skřeti TROLLECH jsou u fanoušků oblíbení nejvíc, avšak řekl bych, že STÍNY PLAMENŮ jim šlapou pěkně na paty. Tak co Morbivode, co je pro tebe ta kapela number one?..
Kdo by neznal ARGEMU, kapelu, kterou ortodoxní fanoušci (nebo spíše fanynky) milují nade vše nebo ortodoxní odpůrci, kteří by nejraději spálili vše s logem souboru.
Chlapci z kapely NIKDY DOST by měli přestat asi hulit. Tentokrát to nejspíš s halucinogenním orgasmem dost přehnali, protože se ve studiu jaksi zapomněli probrat. Pánové, tuhle nahrávku myslíte vážně? Nerad jsem přehnaně kritický, protože vím, jak moc je těžké vymyslet něco kvalitního, ale jelikož jsem na vás tak trošku po prvním počinu „Halucinogenní orgasmus“ sázel, tak jsem nyní pěkně zklamaný. Kde je ta agresivita? Kde je ta nadrženost, nasazení? Svého času jsem o vás psal v souvislosti ..
Jak já jsem se na toto album těšil!!! DYING PASSION mám moc rád od dob minulé nahrávky „Sweet Dissilusion“, která mě tehdy položila na lopatky. Předešlé desky jsou sice také na velmi vysoké úrovni, ale na „Sweet Dissilusion“ se kapela nebála pořádné dávky experimentů. Svojí vzdušností a přístupem ke skládání kompozic trošku navodili atmosféru holandských THE GATHERING, přičemž hudebně jsou to samozřejmě naprosto odlišné kapely...
AMOK mě celkem překvapil. Věděl jsem, že pánové doma něco kuchtí, ale čekal jsem spíš zvukově slabší demíčko (na domácí nahrávání mám stále poměrně vyhraněný názor). Místo toho AMOK do světa vypustil právoplatný debut „Negative World“. Bál jsem se zvuku, ale ten je ve finále velice slušný. Určitě pomohlo, že se bicí natočily v Hellsoundu.
AMOK drhnou klasický old school death metal. Tím by mohla recenze vlastně skončit...
Na Benátskou noc jsem se letos vypravil zcela poprvé. Mohlo za to jedno jméno na soupisce – THE GATHERING. Kapela, která je u mě na tom pomyslném vrcholovém žebříčku. Fakt, že se mělo jednat o předposlední koncert se zpěvačkou Anneke, naprosto rozhodl... Bohužel mě ale ostatní povinnosti odvolali hned v sobotu na druhý konec republiky. Docela mě mrzí, že jsem neviděl Suzi Quatro, ale nedá se nic dělat...
Docela jsem se bál, co mohu od Petrovo sólové desky vlastně čekat. Strach narostl ještě po zjištění, že se jedná o čistě instrumentální album, kterým zrovna příliš neholduji.
N.C.C. jsou mrtvi, ať žijí EARDELETE! Jak krásně to zní... Nevím, co se v kapele stalo, že došlo k takovéto změně. Hudebně se mnoho nového neudálo. Oproti poslední desce „Sick Atoms“ se jen mírně šláplo na plyn. Pojem doom metal se klukům v recenzích asi příliš nelíbil (smích).
Přiznám se, že na HAMMERFALL jsem byl docela zvědavý. Ač v naší republice hráli už poněkolikáté, tak letos to byla pro mě premiéra. Studiové desky příliš nemusím, nikdy jsem je příliš nezkoumal, přesto na mě nejlépe působí čtyřka „Crimson Thunder“. Vždycky mi vadil zpěv Joacima Canse, ačkoliv nedokážu vysvětlit proč. Ze sólové tvorby ale vím, že zazpívat umí, tak těžko říci, kde je háček. Co mi na kapele ale nejvíc vadí, jsou kecy o tom, jak zachránili metalovou hudbu. Věřím, že na tom HAMMERFALL ..
Jak už se pomalu stává tradicí, Pragokoncert vždycky pozve na největší tuzemský rockový festival Masters Of Rock i nějakou tu rockovou legendu, která mladším posluchačům zademonstruje, že staré kosti neznamenají, že by se již neumělo hrát. Minulý rok tak Vizovice naprosto rozsekal David Coverdale se svojí družinou WHITESNAKE. Pro mě osobně dokonalý zážitek, na který s chutí vzpomínám ještě dnes a s hrdostí prohlašuji, že to byl jeden z nejlepších koncertů, který jsem kdy viděl. Tento rok ..
Jiří Lhota jednoduše umí. Při pohledu na obal alba „Non Furtum Facies“ se musí každý pousmát, a přitom na tom nic k smíchu není. Kombajn rozsekávající důchodce je ale prostě k nakousnutí a já si v první řadě myslel, že držím v ruce novou placku FLESHLESS. Jenomže na to je hudba STIGMY moc jednoduchá...
Na Masters Of Rock se nedá netěšit. Někteří zaujatci sice mohou mluvit o komerci a podobně, ale kdo na téhle akci kdy byl, tak jistě neprohloupil. Tenhle rok jsem se trošku obával složení kapel, protože mi chyběl nějaký opravdu megapojem, ale to je pouze věc názoru. Možná to bude tím, že mi o něco více sedla loňská sestava, které vévodili legendární WHITESNAKE. Na druhou stranu, letos přijeli neméně slavní URIAH HEEP, což mi udělalo nemalou radost. ..
Petr Staněk nám opět po nějaké době rozvířil vody toho našeho undergroundu. Se SILENT STREAM OF GODLESS ELEGY napsal určitý kus historie tuzemského metalu a jak to tak vypadá, inkoust mu ještě nedošel. Jenom nyní namáčí nové péro, které pojmenovat LIVE EVIL.
Nekonečných šest let nás nechali MARTYRIUM CHRISTI čekat na nástupce výborného debutu „Reward“. Každý rok se ke mně dostaly „zaručené“ zprávy, že kapela již novou desku točí. Dokonce se o ní mluvilo i v souvislosti s vydavatelstvím Nice To Eat You. Nyní však Karel Tomášek se svojí družinou otevřel brány do svého světa a den D přišel. Podle bookletu nakonec došlo u Nice To Eat You pouze k distribuci. Je takřka nepochopitelné, že tak kvalitní kapela si musí svoje počiny vydávat sama. Vím, že na ..
Do WITCH HAMMER jsem vkládal vcelku velké naděje. Jejich tři roky starý promáč mě tenkrát velice mile překvapil a utvrdil v tom, že to tady s tím těžkým kovem zase tak strašný průser není. Na debutovou nahrávku jsem se tedy velmi těšil a nyní přišel její čas. Bohužel se to klukům povedlo tak nějak na půl.
„The Gods Of Shock Metal“ stojí hrdě na oficiálních stránkách VIRGIN SIN. Pánové, nemyslíte si, že už je to trošku klišé? Ostatně, dejte si pozor na strejdu DeMaia, aby vás nezažaloval, protože jediní „Gods Of Metal“ jsou přece MANOWAR. Ale to jen tak na začátek...
Klišé nekončí pouze u webu. Stačí si rozevřít booklet a nebudete se snažit divit. Black metaloví bubáci. Jak nevídané. Jenomže pozor, VIRGIN SIN s black metalem nemají společného vůbec nic! Na druhou stranu, to KISS také ne..
Myslím, že samotná kapela bude brzy doslova alergická na slovo death. Vsadím totiž svoje sandále, že se neobjevil článek, kde by toto slovo nebylo nejčastěji používaným pojmem (a to nemyslím kvůli názvu alba nebo skladby). A jaké k tomu mám důvody? Pusťte si jejich novinkové CD „Nine Shapes Of Death“ a pak nějaké album od kapely DEATH. Jste doma? MNICH je další ze zástupu kapel, co se snaží k nejgeniálnější death metalové bandě přiblížit. Osobně v tom nevidím žádnou chybu. DEATH už nikdy žádnou..
KRLEŠ dlouho nečekali a hned po dvou letech vypustili do tuzemského podhoubí následovníka debutu „Dejte plamenům co hoří“. Deska byla pokřtěna na „To“ a podle toho vypadá i samotný obal. Nevím, nevím, jestli to byla ale tenkrát dobrá volba. Přece jenom použít cover filmu a k tomu akorát „přilepit“ logo kapely, mi nepřijde příliš originální. Ale budiž...
Na tuhle akci jsem se poměrně dost těšil. Po zkušenostech z Budějcké rockpárty v KD Vltava České Budějovice jsem byl připraven na pořádnou pařbu. Ta sice nepřišla v tak silné vlně, jak jsem předpokládal, ale jinak to byl festík povedený.
Počasí přálo, což bylo jedině dobře. Někdo sice sem tam nadával na horko, ale to beru jen jako tradiční brblání. Celý maratón začal v jednu hodinu odpoledne v DT Rock Pubu, odkud objednaný autobus odvezl do Záboří veškeré zvířectvo (v tu dobu samozřejmě hodné a ukázněné)..
Jestli nyní máme v republice kapelu, která by se dala označit za hard rockovou špičku, tak je to jedině RED BARON BAND. Jejich post nedávno potvrdila výborná deska „Music Must Change“. Do duše jsem nahlédl kytaristovi Paulovi...
GREEDY INVALID si pamatuji hlavně z letních festíků. Vždycky se mi líbilo, že bicí a basu drtily ženy, což se hned tak nevidí. Nějaké ty dva roky jsem ale o nich vůbec neslyšel. Podle sestavy se však nic nového neudálo. Pouze Katku vystřídal Kurt, takže oko se tentokrát bude soustředit spíše na klávesy, kde postává nová missis Catherine. Hudebně se žádné změny také nestaly, avšak kapela se nám neuvěřitelně vyhrála. Někde doma mám pouze debut „Lost Letter“ a je to takřka mílový skok!..
Tak KRLEŠ nám slaví první desetiletku. Někteří mazáci se možná pousmějí, co těch deset let vůbec znamená, ale troufám si říci, že pro KRLEŠ opravdu hodně. Ať si každý myslí, co chce, ale z kapely nám vyrostl pěkný kult a nebál bych se je pasovat na dnešní krále tuzemského heavy metalu. A o tom mě přesvědčilo i novinkové best of „Time To Rise“, ke kterému jsem sice přistupoval spíše skepticky, ale nakonec jsem slintal, jak Průša někde v křoví.....
Tahle čtyřka jednoduše ví, jak na to. Už dlouho jsem neslyšel tak zábavnou grindovou fošnu. CRITICAL MADNESS jasně dokazují, že tahle hudba není jen pro pár otrlých jedinců. Kdo totiž nemá stylové zábrany, tak při některých peckách svojí nohou jistě zhurta poklepe. Nedá se to totiž nazvat jinak, než parádní jízdou...
Přiznám se, že o DYSMORPHII jsem se poprvé dozvěděl, až když mi Wayne oznámil, že jeho kapela MANTHAS nadobro končí a on s kytaristou Lukasem přechází k této smečce. Rozpad MANTHAS jsem náležitě obrečel, protože jsem vždycky byl jejich velkým fandou, ale život jde dál a nyní je tu DYSMORPHIA.
Další pro mě neznámá partička. Podle obalu bylo jasné, co to na mě při poslechu vybafne a nemýlil jsem se – totální black metalová nálož. Trošku jsem se bál, jestli obsah bude stát vůbec za to. Black metal mám sice rád, ale řekl bych, že je dnes trh přesycen hodně podprůměrnými kapelami. Občas mě zaráží, co to ty vydavatelské firmy vůbec vypustí mezi lidi. SEZARBIL naštěstí velice mile překvapil...
Na chystaný mejdan v KD Vltava jsem se těšil už dlouho dopředu. Ačkoliv měla akce v podtitulu už číslo třináct, tak pro mě to byla premiéra. Plakáty slibovaly výbornou sestavu a až na jednu větší výjimku se vše podařilo podle plánu. Tou výjimkou byly AGONY, kteří nedorazili, což jsem patřičně obrečel, protože jsem tuhle partu ještě na koncertních prknech neviděl...
Velice příjemně na mě zapůsobila tahle fošna. HEIDEN (pro mě doposud neznámý pojem) hrnou šlapavý a hodně melodický black metal, který je opatřen českými texty. Největší výhodou tohoto CD je, že se opravdu dobře poslouchá. Skladby dokáží udržet pozornost posluchače naprosto bezproblémově po celou hrací dobu. Osobně musím přiznat, že mě hned tak nějaké CD černého kovu nebaví. V té záplavě desek proto musím hledat ty, které se vymykají. „Era 2“ je jedna z nich…..
Tak moc jsem se těšil na debut kapely MORIORR, až jsem myslel, že snad už ani nedočkám. MORIORR ale nejsou GUNS´N´ROSES, takže jsme se přece jenom dočkali a první dlouhohrající nahrávka kapely po takřka dvaceti letech existence je na světě. A já smutně konstatuji, že jsem zklamán. Ale pěkně od začátku...
Přiznám se, že moc kapel z Kolumbie neznám. Není ale žádné tajemství, že Jihoameričane nářez můžou. Scéna jim tam evidentně kvete slušně, o čemž vypovídá tahle kompilačka.
Jestliže nová deska „Music Must Change“ je ve znamení toho nejklasičtějšího hard rocku ve stylu DEEP PURPLE nebo URIAH HEEP, předešlá „In The Light“ koketovala s folkovou lehkostí přelomu šedesátých a sedmdesátých let, tak debut „The First Album“ byl svým způsobem ten nejklasičtější rock´n´roll. Již tehdy ale míchal několik elementů, ze kterých kapela převážně dnes vaří.
TORTHARRY by mohli vyprávět, jak je ten hudební průmysl nespravedlivý... Deska „White“ sice byla poněkud jiná, než předcházející tvorba, ale vysoké kvality jí nechyběly. Žel posluchači je nemohli najít, protože byly takřka rafinovaně schovány. Co tedy následovalo? Přesně to, co udělala většina kapel po svém experimentálním dýchánku – návrat ke kořenům. TORTHARRY tudíž nyní začínají opět tam, kde už jednou začínali...
„Reborn“ je název, který mluví za vše. ..
Přesně jak JANESESSION slíbili... 24.12.2006 vyšel další dárek pro všechny fanoušky - mini CD "Play It Loud". Důvody k oslavám byly o to větší, že kapela album dala opět volně ke stažení na svých stránkách. Opravdu velmi sympatický jev. Člověk si tedy může z internetu stáhnout veškerou tvorbu této sympatické bandy. Koukal jsem, že momentálně se tam nachází i nový singl "Velvet Rain".
První pecka "People From First Line" je trošku více heavy než ostatní materiál. Jinak je to opět klasika. Zvuk se o něco zlepšil, ale stále je slabší. Zazní i klávesy..
Tahle reedice mi udělala nemalou radost! Kdo má rád death metal v jeho nejklasičtější podobě, tak mu pojem MASSACRA nemohl uniknout. Dnes již naprostí průkopníci stylu, kteří sice nikdy nedosáhli takového uznání jako třeba MORBID ANGEL nebo DEATH, ale ono to možná bude tím, že si rodiče užili ve Francii a zapomněli, že by se pro budoucnost svých milovaných dětí měli přesunout na Floridu, kde jednou poroste slušná pšenka... „Signs Of The Decline“ je tím pomyslným vrcholem kapely. Po slušném..
Řeknu vám na rovinu, že kdybych měl vybrat nejhorší obal všech dob, tak bych o tomto počinu zcela vážně přemýšlel. Naprostá odpudivost, která bohužel odradí spoustu posluchačů. A to je škoda převeliká, protože PSYCHO RADIO nejsou vůbec nezajímavá kapelka... Celá nahrávka startuje výborným způsobem. „Super Love“ je otvírák jak se patří. Jasný tah na bránu a nepřeslechnutelný hitový potenciál. Prostě pecka jak se patří. Kapela se nebojí použít ani kytarové sólo, za což je chválím. Dneska je totiž..
Jsou to už dva roky, co finští COUNT DE NOCTE vypustili do světa svojí čtvrtou oficiální nahrávku pod názvem „Luctisonus Dolor“. Pro většinu asi neznámý pojem na metalové scéně, ale jelikož kapela vydává desky pod polským labelem Mad Lion Records a před nějakým časem táhli Evropou turné s naší legendou KRABATHOR, tak soudím, že nějací maniaci ví, o co tu kráčí... Kráčí tu o výborně pojatý klávesový black metal. Nerad v tomto případě používám tuhle stylovou kolonku, ale nenapadá mě nic bližšího...
Stano Madzin je evidentně člověk velmi zručný. Stačí rozevřít krabičku CD „Escape From Reality“. Produkce, logo, cover, design, music, lyrics a hlavně veškeré nástroje (když započítáme i programování)... Jo, tohle všechno dá už fušku a ne každý by si na to troufnul. První co pohladí vaše zorničky, je obal a celkové grafické zpracování, které si zaslouží absolutorium. Je to pastva pro oči, která potěší hlavně pamětníky staré thrashové školy (napadá mě třeba srovnání s obaly MEGADETH). Za tohle..
LOCOMOTIVE to řežou již nějaký ten pátek. Svůj debut „Locomotive I.“ si odbyli v roce 1996, ani ne po roce fungování. Pokud se nepletu, tak kapela tenkrát ještě ani nehrála živě. To se změnilo právě až po vydání první desky. Ona někdy ta setrvačnost je věc velice dobrá, protože na svět vylezete jako pěkně sehraná a šlapající banda. Když se do toho ještě přidá strhující energie, tak je aspoň o malý úspěch postaráno. A přesně tohohle se drží LOCOMOTIVE dodnes. Úspěch je nepotkal sice zrovna malý, ale o nějakém megaprolomu se také mluvit nedá. Jedno je ale jisté, LOCOMOTIVE jsou naprostý kult a jistota pěkného nářezu...
Tak vám zase jednou nevím... OKROZOM jsou další ze zástupu českého heavy metalu, který je sice řemeslně slušně zvládnutý, žel nápadově již o něco méně. Z průměru se ho snaží vytáhnout zpěvandule Veronika Savincová, jejíž hlas je mi velmi sympatický, ale občas mi k hudbě zbylé čtveřice příliš nesedí (hlavně v první skladbě „Každý jednou skočí“). A když se do toho ještě přidá naprosto zbytečně vulgární text typu „že je prostě všechno v hajzlu“, tak to trošku víc zaškodí. Nejsem žádný cíťa, podobné texty beru v hudbě..
Tohle CD nám v redakci pro svůj odvážný obsah mírně zarotovalo. Nakonec jsem se recenze ujal já a řeknu vám, že vůbec nelituji. Už dlouho mě nějaká nahrávka nezasypala takovou dávkou emocí... Mrazení, to je slovo, které „The Camp“ popíše asi nejlíp. „The Camp“ se zabývá holocaustem druhé světové války. Jelikož mě tohle téma velice zajímá a dost se hrabu v různých historických faktech, tak jsem CD pouštěl se značnou zvědavostí. To co mě ale čekalo, jsem fakt vážně nepředpokládal. Album je totiž..
Nemá cenu se tu nějak zvláště rozepisovat o názvu kapely, který je v dnešní době mírně úsměvný. DEVASTATHOR není jistě poslední kapela, která použila podobně „tvrdé“ slovo... A nostalgie přece občas nezaškodí, ne? Ona ani hudba naší trojice není nijak zvlášť originální. Balancuje někde na hraně deathu a grindu, který se tu hrál už před x lety. Na druhou stranu, ani to přece nemůže vadit. Vždyť kvalitního nářezu není nikdy dost. Jde však o to, jestli se do něj dá „Feast Has Begun“ vlastně zařadit. Moje odpověď..
Na death metalovém poli toho nejbrutálnějšího zrna zavál opět nějaký ten čerstvější vánek. DARK DISCIPLE sice svojí novinkou „Kill Everything Worship Nothing“ neobjevili novou Ameriku, ale pěkně oprášili tu starou dobrou prozkoumanou. Však, proč pořád vymýšlet něco nového, ne? Když nás to baví, tak proč si nezahrát něco ve stylu CANNIBAL CORPSE? Tímto nenarážím na to, že deska skrývá povedenou předělávku „A Skull Full Of Maggots“ z úchylného debutu „Eaten Back To Life“. DARK DISCIPLE ..
Velmi zajímavý počin doputoval od našich bývalých spojenců. Po výborných JANESESSION tu mám další Slovenskou partu, která mě naprosto přesvědčila o tom, jak silná je momentálně tamní heavy/progresivní scéna. A to jsem chalanům popravdě moc nevěřil. První poslech bych shrnul do jedné věty – Slušně odvedená rutina. Jenomže správný recenzent se musí nahrávkou prokousat úplně skrz, takže jsem se pustil do plné analýzy a postupně začal objevovat všechny ty vzácnosti, co nahrávka skrývá..
Tohle CD v naší redakci putovalo nejméně půl roku, až se na něj zapomnělo. Zapadlo až někam do nespodnějších částí našeho redakčního šuplíku. To je ta hudba tak strašná? Někoho z vás teď tahle otázka může napadnout. Moje odpověď zní – Není strašná, akorát velice těžko stravitelná. Vždycky jsem o sobě hrdě hlásil, že strávím všechno, co mi rocková hudba může nabídnout. Známí o mně občas prohlašují, že jsem dokonce hudební úchyl, protože poslouchám naprosté zběsilosti ..
Nedávno jsem prohledával všechna možná zákoutí mého hard disku a objevil jsem tento, žel nedokončený, rozhovor, který jsem s Vlakinem (zpěv, basa) spáchal někdy čerstvě po vydání zatím poslední pecky „Cloned And Enforced“. Myslím, že je proto škoda, kdyby skončil někde v propadlišti... Berte to tedy zatím jako menší bonbónek před pořádně rozsáhlým rozhovorem, ke kterému někdy v budoucnu snad dojde...
..
Novinka „Music Must Change“ od kapely RED BARON BAND se mnou nedávno pěkně zacloumala. Naprosto precizně odehraná stará hard rocková škola. Doposud jsem nevěřil, že to u nás tak skvěle dokáže vůbec někdo zahrát. Ba co víc, zahrát a hlavně vymyslet! „Music Must Change“ je ale již třetí deska této neobyčejné bandy, proto jsem si udělal výlet do historie a moje první zastávka byla v roce 2003, kdy vyšla nahrávka „In The Light“...
ABORTION mám rád. Vždycky se mi líbil jejich svérázný humor, který dokázali nenásilně vtěsnat do své brutální muziky. A nejinak tomu není ani u momentálně recenzovaného počinu „The Gonzo Music“, kterým slovenští divoši zasazují grindové scéně svůj pátý úder. Již potřetí u tuzemského labelu Obscene Productions, s opět řádně řezavým zvukem a zatím zcela jistě nejperverznějším obalem.
Co k tomuto počinu vůbec říci? Snad jen to, že to stále šlape na výbornou. ABORTION opravdu nemají ..
Oficiálně teprve po páté se nám o slovo přihlásili šílenci EDITOR ze Slovenska. Dnes již takřka legendární kapela, která do lidí hrne svůj veselý HC stříknutý punkem či jednoduše melodickým metalem. Po předchozí měkotě „Realita?“ se šláplo na plyn o něco více a to je jedině dobře. Nářez z dob „Shut Up“ nebo „Zero Option“ se sice nekoná, ale myslím, že momentálně se pětice cítí nejlíp. Zmiňovat, že hlavním mozkem kapely je Hirax z výborných LUNATIC GODS, je dnes již to pomyslné nošení dříví..
Předem této recenze se omlouvám všem příznivcům anglické legendy, že museli na další část našeho seriálu čekat tak dlouho, ale jiné povinnosti vítězily. Samozřejmě jsem na QUEEN nezapomněl a nyní to zase můžeme rozjet trošku svižněji...
Na reunionovou placku IN ARTICULO MORTIS jsem se vážně těšil. Jejich přímočarý death metal, který si nebere servítky, mám rád. Několikrát jsem je viděl za poslední dva roky řádit na podiu a přes určitou kontroverznost ze začátku jejich kvalita stále vstoupá. Deska „The Time Has Come“ je něco jako most mezi obdobím, kdy kapela hrála pouze ve dvou členech a dnešním obdobím, kdy se jedná o plnohodnotný band. Jsem rád, že Richard s Jardou zavítali do studia Hellsound a nechali si bicí namlátit ..
Katerina, kterou mnozí znají pod přezdívkou Cat, je momentálně jedna z nejlépe se vyvíjejících tuzemských metalových zpěvaček. Naše povídání se mělo nejprve týkat pouze kapely INNOCENS, ale jelikož je Katka velmi sympatická a upovídaná osůbka, tak jsem se rozhodl pořádně probrat její osobnost. Myslím, že z toho vznikl velmi příjemný a celkem rozsáhlý rozhovor. Tak s chutí do toho.....
Kapela IN ARTICULO MORTIS z Hořovic nám tu už dělá rachot nějakou tu řádku let. Ač s několikaletou pauzou... Nedávno vydali své druhé album „The Time Has Come“ a doplnili sestavu o živého bubeníka a druhého kytaristu. Hned několik důvodů k tomu, abych se ozval hlavnímu tahounovi Richardovi s rozhovorem...
..
17. listopadu rockeři mohli slavit hned dvakrát... Jednak se samozřejmě zavzpomínalo na svržení komunistického teroru a jednak do Prahy dorazila rocková legenda Glenn Hughes. Pro všechny „párplofily“ byla tudíž návštěva Retro Music Hall naprosto povinná záležitost. I já jsem samozřejmě nemohl chybět. V Retru jsem byl poprvé a musím říct, že je to pro podobné akce opravdu výborný klub. Člověk vidí z hromady pozic a ten kdo má přece jenom smůlu, tak si může užít plné detaily buď na velké..
Zdá se to neuvěřitelné, ale DEBUSTROL už není náctiletý… 5.4.2006 byl KD Opatov v Praze svědkem věru bujarých oslav. A protože 20 je nám jenom jednou (i když se na tento věk můžeme cítit klidně celý život), tak se to musí přece pořádně zdokumentovat. DEBUSTROL je kapela, která na koncertech dokáže rozjet opravdové peklo. Kdo aspoň jednou jejich show zažil, tak ví, o čem mluvím. Titul DVD mluví pravdu, totální masakr, kdy jsou fanoušci v takové euforii, že jsou schopní rozmlátit všechno, co stojí v cestě. Doporučil bych někdy uspořádat nějaký koncert ve vězení, aspoň by ti maniaci ze sebe dostali na nějakou chvíli tu přetékající agresi. No ale to jsme trošku někde jinde, než bychom měli..
Přiznám se, že jsem z tohoto CD trošku zmatený. Copyright na obalu hlásí rok 2006, ale podle dostupných informací deska vyšla již v roce 2001. Že by reedice? Netuším... Mně osobně je to celkem jedno, protože „Voices“ je moje první setkání s touto partou. TENEBRARUM se mi pěkně trefili do noty. Sice nedokážu pořádně určit styl, který produkují, ale když prohlásím, že vcelku svižný doom metal (jak zvláštní spojení), tak nebudu daleko od pravdy. Trošku mi to připomíná tuzemský INTERITUS (k tomu se ještě..
Kapelu DESERT STORM jsem znal už z dřívějších dob, kdy fungovali čistě jako revival IRON MAIDEN. Do počítače se mi dostala nějaká ta mp3, tak jsem si mohl udělat obrázek. Před dvěma roky se ale banda rozhodla, že je čas své nahromaděné zkušenosti realizovat do své vlastní tvorby. Čin jistě záslužný, ale také plný velkých much a malých mušek...
Když na mě z obálky vypadlo CD kapely RED BARON BAND, ani v nejmenším jsem nečekal, jakou mi to udělá radost. Kapelu jsem měl někde vzadu v podvědomí zafixovanou jako hard rockové uskupení a tahle fixace byla naprosto správná. Není tajemstvím, že miluji sedmdesátá léta a RED BARON BAND mě do této krásné doby dostali naprosto úžasným způsobem.
Přijde vám, že kapely DEEP PURPLE nebo třeba URIAH HEEP dneska točí desky spíš pro potěšení? Doby velkých a nepřekonatelných hitů těchto ..
Na tuhle akci jsem se těšil hned z několika důvodů... Tak za prvé, Parlament je sice klub velikosti mého obýváku (tím myslím spodek, kde vystupují kapely), ale vždycky se tu sejde naprostá metalová smetánka, dobrá nálada a tuny potu se linou vzduchem, občas lítá nějaké to pivko. Prostě pohoda... Za druhé, pořádající PANYCHIDA je kapela, která jde tvrdě za svým a já vím, že jsem u zrodu smečky, která nám ten underground pěkně rozvíří, což jistě nebude dlouho trvat, protože debut je na spadnutí. A jako poslední..
Slovenská kapela JANESESSION je pro vás možná naprosto neznámý pojem. Zbystřete proto a přečtěte si tento rozhovor, který by vám partu kolem sympatické zpěvačky Jane měl aspoň trošku přiblížit... Žádné kecy kolem, prostě ROCK ON!
..
Po zklamání, které se dostavilo po poslechu poslední desky SCELETu, jsem začal opět nad českým speed metalem lomit hůl. Stále si stojím za tím, že tenhle styl je pro nás do značné míry začarovaný. Buď se jedná o totální vykrádačky zahraničních hvězd nebo o kapely, které se brodí spíše ve vodách české tancovačky. „Nevěřím na sliby“ od kapely IMORTELA mi ale chuť trošku zpravilo. Možná se v jejich případě nedá mluvit ani o speed metalu, ale náznaky tam jsou a celek občas pěkně zatlačí na pilu..
Přiznávám se, že SAD HARMONY mi vždycky nějak unikali... Jejich zvučné jméno samozřejmě znám, ale to je asi tak všechno. Vzpomínám si, že jsem kdysi slyšel jejich předělávku „Můj hejtmane“ od MASTER´S HAMMER. Ta mi samozřejmě k poznání SAD HARMONY moc nedopomohla...
Nyní mám ale v packách nosič, který byl pojmenován „Somnambul“. Desku startuje pecka „115“ a musím říct, že je to jízda. Na první poslech jasná tutovka. Ne však poslední, protože svým způsobem je totálně každá věc na tomto..
Kapelu JANESESSION ze Slovenska jsem objevil zcela náhodou. Poslali mi jednu věc do Metalparády a já můžu říct, že mě tenkrát hodně chytla. Kontaktoval jsem kapelu a do ruky se mi dostala komplet tvorba těchto sympaťáků...
Řeknu vám jedno, už dlouho mi žádná čistě black metalová nahrávka neudělala takovou radost jako novinka právě recenzovaných KUTURLAT. V dnešní době pompézních a přeumělkovaných aranží je to doslova svěcená (ovšem samotným ďáblem) voda pro všechny milovníky nekompromisní a syrové metalové nálože. Tohle CD je hudebně tak jednoduché a zvukově totálně archaické, že je to až krásné. Při poslechu křepčím a zhurta omlacuji palici o zeď...
Sestava je klasická, o jedné kytaře..
Uff, řeknu vám jedno. Napsat recenzi na takovou nahrávku je něco neskutečně těžkého. Někdo si může říkat, že popisovat hudbu jako takovou musí být věc zcela primitivní. Vždyť recenzentovi stačí slova typu – vrchol, bomba, nářez, jízda, nuda... Ano, je pravda že někdy přijde nahrávka, o které se člověk rozepíše, že neví kdy skončit. Nakonec stejně pozná, že psal víceméně blbosti. Jenomže pak jsou nahrávky jako je „Kro ni ka“ od dnes již naprosto kultovní smečky FORGOTTEN SILENCE. Nahrávka, kterou posloucháte, napadají vás ..
Konečně! Dlouho slibované mini album „Osamělí“ je již pár pátků na světě a fanoušci se opět mohou rozplývat... Řeknu vám, že jsem se na tento sympatický kotouček těšil ze všech tuzemských nahrávek plánovaných pro tento rok úplně nejvíc. „Relic Dances“ mě dostalo do kolen tak, že ještě dodnes se mi rozklepou při vzpomínce na nějakou tu megakompozici.. A nyní se mi to vrací právě s tímto CD, které nám dává vzpomenout na jeden neobyčejný okamžik. „Osamělí“ bylo avizované ..
Nebudu daleko od pravdy, když prohlásím, že jedna z nejočekávanějších rockových novinek roku 2006 byla právě recenzovaná deska svébytných Holanďanů THE GATHERING. Nyní je venku nějaký ten pátek a mnoho fanoušků si mohlo udělat již dostatečný obrázek. 
„Sabat v Carnegie Hall“ musel být v roce 2003 pro všechny původní fanoušky kapely ten nejlepší možný dárek. ASMODEUS totiž po víceméně experimentálních nahrávkách usoudili, že je na čase vrátit se ke svým kořenům a jednoduše k tomu, co z kapely udělalo kult. Čistokrevný thrash zahlásil návrat a aby fanoušci neměli obavy, tak se na závěr šlehla letitá pecka „Dědictví“ z druhého demosnímku „Heroes“, jehož doby si z aktuální sestavy pamatuje jen a pouze hlavní tahoun Miloš Bešta...
Když se řeknou Klatovy, tak se každému musí na mysl vkrást dvě věci - Černá věž a Asmodeus. Ano, je v tom trošku nadsázka, ale u fanoušků hudby zvané metal by to mělo platit... ASMODEUS je jednoduše kult, který z něj udělaly hlavně první dvě desky „Prosincová noc blíže neurčeného roku“ a „Příjezd krále...“. Já se musím přiznat, že jsem k této bandě cestičku nikdy nenašel. Před lety jsem slyšet kontroverzní koncepční album „Vchod do kruhu“ a to jsem prostě nestrávil. Proto mě nechaly zprávy o návratu k thrash metalovým..
Kdo si myslel, že vyhazov z řad THEATRE OF TRAGEDY Liv Kristine pohřbí, musí být v dnešní době mile překvapen. Liv se totiž dokázala hodně rychle postavit na vlastní nohy a jednoduše chytila druhý dech. S kapelou LEAVE´S EYES vydala již dvě výborné desky a nedávno nám předhodila i svojí další sólovou desku. Fanoušek norské blonďaté krásky musí být v sedmém nebi, avšak já zůstanu nohama na zemi.
Liv Kristine mám rád, ale novinka „Enter My Religion“ je pro mě až moc „nezkousnutelná“ záležitost. Obdivovatel..
Přiznám se lidi, že jsem z novinky kapely SCELET na rozpacích. K tuzemskému speed metalu mám stále svoje výhrady a o to je to horší, když se jedná o model STRATOVARIUS. Bohužel nám do této škatulky SCELET mírně zapadl. Debut „Labyrint“ dával naději, že přes jasnou klišovitost by se kapela mohla vyvíjet dobrým stylem a že je víceméně na dobré cestě. „Žít v ozvěnách“ je svým způsobem kvalitnější placka než předchůdce, ale vadí mi na ní právě ta kýčovitost a snaha o co největší přiblížení..
Novou dekádu otevřeli QUEEN deskou, která tvoří něco jako most mezi předešlým hard rock obdobím a pozdějším popovým. Ačkoliv už zde můžete art rockový nádech hledat zcela zbytečně, tak starým fanouškům mělo stále co říct. To nejhlavnější ale je, že se na háček chytili i fanoušci nový a to je úspěch pro každou kapelu. Uspokojit staré a navnadit nové... Z dnešního hlediska bych právě „The Game“ označil za tu černou ovci, která mohla za budoucí výrazný příklon k popu. Tím samozřejmě nemyslím, že je ..
Czech Rock Block je dnes již naprosto kultovní záležitost, o čemž mimo jiné svědčí pořadové číslo 13 a návštěvnost, kterou bych odhadoval kolem 8 tisíc lidí (slyšel jsem i větší číslo, těžko říct..). Na to, že kapely, které na této akci vystupují, jsou k vidění celkem často ve všech koutech republiky, je to číslo takřka neuvěřitelné. Z festivalu se prostě stala tradice a myslím, že většina lidí na sestavu kapel ani nehledí. Ono se toho ostatně rok od roku moc nemění. Já se tenhle rok vydal poprvé a musím říct, že mě..
Trvalo to pár let, než nám zase žralok zaútočil. Člověk už by řekl, že se uchýlil k věčnému spánku. Naštěstí se kapela občas objevila na nějakém tom koncertním prkně, takže svojí smrt vyvracovala... Možná za to mohl i fakt, že do rozvrhu kapely zasáhl mistr Speckmann, který si kapelou oživil svojí legendu MASTER. A ačkoliv je to možná zavádějící, tak mám občas takový dojem, že se Alex 93 nechal touhle kapelou značně ovlivnit, protože jí prostě v některých momentech nový desky SHAARK cítím. Není to však ..
Původně jsem měl v plánu zrecenzovat komplet hudební dráhu této německé divoženky, ale nakonec jsem se nemohl dočkat, až se s vámi podělím o názor na její druhou sólovou desku, která vyšla v roce 1990, protože jí považuji vůbec za to nejkvalitnější, co nám kdy Doro Pesch předhodila...
Když vyšla její první sólová placka „Force Majeure“, bylo to bolestivé období. WARLOCK se rozpadli na svém vrcholu. „Force Majeure“ sice ještě neslo nálepku DORO + WARLOCK, ale všem bylo jasné..
RHODIAN a podobné seskupení nám jasně demonstrují, jaký se to píše vlastně letopočet. Je doba počítačů a podle toho se také přece musí odvíjet styl, který na jednu stranu dokázal být vždycky stereotypní a po svých kolejích plující, ale díky několika odvážlivcům také naprostý „stylobořič“ a hudební chameleón. A teď co je správně? Jedna z těch „chameleon“ kapel je i RHODIAN, kteří se na své nové placce „Enter The Password: Berserk“ nebojí prostě ničeho. Pozor! Ničeho v rámci elektroniky... A té je na této ..
Při pohledu na obal jsem se radoval, že mi po dlouhé době do schránky doputoval klasický bigbít… Já vím, kritici by tento styl měli odsuzovat a posílat do horoucích pekel, ale já si vždy nějakou tu tancovačku rád poslechnu. Zasouvám do přehrávače a rozjíždí se úvodní „Dobyvatelé nebes“. Nabroušené kytary oznamují, že o klasický bigbít nejde. Nu dobrá, nevadí. Nevím, jestli EPITAF někdy slyšeli plzeňskou FATU MORGANU, ale v určitých úsecích mi ji připomínají. Není ..
O kapele NOVEL FEELING jsem nikdy nic neslyšel, tudíž je nahrávka „Tears“ moje vstupní brána do jejich světa. Rozjíždí se první věc „Girl For Harem“ a jsem doma. Další kapela s ženským operním zpěvem. Prvek, který je v dnešní době v metalu jednoduše in. Ne vždy to ale musí stát za to. NOVEL FEELING jsou někde na hraně. Pavlína mi sice občas na určitých místech nesedne, ale celkově k jejímu zpěvu nemám žádnou výtku. V koncovkách a civilnějším projevu mi chvílemi připomene i Alanis Morrisete..
V neděli ráno jsem nebyl vůbec tak aktivní jako den předem, kdy už jsme v sedm byli na pivku a v devět očumovali PANGEU. Měl jsem v plánu hned po ránu legendární punkery E!E, ale jaksi jsem se probudil až v polovině jejich setu a než jsem se dostal do areálu, tak dohrával poslední song. Když to spustili DOCTOR PP, tak jsem usoudil, že nejlepší přece jenom bude, jít zase někam odpočívat a připravovat tělo na večerní kapely.
Nemohl jsem si však ujít další z mnoha legend a to americké METAL CHURCH...
Sobota pro mě začala již v devět kapelou PANGEA, kterou jsem viděl již dva týdny před tím na Basinfire festu. Ve Spáleném Poříčí mi přišel jejich výkon hodně křečovitý. Ve Vizovicích to bylo již o něco lepší, ale stále nic převratného. Skákavý hard core, který mi občas přijde dokonce zabředlý až v klasickém bigbítku. Nebylo to nejhorší, ale nic moc mi tahle kapela neříká...
Tak už je to za námi. Největší tuzemský rock/metalový svátek utekl jako voda a nám nezbývá nic jiného než utřít slzu a těšit se na další ročník. Každému z této akce, kromě prázdné peněženky nebo pár modřin, zbyly určitě nějaké ty nezapomenutelné zážitky. Tahle akce totiž jednoduše byla nezapomenutelná...
Wayne je člověk, se kterým vždycky rád pokecám. MANTHAS jsou kapela, kterou si vždycky rád poslechnu. Momentálně tahle parta chystá své druhé album „Neverland“ a do toho jim odešel kytarista Andreas. Pádný důvod pro rozhovor...
..
Mému oku neunikne nic. Mám čuch na bulvární zprávy a zajímají mě drby. Tohle jsem ale nečekal... Ano, jisté pochybnosti jsem měl jakživ, ale přece jenom jsem si myslel, že to není možné. Teď když si zpětně uvědomím některé chvíle s kolegou a dobrým kámošem Peterem, tak mi to začíná všechno zapadat do sebe. Ten zadek jsem asi tenkrát opravdu neměl špinavý, skvrna na tričku nebylo ptačí lejno, zamilovaná sms nebyla milně odeslána na moje číslo a ten boj o registrované partnerství ..
Na nové EP jsem byl žhavý z jednoho velkého důvodu – byl jsem zvědavý, jak si naše dark metalová stálice poradí s coverama od BEATLES a JIMI HENDRIXE. V případě Hendrixe padla volba ještě k tomu na mojí velmi oblíbenou skladbu „Little Wing“. Začněme ale od začátku...
SIX DEGREES OF SEPARATION je kapela, která se během roku v mém osobním žebříčku vyšplhala až na nejvyšší vrcholy. Velice originální a osobitá parta, která ve své hudbě míchá snad všechny prvky metalu. Jejich poslední album "Triotus, Tricephalus and Tribadism" je sbírka naprosto geniálních kompozic, které nemají prostě obdoby. Dámy a pánové - SIX DEGREES OF SEPARATION.....
FLOOD sice svojí první studiovou práci vrhli na naší scénu už v roce 1999 v podobě demíčka „Flood In The Discount Furniture Mart“, ale pravý vítr se rozběsnil až vydáním CD „Drivera“, o jehož kvalitách se přesvědčila i firma Redblack a v roce 2004 ho oficiálně pustila mezi širší veřejnost. A další senzace byla na světě... 
Je sobota ráno (cca půl devátý) a už mě budí kolega Jelen (Dark Angels), že musíme pro pivo a rychle pařit. Vždyť v deset začíná KRLEŠ!!! Jeho rozkazy vyslechnu a v deset už stojíme před hlavním podiem, kde tato kultovní smečka dokončuje zvukovku. Mám radost, že konečně slunce vyzbrojilo a rozhodlo se nás pořádně spálit. Bahno začalo pomaloučku vysychat, takže bylo jasné, že sobota bude opravdu stát za to. Ozývá se intro a rozjíždí se první kousek „Zkrat“ ze zatím stále poslední desky „Slzy Arkóny“ ..
Počasí je někdy pěkná potvora. Celou dobu nás sužují horka a sucha. Ovšem v den, kdy bychom to sucho potřebovali, si z nás rozhodne vystřelit a pěkně nám „zamokří“ pod kotlem. Basinfirefest se tento rok totiž ocitl v bažinách a kdo ještě neviděl slavného Jožina z bažin, tak tady měl možnost. Co si budeme povídat, po pátečním dnu jsme byli Jožinové všichni. Ale což, vždycky říkám, že bych rád zažil původní Woodstock. Aspoň terénem se tomu Spálené Poříčí přiblížilo (smích). No jo, počasí neovlivní nikdo..
Po dvou letech se nám o slovo přihlásila kapela BREAKDOWN z České Třebové. Debut „Various Of Madness“ byla solidní záležitost, takže jsem byl na novinku „Philosophy Of A Failure“ zvědavý. Hudebně kapela ze své cesty neuhnula a stále si drtí ten svůj death/grind. Oproti debutu přišla s vydatnějšími nápady a celkově ještě lepšími skladbami, což je pozitivum. Ano, mohlo to být i lepší, ale samozřejmě i horší. 
Po šestém ročníku Fit Of Rage, který se konal v Berouně, se mluvili o tom, že to byl ročník poslední. Byla by to ale škoda, tento zavedený festík uvézt do věčného spánku. Hlavní mozek tohoto projektu, mistr Mechanik, přestěhoval akci zpátky tam, kam patří – do Boru u Tachova v západních Čechách. A nutno podotknout, že udělal opravdu dobře, protože prostředí fotbalového stadionu je pro takovou akci daleko lepší než starý pochmurný pivovar v Berouně. Do Boru jsem se vypravil s kolegou vadderem až v sobotu..
Ačkoliv QUEEN patřili vždycky mezi vyhledávaný živý artikl, tak se jim do vydání oficiálního živého záznamu nikdy nechtělo. Marná sláva, chcete nechcete, jednou to prostě musí přijít a přišlo to v roce 1979. QUEEN tak neúmyslně zavřeli vrátka za svojí první dekádou, která byla ve znamení hard rocku a vesele se vypravili na nové pole, které slibovaly nastávající osmdesátá léta. „Live Killers“ nás vrací do doby, kdy výborná deska „Jazz“ byla ještě horkou novinkou. A je to také znát na playlistu – „Let Me Entertain You“,..
Velice zajímavý projekt si dala před lety na svá bedra malá firmička Panda Music. Projekt velice ambiciózní, avšak nakonec spíše smutný... FATA MORGANA byla jedna z prvních českých metalových kapel vůbec. Ač si to dnes nemusí nikdo přiznat, tak tato kultovní smečka byla velice důležitým článkem, ale osud tomu nejspíš chtěl, stejně jak v případě „konkurenčních“ TUDOR, aby kapela nedala vzniknout žádné studiové desce. Té se dočkala až po svém reunionu, ale fanouškovská základna už přece jenom mírně ochabla..
Metalová kapela, se kterou zpíval Julián Záhorovský (pro neznalé – jeden z účastníků finále Superstar)... No, to může být zajímavé. A zajímavé to vcelku opravdu je. Kapela se pohybuje na poli heavy metalu, který občas zasahuje až do speed metalových končin. NAVAR je pro mě příjemné překvapení. Po poslechu jejich nového alba „1621“ si začínám pomalu myslet, že to u nás s tím „hevíkem“ přece jenom tak strašné nebude. 
Zajímalo by mě, co se muselo tenkrát honit fanouškům v hlavě, když vyšla tato nahrávka. No řekněte sami, co byste čekali od desky s názvem „Jazz“? Tvrdý hard rock? Ani já ne, ale jak šeredně bych se mýlil... Nevím, zda šlo schválně o maskování, ale „Jazz“ je jedna z nejtvrdších nahrávek QUEEN vůbec a bohužel také již poslední věrné hard rockové album...
„Řev alkoholika“ bylo poslední demo kapely před rozpadem. Ještě stihli narvat do drážek kultovní kompilace „Ultra metal“ dva kousky, které dodnes jsou nejznámějším artiklem kapely a konec. Žel však kvalit obou demáčů nedosahovaly, ale to už jsme trošku jinde. Nyní se věnujme nahrávce, která po šestnácti letech opět spatřila světlo světa a řekl bych, že přes omezené prostředky i celkem důstojně. 
Jistě znáte recenzentské kecy typu „tahle nahrávka vás převálcuje“. Ano, i já to občas použiji, ale po poslechu alba „En Sorglig Historia“ to vše beru zpět a tento termín použiji teprve nyní. SPLITTER vás totiž opravdu převálcují, rozsekají a ještě vám natrhnou řiť. Tak masakrózní nahrávku jsem už pěkně dlouho neslyšel. Neuvěřitelný grindový mazec, který opravdu nemá slitování.
Po dlouhé době mi na redakční stůl dorazila heavy metalová nahrávka. Jelikož není tajemstvím, že naše těžce kovová má do vývozního artiklu daleko, tak jsem byl zvědav, jakým přínosem je kapela RIFF. Bál jsem se bál, že mě nečeká nic jiného než prachobyčejná tancovačka. A mile jsem byl překvapen. Pětka z Benešova totiž celkem umí. Přes několik vad na kráse je „Metaloterapie“ slušná pařbička, ale pěkně od začátku... Začneme u záporů... Obal nahrávky není zrovna nic originálního. To ..
Tak se mi zdá, že hoši ve stáji Obscene Productions dostávají choutky na koncepční dílka. Po halucinogenních NCC přicházejí na scénu INGROWING se svojí futuristickou vizí. Dá se říct, že „Cloned & Enforced“ byla dlouho očekávaná placka. Jako předkrm jsme měli možnost si vychutnat splitko s Exhumed, takže bylo tak nějak jasné, co nás čeká. Nebudete tomu věřit, ale jedná se o grind core... (smích) Ovšem pozor!!! O grind core té nejvyšší kvality, což je však v případě této party již samozřejmost. Na „Cloned & Enforced“ jsem se velice ..
O poslední nahrávce kapely AGONY jsem slyšel ze všech stran tak rozdílné názory, že jsem opravdu nevěděl, co mohu od „My Turn To Die“ vlastně čekat. Výbornou atmosférickou nahrávku nebo primitivní riffy schovaný za rouškou téměř technické dokonalosti? Jsem tak někde na půl cesty, ale spíše se přikláním k prvnímu tvrzení... Ona opravdu kytarová práce na této nahrávce není nikterak krkolomná a dechberoucí. Občas až školácké riffy bych od poměrně již vyhrané kapely vážně nečekal. Naštěstí ale AGONY umí i s těmito riffy výborně ..
PANYCHIDA atakovala naší scénu opravdu silně. Ještě nedávno o ní snad nikdo nevěděl a nyní je o ní slyšet víc než dost. Koncertní podia brázdí takřka po celé republice a jejich vystoupení jsou hodnoceny většinou kladně. Co za tím stojí? Určitě to, že PANYCHIDA je opravdu kvalitní zjev na naší pagan scéně. 
SORATH jsem kdysi viděl na jednom festíku a musím říct, že mě tenkrát velice příjemně překvapili. Jejich seversky smrdící black metal byl opravdu zabijácký. Frontman Admirerforestae (Kam se na ty pseudonymy chodí?) na mě působil hodně suverénně a takřka profesionálně. Prostě člověk, který přesně ví, co chce. Tehdy aktuální CD se mi do ruky ale dostalo až relativně nedávno. Musím se přiznat, že jsem byl hodně zvědavý, jestli se živelná energie podařila kapele vtěsnat i do stříbrného kotoučku..
„We Will Rock You“ a „We Are The Champions“. Je třeba někomu představovat? Je na světě snad nějaký neandrtálec, co tyhle dvě skladby neslyšel? Je to vůbec možné? Všechno je možné, ale myslím, že kdo má uši a žije v civilizovaném světě, tak mu to nemohlo uniknout. Tyhle dvě sportovní hymny jsou totiž snad nejhranější pecky vůbec... Není se proto ani čemu divit, když nejeden fanoušek kapely nad nimi pouze ohrne nos. Na druhou stranu, i přes svojí frekventovanost si je pustím doma rád a nějak ..
V první části jsem s Kolinssem rozebíral klasické období kapely do nahrávky Vyhlazení. Nyní je čas na druhou část, kdy vám hlavní protagonista thrashové legendy poodhalí roušku kolem posledních deseti let existence. Časy totálního průplachu a brutality....
SCENERY naší krajinu objíždí již nějaký ten pátek, přesto mám pocit, že teprve nyní si jich začíná konečně všímat širší veřejnost. Nemalý podíl na tom má jistě i firma Élysion, která kapele vydala novinkové album „Continuity“. SCENERY válčí na poli technického deathu s výlety do různých stylů. Na mysl se mi občas vkrádá i HC. Gurmáni si užijí i špetky toho jazzu, ale to jen náznakově... Na „Continuity“ jsem se docela těšil. Někdy se ale člověk raději těšit nemá, protože pak také může být zklamaný. Neříkám, že já z tohoto alba jsem, ale čekal jsem přece jenom více...
„Život je jako bonboniera. Nikdy nevíš co ochutnáš.“ Kdo by neznal film „Forrest Gump“... Titul „Bonboniera“ nese tato placka oprávněně. Každá skladba má jinou chuť, ale přesto je v něčem podobná té předešlé. DARK GAMBALLE již před několika lety našli ten správný recept pro svojí kuchyni. Předešlá deska „Superstar“ byla kritikou přijata víc než vlídně a je jasné, že u aktuálního alba to nemůže být jinak. „Bonboniera“ totiž svého předchůdce překonává ve všem. V hlavní řadě se podařilo kapele dát dohromady opravdu silné..
Když už jsem vám popisoval letitá dema kapely TUDOR, tak bych samozřejmě nemohl zapomenout ani na to nejhlavnější, co kdy tato kultovní smečka uvařila ve své ponuré kuchyni. Ano, řeč je samozřejmě o dlouho vyhlíženém a očekávaném debutu „Bloody Mary“ z roku 1992, který sice znamenal pro kapelu naprostý vrchol, ale zároveň také pád. Materiál si nedokázal najít vydavatele, takže se o vydání tehdy postaral aktivní fanklub. Efekt ale samozřejmě nemohl být takový, jak se možná čekalo. Hřebíčkem do rakve poté..
Z kapely SOLFERNUS se na naší scéně začíná stávat celkem známý pojem. Po pětiskladbovém minialbu „Diabolic Phenomenon“ z roku 2003 nám minulý rok konečně ukuchtili dlouhohrající debut, který byl pokřtěn na „Hysteria In Coma“. Hned na začátek musím pochválit výborné grafické zpracování. Obal a celkově booklet je lahůdka. O nic hůř na tom není ani samotný hudební obsah. Je to black metalová jízda od začátku do konce. Žádný prostor pro vydechnutí. Masakr toho nejhrubšího zrna, přesto prošpikovaný různými ..
Velice obsáhlé povídání s kultovní osobou českého metalu Kolinssem máte právě před sebou. DEBUSTROL je legenda, kterou netřeba představovat. Před pár dny oslavili již neskutečných dvacet let existence, takže nebylo vůbec od věci si s Kolinssem pokecat o celé historii kapely. Jelikož materiál je víc než dost dlouhý, tak jsem se rozhodl udělat článek na dvě části. A protože DEBUSTROL není o vypiplanosti a zbytečných řečičkách kolem, tak jsem rozhovor zanechal v pěkně syrové podobě. Bez zbytečných úprav. Ponořte se ..
Tak tahle nahrávka mi sedla!!! FOB jsem již několikrát viděl živě, ale nikdy mě nedostali do kolen, jak se tak pěkně říká. Uznával jsem, že jsou na tom technicky dobře, ale prostě mě nedokázali strhnout. To však neplatí o studiovém materiálu. Předešlá placka „Follow The Instructions“ mým sluchovodům unikla, takže nemohu srovnávat. „Default“ je death metal přesně podle mého gusta. Přímočarý, avšak technický a plný výborných nápadů. Vím, že nikdo nebude souhlasit, ale chvílemi mě napadá i pojem ..
Opět udeřila kosa na kámen... Věru velice nešťastný jsem z tohoto dílka bratrů ze Slovenska. AENEAS je jistě zajímavá skupina, která se snaží o celkem originální pojetí rockové hudby. Muzikanti to nejsou evidentně špatní, zpěvačka Barbora Koláriková je vážně pěkná baba (A ještě k tomu umí zpívat!), ale něco mi zde prostě nesedí. Musím se přiznat, že s trojicí skladeb jsem se pral celkem dlouho a opravdu jsem se hodně snažil proniknout do světa AENEAS. Přesto jsou mé pocity dnes stejné, jako když jsem to slyšel poprvé..
Jedno se musí nechat, tato vysoce vražedná minifošna je prostě roztomilá... Ano, co je malý, to je hezký. I malý kašpárek dokáže zahrát velké divadlo. A to platí o tomto CD dvojnásob. Malinké a nevinné. Přesto nemilosrdné a brutální, jak když Jason krájí svojí mačetou ženské tělo... Dámy a pánové, máme tu nový souboj a to velice vyrovnaný! Legendární řeznízi EXHUMED a kultovní našinci INGROWING. Na maličké ploše, která čítá pouhých třináct minut si to rozdali opravdu na tvrdo. A kdo, že vyhrál? ..
Trošku mě zklamalo, že ke mně doputovalo pouhé CD bez obalu a bez názvů tracků. Naštěstí existuje vymoženost jménem internet... V recenzi na předcházející a velmi dobrý počin "Poloshnilé" jsem kritizoval názvy písniček a nesmyslná intra. V tomto směru se kapelu vydatně polepšila. Intra můžete hledat lupou, avšak nenajdete nic a písničky byly pokřtěny již normálně. Jsou však dvě věci, které se zhoršily. První je úděsný obal. Ani se nedivím, že mi ho kluci neposlali..
Přiznám se, že debutové album kapely ADOR DORATH „Adon Nin Edeleth Ador Dorath“ šlo tak nějak mimo mě. I když jsem samozřejmě nemohl nepostřehnout jaký mohutný kráter po sobě na naší UG scéně zanechalo. Celkově jsem se kapele nevědomky vyhýbal, asi jsem se bál, jak moc jejich kouzlu propadnu. Nedávno mi ale přišlo na recenzi novinkové album „Symbols“ a to jsem již přejít nemohl... A stalo se neočekávané! Opravdu jsem kapele ADOR DORATH totálně propadl! „Symbols“ je naprosto famózní nahrávka,..
Na tuto akci, která byla pod záštitou vydavatelství Élysion, jsme se s kolegou vadderem vypravili s velikým očekáváním. INTERITUS a STRANGEMIND jsem už živě zažil několikrát, ale SIX DEGREES OF SEPARATION měli u mě premiéru a protože jejich poslední desku "Triotus, Tricephalus And Tribadism" stále považuji za naprosto geniální dílo, tak jsem byl opravdu zvědavý, jak se s tímto materiálem poperou naživo... Hned na začátku se dozvídám, že kapela SCENERY, která měla nahradit původně ohlášenou CARPATII (stále nenašli bubeníka), ..
V nedávné recenzi na kolekci nahrávek kapely TUDOR jsem rozebíral jejich opravdu dřevní doby a snad nejkultovnější období. Nyní se s diskem "Zombie XXL" podíváme ještě do většího středověku a to na úplně první nahrávky... Musím se přiznat, že jsem se tohoto CD celkem bál, protože jsem čekal naprosto primitivní black metal. Neříkám, že ten jsem nedostal, ale líbí se mi, že zde kapela ještě neměla takové sklony k progresivitě a nesnažila se tak moc násilně měnit tempa. Pravdou je, že se později na kultovní ..
Ano, je to skoro neuvěřitelné, ale Čurby s jeho dítkem Obscene Productions minulý rok slavili již prvních deset let existence!!! Vsadím boty, že nemálo vás si pamatuje první počiny tohoto zajímavého vydavatelství a také si jistě vzpomenete na vaší první návštěvu na grindovém Woodstocku – Obscene Extreme v Trutnově. Ten čas letí jako voda... A co jiného si k narozeninám nadělit než pořádnou kompilačku, která donutí zavzpomínat a důstojně zrekapituluje všechny ty roky snažení, nervů a radosti?..
„A Day At The Races“ je obecně považováno za bratříčka předešlé „A Night At The Opera“. Aby ne, když materiál vznikal ve stejnou dobu. Je až neuvěřitelné, jak dokázali být tenkrát QUEEN kreativní. Žádný slabší klon nebo odpad předešlé desky, rovnou ještě větší zdokonalení a přinejmenším stejná laťka! I když deska neobsahuje žádnou „Bohémskou rapsodii“, tak ji považuji za vůbec nejdokonalejší počin kapely. Věřím, že mnoho fanoušků se mnou nesouhlasí, ale myslím, že „A Night At The Opera“ přece jenom v některých místečkách..
Haha, zrovna nedávno jsem si stěžoval na to, že naše HC scéna poněkud stagnuje a jako odpověď mi přišlo poslední demo kapely BORN AGAIN, které se mi vcelku zalíbilo... Nutno však podoknout, že pojem hard core je zde občas trošku mimo mísu, protože chlapi jako by nevěděli, zda chtějí hrát brutální metal nebo hopsavé halekačky. Někdy to totiž připomíná opravdu slušnou thrash metalovou jízdu a právě tyto momenty se mi líbí nejvíce. První věc "Mass Hysteria" je právě taková ta schizofrenní věc, která neví, jakým..
GALLERY OF SOUND byli pro mě jedna velká neznámá. Podle fotek a celkovému zpracování jsem to odhadoval na nějaký retro hard rock. Místo toho se na mě v úvodní „Power Of Paradise“ vrhly klasické heavy metalové riffy. Hard rockem je to však celkem dost přikořeněné. Přirovnal bych to ke starým ACCEPTům. Můžu říct, že přes určitou skepsi jsem si „Hegemony“ celkem dost oblíbil. Kapela na mě působí velice příjemně a sympaticky. Možná by někomu mohla vadit chvílemi až ..
Zdravím vás všechny!!! Dnešním dnem jsme vstoupili do další etapy našeho vývoje... Jsem moc rád, že nám zachováváte přízeň a z našeho zinu se stávají stále populárnější stránky, o čemž svědčí stále vyšší návštěvnost. Musím se přiznat, že když jsem před více než třemi roky udělal první tištěný Metal Forever, tak jsem netušil, jak se to všechno krásně rozjede. Bohužel tištěná verze nepřežila, ta virtuální tu snad bude ještě hodně dlouho. Dokuď nás to bude bavit a samozřejmě i vás. Nás to ..
Z tohoto počinu jsem takový nějaký nešťastný. Já vlastně vůbec nevím, na čem jsem. Jestli se mi to líbí nebo ne… „Living Flowers Gallery“ se pro stáj Metal Breath stalo údajně úspěšnějším počinem než poslední deska DYING PASSION, což mě velice překvapilo. Doom metal mám velice rád a radost mi činí, že naše scéna tento styl reprezentuje opravdu výtečně. Nevím, jestli to ale mohu prohlásit právě o tomto počinu. Jestli jsem v poslední ..
TUDOR je jedna z těch kapel, co moc chtěla, ale bohužel nezískala… Ne že by nebyly ambice. TUDOR nikdy nehrál nic převratného, ale přiznejme si, že se tenkrát v porevoluční době chytlo lecos. Ano, nějaká ta smůla zahrála svoje. Je to dobře nebo není? K tomu by nám mohl pomoc tento retrospektivní disk, kde se nachází dvě letitá dema „Skeletor“ a „Spalovna“ z let 1991 a 1992. Zvuk obou nahrávek je sice posluchatelný, ale namlsaný nedávným znovuvydáním dema „Cholera“ od MORIORRu bych chtěl..
První, co mě opravdu dostalo, je výborný obal od Jiřího Lhoty. Celkově s bookletem je to paráda a fanouška velice vhodně navnadí. Byl jsem zvědavý, co nám kapela po nějaké době předhodí a zklamaný určitě nejsem. FLESHLESS pokračují po svojí cestě a v pohodě si hrají ten svůj brutální, avšak velmi technický death metal. Hned úvodní šleha „Contract Of Blood“, kterou oplývají neoddiskutovatelné hitové ambice, jasně demonstruje, kdo patří k naší tuzemský špičce. Moc se mi líbí ..
A máme to tu. Na našem putování po diskografii kapely QUEEN jsme konečně natrefili na to, co je pro celou rockovou a vůbec hudební historii nejzákladnější a nejdůležitější. Rok 1975, britská čtveřice prožívá noc v opeře a rockový svět se otřásá od základů. „A Night At The Opera“ je dílo, které zaslouží nekonečně podrobných rozborů a diskuzí. Na to ale nemám čas, tak to vezměme tak jako předešlé záseky... Celý komplet otevírá tvrdá hard rocková „Death On Two Legs“,..
Svůj ostrý debut si LUNATIC GODS připravili na rok 1995. Dostal do vínku název "Inhuman & Insensible" a Slovensko mělo svojí metalovou senzaci. A tou "šílení bohové" zůstali do dnes. "Inhuman & Insensible" je nejsyrovější a v death metalovém ranku nejklasičtější album LUNATIC GODS. Za vše mluví úvodní šleha "Don´t Fuck Me", která není ničím jiným než pěkným nářezem. Již tady se ale objevila troška toho čistého ..
Na rozhovor se zpěvačkou Zuzkou Lípovou z Dying Passion jsem se velmi těšil. Mám tuhle partu moc rád a myslím, že momentálně prožívají vůbec svoje nejlepší období. Tady máte naše předlouhé povídání..
Je libo trochu heroinu, steroidů nebo rohypnolu? Chcete všechno a ještě víc? Kupte si nové album grinderů NCC. Kapela se vydala na koncepční cestu a připravila nám pořádnou dávku všech možných sraček pod záštitou "Sick Atoms". NCC patří k naší grindové špičce. "Sick Atoms" jim může dělat čest. Je to kolekce opravdu výborně šlapajících kousků. Ubralo se na rychlosti a větší prostor dostaly mohutné riffy, které se občas valí jak ten nejtěžší tank. Tato poloha kapele sluší nejvíc. Ze všeho bych vypíchl čtvrtou ..
MORIORR se nám pěkně rozjel… Po „znovuoživovacím“ demu „Čas na funerál“ nám předkládá další své snažení, žel nejedná se konečně již o plnohodnotný debut, ale opět pouze o třískladbovou ukázku. Začíná se tam, kde se skončilo. Kdo slyšel předcházející počin, tak ho „Jsem tvůj Kristus“ ničím nepřekvapí. Na druhou stranu je otázka, jestli překvapí vůbec někoho. Možná tak lidi, co mají MORIORR stále ..
V dnešní době je zcela normální, že se opět vydávají v remasterované podobě staré demosnímky kapel, které tady šířily za bolševika metal toho nejhrubšího zrna. Malá česká firmička Werewolf Music si vzala na paškál první dvě demíčka kultovní kapely, která nikdy sice oficiální desku nevydala, ale i přesto zůstala zachována ve vzpomínkách mnoha tehdejších hrozičů. Momentálně samozřejmě MORIORR opět putuje po našich koncertních podiích a navazuje na tehdejší úspěchy, což ..
„Sheer Heart Attack“ je třetí deska v diskografii QUEEN a třetí desky bývají přelomové. V tomto případě tomu tak opravdu bylo. I přes jasnou kvalitu prvních dvou alb nejvíce na posluchače zapůsobila nahrávka, která vsadila na jednoduché a krátké hity, přičemž odsunula do pozadí art rockový nádech, který oplýval hlavně předešlým albem. QUEEN se zde ukázali na jasném světle a definovali svůj styl. „Sheer Heart Attack“ je velmi osobitá deska, že kdyby se mě někdo, komu pojem QUEEN nic ..
O kapele HUSH jsem věděl již nějakou dobu, přesto mým sluchovodům stále unikala. V zasvěcených kruzích se o ní mluví jako o velmi slušné hard rockové bandě. Jelikož je tento styl moje srdcovka, tak jsem novinkovou kolekci „Stereotype“ vkládal do přehrávače s velkým očekáváním. Bohužel jsem byl ale spíše zklamán. Ne že by HUSH hráli špatně, ale čekal jsem přece jenom něco úplně jiného než velmi uhlazený a bezzubý rock. Dobře se to poslouchá, jako kulisa k nějaké činnosti je to dobré, ale nic ..
DYING PASSION v čele s krásnou Zuzkou Lípovou mám velice rád. I když předešlé desky byly slušné (hlavně předposlední „Voyage“), tak hlavně poslední zářez „Sweet Disillusion“ naplno odhrnul roušku a ukázal nám největší sílu kapely. Tou je bezesporu schopnost napsat velmi chytlavé a gradující kousky, přičemž si zanechat svojí tvář.. Vliv holandských THE GATHERING je sice stále patrný, ale když srovnám obě kapely v nynější podobě, tak u mě vyhrávají..
Na tohle DVD jsem se velmi těšil, protože jsem byl opravdu velmi zvědavý, jak tento dnes již kultovní festival probíhá. Do Trutnova jsem se ještě osobně nevydal, takže se není ani čemu divit. Na co jsem se ale netěšil, byla tato recenze, protože je velmi těžké toto DVD nějak popsat, ba dokonce zrecenzovat. Jsou dvě možnosti, vzít to hodně přísným okem a rozpitvat celkovou úroveň a nebo uznat, že tohle DVD prostě není žádný profesionální projekt, ale zcela jasně sympatický dárek pro ..
Po tvrdém debutu přišli QUEEN v roce 1974 s deskou, kterou bych označil za umělecky jednu z vrcholových nahrávek souboru. Jestli bych se nebál u nějaké desky QUEEN použít nálepku art rock, tak bych si vybral právě tuhle. Skladby jsou totiž velice progresivní, komplikované a daleko složitější než na debutu. Přesto stále dostatečně tvrdé. Musím se přiznat, že mi také trvalo snad nejdéle dostat se tomuto kotoučku pod pokličku. ..
Ačkoliv na hlavu kapely pěji pouze jen a jen chválu a to opravdu ve velkém měřítku, tak tentokrát se budu držet trošku při zemi. Možná teď nebudou fanoušci věřit svým očím, ale myslím si, že v pořadí druhá placka „Sitting By The Fire“ slovenských šílených bohů je jejich nejslabší. Nebudou věřit, protože nemálo jich ji považuje naopak za zlatý vrchol. Já mám však jiný názor. Ne že by to nebyla deska kvalitní, to je víc než dost, ale chybí mi tu výraznější nápady, kterými jsou ostatní alba plné. Řekl bych, že ..
Je mi zcela jasné, jak moc bude tato recenze kontroverzní. Svoje rozumy na předcházející promo disk kapely jsem sepsal kdysi ještě pro Metal Mana a strhla se pěkná diskuze. Vzal jsem si tedy všechny ty názory k srdci a dívám se dnes na DEMIURG jinak? Ne!!! Stále si stojím za tím, že se jedná o vynikající kapelu, která hrne velmi dobrý a velmi technický death metal...
QUEEN, pojem na rockové scéně nepřehlédnutelný a věčný... No řekněte sami, je to již čtrnáct let, co nás Freddie Mercury opustil a stále má kapela tak silnou posluchačskou základnu, že ostatní kapely můžou jen tiše závidět. Ano, QUEEN se vždycky mohli chlubit svými fanoušky, protože přetrpěli všechna období kapely, všechny výstřelky a experimenty, a vždycky stáli pevně v jejich řadách. Pravda, ne každý postupné hudební přesměrování k popovější vlně vydržel, ale většina ano. Vraťme ..
Po nějaké době se nám připomínají novým MCD pražští D.N.A. Ukuchtili nám pět skladeb, které si v ničem nezadají s předešlým materiálem. Trošku víc vsadili na vážnější tvář, přesto nečekejte žádnou stylovou odchylku. Stále se jedná o klasický hevík se silnými vlivy IRON MAIDEN. Změnu na postu zpěváka, kdy Honzu Hlavatého nahradil Radek Kurc ani nepostřehnete, protože si nejsou hlasově vůbec vzdálení.. Paradoxně kapela ale stále schopného vokalistu nemůže najít, protože jsem nedávno na jejích stránkách četl, že opět shání..
Mé první pocity z nové desky Primal Fear by se dali vyjádřit slovem "BOMBA". Svým novým počinem tato německá kapela v čele zpěvákem Ralfem Sheepersem přešla k trochu více přímočarejším songům plným hutných a rychlých riffů. Už úvodní kus nazvaný "Demons And Angels" dává předzvěst toho, co nás v dalších bezmála 55 minutách čeká.Je to rychlá úderná píseň s velice chytlavým refrénem. Následující "Rollercoaster" se nese v obdobném duchu. Až ve ..
Po dvou letech se nám opět o slovo hlásí jedna z našich nejlepších grindových partiček ISACAARUM. Není tajemstvím, že tyto dva roky byly pro kapelu velmi krušné. Fanoušky totiž svým odchodem poškádlil Chymus, ale naštěstí si to u nich za celkem krátkou dobu vyleštil svým návratem. Ano, s jiným zpěvákem by se určitě jelo dál, ale Chymus je osobnost, která prostě k ISACAARUM patří. A kdo by psal tak zvrácené texty??? Kapela odměnila trpělivé fanoušky věru výborným dárkem. ..
V anketě o nej album sice vyhrál debut "Aj mena ou bejby hel", ale jelikož na ten se již zde recenze nachází, tak jsem se pustil do "druhého místa" a to obsadila deska "Zastavte tu vodu". Pro mě osobně vůbec nejlepší album kapely... Díky ní jsem se dostal k HARLEJi. Musím se ale přiznat, že po prvním setkání jsem jí založil hodně hluboko s tím, že si jí někdy časem zase možná poslechnu. Jenomže pak jsem kapelu viděl živě a bylo vymalováno... HARLEJ a živé vystupování, to je jedna velká ..
Jak někdo trefně poznamenal v diskuzi na debutové album, že se jedná pouze i zrychlený bigbít, tak v případě druhého záseku v diskografii BATHORY se to již říct nedá. „The Return“ totiž považuji za první opravdu čistokrevné black metalové album. Syrové, přímočaré, brutální a pekelně nasrané! Dodnes však nechápu, proč dopadla nahrávka tak bídně zvukově, když se nahrávalo v podstatně lepším studiu než debut. Jasně, oproti němu je to krok vpřed, ale jinak stále bída. Taková deska by ..
Stejně jako každý rok mají fanoušci sportovních PC her jistotu, že vyjde nové NHL, tak fanoušci nejextrémnějších hudebních žánrů, že jim mistr Čurby přichystá novou kompilačku reprezentující výborný festival v Trutnově, kde se vždy sjedou největší zvířata ze všech možných koutů. Minulý rok k tomu přibylo i DVD z této kulturní zastávky, ale o tom až někdy příště.. A jaký byl tento rok? Nevím, jak to dopadlo na festivalu, protože jsem opět chyběl, ale podle tohoto výběru dokáži odhadnout, že se ..
Napsat recenzi na podobná díla není nikdy nic lehkého… LUNATIC GODS jsou kapela, která se snaží jít proti proudu. Hrají velice originální death metal, ve kterém je ale přimícháno spoustu jiných, většinou naprosto odlišných stylů. Nutno říct, že cesta, kterou si kdysi nastolili první deskou „Inhuman & Insensible“ je určitě správná a zatím se jim na ní víc než dobře daří. Album od alba zdokonalují svůj styl. Myslím, že proto nikoho určitě nepřekvapí ještě progresivnější nádech, který se..
FLOOD jsou momentálně jedna z nejzajímavějších kapel u nás. Celý den si můžu lámat hlavu, ale stejně mě nenapadne žádná tuzemská smečka, která by se jim svým vysokým nasazením a nápady vyrovnala (myslím v oblasti stoner rocku, či dřevního hard rocku). To naštěstí zjistila i Brněnská firmička Redblack, která kapele oficiálně vydala jejich promo CD. Recenze na tento disk se objevila již ve druhém čísle METAL FOREVER, ale tehdy jsem měl k dispozici jen sedmi skladbový ..
Už dlouho jsem neměl u nějaké nahrávky tak rozporuplné pocity… MYSTERIOUS ECLIPSE ze Slovenska hrnou řemeslně velmi slušný atmosférický black metal, ale na druhou stranu se dá říct, že celkem velmi nudný… Nemůžu si pomoc, ale při poslechu „…And The Long…“ se vážně velmi nudím. Možná by pomohla daleko kratší stopáž. Hlavně pak ale nápaditější skladby. Deska obsahuje třináct kousků, ale kompletně to splývá do jedné dlouhé věci. Co to znamená? Že jsou si ..
O napsání této recenze jsem přemýšlel strašně dlouho a až nyní mi správně ruplo v bedně, abych jí dal dohromady… STILLKNOX jsou tři holky a jeden statečný chlapák. Co myslíte, dá se mu závidět, že hraje se třemi babami nebo se ho musí spíše litovat? Mno, tohle nepatří do recenze… Musím říct, že STILLKNOX mám opravdu rád! Demo z roku 2002 jsem si velmi oblíbil, tudíž jsem se na to nové těšil jak na Vánoce. Jelikož jsem se ke kapele ..
Když se mi tohle CD dostalo do ruky, tak jsem absolutně nečekal, jak rozporuplné na ně budou reakce v našem metalovém podzemí. Již teď se nebojím určit „Infant Brutality“ za nejkontroverznější metalovou nahrávku roku… Jedni vyzdvihují a jedni zašlapávají. Ač jste na jakékoliv straně, tak i tohle věstí, že o kapele ještě nějaký ten pátek uslyšíme.. Něco na tom totiž přece musí být! A ke ..
Necelých 27 min stačilo pekelnému Quorthonovi, aby nadobro změnil historii metalu… Zrodil se black metal. Syrový, rychlý a rouhačský. Ano, vzpomeňme na VENOM. „Welcome To Hell“ nebo „Black Metal“ jsou sice dobré desky, ale spíše rock´n´rollové nežli brutálně ďábelské. Pravdou je, že i debut BATHORY má silně rock´n´rollové kořeny, ale nedá se tomu prostě upřít, že vznikl nový styl. Z dnešního hlediska je debut již trošku směšný. Hlavně po zvukové stránce je to naprostá ..
Hned na začátek musím dát pár rad kolem názvu kapely… Být v hlubokých osmdesátých letech, tak to chápu, ale dneska už letopočet přetáhl dávno dvoutisícovou hranici. Takže, v první řadě!!! Změňte název! Hudebně to totiž vůbec není špatné… Všechny tři skladby sice zavání silným kýčem, ale poslouchají se celkem dobře. ..
ANIMAL HATE sleduji sice již nějakou dobu, ale „Bells Of Acheron“ je první kotouček z jejich dílny, který se u mě zabydlel… Debut „Fatal Error“ mi tenkrát nějak unikl. No nevadí, budu si muset ještě sehnat… „Co tě nezabije, to tě posílí,“ o tom by mohla kapela vyprávět. Po určité krizi jsou tu ANIMAL HATE v plné a doposud největší síle! Nemůžu sice srovnávat s debutem, ale co se týče koncertů, tak je to evidentní. ..
O WYRMu jsem neměl dříve vůbec páru… První poslech nové desky „Wandering Northwards“ mě ale přesvědčil v tom, že to ani takový hřích nebyl. Kritikova povinnost je ale vícerý poslech. Tak nějak z nutnosti jsem tedy poslouchal dál a dál a stále víc propadal hudbě této zajímavé kapelky. WYRM hrají syrový, avšak dost technický black metal s velmi silným severským nádechem. V sestavě nemají klávesy, takže se do popředí dostávají kytary, což je jedině dobře. Některé motivy mi občas ..
Dodnes si pamatuji, jaký byl před lety můj první pocit z poslechu této nahrávky. Říkal jsem - "jeje, nějacá šaškové se snaží hrát něco na způsob neo punku...". Desku jsem odhodil a vrátil se k ní až o nějakou dobu díl, když už HARLEJ začínal být patřičně v kurzu (bylo to v době vydání "Zastavte tu vodu"). Právě album "Zastavte tu vodu" mě tenkrát doslova "dostalo". K debutu jsem se proto vrátil a dnes patří k mým nejoblíbenějším českým nahrávkám (ostatně jako celá diskografie HARLEJe)...
FATALITY jsem měl vždycky zafixovaný spíše jako daleko brutálnější partičku, než jak se prezentují na novinkovém kotouči s názvem „Lost In Suffering“. Na rovinu ale píši, že to vůbec nevadí. Klasický dřevní death metal, pomalejšího a značně valivého tempa mám velmi rád. Např. k SIX FEET UNDER nebo OBITUARY to nemá daleko… Podle internetových stránek kapely provázelo tuhle desku dost nesnází. Byla natočena již v dubnu minulého roku s předešlými..
S tímto kotoučem jsem se setkal už před nějakou dobou v podobě proma… Je dobře, že si „Weavers Of Unrest“ našlo cestu k oficiálnímu vydání. Materiál zde obsažený si to opravdu zasloužil. DRACO HYPNALIS hrají něco mezi black a death metalem. Co je však činí zajímavými, je obrovská dávka progresivity. Technicky brilantní skladby, které na uchu pohladí všechny milovníky krkolomných vyhrávek a neotřelých melodií. Bohužel díky tomu trošku trpí druhá věc a tou je zábavnost. Ne ..
Osobně moc nechápu podstatu revivalů ve studiu. Beru to spíš jako ukázku pro pořadatele koncertů. Naše scéna je revivaly pohlcená, jsou tu kvalitní kapelky, ale také bandy tápající na pomezí bídy a trapnosti. Bohužel mám pocit, že poslední dobou začíná převažovat ta druhá skupina. NIGHTWISH REVIVAL však naštěstí patří do skupiny první. Sešli se opravdu dobří hudebníci a hlavně špičková pěvkyně z TANKERu Cat. Řekl bych, že právě tady teprve ..
Na nový kotouček těchto HC rebelů jsem se vážně těšil… Ačkoliv tomuto stylu moc neholduji, tak se mi předešlé demo „Perfekt World“ velmi líbilo a i dnes si ho rád poslechnu. Zvuk je konečně studiový, takže o to víc si můžeme kapelu vychutnat. Bohužel mezi nás prozatím pustila pouze tři skladby. Další tři totiž vyjdou na nějaké kompilace u Cecek Records. Jaké jsou změny od předešlé tvorby? Skladby jsou mírně rychlejší, méně syrové (za což samozřejmě může hlavně zvuk), ..
Velmi zajímavé CD mi přilétlo ze stáje Élysion… NEGATIVE FACE byli dříve plně funkční kapela, ale dnes se jedná pouze o projekt hlavního protagonisty Matěje Lipského. Možná právě to udělalo z tohoto alba naprosto nevázané a stylově volné dílo… Je libo hard rock s death metalovou příchutí? Saxofony? No, tak tenhle hlavní chod vám bude jistě chutnat. CD otevírá hlas Lubomíra Lipského (Matějův děda), poté spustí celá kapela a rádiem zní nejslabší kousek desky – titulní „Stín“. Naštěstí to celé mírně zachraňuje Tereza Staňková… Na lepší ..
Přiznám se, že o hudbu této velmi zajímavé kapelky jsem zavadil až při poslechu právě recenzovaného počinu. Také se musím přiznat, že jsem do poslechu nebyl zrovna tak žhavý, jak bych nejspíš měl být… Jaká to chyba!!! Hned, jak se totiž rozběhla první věc „Shade Of Triotus“, tak mi spadla čelist až někam k mým chlupatým lýtkům. V tu ráno jsem byl ve světě SDOS. Hltal každou skladbu a básnil nad kvalitami tohoto kotoučku. Tak silnou nahrávku jsem totiž už pěkně dlouho ..
"Prase je přítel", to je bez diskuze. Na talíři je nejlepší kamarád. Buď členové kapely BSE BAND pracují v nějakém prasečáku nebo nevím, kde mohli sebrat inspiraci pro svojí kapelu. Musím říct, že jsem se poslechu obával, ale ouha, mně se to začalo líbit... Nevím, jestli mám brát BSE BAND vůbec vážně. Zajímalo by mě, jak moc se berou samotní členové. Instrumentálně to není nic oslnivého, ale kapele to skvěle šlape a to je hlavní. ..
„Venca se zbláznil… Proč recenzuje nahrávku, která nikdy oficiálně nevyšla. Je to určené pouze pro fans heavy metalové legendy…“ Tohle si možná někteří z vás říkají. A já hned na začátek píšu PROČ – protože tenhle bootleg je SKVOST!!! Název je trošku zavádějící, protože nepochází z roku 1983, nýbrž až ze začátku 1985. Údajně se jedná o předposlední vystoupení VITACITu s Dannem Horynnou. Právě mistr Zeppelin na tomto kotouči září nejvíc! Když si odmyslíme ..
Konečně se i TUBORG ze Sokolova dočkal debutového alba.. Po dvou demech bylo na čase. Bylo celkem jasné, že CD bude hlavně výběrem staré tvorby souboru. Nemůžou proto chybět hity jako „Harém“ či „Už jdou“. Co celkem překvapí, je náboj a vysoké nasazení, kterým je nahrávka zahalena. Nejen však nahrávka, ale co se týče i živé podoby, tak TUBORG šlápl ještě více na plyn a hraje jim to víc než kdy jindy. Je to příjemné zjištění… Začíná se vypalovačkou „Tady žijem“, ke které byl ..
Velice mě překvapilo, když se mi ozval manažer této kultovní německé thrash metalové kapely, že mi pošle CD na recenzi... ASSASSIN jsem považoval za mrtvé. Ovšem, jak vidět, mýlil jsem se. ASSASSIN se po dlouhé pauze (myslím, že ze scény zmizeli někdy v roce 1989) vrátili, aby přispěli do velké comebackové vlny. Narozdíl od mnohých kapel, které se rozhodli do toho praštit znovu, to však nejspíš nemají tak lehké. Musí se scénou prokousávat jako začínající kapela. „The Club“ je teprve třetí ..|
Dnes je 12.9.2025, svátek má Marie
|
| Autor Venca Votruba |
MASTERS OF ROCK 2008 – Vizovice, 10. – 13.7.2008 (Část 2)
|
[08.08.2008] |
MASTERS OF ROCK 2008 – Vizovice, 10. – 13.7.2008 (Část 1)
|
[22.07.2008] |
3 WAY SPLIT – Pisstolero / Yorpu / Flatv5
|
[20.07.2008] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[19.07.2008] [hodnocení: -/10] |
MALIGNANT TUMOUR – In Full Swing
|
[02.07.2008] [hodnocení: 8/10] |
|
[28.06.2008] [hodnocení: 7/10] |
|
[22.06.2008] [hodnocení: 2/10] |
BEAUTIFUL CAFILLERY – Reciprocal Transfusion
|
[15.06.2008] [hodnocení: 3,5/10] |
|
[10.06.2008] [hodnocení: 5/10] |
PARRICIDE/INCARNATED/REEXAMINE – The 3 Ways Of A Brutality
|
[07.06.2008] [hodnocení: 7/10] |
|
[04.06.2008] [hodnocení: 4/10] |
GLENN HUGHES - Praha, Retro Music Hall, 19.5.2008
|
[24.05.2008] |
|
[23.05.2008] [hodnocení: 5,5/10] |
G.B.V. (The Witch) X LENKA (Komat)
|
[16.05.2008] |
CRIPPLE BASTARDS, ISACAARUM - Martys Club, České Budějovice (18.4.2008)
|
[30.04.2008] |
DIRTY GAME – Flame Of Loneliness
|
[25.04.2008] [hodnocení: 5/10] |
|
[15.04.2008] [hodnocení: 6/10] |
|
[11.04.2008] [hodnocení: 6/10] |
DEPRESSIVE REALITY – Las Sombras
|
[05.04.2008] [hodnocení: 5/10] |
DANTALION – Call Of The Broken Souls
|
[27.03.2008] [hodnocení: 7/10] |
|
[26.03.2008] [hodnocení: 6,5/10] |
PÁTEK 13/RES NULIUS – The Split
|
[24.02.2008] [hodnocení: 3/10] |
SACRIST – The Substance Of Illusion
|
[21.02.2008] [hodnocení: 6/10] |
|
[30.01.2008] [hodnocení: 7,5/10] |
STAROSTOVI MUŽI – Bez starostí
|
[27.01.2008] [hodnocení: 7/10] |
|
[26.01.2008] [hodnocení: 7/10] |
DORO, KREYSON, SEVEN - České Budějovice, 20.12.2007
|
[16.01.2008] |
YGGDRASIL – Kvällningsvindar över Nordrönt Land
|
[15.01.2008] [hodnocení: 9/10] |
ANIMAL HATE - ...A Witch Shall Be Born
|
[22.12.2007] [hodnocení: 8/10] |
VARIOUS – Shadows From Underground DVD 2007
|
[21.12.2007] [hodnocení: 6/10] |
EMETH / ETERNAL BLEEDING – Split album
|
[16.12.2007] [hodnocení: 5/10] |
SEROTONAL – The Futility Of Trying To Avoid The Unavoidable
|
[07.12.2007] [hodnocení: 5/10] |
FESTUNG NEBELBURG – Gabreta Hyle
|
[18.11.2007] [hodnocení: 7/10] |
|
[14.11.2007] [hodnocení: 4/10] |
|
[04.11.2007] [hodnocení: 6/10] |
FREE FALL – Garden Of Depression
|
[30.10.2007] [hodnocení: 8/10] |
|
[23.10.2007] [hodnocení: 6,5/10] |
FROM BEYOND – Sounds Of The Grave
|
[19.10.2007] [hodnocení: 6,5/10] |
SPLITTER – Avskräckande Exemplar
|
[16.10.2007] [hodnocení: 7/10] |
SIX DEGREES OF SEPARATION – Chain – Driven Sunset
|
[09.10.2007] [hodnocení: 8/10] |
CITRON - Radegast (English Version)
|
[05.10.2007] [hodnocení: 10/10] |
TROLLECH VS. HEIDEN – Split album
|
[26.09.2007] [hodnocení: 8/10] |
|
[25.09.2007] [hodnocení: 6,5/10] |
|
[13.09.2007] [hodnocení: 8,5/10] |
|
[08.09.2007] [hodnocení: 7/10] |
STÍNY PLAMENŮ – Odpadní galerie
|
[05.09.2007] [hodnocení: 8/10] |
|
[04.09.2007] [hodnocení: 4,5/10] |
|
[01.09.2007] [hodnocení: 2,5/10] |
|
[24.08.2007] [hodnocení: 10/10] |
|
[09.08.2007] [hodnocení: 5,5/10] |
BENÁTSKÁ NOC - Malá Skála - 27.7. - 29.7. 2007
|
[08.08.2007] |
PETR HENYCH – Na vlastních rukou
|
[26.07.2007] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[24.07.2007] [hodnocení: 5,5/10] |
HAMMERFALL – Masters Of Rock 07. – 15.7.2007
|
[23.07.2007] |
URIAH HEEP – Masters Of Rock 2007 – Vizovice (13.7.2007)
|
[22.07.2007] |
|
[21.07.2007] [hodnocení: 6,5/10] |
MASTERS OF ROCK 2007 - Vizovice - 12. - 15.7.
|
[19.07.2007] |
|
[03.07.2007] [hodnocení: 8/10] |
MARTYRIUM CHRISTI – We Will Kill... For You
|
[28.06.2007] [hodnocení: 8/10] |
WITCH HAMMER – Price For The New World
|
[27.06.2007] [hodnocení: 6,5/10] |
VIRGIN SIN – Brotherhood Of Freaks
|
[24.06.2007] [hodnocení: 7/10] |
|
[22.06.2007] [hodnocení: 8,5/10] |
|
[13.06.2007] [hodnocení: 8,5/10] |
INTO COLD DARKNESS VIII. – Záboří u Českých Budějovic 19.5.2007
|
[06.06.2007] |
RED BARON BAND - Chceme teď udělat desku, která bude na úrovni Abbey Road
|
[05.06.2007] |
GREEDY INVALID – Dancing Little Flames
|
[10.05.2007] [hodnocení: 8/10] |
KRLEŠ – Time To Rise – Best Of
|
[08.05.2007] [hodnocení: 9/10] |
|
[03.05.2007] [hodnocení: 8/10] |
DYSMORPHIA – Scream In My Face
|
[27.04.2007] [hodnocení: 7/10] |
SEZARBIL – Bleed For The Devil
|
[21.04.2007] [hodnocení: 7/10] |
13. Budějcká Rockparty – 14.4.2007, České Budějovice, KD Vltava
|
[16.04.2007] |
|
[12.04.2007] [hodnocení: 8,5/10] |
|
[06.04.2007] [hodnocení: 6/10] |
A BOMBARDMENT FROM THE SOUTHERN PARADISE
|
[04.04.2007] [hodnocení: -/10] |
RED BARON BAND – The First Album
|
[03.04.2007] [hodnocení: 8/10] |
MANOWAR, HOLY HELL, RHAPSODY ON FIRE - 16.3.2007, Plzeň
|
[28.03.2007] |
|
[15.03.2007] [hodnocení: 6/10] |
|
[14.03.2007] [hodnocení: 8,5/10] |
MASSACRA - Signs Of The Decline
|
[12.03.2007] [hodnocení: 8/10] |
|
[06.03.2007] [hodnocení: 7/10] |
COUNT DE NOCTE – Luctisonus Dolor
|
[01.03.2007] [hodnocení: 7/10] |
DISBELIEVER - Escape From Reality
|
[19.02.2007] [hodnocení: 7,5/10] |
LOCOMOTIVE - Aus.cult (Live In Bratislava)
|
[13.02.2007] [hodnocení: 6,5/10] |
|
[08.02.2007] [hodnocení: 6,5/10] |
GRANDMOTHER IS DEAD - The Camp
|
[30.01.2007] [hodnocení: 9,5/10] |
|
[26.01.2007] [hodnocení: 5,5/10] |
DARK DISCIPLE - Kill Everything Worship Nothing
|
[13.01.2007] [hodnocení: 7/10] |
CASTAWAY - Over The Downing Water
|
[12.01.2007] [hodnocení: 8,5/10] |
|
[07.01.2007] [hodnocení: -/10] |
INGROWING - Nechceme zpívat jenom nějaký bláboly!
|
[01.01.2007] |
|
[28.12.2006] [hodnocení: 9/10] |
|
[18.12.2006] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[11.12.2006] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[08.12.2006] [hodnocení: 6,5/10] |
|
[06.12.2006] [hodnocení: 8/10] |
IN ARTICULO MORTIS - The Time Has Come
|
[01.12.2006] [hodnocení: 7,5/10] |
KATERINA (INNOCENS) – Tarja mezi mé oblíbenkyně nepatří...
|
[30.11.2006] |
IN ARTICULO MORTIS - Blbců je na světě všude dost...
|
[23.11.2006] |
GLENN HUGHES – Praha, Retro Music Hall (17.11.2006)
|
[21.11.2006] |
ŠTEMBUS (Witchcraft) X MAGUS (Panychida)
|
[20.11.2006] |
DEBUSTROL - XX let totálního masakru (DVD)
|
[16.11.2006] [hodnocení: 10/10] |
|
[13.11.2006] [hodnocení: 7,5/10] |
DESERT STORM - Divadlo šílenství
|
[09.11.2006] [hodnocení: 4/10] |
RED BARON BAND - Music Must Change
|
[07.11.2006] [hodnocení: 10/10] |
PHANTOM ZONE III. - 28.10.2006, Plzeň, Klub Parlament
|
[05.11.2006] |
JANESESSION - Jane je posledný mohykán..
|
[02.11.2006] |
|
[24.10.2006] [hodnocení: 8,5/10] |
|
[23.10.2006] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[19.10.2006] [hodnocení: 9/10] |
JANESESSION - 100% Rock´n´Roll & Summer Metal
|
[16.10.2006] [hodnocení: 9/10] |
IRON MAIDEN - The Reincarnation Of Benjamin Breeg
|
[11.10.2006] [hodnocení: 10/10] |
|
[05.10.2006] [hodnocení: 8,5/10] |
|
[30.09.2006] [hodnocení: 8,5/10] |
SILENT STREAM OF GODLESS ELEGY - Osamělí
|
[21.09.2006] [hodnocení: 9,5/10] |
|
[15.09.2006] [hodnocení: 8/10] |
ASMODEUS - Sabat v Carnegie Hall
|
[13.09.2006] [hodnocení: 7,5/10] |
ASMODEUS - Řetěz kritických událostí
|
[05.09.2006] [hodnocení: 7,5/10] |
LIV KRISTINE – Enter My Religion
|
[30.08.2006] [hodnocení: 4,5/10] |
|
[21.08.2006] [hodnocení: 5/10] |
|
[17.08.2006] [hodnocení: 8/10] |
CZECH ROCK BLOCK 2006 - Plasy, 5.8.2006
|
[10.08.2006] |
|
[07.08.2006] [hodnocení: 8/10] |
|
[02.08.2006] [hodnocení: 10/10] |
RHODIAN - Enter The Password: Berserk
|
[30.07.2006] [hodnocení: 5/10] |
|
[24.07.2006] [hodnocení: 4/10] |
|
[24.07.2006] [hodnocení: 5,5/10] |
MASTERS OF ROCK 2006, 13. - 16. 7. 2006 (Neděle)
|
[23.07.2006] |
MASTERS OF ROCK 2006, 13. - 16. 7. 2006 (Sobota)
|
[22.07.2006] |
MASTERS OF ROCK 2006, 13. - 16. 7. 2006 (Pátek)
|
[21.07.2006] |
MANTHAS - Jedeme si po svých kolejích a ostatní nás nezajímá
|
[18.07.2006] |
Láska je láska, aneb svatba mých kamarádů...
|
[18.07.2006] |
|
[14.07.2006] [hodnocení: 6/10] |
SIX DEGREES OF SEPARATION - Ve finále byl i ten moment milého překvapení...
|
[09.07.2006] |
|
[07.07.2006] [hodnocení: 8,5/10] |
BASINFIREFEST - Spálené Poříčí (30.6. - 1.7.2006) - Sobota
|
[06.07.2006] |
BASINFIREFEST - Spálené Poříčí (30.6. - 1.7.2006) - Pátek
|
[05.07.2006] |
BREAKDOWN - Philosophy Of A Failure
|
[27.06.2006] [hodnocení: 7,5/10] |
FIT OF RAGE VII. - Bor u Tachova, 23. - 24.6.2006
|
[25.06.2006] |
|
[22.06.2006] [hodnocení: 6,5/10] |
A TRIBUTE TO FATA MORGANA - Peklo nezná vyvolených
|
[17.06.2006] [hodnocení: 5/10] |
|
[14.06.2006] [hodnocení: 7/10] |
|
[12.06.2006] [hodnocení: 10/10] |
MORIORR - Řev alkoholika + Bonus DVD
|
[10.06.2006] [hodnocení: 9/10] |
SPLITTER – En Sorglig Historia
|
[06.06.2006] [hodnocení: 9/10] |
|
[05.06.2006] [hodnocení: 6,5/10] |
|
[30.05.2006] [hodnocení: 7/10] |
|
[24.05.2006] [hodnocení: 8,5/10] |
|
[19.05.2006] [hodnocení: 7/10] |
SORATH – Vivimos En Perpetua Guerra
|
[15.05.2006] [hodnocení: 6,5/10] |
|
[11.05.2006] [hodnocení: 8,5/10] |
DEBUSTROL - Poflusali jsme Ironům podium... (Část 2)
|
[06.05.2006] |
|
[06.05.2006] [hodnocení: 6,5/10] |
|
[01.05.2006] [hodnocení: 8/10] |
|
[24.04.2006] [hodnocení: 6,5/10] |
|
[22.04.2006] [hodnocení: 7/10] |
DEBUSTROL – Nedoufali jsme v nic... (Část 1)
|
[15.04.2006] |
|
[14.04.2006] [hodnocení: 9/10] |
|
[10.04.2006] [hodnocení: 6/10] |
EXHUMED - Something Sickened This Way Comes / INGROWING - To Clone And To Enforce
|
[07.04.2006] [hodnocení: 7/10] |
|
[06.04.2006] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[05.04.2006] [hodnocení: 10/10] |
SIX DEGREES OF SEPARATION, INTERITUS, STRANGEMIND - 1.4.06 Divadlo Pod Lampou - Plzeň
|
[03.04.2006] |
|
[29.03.2006] [hodnocení: 3/10] |
10TH YEARS OF OBSCENE EXISTENCE
|
[27.03.2006] [hodnocení: -/10] |
|
[26.03.2006] [hodnocení: 10/10] |
BORN AGAIN - The Scars Of Wounded Silence
|
[24.03.2006] [hodnocení: 7/10] |
|
[19.03.2006] [hodnocení: 7/10] |
METAL FOREVER ZINE VSTUPUJE DO SVÉ ČTVRTÉ ETAPY
|
[16.03.2006] |
THE RAYS OF THE SUN - Living Flowers Gallery
|
[10.03.2006] [hodnocení: 5,5/10] |
|
[27.02.2006] [hodnocení: 4/10] |
|
[19.02.2006] [hodnocení: 8/10] |
|
[14.02.2006] [hodnocení: 9,5/10] |
Lunatic Gods - Inhuman & Insensible (reedice)
|
[11.02.2006] [hodnocení: 9/10] |
DYING PASSION - Hovořit o nové desce je moc předčasné
|
[08.02.2006] |
NEGLIGENT COLLATERAL COLLAPSE - Sick Atoms
|
[07.02.2006] [hodnocení: 7/10] |
|
[02.02.2006] [hodnocení: 6/10] |
MORIORR - Cholera + Death Metal Session II
|
[01.02.2006] [hodnocení: 7/10] |
|
[28.01.2006] [hodnocení: 7/10] |
|
[23.01.2006] [hodnocení: 6,5/10] |
DYING PASSION - Sweet Disillusions
|
[20.01.2006] [hodnocení: 10/10] |
OBSCENE EXTREME 2005 (Silence Sucks)
|
[16.01.2006] [hodnocení: -/10] |
|
[12.01.2006] [hodnocení: 9/10] |
LUNATIC GODS - Sitting by the fire
|
[09.01.2006] [hodnocení: 8/10] |
DEMIURG - Attack From The Other Side
|
[04.01.2006] [hodnocení: 8,5/10] |
|
[04.01.2006] [hodnocení: 8,5/10] |
|
[02.01.2006] [hodnocení: 6,5/10] |
|
[01.01.2006] [hodnocení: 9,5/10] |
ISACAARUM - Shibari kata and other practices
|
[31.12.2005] [hodnocení: 8/10] |
CARPATIA - děláme to, co se nám líbí Deska "Infant Brutality" od mladé kapely CARPATIA určitě patří k tomu výraznějšímu, co tenhle rok naše UG scéna přinesla. Popovídal jsem si s vokalistou a hlavním tahounem Martinem Kajzarem..více |
[17.12.2005] |
|
[16.12.2005] [hodnocení: 9/10] |
|
[09.12.2005] [hodnocení: 5,5/10] |
OBSCENE EXTREME 2005 (Silence Sucks)
|
[27.11.2005] [hodnocení: -/10] |
|
[25.11.2005] [hodnocení: 9/10] |
HELLOWEEN, KAT - 20.11.2005, Plzeň - Hala Lokomotiva Na HELLOWEEN jsem byl po roce zvědavý. Loňské vystoupení na Lochotíně bylo hodně kontroverzní. Já si stále stojím za tím, že kapela tehdy podala velmi dobrý výkon. Bohužel, o poslední plzeňské zastávce to říci naplno nemůžu… Ale od začátku. Velmi jsem se těšil na domácí stálici INTERITUS. Když však..více |
[22.11.2005] |
|
[19.11.2005] [hodnocení: 8,5/10] |
MYSTERIOUS ECLIPSE - ...And The Long Night Fell, No Morning Followed
|
[19.11.2005] [hodnocení: 5,5/10] |
|
[18.11.2005] [hodnocení: 10/10] |
|
[14.11.2005] [hodnocení: 9/10] |
|
[30.10.2005] [hodnocení: 4,5/10] |
|
[18.10.2005] [hodnocení: 6/10] |
ANIMAL HATE - Bells Of Acheron
|
[18.10.2005] [hodnocení: 9/10] |
|
[16.10.2005] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[10.10.2005] [hodnocení: 9/10] |
GAMMA RAY - KD Šeříkova Plzeň, 27.9.2005 Na GAMMA RAY jsem se opravdu velmi těšil. Tuhle německou speedovou legendu jsem měl vždycky moc rád a dá se říct, že mě nikdy nezklamali, spíše vždycky potěšili. Studio a koncert je ale rozdíl. GAMMA RAY jsem ještě neměl možnost živě vidět, tak jsem byl plný očekávání a musím říct, že se všechny splnily..více |
[28.09.2005] |
ARAKAIN - je momentálně plný energie!!! Představovat vám Arakain je jistě věc zcela zbytečná… Pochybuji, že u nás existuje metalový fanoušek, který by o této bandě nikdy neslyšel. Ještě k tomu v posledních letech, kdy se o Arakainu mluví neustále a díky velkým změnám v sestavě je pozorně sledován. Arakain je na prahu nové kapitoly..více |
[25.09.2005] |
|
[25.09.2005] [hodnocení: 7,5/10] |
DRACO HYPNALIS - Weavers Of Unrest
|
[19.09.2005] [hodnocení: 8/10] |
NIGHTWISH REVIVAL - Promo 2005
|
[18.09.2005] [hodnocení: 8/10] |
SAD - Áčko, Domažlice, 17.9.2004 Reportáž na vystoupení SAD v Áčku se objevila již před pár měsíci. Kapelu jsem hodně chválil a měl jsem z jejich vystoupení opravdu dobrý pocit. A ten mám i ze včerejšího vystoupení v témže klubu v Domažlicích. Možná se budu opakovat, ale SAD je vážně vynikající kapela, které větší úspěch ..více |
[17.09.2005] |
|
[09.09.2005] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[09.09.2005] [hodnocení: 8,5/10] |
ÉLYSION - nezávislé vydavatelství bojující za návrat vlků do naší země Vydavatelství Elysion patří u nás k výraznějším vydavatelstvím… Za poslední rok vyhodili do světa pár opravdu skvělých CD, tak jsem si musel popovídat s hlavními osobami - Vojtou a Pavlem (Promiňte, Plyšákem :-) )..více |
[05.09.2005] |
FIT OF RAGE VI. - Beroun (19. - 20.8.2005) Do Berouna jsem se vypravil s kolegou Peterem z Metal Mana. Již v Berouně se ale vyskytly první problémy… Nemohly jsme totiž najít areál, kde se fest měl nacházet. Po hodině projíždění a hádání se, zda je ta holka u silnice romského původu, jsme to konečně našli. První dojem byl hodně zneklidňující. ..více |
[22.08.2005] |
Přišlo léto a s ním i oblíbené festivaly. Na Domažlicku jich moc nikdy není. Minulý rok se však ve Kdyni objevil Memory Fest , tento rok ho vystřídal Whiplash Fest. Je jasné, že v tom měl opět trošku prsty Karel Tomášek z MARTYRIUM CHRISTY, který z tohoto městečka pochází. Playlist byl trošku podobný ..více |
[21.08.2005] |
Stejný den se konal v nedalekém Starci deathový festival Hate Eternal Fest II.. Strávil jsem tam příjemné odpoledne. Tento rok se ve Starci sešli opravdu skvělé kapely. Vedle hlavních hvězd Master a Debustrolu např. Bizarre Embalming, Martyrium Christi nebo Coward. Večer jsem se však vypravil do ..více |
[21.08.2005] |
SIX DEGREES OF SEPARATION - Triotus, Tricephalus And Tribadism
|
[17.08.2005] [hodnocení: 10/10] |
|
[12.08.2005] [hodnocení: 6,5/10] |
|
[06.08.2005] [hodnocení: 9/10] |
|
[02.08.2005] [hodnocení: 7,5/10] |
MERLIN - Nehrajeme si na žádný show a pózy Merlin v čele s Danem Horynnou je již takřka legenda. Kapela za svojí dlouhou existenci vydala pouze jedno album a to už je víc než deset let… Momentálně to kapela ale začíná rozjíždět ve velkém, takže se fanoušci nové desky jistě dočkají. Sehnat českého Roberta Planta k rozhovoru není vůbec nic lehkého,..více |
[31.07.2005] |
|
[25.07.2005] [hodnocení: 7/10] |