Když Primal Fear odcházeli z pódia na Masters of Rock, nadšeně jsem si říkala, že je musím znova vidět – a to co nejdřív. Rozhodně jsem ale nepočítala, že se tu kapela objeví už v září. A protože Pardubice nejsou zas tak daleko a s klubem Žlutý pes už taky mám zkušenosti, nebyl důvod se na tuhle skvělou bandu znovu nevydat. Obzvlášť když vím, jak jim to šlape na živo. Nikde se ovšem nedala dohledat informace, jestli budou diváci poctěni nějakou předkapelou. Až u klubu na mě vykoukl plakát, kde byla uvedená Salamandra..
Novinka Blind Guardian znamenala opět čtyři roky napjatého čekání, s čím kapela přijde tentokrát. I když nepatřím k odpůrcům posledních dvou desek, bylo znát, že ani jedna z nich nedosahovala na absolutní vrchol. Možná to bylo jistou chaotičností „A Night at the Opera“ v prvním případě a sterilností „A Twist in the Myth“ v tom druhém. Ani jeden z těchto případů na novince absolutně nehrozí. Všechno je do detailu promyšlené a hudba je natolik živá, že můžete cítit, jak dýchá...
Na festival (fezstivál) do Maďarska člověk nejezdí zrovna každý den a řekla bych, že právě tahle země pro našince není zrovna typickou koncertní destinací. Na druhou stranu to není až tak daleko a díky dobrému autobusovému spojení vás tenhle výlet nakonec vyjde výrazně levněji, než například cesta do sousedního Německa. Nemůžu říct, že by mě až natolik zajímala současná maďarská metalová scéna (dobře, přiznávám se, před festivalem bych vám neřekla jediné jméno), na festival jsem se vydala kvůli světovým..
Po úspěšném a velmi povedeném díle „Nightfall in Middle-Earth“ si fanoušci museli vytrpět dlouhý čtyřletý půst, než vyšla nová deska. To ale neznamená, že by Blindi v mezidobí zaháleli. Kapela vyjela se svým turné do všech koutů světa a Hansi si také v roce 2000 odskočil k projektu Demons & Wizard, který vytvořil spolu s kapelníkem Iced Earth Jonem Schafferem. Také příprava nového alba zabrala víc než rok, až se nakonec v roce 2002 na světlo vynořila Noc v opeře...
„The field is lost, everything is lost...“
Bláto, kam se podíváš. To si mohli pořadatelé klidně připsat pod logo. Jednodenní festival Řípfest lákal sestavou kapel (především jménem Ozzyho Osbourna samozřejmě) a také atraktivním umístěním pod horou Říp. A jak to nakonec dopadlo? Hned z kraje si mohli návštěvníci vyzkoušet, jak to asi musel mít Praotec Čech těžké, když se musel drápat do takového kopce. Většina byla ráda, když se doplazila k místu konání festivalu a na nějaké další výstupy už nebylo ani pomyšlení. Navíc se většině podařilo zabahnit si boty..
Ačkoli jsem původně plánovala sestavit seriál recenzí o Blind Guardian pouze z jejich standartních řadových alb, nakonec jsem se (na četná přání jedné divačky, která právě odešla) rozhodla zařadit i bardí Zapomenuté příběhy. Protože i když je tahle deska vlastně jen rozšířením singlu „Mr. Sandman“ a obsahuje předělávky vlastních i cizích skladeb, které se navíc dříve nebo později objevily na nějakém singlu či jako bonusy na remastrovaných verzích alb..
Při natáčení této desky si Blind Guardian vybrali zatím nejdelší pauzu ve své dosavadní historii a navíc jí předcházelo mnoho významných změn. Kapela si samozřejmě moc dobře uvědomovala své postavení i velká očekávání s ním spojená a nechtěla produkci novinky nijak zbytečně uspěchat a dopustit se v dosavadním hladkém výstupu na vrchol osudného škobrtnutí. Nejvýznamnější změnou pak byla nově navázaná spolupráce s Flemmingem Rasmussenem, který měl do produkce přinést ostřejší zvuk. ..
Situace kolem kapely Neverland se rozhodně nedá nazvat přehlednou. Nejen, že svůj název sdílí ještě s několika dalšími uskupeními, ale člověk ji může najít i pod druhým označením – Dreamtone & Iris Mavraki's Neverland. Kapela vznikla spojením tureckých Dreamtone (ti už měli na kontě jedno album) s řeckou zpěvačkou Iris Mavraki. V roce 2008 přišla se svým debutem v této sestavě a dva roky nato nabízí milovníkům progresivního power metalu pokračovatele s názvem „Ophidia“. ..
Další úspěch, který kapele přineslo předchozí album, ji posouvá pod label Virgin a přináší s tím spojené lepší finanční podmínky a zázemí. Blind Guardian byli na vzestupu a jejich již čtvrté album během pěti let „Somewhere Far Beyond“ se mělo stát prvním ze tří hlavních opěrných bodů jejich diskografie. Kapela sice prakticky jen pokračovala v tom, co si už dávno vytyčila, ale její styl se neustále zlepšoval. A na jejich čtvrtém počinu se jim podařilo nebezpečně přiblížit dokonalosti. ..
Další rok a další deska. Blind Guardian se s tím nepárali. Tentokrát ale (narozdíl od předchozího počinu) kapela cítila, že nastupuje do studia plně připravená a schopná realizovat všechny svoje nápady. A výsledek tomu také odpovídá. „Tales..“ je obecně považováno za zlomový bod diskografie Strážců. Především došlo k definitivnímu odklonu od thrashových vlivů a silnému posunu do melodiky, čemuž pomohl i Hansiho vylepšený hlasový projev, na kterém je jasně znát tvrdá práce a vyzpívanost. ..
Jejich debut ještě ani nestačil vychladnout a Blind Guardian se plni chuti do hraní vrátili do studia, aby se věnovali jeho pokračovateli. A kapela nehodlala slevit naprosto v ničem. Hlavními znaky druhého počinu tak zůstávají zběsilé kytarové riffy (jak se sluší na kapelu, která v té době následovala především vzory jako Testament nebo Fates Warning), které jsou ovšem geniálně zakomponované do složitých melodických linek. Hudba Blind Guardian začíná být mnohovrstevnatá a i Hansiho zpěv se pomalu formuje do budoucí podoby...
Bylo nebylo, za devatero horami leželo malé městečko Krefeld, kde se banda středoškoláků rozhodla začít drtit pořádný metal. Pojmenovali se Lucifer´s Heritage a pod tímto názvem vydali dvě dema. Protože ale většina posluchačů při pohledu na název očekávala black metal, po podpisu smlouvy s labelem No remorse došlo ke změně názvu na Blind Guardian. Z druhého dema se převzalo pět skladeb a mohlo se začít s nahráváním debutu. Nikdo asi tenkrát netušil, jaké velikosti jednou tahle čtveřice (dlouhá léta ve stejném složení) dosáhne...
Už jen zpráva o návratu Jorna Landeho do Masterplan je na oslavný taneček. Jakkoli se mi totiž líbila i předchozí deska „MK II“ s Mikem DiMeo za mikrofonem a jakkoli mám ráda sólovou tvorbu Jorna, spojení jeho hlasu a muzikantského a skladatelského umění Rolanda Grapowa je přesně tou pravou chemií. Proto jsem celkem s jistotou očekávala důstojného nástupce prvních dvou desek – a tím pádem i hudební dílo, které pořádně rozvíří melodické vody...
Sobota pro mě přinášela mnohem zajímavější program, než oba předchozí dny. O to bylo horší, že nesnesitelná vedra stále ne a ne povolit. Třetí den jsem si hudebně přišla na své nejen já, ale i fanoušci žánrů, které byly doteď trochu zanedbávané – odpoledne se chystalo trochu black metalu v podání polských Behemoth a večer pak oblíbená thrashová parta Annihilator. ..
Když budeme chtít mluvit o Dawn of Silence, kteří patří k velmi silné a početné skupině mladých melodických kapel ze Švédska, musíme začít u úplně jiné kapely. Tou kapelou jsou Bloodbound, kteří ze svého středu už podruhé vyloučili vokalistu Urbana Breeda. Už podruhé tak začal lov na nového zpěváka a volba padla na mladíčka Patrika Johanssona, který v Dawn of Silence obsluhuje jak mikrofon, tak kytaru. Vzhledem k tomu, že mě další vývoj Bloodbound nesmírně zajímá..
Je legrační, jak se k vám některé desky, které byste si jinak naprosto neměli šanci poslechnout, dostanou nějakou obrovskou náhodou. Stejně tak tomu bylo v mém případě s italskou bandou s krkolomným názvem Synthphonia Suprema. „The Future Ice-age“ je sice už jejich druhým počinem, jméno kapely je však (minimálně v našich krajích) naprostou neznámou. Když projdete booklet, jediné známější jméno, na které narazíte, je Michele Luppi, který ovšem nevystupuje jako hostující vokalista (škoda), ale pouze se stará o produkci zpěvu...
Nestává se často, aby mě poslech progresivní desky posadil na zadek hned napoprvé. Obvykle to chce trochu času, aby se člověk dostal pod kůži složitějším kompozicím a objevil všechny skryté půvaby nahrávky. Nové nahrávce Wuthering Heights jsem naopak propadla už při druhé skladbě (a to jen kvůli tomu, že první je pouze intro). Vzhledem k tomu, že tohle je první cd, které se ke mně od téhle dánské party dostalo, překvapilo mě dvojnásob. Předem musím uznat, že „Salt“ je majestátním dílem, které se nepovede každý den...
Když jsem se minulý rok rozhodla vydat na dlouhou cestu do Švédska na desáté výročí Sabaton, které slavili ve svém domovském městě, nedokázala jsem si představit, jaká událost by mě donutila znovu utratit tolik peněz a strávit tolik hodin na cestě, abych se zúčastnila i příštího ročníku. Záhy bylo oznámeno, že příští Rockstad Falun bude zároveň release party k nové desce „Coat of Arms“ – to jsem byla s celkem čistým svědomím schopná vynechat. ..
Neděle se nesla v duchu příjemného počasí, převážně tvrdší muziky a překvapivě i hokeje. Slíbená velkoplošná obrazovka na přímý přenos finále se začala během dne vztyčovat nalevo od pódia a tak si člověk večer mohl naplno užít hokej i muziku zároveň. Ten den byly sice na programu převážně tvrdší věci, ráno ale patřilo melodickým kapelám...
Ačkoli předpověď počasí nejdřív vůbec nevypadala dobře, sobota přinesla hodně sluníčka a počasí tak teplé, až to většinu lidí začalo štvát. V mojí výbavě nebyly ani kraťasy, natož opalovací krém (následky si nesu doteď). I přes vedro se kolem poledne, kdy program začínal, sešlo v areálu docela dost lidí, aby se podívali i na kapely, které sobotu otevíraly. Hned druhá hrála jedna z těch, na které jsem se nejvíc těšila, takže jsem nemohla chybět...
Už od první chvíle, kdy bylo ohlášeno, že jeden z pěti Metalfestů bude v České republice, jsem se na tuhle akci hodně těšila. S každou další potvrzenou kapelou byl line-up čím dál kvalitnější a nakonec se z toho vyklubal hodně nabitý třídenní program plný světových kapel napříč metalovými žánry. Každý si bezpečně našel to svoje a ačkoli se na poslední chvíli omluvili Astral Doors, stejně jsem na programu našla hodně svých oblíbenců. Jediné otazníky tak visely nad organizací festivalu a místem konání. ..
Těžko hodnotit projekt, pod jehož hlavičkou vznikly dvě natolik jiné skupiny alb bez toho, aby se člověk jednoduše odprostil od minulosti. Tobias Sammet už dávno není tam, kde byl při tvoření metalové opery a už na „The Scarecrow“ přeformoval svoji bokovku do něčeho diametrálně odlišného. Na „The Wicked Symphony“ v tom (z mého pohledu zdárně) pokračuje a v tvůrčím záchvatu nám, s jeho hudební spřízněnou duší Saschou Paethem, servírují rovnou dvě alba naráz...
Třetí díl „Wicked Triology“ na sebe nenechal dlouho čekat, protože datum jeho oficiálního vydání bylo jen o den později, než u „The Wicked Symphony“. Po poslechu předchozího dílu ze mě opadla skepse a byla jsem celkem zvědavá, jestli se podaří udržet stejnou úroveň nahrávky ještě další hodinu, nebo bude „Angel of Babylon“ za předchůdcem zaostávat. Možná, že jsem tak nějak v koutku duše i doufala, že bude ještě o něco lepší.Tak se pojďme pěkně postupně podívat, jak to nakonec dopadlo. ..
Finští Tarot vešli ve všeobecnou známost jako „kapela basáka Nightwish“. Avšak nejdéle předposledním albem „Crows Fly Black“ si bratři Hietalové a spol. zajistili pevné místo na scéně a uznání jak kritiky, tak fanoušků. S novým počinem „Gravity of Light“ si dali trochu načas (ostatně, celková frekvence vydávání desek není u kapely přehnaně vysoká) a už předem můžu říct, že novinka jen potvrzuje stále stoupající úroveň tvorby kapely. Pro jedince, kteří mají rádi pořádný řízný power metal s chytlavými a gradujícími refrény..
Značně stísněné prostory rockového klubu Kain tentokrát hostily křest nového cd „Anna“ melancholických gothic-rockerů Greedy Invalid a ačkoli byla původní hlášená podpora ještě o něco početnější, nakonec se ten večer představily ještě brněnští Arch of Hell a dvě thrash/deathové bandy z Itálie. Člověk se tak trochu obával, jestli bude kapacita klubu při tolika kapelách stačit. Bohužel pro účinkující – stačila a žádná velká tlačenice se opravdu nekonala. O své postřehy se s vámi pokusíme podělit spolu s kolegyní Veronikou...
„Long Live Rock´n´roll“, „Kill the King“, „Stargazer“, „I Surrender“,...už jenom možnost slyšet na živo některou z těchto skladeb byla sama o sobě dostatečnou propagací akce, která se v MoR Café konala. A co na tom, že za mikrofonem nebyl sám velký Dio a nedostavil se ani „ten správný“ Blackmore – spousta lidí stejně předem věděla, že tenhle koncert bude pecka, kterou si fanoušci Rainbow nemůžou nechat ujít. I když se klub plnil celkem zvolna, nakonec dorazil docela slušný počet fanoušků – i když úplně plno nebylo. ..
Vybírat deset nejlepších desek poslední dekády je snad ta nejméně objektivní věc, která může existovat. Některá z alb, která pro mě znamenají naprostý vrchol můžou jiným připadat naprosto nezajímavá – a to i v rámci stejného stylu či dokonce tvorby jedné kapely. U vybírání jsem se hádala sama se sebou, takže tohle berte jako přehlídku mých srdcových desek, které vkládám do přehrávače s velkým potěšením. Nic víc, nic míň. 
Ačkoli Jaded Heart jsou oficiálně německá kapela, když mi u stolu v MoR café k domluvenému rozhovoru zasedly čtyři pětiny sestavy, byl poměr Němců a Švédů vyrovnán. Záhy jsem se přesvědčila, že je to opravdu veselá a upovídaná banda. Mluvilo se o novém cd, o současném turné, ale došlo i na pár nepříjemných otázek ohledně vyhazovu z předchozího turné a rozchodu s bývalým zpěvákem Michaelem Bormannem. A protože byli pánové tak sympatičtí, odpustila jsem jim nakonec i pokus o vraždu mého diktafonu......
Po vynikajícím zážitku v Praze jsem provedla strategický přesun na Moravu a tak nějak jsem očekávala, že v MoR café bude atmosféra dokonce ještě lepší, než jaká se k mému překvapení vytvořila na Chmelnici. Obecně se taky do Zlína většinou dostaví víc lidí – tentokrát to ale bylo na návštěvnost docela vyrovnané a co se týče atmosféry, bylo zlínské publikum trochu mrtvější. Což mělo samozřejmě mírně negativní vliv převážně na obě předkapely – do hlavní hvězdy se publikum ale stačilo pomalu rozehřát a Axxis opět vládli pódiu. ..
Dvě klubové zastávky německých Axxis u nás (i přes datum konání prvního z nich) naštěstí nebyl apríl a tak mi, pod přetrvávajícím vlivem jejich dvou skvělých koncertů ve Vizovicích, nezbylo nic jiného, než navštívit jak pražskou, tak zlínskou zastávku. Od koncertu jsem rozhodně čekala hodně – poslední album Axxis se mi hodně zamlouvá a navíc vím, jak zábavná je jejich pódiová prezentace. Jedinou neznámou ten večer tak zůstávala návštěvnost, se kterou to většinou není v Exitu tak slavné...
„I only regret chances I did not take
And decisions that I waited too long to make
There comes a time when you just realise
Who and what really matters to you in this life“
Těmito slovy nás velikán uvádí do své nové desky, aby bylo hned od začátku jasno, o co tady půjde. Temnota, smutek, zoufalství, ale také vztek, revolta a snaha zvednout se a bojovat – tedy to, co bylo v jeho hudbě vždycky, nám tu nakládá v dvojnásobné dávce...
Death metalová kapela Pathology Stench z Banské Bystrice není rozhodně na metalové scéně žádným nováčkem. Funguje už osmnáct let a poslední deska „Meatall“ je už jejich čtvrtým albem. Zkušenost a osvědčené postupy – to jsou hlavní hesla pro toto album. Ačkoli oldschool death není zrovna můj šálek čaje, v tomhle konkrétním slovenském podání se to vcelku dobře poslouchá. ..
Rage se českému publiku představují s takovou pravidelností, že i člověk, který se po jejich show nikdy speciálně nepídil, je mohl vidět už mnohokrát. Jelikož je jejich oblíbenou destinací festival Masters of Rock, bylo docela příjemné zajít si na ně pro změnu na samostatný klubový koncert – obzvlášť, když byl v rámci turné k novému albu „String to a Web“. Já sama jsem ale do Zlína zamířila hlavně kvůli předkapele Jaded Heart, kterou si pánové přivezli z německa a která u nás během své téměř dvacetileté kariéry ještě nikdy nevystoupila. ..
Gamma Ray jsou zhruba uprostřed svého „To the Metal Tour“ a jelikož jsou mojí velkou slabostí a také s přihlédnutím k tomu, že u nás mají pouze jeden koncert v Praze (kde samozřejmě také nebudu chybět), jsem se rozhodla vypravit se za zážitky k slovenským sousedům. Sestava spolu s Freedom Call a Secret Sphere zněla opravdu slibně a vypadalo to na pořádnou melodickou nálož. Když jsem si navíc zavzpomínala na show Gamma Ray, které jsem už měla možnost vidět, nastupovala jsem na dlouhou cestu vlakem „do ciziny“ opravdu. ..
Italská kapela Revoltons k nám v lednu zavítala hned na tři koncerty. Před jejich první zastávkou v Praze se mi podařilo vyzpovídat kytaristu a tahouna kapely Alexe Coronu. Nejen, že byl hodně upovídaný a na každý můj dotaz odpovídal s velkým zápalem, ale navíc projevil i věštecké schopnosti, když na polovinu mých otázek odpověděl ještě dřív, než jsem je položila. Tím mi sice rozhovor podstatně zkrátil, ale naproti tomu jsem se dozvěděla i věci, které jsem původně vůbec vědět nechtěla...
Vydání debutového alba nové kapely Futures End za oceánem pořádně rozvířilo progresivní vody a vyvolalo velmi pozitivní reakce. U nás zatím pro změnu nevyvolalo reakce prakticky žádné, ačkoli tahle novinka stojí určitě nejen za zmíňku, ale i za zvýšenou pozornost a soustředěný poslech. Z USA k nám totiž tentokrát doputovala velmi skladatelsky vyspělá a technicky dokonalá nahrávka, která se zároveň velmi příjemně poslouchá a vedle progresivních vyhrávek nabízí i spoustu líbivých melodií. ..
Brainstorm bojují na melodicko-siláckém kolbišti už nějaký ten pátek a rozhodně nemají cestu vydlážděnou zlatem. Naopak je pěkně trnitá a každý úspěch, kterého doposud dosáhli, si vydobyli tvrdou a poctivou prací. V mnohém mi tak připomínají další pracanty tohoto stylu – Nocturnal Rites. Je to hlavně vytrvalost, která obě kapely dostala až na dnešní pozici, kdy si můžou konečně gratulovat, že dosáhly pevného postavení mezi power metalovou špičkou. I když je předchozí „Downburst“ ještě čerstvé, Brainstorm si pospíšili a další porci ..
Stratovarius jsou sice u nás docela častým hostem, většinou je ale máme šanci vidět na některém z festivalů. Když se tedy naskytla příležitost užít si oblíbenou kapelu v klubu na samostatném koncertě, nebylo moc důvodů váhat. Stejně přemýšlelo víc lidí, protože se koncert opět podařilo vyprodat – což sice znamenalo klub praskající ve švech a nedýchatelný vzduch, ale na druhou stranu nutně potěšilo všechny přítomné kapely. Ke Stratovarius se přidala zajímavá sestava – mladí finové Tracedawn a Winter´s Verge z Kypru. ..
Ostrava znamenala druhou zastávku českého miniturné italské kapely Revoltons. Po velmi vydařeném a překvapivě docela slušně zaplněném koncertě v Praze slibovala Ostrava ještě větší sběh lidu a to především díky předskakování domácí Salamandry, která má ve svém městě vždy slušnou návštěvnost. Tančírna se už pomalu stává tradičním hostitelem větších metalových akcí a ačkoli to není místo úplně ideální, účelu posloužilo. ..
Mladá italská power/thrash metalová kapela Revoltons zřejmě dostala od příbuzensky spjatých Raintime o České republice jen ty nejlepší reference, protože se k nám bez regulérního turné vydali hned na tři koncerty. Ten první z řady Praha-Ostrava-Brno se konal v pražském Exitu. Takové kapely to obecně nemají jednoduché s návštěvností, ale tentokrát se pořadatelům podařil dobrý tah. Díky podpoře Salamandry (na všech třech koncertech) a v Brně i Eagleheart, bylo minimálně v domovských městech předkapel o slušnou návštěvu postaráno. ..
Koncert německé legendy U.D.O. byl opravdu nadmíru očekávánou událostí. Hodně k tomu přispělo přesunutí data jeho konání. Navíc se hlavní kapela mohla pyšnit opravdu dobrou sestavou předkapel. Z českých to byli osvědčení Salamandra a Seven a na poslední chvíli byli ohlášeni také švédští novicové Manimal, kteří, díky nadmíru povedenému debutu „The Darkest Room“, byli pro mě velikým lákadlem. Když se ukázalo, že je koncert vyprodaný a MoR Café bylo už brzy před začátkem slušně zaplněno, nebylo se moc čemu divit. ..
Takhle schizofrenní desku teda jen tak nenajdete. Kdyby na mě přímo z obalu nekoukala sestava kapely, měla bych pocit, že každou ze čtyř skladeb na promu italských Spanking Hour minimálně nazpíval, dost pravděpodobně i složil a nahrál úplně někdo jiný. Uff...takováhle směsice stylů nacpaná do šestnácti minut? To je teda výkon...
Co mají společného němečtí At Vance, španělští Sandalinas a finští Thunderstone? Švédského zpěváka Ricka Altziho. To by mě upřímně zajímalo, jak to ten člověk stíhá. Nové desky At Vance a Thunderstone vycházely navíc prakticky současně a tak máme možnost přímého porovnání. Nejdéle od alba „Tools of Destruction“ se Thunderstone řadí mezi naprostou melodickou špičku a doteď se jim dařilo přijít pokaždé s hodně silným albem. Po hodně povedené desce „Evolution 4.0“ byla laťka vysoko a proto jsem očekávala novinku opravdu s napětím...
Kapela Criminal vydala už svou šestou řadovku, na které servíruje kombinaci thrash metalu ve stylu Slayer a melodického death metalu, který jako by vypadl přímo z Gothenburgu. Při jejich projevu si nejde nevzpomenou na In Flames, Dark Tranquillity nebo dokonce Arch Enemy (je to sice trochu legrační, ale hlas Antona Reiseneggera opravdu dost připomíná právě Angelu). Na první poslech by tedy každý řekl – další ze švédských kapel, která se drží dnes tak populární vlny...
Axxis letos slaví dvacet let své existence a co je lepší, než na své kulatiny vydat novou desku. A úplně nejlepší je, když je ta deska tak povedená, jako v případě novinky „Utopia“. Tihle němci patří ke kapelám, které cestu ke slávě neměly zrovna jednoduchou. Naštěstí se jim jejich tvrdá práce začala vracet nejdéle na albu „Time Machine“. A jestliže předposlední deska „Doom of Destiny“ byla spíše upevněním pozic a nepřinesla nic moc nového..
Tahle polská banda je údajně ve své zemi docela populární. Je třeba přiznat, že jejich poslední deska „Dolce Vita Sath-anas“ je plná překvapení. Podle obalu, loga kapely a ostatně i názvu alba by člověk čekal minimálně death, v horším případě nějaký grind. Jejich stránky ovšem avizují, že se jedná o melodický heavy metal. To bylo první překvapení. Další přišlo, když jsem cédéčko vložila do přehrávače. ..
Zimní verze našeho největšího metalového festivalu je už zavedenou tradicí a i letos lákala silnou sestavou. Přestože tu tentokrát nebyl žádný vyložený tahák (jako minulý rok Gamma Ray nebo Lordi), na druhou stranu stály všechny kapely za vidění a ačkoli to byl z velké části gothic metalový večírek, na své si přišli i milovníci jiných žánrů. Po zkušenostech z minulého roku jsem dorazila s dostatečným časovým předstihem a docela mě překvapilo, že před Novestou (pardon, Halou Euronics) nebyla ani noha. ..
Páteční akce českých kapel v hradecké Strojovně podle očekávání sice nepřilákala žádné davy, ale nakonec byla účast aspoň tak hojná, že kapelám stálo za to hrát. Začátek se trochu opozdil, protože si zvukař dával načas. Nakonec se ale ukázalo, že se čekání vyplatilo. Zvuk byl ten večer opravdu prvotřídní.
..
Vicious Rumors, to je víc než jen klasika v power metalovém žánru. Kapela pochází z Kalifornie a hraje už od roku 1980. Vystřídalo se v ní sedm různých zpěváků a bezpočet muzikantů. Do historie se zapsala vydáním legendárního alba „Welcome to the Ball“, které patří mezi klenoty žánru. Jejich poslední album „Warball“, vydané v roce 2006, znamenalo návrat na výsluní a dobytí starých pozic, které kapela ztratila v průběhu 90. let. Člověk by čekal, že takové reference by jim měly pomoci naplnit minimáně středně velkou halu. Zklámání z návštěvnosti bylo však tentokrát větší, než je únosné. Že akce takového formátu přiláká sotva dvacet lidí, to by mě nenapadlo ani ve zlém snu...
Společný koncert Primal Fear a Brainstorm? To jsem si nemohla nechat ujít. Vzhledem k tomu, že se mi plzeňská zastávka „Viva La Swabia Tour“ kryla se Sonatou Arcticou ve Zlíně, nezbylo mi nic jiného, než vyrazit do Kuřimi. Přiznám se, že informace, že se koncert bude konat v místním kulturním domě, ve mně moc důvěry nevzbudila. Jaké pak bylo moje překvapení, když se klasický sál, jaký najdete na každém menším městě, začal naplňovat k prasknutí už před nástupem první kapely. ..
Po organizačně otřesném večeru v Praze jsem si jela spravit chuť do Zlína. Člověk opravdu ocení praktické MoR Café až po něčem takovém, co se dělo v Roxy. Zlínská zastávka trojlístku kapel byla beznadějně vyprodaná hodně dopředu, takže bylo jasné, že i tenhle večer bude stát za to. MoR café bylo jako obvykle pro dříve příchozí otevřeno, takže nikdo nemusel zbytečně mrznout venku. Kdo dorazil včas, mohl si ještě v klidu dát pivko a když si pak trochu popoběhl, měl místo v prvních řadách jisté. ..
V listopadu se s koncerty přímo roztrhl pytel a na zážitky proto nebyla nouze. Praha přivítala silnou sestavu, která slibovala skvělý večer. Není divu, že obě zastávky u nás byly beznadějně vyprodány. Vystoupení takové kapely, jakou je Sonata Arctica bych si nenechala ujít ani za nic, proto mě neodradilo ani umístění koncertu do klubu Roxy, který patří k mým nejméně oblíbeným. ..
Přestože to není tak dlouho, co k nám W.A.S.P. naposled zavítali, jejich koncert v pražském Retru si nenechalo ujít hodně lidí. Jestliže nebylo úplně vyprodáno, rozhodně do toho nebylo daleko. Lidé se scházeli v hojném počtu už dvě hodiny před ohlášeným začátkem a brzy začalo být u vchodu pěkně těsno. Klub se ale nakonec ukázal jako ideální – těsně před nástupem kapely na podium vypadal sice nacpaný do posledního místa, žádná velká tlačenice se ale nekonala, takže si každý mohl nerušeně užít koncert...
Blackmetalová kapela Wyrm z Ústí na Labem se po dvouleté pauze od vydání svého posledního alba opět ozývá – tentokrát v podobě čtyřskladbového EP „With Hate in Their Eyes“.
Status Quo jsou bezpochyby jednou z největších rockových legend. Vzhledem k tomu, že zároveň patří i na můj seznam kapel, které „stojí za to vidět“, dlouho jsem se nerozmýšlela a vyrazila do Liberce, kde kapela vystoupila v rámci turné „Pictures“.
Vida, další zajímavá banda, která se zrodila za dlouhých zimních nocí ve Finsku. Tahle to má dokonce v názvu. Ačkoli Winterborn fungují už od roku 2004 a mají za sebou jeden zářez v podobě alba „Cold Reality“, zatím se jim větší pozornosti nedostalo. To by se ale mělo změnit díky novince „Farewell to Saints“.
Jorn Lande je úchvatný zpěvák a žádné album, na kterém se vyskytuje, nemůže být vyloženě špatné. Po jeho odchodu z Masterplan začalo být jasné, jaká hudba je jeho srdci nejblíž. Proto se jeho sólové desky už od „The Duke“ drží stejné šablony. A proto není žádným překvapením, že i nejnovější počin je pouze příjemně poslouchatelným hard rockem.
Leaves´ Eyes jsou už delší dobu příjemným ozvlášťněním mezi kapelami, které se věnují vikingským tématům. Vybočují z řady nejen díky půvabnému hlasu Liv Kristine, ale také díky originálním textům – přeci jen, opěvování bitev, litry krve a neohrožení válečníci se po čase začnou trochu zajídat. Liv do populárního tématu vnesla jakýsi „ženský pohled“, který, zvlášť na předchozím albu „Vinland Saga“ přinesl spoustu velmi originálních textů. Ve vikingském duchu se tak logicky nese i novinka...
Už po sedmé proběhlo v brněnském Favále setkání tuzemských power metalových kapel v čele s domácími Eagleheart. Tentokrát byla sestava dokonce mezinárodní – dorazila i kapela Aneurysma ze Slovenska, kteří měli jediné štestí, že většina lidí v klubu neměla tušení, jak dopadl ten den fotbal.
V rámci zastávky Paganfest tour ve Zlíně jsem se domluvila se zpěvákem Alestorm Christopherem Bowesem na rozhovoru. Nakonec se k nám u stolu před MoR café připojil nejen on, ale naprosto neplánovaně i zbytek kapely – a na posledních pár otázek dokonce dorazil i poslední chybějící člen Gareth Murdock. Víc než interview to chvílemi připomínalo pokec nad pivkem. Pánové mé snažení vytrvale sabotovali až se jim nakonec podařilo mě definitivně rozhodit. Musím uznat, že dělat tenhle rozhovor byla úžasná legrace. ..
Začínající kapela to nemá nikdy lehké. A když se k tomu ještě rozhodne hrát čistokrevný thrash, měla by se obrnit velkou dávkou trpělivosti. Trutnovská čtveřice Exorcizphobia vydává svůj první počin zhruba po čtyřech letech existence, během které se propracovala od hraní cover verzí po hospodách k vyprodukování vlastní tvorby.
V pořadí druhé „setkání pohanských duší“ ve Zlíně. Vypadá to, že se nám z Paganfest tour začíná pomalu stávat tradice – dokonce je už známý i line-up pro příští ročník. Pojďme se ale věnovat tomu letošnímu, protože tentokrát se pořadatelům povedl namíchat opravdu pozoruhodný koktejl účinkujících. Obsazení zjevně přilákalo spoustu lidí – po delší době bylo v MoR café zase slušně zaplněno...
Nová, poprázdninová koncertní sezóna se nám pomalu rozjíždí a po festivalovém období je nejvyšší čas vrátit se do klubů. Evergrey v tomto případě tvoří pěkný oslí můstek. Po nedávném vystoupení na Masters of Rock se k nám vrátili v rámci svého turné k novince „Torn“. A to byl ten nejlepší důvod, proč po nějaké době znovu navšítit klub na Chmelnici. ..
Sabaton si jsou plně vědomi obrovské fanouškovské základny, kterou mají v Polsku a proto se na závěr svého turné k desce „Art of War“ rozhodli absolvovat u našich severních sousedů hned šest koncertů pod názvem „Always remeber tour“. Náš původní plán navštívit všechny se kvůli změně dopravního prostředku (z auta na vlak) smrskl na polovinu. Ukázalo se, že některé části Polska jsou vlakem jednoduše nedostupné...
Nazývejme věci pravými jmény – tohle není nic menšího než splněný sen všech fanoušků finských kapel Stratovarius a Sonata Arctica. Nejsem určitě jediná, kdo postrádal Janiho Liimatainena. Nad tímto talentovaným kytaristou se dlouho vznášely pochyby, jestli se vůbec do hudebního průmyslu vrátí. Naštěstí pro nás tak učinil a pro své nové dítko získal ty nejlepší možné spolupracovníky. Basák Jukka Koskinen je známý z působení v Norther. Kláves se ujal Janiho bývalý kolega a další odpadlík z řad Sonaty Arcticy – Mikko Harkin..
To mi řekněte, jak to ti Švédové dělají. Jak často se člověku v dnešní době poštěstí najít mladou kapelu, která se ničemu nepodobá? Obzvlášť, když se pohybuje v žánrové škatulce heavy/power? V případě Manimal (nesplést se stejnojmennou francouzskou deathovou kapelou) se mi ale sázka na naprosto neznámé jméno vyplatila a dostal se mi do rukou hudební klenot. Co mi však vyrazilo dech, bylo zjištění, že „The Darkest Room“ je jejich vůbec prvním počinem. Navíc, ani jeden z členů Manimal ..
Vítejte na finské pitce. Už název nové desky nám prozradí, že Korpiklaani se nerozhodli přes noc změnit styl a dát se na progressive. Kapela i tentokrát dodržela tradici, kterou zavedla od svého druhého počinu – vydávat desku každý rok. Otázkou je, jestli zde není kvantita na úkor kvality. Musím se přiznat, že první tři desky stavím ve svém žebříčku o hodně víš než „Tervaskanto“ a „Korven Kuningas“. No ale co s novinkou? K prvnímu poslechu jsem přistupovala s jistou skepsí...
Bloodbound představují svůj třetí počin s navrátilcem Urbanem Breedem (ex-Tad Morose, Pyramaze), který se po krátké pauze opět ujal mikrofonu. S jeho osobou se do kapely vrátil nejen vynikající hlas a silná osobnost, ale také textařský um, který na albu "Book of the dead" trochu chyběl. Tentokrát nečekejte žádné démony ani brány pekelné – kapela se zřejmě rozhodla vzdálit od své původní temné image, jak jen to půjde. Urban tentokrát zabrousil spíše do hlubin lidské duše a z každého textu udělal bez nadsázky přímo klenot...
U příležitosti vystoupení tohoto anglického gentlemana na Basinfire festu jsme ho nemohli nepožádat o interview. Věnoval se nám prakticky okamžitě po absolvování náročného koncertu a autogramiády. Musím přiznat, že během rozhovoru jsem měla smíšené pocity – na jednu stranu je pan Bayley velmi slušný a vstřícný člověk (budiž důkazem, že pro interview nabídl vlastní šatnu), na druhou stranu se ale zdál poněkud posmutnělý a zamlklý. Po chvíli se ale velmi otevřeně rozpovídal a já si v některých chvílích připadala..
Sobota přinesla divácky nejatraktivnější program a už od rána to bylo znát. Kemp se začal rychle zaplňovat - šly jsme spát se spoustou místa okolo stanu a probudily se uprostřed velmi rušné oblasti.
|
Dnes je 12.9.2025, svátek má Marie
|
| Autor Ray |
PRIMAL FEAR, SALAMANDRA – 19. září 2010, Pardubice – Žlutý pes
|
[25.09.2010] |
BLIND GUARDIAN – At the Edge of Time
|
[23.09.2010] [hodnocení: 9,5/10] |
FEZEN FESZTIVÁL – 9.-11. září 2010 – Sóstói Industrial Park, Székesfehérvár (Maďarsko)
|
[18.09.2010] |
BLIND GUARDIAN – A Night at the Opera
|
[16.09.2010] [hodnocení: 8,5/10] |
BLIND GUARDIAN – Nightfall in Middle-Earth
|
[09.09.2010] [hodnocení: 10/10] |
ŘÍPFEST – 28. srpna 2010, Krabčice
|
[08.09.2010] |
BLIND GUARDIAN – The Forgotten Tales
|
[02.09.2010] [hodnocení: 8,5/10] |
BLIND GUARDIAN – Imaginations from the Other Side
|
[26.08.2010] [hodnocení: 10/10] |
|
[24.08.2010] [hodnocení: 7,5/10] |
BLIND GUARDIAN – Somewhere Far Beyond
|
[19.08.2010] [hodnocení: 10/10] |
BLIND GUARDIAN – Tales from the Twilight World
|
[12.08.2010] [hodnocení: 9/10] |
BLIND GUARDIAN – Follow the Blind
|
[05.08.2010] [hodnocení: 8,5/10] |
BLIND GUARDIAN – Battalions of Fear
|
[29.07.2010] [hodnocení: 8/10] |
|
[27.07.2010] [hodnocení: 9/10] |
MASTERS OF ROCK 2010 – sobota, 17. července, Vizovice
|
[24.07.2010] |
DAWN OF SILENCE – Wicked Saint or Righteous Sinner
|
[13.07.2010] [hodnocení: 7/10] |
SYNTHPHONIA SUPREMA – The Future Ice-Age
|
[10.07.2010] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[09.07.2010] [hodnocení: 10/10] |
ROCKSTAD FALUN 2010 – 28.-29. května 2010, Falun (Švédsko)
|
[09.06.2010] |
METALFEST OPEN AIR 2010 – Plzeň, Areál Lochotín – 21.-23.5.2010, část 3. – NEDĚLE
|
[28.05.2010] |
METALFEST OPEN AIR 2010 – Plzeň, Areál Lochotín – 21.-23.5.2010, část 2. – SOBOTA
|
[27.05.2010] |
METALFEST OPEN AIR 2010 – Plzeň, Areál Lochotín – 21.-23.5.2010, část 1. – PÁTEK
|
[26.05.2010] |
AVANTASIA – The Wicked Symphony
|
[05.05.2010] [hodnocení: 9/10] |
|
[05.05.2010] [hodnocení: 7/10] |
|
[30.04.2010] [hodnocení: 8,5/10] |
GREEDY INVALID, IRREVERENCE, BLAZE OF HATE, ARCH OF HELL – 17.4.2010, Praha – RC Kain
|
[24.04.2010] |
OVER THE RAINBOW, STAŘÍ PSI – 16.4.2010, Zlín – Masters of Rock Café
|
[20.04.2010] |
NEJLEPŠÍ ALBA PRVNÍ DEKÁDY NOVÉHO TISÍCILETÍ PODLE REDAKTORŮ METAL FOREVER - Ray
|
[18.04.2010] |
|
[09.04.2010] |
AXXIS, MAD MAX, EAGLEHEART – 2.4.2010, Zlín – Masters of Rock café
|
[06.04.2010] |
AXXIS, MAD MAX, EAGLEHEART – 1.4.2010, Praha – Exit Chmelnice
|
[05.04.2010] |
BLAZE BAYLEY – Promise and Terror
|
[02.04.2010] [hodnocení: 8,5/10] |
|
[21.03.2010] [hodnocení: 7/10] |
RAGE, JADED HEART, SEVEN – 5.3.2010 – Zlín, MoR Café
|
[12.03.2010] |
GAMMA RAY, FREEDOM CALL, SECRET SPHERE – 27., 28.2.2010 – Žiar nad Hronom – MsKC, Bratislava – PKO
|
[07.03.2010] |
Alex CORONA (REVOLTONS) - Je hrozně těžké dostat se na turné, obzvlášť pro italské kapely
|
[01.03.2010] |
FUTURES END – Memoirs of a Broken Man
|
[28.02.2010] [hodnocení: 9,5/10] |
|
[17.02.2010] [hodnocení: 8,5/10] |
|
[12.02.2010] |
STRATOVARIUS, TRACEDAWN, WINTER´S VERGE – 29.1.2010, Zlín – Masters of Rock Café
|
[05.02.2010] |
REVOLTONS, SALAMANDRA – 22.1.2010, Ostrava – Tančírna
|
[31.01.2010] |
REVOLTONS, SALAMANDRA – 21.1.2010, Praha – Exit Chmelnice
|
[29.01.2010] |
U.D.O., MANIMAL, SALAMANDRA, SEVEN – 19.1.2010, Zlín – Masters of Rock Café
|
[26.01.2010] |
|
[25.01.2010] [hodnocení: 5/10] |
|
[08.01.2010] [hodnocení: 9/10] |
|
[05.01.2010] [hodnocení: 6/10] |
|
[22.12.2009] [hodnocení: 9/10] |
GRIMLORD – Dolce Vita Sath-anas
|
[14.12.2009] [hodnocení: 5/10] |
Zimní Masters of Rock 2009 – 28.11.2009, Zlín – Hala Euronics
|
[10.12.2009] |
ABAX, D.N.A., SCELET – 20.11.2009, Hradec Králové – RC Strojovna
|
[06.12.2009] |
VICIOUS RUMORS, CALIDAD – 19.11.2009, Praha – Exit Chmelnice
|
[30.11.2009] |
PRIMAL FEAR, BRAINSTORM, INTERITUS – 14.11.2009, Kuřim – Kulturní dům
|
[27.11.2009] |
SONATA ARCTICA, DELAIN, WINTERBORN – 13.11.2009, Zlín – Masters of Rock Café
|
[23.11.2009] |
SONATA ARCTICA, DELAIN, WINTERBORN – 12.11.2009, Praha – Roxy
|
[20.11.2009] |
W.A.S.P. – 11.11.2009, Praha – Retro Music Hall
|
[18.11.2009] |
WYRM – With Hate in Their Eyes (EP)
|
[16.11.2009] [hodnocení: 7,5/10] |
STATUS QUO – 2.11.2009, Liberec – Tipsport Arena
|
[15.11.2009] |
WINTERBORN – Farewell to Saints
|
[07.11.2009] [hodnocení: 8,5/10] |
|
[02.11.2009] [hodnocení: 7/10] |
|
[28.10.2009] [hodnocení: 7,5/10] |
POWER METAL BLAST vol.7 – 10.10. 2009, Brno – Favál
|
[23.10.2009] |
Christopher BOWES, Dani EVANS, Ian WILSON (ALESTORM) - Vždycky budem zpívat o pirátech
|
[09.10.2009] |
EXORCIZPHOBIA - Disease Inside (EP)
|
[05.10.2009] [hodnocení: 7/10] |
PAGANFEST 2009 – 27.9. 2009, Zlín – Masters of Rock Café
|
[05.10.2009] |
EVERGREY, CHAOSWAVE – 17.9. 2009, Praha – Exit Chmelnice
|
[24.09.2009] |
SABATON – ALWAYS REMEMBER TOUR (31.8.-5.9. 2009 Varšava, Katowice, Rzeszow)
|
[14.09.2009] |
CAIN´S OFFERING - Gather the Faithful
|
[30.08.2009] [hodnocení: 9/10] |
|
[26.08.2009] [hodnocení: 8,5/10] |
|
[21.08.2009] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[03.08.2009] [hodnocení: 10/10] |
|
[25.07.2009] |
BASINFIREFEST (3. -5.7.2009 Spálené Poříčí) - 2. část
|
[22.07.2009] |