Francouzští tvrďáci se zapsali nesmazatelně do historie v roce 2005, když vypustili do světa oceňované album „From Mars to Sirius“ a tři roky na to navázali s plackou „The Way of All Flesh“. Stále častěji se ozývali pochvalné hlasy o velikosti této smečky – technická preciznost, cit pro zajímavá místa a skladatelský um. Gojira si své místo na výsluní vydobyla teprve nedávno, ale zmíněné aspekty ji doprovází celou dobu. S příchodem desky „L'Enfant Sauvage“ a především aktuálního příspěvku s názvem „Magma“ ..
Po veleúspěšné třetí desce kapela opět vyhlásila pauzu a členové se rozutekli ke svým vedlejším projektům. Ten nejznámější, Stone Sour, v roce 2006 vyrukoval s druhým albem „Come What(ever) May“ a sklidil úspěch i díky megahitu „Through Glass“. Corey Taylor se najednou prezentoval jako solidní zpěvák a skladatel a s Jimem Rootem začali absolvovat akustické dýchánky v komorních sálech. Tedy něco, co by ještě před pár lety bylo naprosto nepředstavitelné. ..
Deska „Iowa“ sice sklízela úspěch, ale devítka maskovaných muzikantů od sebe potřebovala oddych. Pár členů si vzalo volno, někteří dali dohromady nová seskupení, a ti další zase vzkřísili své dřívější projekty. Vzduch se pročistil a od sebe odpočinutí Slipknot zamířili přímo do slavného sídla Ricka Rubina…aby tam mohli pár měsíců nic nedělat a Corey Taylor mohl chlastat od rána do večera. Poklidné nahrávání se u třetí desky opět nedostavilo. Přece jen se dlouhé nic nedělání na členech skupiny podepsalo..
Iowa je devětadvacátým státem USA s hlavním městem Des Moines. Jedná se o nížinatou zemi s asi třemi miliony obyvatel a důrazem na pěstování kukuřice, sóji či chov dobytka. Je to ale taky domov maskovaných Slipknot a název v pořadí druhé desky, která jim naplno otevřela vrátka hudebnímu světu. Jak už to tak bývá, úspěch a sláva často způsobují nejeden konflikt…zvlášť, když se musí rozdělit mezi devět lidí zároveň.
..
Když se řekne hudební potence, vybaví se mi právě britští metalcoristé Architects, kteří letos završili první dekádu své aktivní kariéry. Aktuální novinka je už ovšem sedmým zářezem a nutno podotknout, že to na inovativních prvcích a experimentech jde poznat. Kapela kolem dvojčat Searlových se však se svým zvukem a produkcí našla až na minulé desce „Lost Forever // Lost Together“, kde se krásně skloubila nabušená tvrdost podkladů s až astrálními samply,..
Cesta ke známé devítičlenné formaci Slipknot byla trnitá a složitá. Základy kapely se začaly formovat již v roce 1993, kdy se smečka nazvaná Pull My Finger scházela ve sklepě basáka Paula Graye a z jamovacích dýchánků vznikla i jedna skladba nazvaná „Slipknot“. V září roku 1995 vznikla kapela The Pale Ones, ve které již působili tři členové budoucí formace – Paul Gray, Shawn Crahan a Joey Jordinson. Ten přiměl ostatní, aby se skupina přejmenovala na Slipknot a začalo se nahrávat. ..
Killswitch Engage se již v roce 2002 zapsali zlatým písmem do novodobé metalové historie svým debutem „Alive or Just Breathing“, který se velkou měrou zasloužil o výchovu nové generace metalcorových skupin a stal se vzorem a inspirací pro řadu kapel podobného ražení. Je to ale už skoro patnáct let – kapelu postihla výměna zpěváků a na dlouhou dobu za mikrofonem řádil Howard Jones. Album „Disarm the Descent“ bylo naopak ve znamení velkého návratu původního zpěváka Jesseho Leache..
„Makali jsme hodně usilovně na tom, abychom pro vás udělali desku, která bude mít hlavu a patu, která bude dospělá a která nás posune zase o kus dál. Přece jen kapel, který si můžou dovolit čtyřicet let hrát pořád stejný akordy jako AC/DC je fakt málo.“ Tak zněl status na oficiální facebookové stránce kapely Dymytry v rámci propagace singlu „Dej bůh štěstí“. ..
Provozovat žánr metalcore ve 21. století není žádný med. Podobně znějící postupy s riffy a breakdowny poměrně hodně rychle oddělí zrno od plev a fanoušci jsou v dnešní době nemilosrdní. Nabídka na hudebním trhu zkrátka praská ve švech a stále rozmazlenější posluchač si může královsky vybírat. Přesně do tohoto období spadají i Bury Tomorrow, kteří se sice nemohou řadit úplně do té nejvyšší ligy, ale své fandy si našli rychle a postupně je rok od roku s úctyhodným navýšením nabírají. ..
Po úspěšném „Mutter“ se kapela rozhodla pro inovativnější a volnější proces nahrávání a zamířila do Španělska. Sluncem nasáklý západní kout Evropy měl na všechny členy blahodárný vliv a novinka s názvem „Reise, Reise“ vznikala pomalu a postupně. I když byla Amerika jako hlavní cíl dobytí odsunuta na druhou kolej (zvlášť po 11. září), Rammstein si upevnili pozici na starém kontinentě a stali se nejpopulárnější německou kapelou světa..
S přelomem tisíciletí se Rammstein vrhli na své třetí album a nenechali nic náhodě. Svou stále větší oblíbenost ještě několikanásobně navýšili a potvrdili svou neotřesitelnou pozici nejkvalitnějším kusem v kariéře. „Mutter“ totiž v sobě míchá jak tvrdý debut, tak mainstreamovost desky „Sehnsucht“. Výsledkem je ultimátní pecka, která nemá slabého místa a po zásluze je zmiňovaná v různých přehledech nejlepších alb.
..
Rok 1997 byl pro Rammstein klíčový. Debutová deska slavila úspěch, ale hlavně se o kapele začalo mluvit v zámoří díky spolupráci s Trentem Reznorem a Davidem Lynchem na soundtracku k filmu Lost Highway. Upoutání pozornosti bylo učiněno za dost, když se do médií dostal klip k písni „Du hast“. Jednoduchý recept složený z repetitivního textu, triviální hudby a efektního klipu připomínající heist movie, ..
Berlínská zeď padla. Osmdesátá léta zmizela navždy v propadlišti dějin a čerstvé „devadesátky“ vlily do znovusjednoceného Německa novou krev, svobodu a naději. Podobně se cítil i jistý mladík jménem Richard Kruspe, který se mohl vrátit do svého rodného města Schwerin a tam začít spřádat plány pro svůj hudební projekt. Jeho vizi strojového elektra s tvrdými kytarami jako první okusili spolubydlící Olivier Riedel a Christoph Schneider...
Davu Mustainovi nelze upřít zarputilost, vždyť nová alba seká s železnou pravidelností, aktuálně se jedná již o patnáctý kousek v historii Megadeth. Vyjma Overkill se jedná o jedinou velkou thrashovou kapelu, která co 2-3 roky přijde s další plackou. Jistým vykoupením však je fakt, že si Dave Mustaine v podstatě vystačí sám a ostatní hráče neváhá po prvních neshodách vyměnit. Tato situace nastala minulý rok při práci albu „Dystopia“, kdy krom zrzavého frontmana zůstal pouze basák Dave Ellefson...
Začnu povzdechem, že to mohl být skvělý rok. Bohužel, řada alb u mě buď úplně nenaplnila (uznávám, vysoká) očekávání anebo mě rovnou zklamala na plné čáře. Speciální kategorií jsou pak odklady na letošek. Tak nějak jsem tušil, že Metallica své další album odloží až na rok 2358, ale těšil jsem se i na ostatní thrashové legendy jako Megadeth, Anthrax nebo Kreator. Nahrávací proces a produkce chce čas, samozřejmě, ale tohle už pomalu hraničí ..
Když se na sklonku starého milénia sešli Rick Rubin s kapelou, obě strany věděly, že potřebují zažehnout jiskru s někým jiným. Světoznámý producent doporučil spolupráci s Mattem Hydem, který na zkoušku zapracoval na songu „Bloodline“. Kapela byla nadšená a najala Hyda, ať produkuje rovnou celé jejich album. A bylo to to nejlepší rozhodnutí za poslední léta. Slayer totiž dostal do vínku moderní našlapaný zvuk a vstoupil do třetího tisíciletí jako znovuzrozený, ..
Ještě než se pustím do nejkontroverznějšího alba v historii kapely, dovolte mi malou odbočku. Psal se rok 1996 a Slayer vydávají cover album „Undisputed Attitude“. Tato deska obsahuje 11 coverů osmdesátkových punkových kapel, které ovlivnily svým stylem Slayer (př. Minor Threat, Verbal Abuse), dva songy od Hannemanova vlastního projektu Pap Smear a vše završuje jediná původní píseň „Gemini“. Přijetí alba nebylo zrovna nejvřelejší a dost často se mluvilo o prozatím nejhorší nahrávce. ..
První půlka devadesátých let ve své podstatě onen čirý thrash metal, jaký se formoval na počátku 80. let, doslova zabila. MTV, grunge, groove, alternative metal a spousta dalších faktorů vystrnadilo přední thrashové sestavy někam na okraj mediálního řetězce. Někteří se rychle přizpůsobili či dokonce diktovali nově nasazený směr (Metallica, Megadeth) a někteří zase na změnu okolí vůbec nereagovali a zkrátka a dobře nahrávali další alba...
Na „Show No Mercy“ byly ještě slyšet britské vzory, „Hell Awaits“ přineslo dospělejší strukturu písní a temnější vyznění, „Reign in Blood“ byl v tehdejší době klenot mezi thrashovými alby s agresivním zvukem a „South of Heaven“ zpomalilo a představilo melodičtější tvář kapely. Kvarteto alb, které definují Slayer. Proto se nabízela otázka, kam bude kapela směřovat na další desce. A ukázalo se, že vytyčený směr předchozím kusem byl tím nejlepším možným řešením...
Rok 1986 byl nejen ve znamení přelomové desky „Reign in Blood“, ale také turné nazvané Reign in Pain, které jeli Slayer s Overkill a Malice. V těchto dnech však začíná původ všech budoucích neshod mezi bubeníkem Davem Lombardem a zbytkem kapely. Přestože skupina téměř nonstop koncertovala a vydávala desky, Lombardo neměl na zaplacení nájmu. Situace se vyhrotila a uznávaný bubeník odešel z kapely. Náhradou byl na pár koncertů Tony Scaglione z Whiplash, ..
Slayer mění studio! Budou nahrávat pod Def Jam Recordings v čele s Rickem Rubinem, který proslavil hip hopovou scénu! Novinky křičely katastrofické zprávy a fanoušci se drželi za hlavu. Kam dala kapela rozum? Jak si myslí, že bude pod takovým vedením znít? Přišlo však rozčarování. První riff úvodní „Angel of Death“ rychle rozpustil veškeré obavy a navnadil na necelé tři desítky minut toho nejčistšího thrashe široko daleko...
Po EP „Haunting the Chapel“ kapela zuřivě koncertovala např. s Venom nebo Exodus (dokonce se urodilo živé album „Live Undead“) a pod záštitou Metal Blade Records se rozhodla natočit své druhé album s názvem „Hell Awaits“. Dnes již kultovní intro představuje Slayery ve svém živlu – nepřeberné množství riffů a satanská tématika. Prvotina „Show No Mercy“ byla najednou zašlapána komplexnější strukturou písniček, ..
Kdyby mi někdo řekl, ať jmenuji ikonického zástupce thrash metalu, byli by to stoprocentně Slayer. Tahle kalifornská čtveřice se až na malé klopýtnutí na přelomu milénia nikterak ze svého směru neodchýlila a vždy sázela na rychlost, tvrdost a agresivní texty. Vítejte u seriálu o kapele, která je ve světě buď uctívána anebo naprosto nepochopena kvůli své extravagantní prezentaci a špatně pochopené ideologii. ..
„Kokoti“ byli před dekádou velmi v kursu. Hity jako „Měl bych tě sejmout“ nebo „Kopem!“ se celkem pravidelně protáčely v médiích a kapela získala na popularitě. Na koncertech seskupení bavilo zejména nezaměnitelným Zellerovým projevem a nu-metalovým akcentem s řádně vytaženou basou. I pro poslední poznávací znamení se „Kokotům“ začalo přezdívat „čeští Korni“ a toto označení kapela jen potvrdila dvojalbem „Sado Disco“, kde zazněly songy jako „Nenávist“ ..
Trivium = metalcore, melodický death metal a thrash metal. Takhle zněla geneze názvu a vlastně i žánrové rozmezí prvních alb této americké skupiny. Jak ale čas postupoval, nůžky žánrového rozptylu se začaly stále více rozevírat a původní trojité označení již zkrátka nestačilo. Především díky plackám „Shogun“ a „In Waves“ se kapela vymanila ze škatulky kopírky Metallicy či Machine Head a stále více se přibližovala vlastnímu stylu. ..
Je tomu už pár let, co se hlavní vokalista Winston McCall nechal slyšet, že má radši, když fanoušci pod pódiem zpívají s ním, než že provádí takové ty psí kusy jako mosh pit nebo crowd surfing. Tohle tvrzení má na vývoj kapely velký vliv, protože je vidět, že ostatní členové to cítí podobně. Už na předchozím albu „Atlas“ byla slyšet snaha odlišit se od původních desek. Přesto se Parkway Drive podařilo ukutit opět několik tvrdých songů s podmanivou atmosférou...
Kapelní vývoj byl, je a bude vždy předmětem divokých spekulací a diskuzí. Je dobře, že se kapela vyvíjí a experimentuje nebo je nejlepší cestou hrát 40 let tu samou píseň, když to fanoušky evidentně baví? Těžko říct, po zkušenostech s Metallicou z 90. let nebo s Linkin Park pět let zpátky je jasné, že z metalových kořenů může vzejít i mainstreamová hudba, která baví široké publikum napříč žánrovým spektrem...
Když se v roce 2013 Jeff Hanneman odebral na „jih nebe“ a Dave Lombardo se od grupy opět vzdálil, fanouškovská základna jedné z největších thrashových kapel světa se rozdělila na dva tábory. První z nich (a jedná se hlavně o tvrdé fanouškovské jádro) začala hlásat, že se Slayery je konec a (především) Jeff Hanneman je nenahraditelným. Druhý tábor se kloní k názoru, že Slayer = (především) Kerry King a Tom Araya a je v podstatě putna, kdo s nimi bude hrát na zbývajících postech. ..
22. listopadu 2005 je datum prozatím posledního alba této arménské čtveřice, která pobláznila celý svět svou specifickou muzikou balancující mezi metalem a orientální hudbou. Na rozdíl od „Mezmerize“ se nenavnadíme žádným intrem a jedeme pěkně zostra skladbou „Attack“. John Dolmayan opět předvádí své umění a nezastaví se snad celé album. Growly zde vymizely již úplně, Serj zde už naplno nasazuje svého „kozla“ a „vymektává“ určité pasáže...
Co bylo u „Toxicity“ a „Steal This Album!“ bráno jako vynucená náhoda dvojitého produktu, „Mezmerize“ a „Hypnotize“ byla již od počátku produkce dvojice, která se prezentovala striktně jako dvojalbum. Dohromady 23 písní, které mají klasickou sílu a tvoří významný celek. Tento celek ale bohužel tříští hned dvě důležité věci: mnohem větší zainteresování Darona Malakiana na textech a vokálech a také ladění o půl tónu nahoru oproti předešlé tvorbě. ..
Kapela byla na počátku nového milénia tak produktivní, že se na předchozí album nevlezlo hned několik písní. Netrvalo to dlouho a sbírka nedokončených songů v průměrné kvalitě se následně dostala na internet a byla fanoušky pokřtěna na „Toxicity II“. SoaD se nechali slyšet, že se jednalo o materiál na třetí desku a tak ji únik na veřejnost velice mrzel. Zarputilá čtyřka tak přehrála 80% materiálu do výsledné podoby ..
Rozjetí SoaD na nic nečekali a ihned začali shromažďovat materiál na další desku. Ta vyšla přesně týden před teroristickým útokem na Světové obchodní centrum v New Yorku a aktuálnost situace se promítla do prodejních čísel „Toxicity“, jelikož se najednou jednalo o kontroverzní materiál. Debata kolem textů sílila a vyvrcholila až stažením singlu „Chop Suey!“ ze všech rádií po Americe. Kapele však v médiích kolovala další dvě želízka v ohni – písně „Aerials“ a titulní „Toxicity“..
Bývaly to dobré časy. Bullet For My Valentine válcovali média a vedle kolegů Avenged Sevenfold vytvořili silnou dvojici připomínající Metallicu s Megadeth. Kapela byla rozpoznatelná hned po pár kytarových tónech a dvojhlasech, Tuckův zpěv se screamem pokládal do kolen stovky dívek za minutu a několik hitovek se stalo celosvětovými fláky. ..
Psal se rok 1992 a Serj Tankian s Daronem Malakianem založili kapelu Soil. Po dvou letech jamování tuto dvojici opustil baskytarista Dave Hakopyan a bubeník Domingo Laranio. K seskupení se naopak přidal Shavo Odadjian, který byl zpočátku na managerské sesli a vypomáhal kapele jako doprovodný kytarista. Nově vzniklá trojice si změnila název na System of a Down, který vznikl z Daronové básně „Victims of a Down“. ..
Už je tomu šest let, co se velmi výrazně připomněla partička Fear Factory a svůj návrat Dina Cazarese zdůraznila povedenou deskou „Mechanize“. V roce 2012 ovšem světlo světa spatřilo spíš průměrné dílko „The Industrialist“ a pochyby o průkopnících žánru a jejich formě najednou prosákly všemi hudebními servery. Nejen proto bylo v pořadí již deváté album „Genexus“ v hledáčku všech metalových příznivců. ..
Pětici groovemetalové smečky kolem Adlerovic famílie stačilo v minulosti vydat silný trojlístek alb „As the Palaces Burn“, „Ashes of the Wake“ a „Sacrament“, aby se v historických srovnáních postavila hrdě vedle takových jmen jako Machine Head nebo Pantera. Rázem se z Lamb of God stal jeden z tahounů nové vlny amerického metalu a tento statut drží pevně i nadále, i když se poslední placka „Resolution“ zaměřila na větší rozptyl (sub)žánrů ..
Australští Thy Art Is Murder vstoupili na scénu před pěti lety debutovým albem „The Adversary“ a ihned se zapsali do hudební historie jako extrémně agresivní a brutální kapela, jejíž čirý deathcore vyeskaloval v minulém počinu, prozaicky nazvaném „Hate“. Dalo by se říci, že album „Holy War“ navazuje na „Hate“ co se týče melodických partů a využívá je mnohem více. Zatímco „Hate“ je ale pořádná nálož agresivní hudby ..
Nechci malovat čerta na zeď, ale zřejmě by musela propuknout třetí světová, aby August Burns Red nevydali každé dva roky novou desku. Pravidelnosti se tahle pětice z Pennsylvánie nevyhnula ani letos a tak po výborném experimentu nazvaném "Rescue & Restore" přišla s albem "Found in Far Away Places"...
Psal se rok 2013, když začal dostávat konkrétnější obrysy projekt Lindemann a uznávaný švédský multiinstrumentalista a producent Peter Tägtgren se již definitivně diagnostikoval jako nenapravitelný workoholik. V roce 1990 totiž pětačtyřicetiletý Švéd založil deathmetalové Hypocrisy a o šest let později industriálně laděný projekt PAIN. Právě ten byl odrazovým můstkem pro spolupráci..
Od poslední fošny „Banditi di Praga“ Kabáti představili turné s živým big bandem a oslavili čtvrt století existence aktuální sestavy opět na Vypichu. Na domácí scéně není momentálně kapela, která by této pětici konkurovala ve smyslu popularity a rozsáhlosti produkčního zázemí. Kabát si může dovolit jeden koncert ročně a přitom vyhrát spousty cen, jelikož je již několik let pevnou součástí českého folklóru, jejich písně a zná je každý. ..
Recenzi minulého alba Eskima jsem končil pozitivně s prognózou, že tihle němečtí šílenci (ehm) ještě neřekli své poslední slovo a kapela jakožto celek má obrovský potenciál do budoucna. Deska „We Are the Mess“ se dokonce probojovala do mého osobního žebříčku TOP 10 alb roku 2014 a s nadějí jsem očekával, jak moc mě kapela potěší příště. Inu, uplynul rok a máme tady zbrusu novou placku, která potěšila…opravdu hodně. Zlepšení lze nalézt veskrze všude, ..
Kapela, jejíž název je jak z laciného hororu, dala o sobě pořádně vědět před třemi lety, když upekla své debutové album „This Is the Six“ a ihned se odlišila od řady podobně znějících metalcorových smeček. While She Sleeps totiž sázeli na sborové zpěvy a zapamatovatelné refrény; technická ekvilibristika a rytmicky nasekané riffy nebyly zas až tak zásadním elementem, byť velmi důležitým pojivem. ..
Pamatujete si začátek seriálu o této kapele, kdy padala častá výtka, že se písničky opakují a nejsou zapamatovatelné? Trvalo to osm let a čtyři alba, ale konečně je tu placka, která tento neduh dokázala zcela eliminovat. Ano, zdá se to neuvěřitelné, ale jakmile si pustíte jakýkoliv úsek z alba „Rescue & Restore“, okamžitě víte, co hraje za píseň a dokonce kde se v té písni nacházíte!..
Pokud na minulém „Constellations“ byl vidět jasně daný směr více k experimentům, na „Leveleru“ tato tendence propukla ještě více. A na škodu to rozhodně není, protože se začínají odlišovat jednotlivé písně. Hned titulní „Empire“ v sobě kombinuje klasické ABRovské breakdowny, kytarové vyhrávky (s velmi návykovým sólem) a dokonce sborový zpěv. O něm se nechal zpěvák Jake slyšet, že měl před prvním koncertem obavy,..
Corové kapely mají vždy po pár letech v hudební branži jedno velké úskalí – zní stále stejně. Předepsaná hudba má jisté mantinely, kde i sebeinovativnější riffy a breakdowny budou stejně pořád riffy s breakdowny. Proto se často mění zvuk kapely a i jejich skladatelské cítění se posune blíže k melodickým partům a začne se experimentovat (tento přerod dotáhli ad absurdum Bring Me The Horizon). Právě tento bod sedí dokonale na třetí desku „Constellations“, ..
Trochu zkušenější posluchač již odtuší, že začátek desky se vždy napálí zostra, aby dostatečně upoutal nabízeným materiálem a vedl lidskou zvědavost dále, ideálně až na konec alba. Co se ovšem děje při poslechu „Messengers“ si netroufám písemně vyjádřit. Nejbližší sousloví nalézám v označení „totální smršť“, protože takový přísun výživných breakdownů a zabijáckých riffů snad žádná corová deska nepamatovala, nepamatuje a troufám si tvrdit, že ani pamatovat nebude...
Začalo to tím, že se setkala parta středoškoláků a nenapadlo je nic jiného, než mydlit riffy u bubeníka Matta Greinera v garáži. Vzniklo pár nahrávek, koncertů v okolí a smlouva se Solid State Records. Debutové album tedy na sebe nenechalo dlouho čekat a ještě hudebním průmyslem nepolíbené hochy z Pennsylvánie si vzal pod svá ochranná křídla metalcorový guru, technik, producent a v neposlední řadě excentrický kytarista Killswitch Engage Adam Dutkiewicz. ..
Před dvěma lety vydala americká corová banda Tear Out The Heart svůj debut s názvem „Violence“. Účinné breakdowny a riffy, perfektní growly, nabušený zvuk se zapamatovatelnou přeefektovanou basou…tohle bylo „Violence“. Tato velmi silná prvotina se letos dočkala mladšího bráchy s podtitulem „Dead, Everywhere“ a bohužel ho přejela na plné čáře. Už úvodní „Feel Real“ je náznakem, ..
Osobně byl pro mě tento rok hudebně nejbohatším, jaký jsem kdy zažil. Mám k tomu dva důvody: 1) je to můj první rok na tomto webu, a to znamenalo rozšíření hudebních obzorů do značné míry, 2) jako aktivní muzikant jsem zažil první velký krok s kapelou – vydání CD. Tyto dva hlavní faktory významně ovlivnily náhled na současnou hudební produkci, a to z obou stran. ..
Psal se rok 2005 - kapela Rammstein vydala své v pořadí páté album „Rosenrot“ a chvíli na to oznámila menší pauzu. Tou dobou měl již kytarista Richard Z. Kruspe v plánu svůj sólový projekt Emigrate a o dva roky později mu vtiskl konkrétní podobu stejnojmennou deskou. Kapela se na trhu nijak zvlášť nechytla, a kdyby se kolem ní netočilo jméno slavné německé industriální smečky, zanikla by v propadlišti hudebních dějin úplně. ..
Už je to šest let, co Slipknot vyšlo CD „All Hope Is Gone“ a po jeho úspěšném vydání a koncertní tour dostala kapela neočekávanou ránu v podobě smrti baskytaristy Paula Graye. Slipknot okamžitě vyhlásili pauzu, naplno se rozjel projekt Stone Sour a nikdo si v té době nebyl jistý, zda celý fenomén maskovaných muzikantů neskončí. Kapela se však po roce vrátila na pódia, vydala nějaká DVD a v domovině založila festival Knotfest. ..
Linkin Park byli kapelou jedné generace. Generace, která se do šestice muzikantů okamžitě zamilovala a adorovala první dvě alba. Z přímého nu-metalu se však náhle stala experimentující alternativa a elektronický rock. Kapela dávno přesáhla okruh svých věrných fanoušků a stala se celosvětovým fenoménem, který hraje nejen na rockových koncertech a v rádiích, ale i na diskotékách, v počítačových hrách a ve filmech. Marketingový kolotoč se nezastavuje a Linkin Park je slyšet všude. ..
Český rockový mainstream se už řadu let nemění. Stále hrají prim Kabáti, Harlej, Doga, Škwor, Alkehol a další provařená jména. Když tu z čista jasna přišli Dymytry. Proč vůbec zmiňuju bigbíťácké stálice, když Dymytry jsou hudebně někde jinde? Je to o textech. Nemějte mě za odměřeného posluchače, který nemá rád v hudbě kontrasty. Naopak, mám je docela rád a oceňuji, když se s nimi v hudbě patřičně nakládá a tvárně pracuje. Dymytry jsou však až takovým kontrastem sami o sobě, že to působí nepatřičně. ..
Po loňském Kreysonu, který se vrátil v plné síle s albem „Návrat krále“, nás letos potěšil i Arakain. Ten však žádný comeback neprodělal a šlape již několik let jako dobře seřízené švýcarské hodinky. Omladina v čele s Honzou Toužimským nahlodala staré zatvrzelé fanoušky a rozdělila českou metalovou obec na dva znepřátelené tábory: „brichtovce“ a „toužimovce“. Jedni mají rádi starý thrashový feeling, druzí zase prosazují moderní zvuk. Jak už se však při minulém kousku „Homo Sapiens…?“..
Když se řekne metalová Evropa, většina hudebního světa si ihned vybaví skandinávské země, někdo možná navrhne Německo, ale tím to tak nějak hasne. Věřte však, že ve Švýcarsku pomalu ale jistě proráží velmi slibná deathcorová kapela – říkají si Breakdown of Sanity a mají snad ještě školní povinnosti a nudli u nosu. Něco málo přes pět let fungující soubor debutoval v roce 2009 albem "The Last Sunset", kde jasně ukázal směr své tvorby. Až o dva roky později ho však plackou "Mirrors" definoval. ..
Co se stane, když se smíchá posthardcore, metalcore a elektronická hudba? Vznikne electronicore. Žánr, který je momentálně hodně v kursu ze dvou důvodů: 1) kapely hrající tento styl vznikly před maximálně dekádou čili jsou momentálně v největším hudebním rozpuku a 2) dubstep a elektronika v hudbě obecně je nyní nesmírně populární a kapely světových formátů s nimi už nejen experimentují, ale berou ji už jako svou nedílnou součást (Korn, Linkin Park atd.). V electronicoru lze najít nespočet slavnějších zástupců..|
Dnes je 12.9.2025, svátek má Marie
|
| Autor Radek Neuman |
|
[06.07.2016] [hodnocení: 7/10] |
|
[23.06.2016] [hodnocení: 6/10] |
SLIPKNOT - Vol. 3: (The Subliminal Verses)
|
[16.06.2016] [hodnocení: 9/10] |
|
[09.06.2016] [hodnocení: 9/10] |
ARCHITECTS - All Our Gods Have Abandoned Us
|
[03.06.2016] [hodnocení: 7/10] |
|
[02.06.2016] [hodnocení: 8/10] |
Na koncert s mobilem nebo bez? ..více |
[27.03.2016] |
|
[26.03.2016] [hodnocení: 7/10] |
|
[14.03.2016] [hodnocení: 3/10] |
|
[19.02.2016] [hodnocení: 6/10] |
|
[18.02.2016] [hodnocení: 7/10] |
|
[11.02.2016] [hodnocení: 10/10] |
|
[04.02.2016] [hodnocení: 8/10] |
|
[28.01.2016] [hodnocení: 9/10] |
|
[27.01.2016] [hodnocení: 7/10] |
Redaktorská bilance roku 2015 (Eagle)
|
[05.01.2016] |
|
[24.12.2015] [hodnocení: 7/10] |
|
[17.12.2015] [hodnocení: 4/10] |
..více |
[17.12.2015] |
|
[10.12.2015] [hodnocení: 6/10] |
|
[03.12.2015] [hodnocení: 10/10] |
|
[26.11.2015] [hodnocení: 9/10] |
|
[19.11.2015] [hodnocení: 10/10] |
|
[12.11.2015] [hodnocení: 8/10] |
|
[05.11.2015] [hodnocení: 7/10] |
COCOTTE MINUTE - !Rituál, kmen a srdce a kmen!
|
[23.10.2015] [hodnocení: 7/10] |
|
[12.10.2015] [hodnocení: 4/10] |
|
[06.10.2015] [hodnocení: 6/10] |
BRING ME THE HORIZON - That´s The Spirit
|
[22.09.2015] [hodnocení: 2/10] |
|
[18.09.2015] [hodnocení: 6/10] |
|
[17.09.2015] [hodnocení: 6/10] |
|
[10.09.2015] [hodnocení: 7/10] |
SYSTEM OF A DOWN - Steal This Album!
|
[03.09.2015] [hodnocení: 7/10] |
|
[27.08.2015] [hodnocení: 10/10] |
BULLET FOR MY VALENTINE - Venom
|
[21.08.2015] [hodnocení: 7/10] |
SYSTEM OF A DOWN - System of a Down
|
[20.08.2015] [hodnocení: 9/10] |
|
[18.08.2015] [hodnocení: 9/10] |
LAMB OF GOD - VII: Sturm und Drang
|
[04.08.2015] [hodnocení: 7/10] |
|
[14.07.2015] [hodnocení: 6/10] |
AUGUST BURNS RED - Found in Far Away Places
|
[06.07.2015] [hodnocení: 8/10] |
|
[30.06.2015] [hodnocení: 6/10] |
|
[28.05.2015] [hodnocení: 7/10] |
|
[25.04.2015] [hodnocení: 8/10] |
WHILE SHE SLEEPS - Brainwashed
|
[15.04.2015] [hodnocení: 6/10] |
AUGUST BURNS RED - Rescue & Restore
|
[02.04.2015] [hodnocení: 10/10] |
|
[26.03.2015] [hodnocení: 8/10] |
AUGUST BURNS RED - Constellations
|
[19.03.2015] [hodnocení: 8/10] |
|
[12.03.2015] [hodnocení: 10/10] |
AUGUST BURNS RED - Thrill Seeker
|
[05.03.2015] [hodnocení: 7/10] |
TEAR OUT THE HEART - Dead, Everywhere
|
[02.02.2015] [hodnocení: 6/10] |
Redaktorská bilance roku 2014 (Eagle)
|
[12.01.2015] |
|
[08.12.2014] [hodnocení: 2/10] |
SLIPKNOT - .5: The Gray Chapter
|
[25.10.2014] [hodnocení: 4/10] |
LINKIN PARK - The Hunting Party
|
[15.06.2014] [hodnocení: 2/10] |
|
[18.03.2014] [hodnocení: 4/10] |
|
[12.03.2014] [hodnocení: 8/10] |
BREAKDOWN OF SANITY – Perception
|
[22.01.2014] [hodnocení: 9/10] |
ESKIMO CALLBOY - We Are the Mess
|
[15.01.2014] [hodnocení: 7/10] |