PINK FLOYD - The Wall

I když se na konci osmdesátých uváděla floydovská „The Wall“ skoro jako soundtrack ke změnám ve střední a východní Evropě a zejména k bourání Berlínské zdi, její koncept s budoucími politickými událostmi vůbec nic společného. O deset let dříve se nemohlo nic tušit o pádu komunistického bloku, slovo "The Wall" symbolizovalo příběh Rogerta Waters o izolaci člověka od lidí kolem. Ten nebyl smyšlený, zakládal se na stavu, do kterého se dostali sami Pink Floyd a z nich nejvíce Waters. ..více

[recenze]

[11.03.2024]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 10/10]

HONEYMOON SUITE - Alive

V tom, že že Honeymoon Suite letos oslaví čtyřicet let od vydání debutu, možná hrálo roli, že kapela kývla na nabídku společnosti Frontiers Music k natočení nové desky. Zda comebackové, to se teprve ukáže, ale jak to vypadá z prohlášení firmy i kapely a naplánovaných koncertů, patří Kanaďané z města Niagara Falls znovu k živým kapelám. Zda budou v roce 2024 působit relevantně, když jsou silně spojeni s osmdesátými lety, je otázka, na kterou ani novinka „Alive“ zcela jednoznačně neodpovídá. ..více

[recenze]

[09.03.2024]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]

MOTÖRHEAD - March Ör Die

Album „1916“ dostalo Motörhead do situace, kterou kapela neznala. Králové věčného outsiderství a svérázného přístupu jak k hudbě, tak k životu, se nestačili divit, když deska byla jmenována na žánrovou cenu Grammy, což se předtím zdálo být absolutně nepředstavitelné. Přestože kapele cenu vyfoukla Metallica s „černým“ albem, byla to věc, která pro Motörhead znamenala první skutečný dotyk světa celebrit. Lemmy si zahostoval na slavném albu „No More Tears“ od Ozzyho Osbournea, kam přispěl textem ke slavné baladě „Mama I`m Coming Home“..více

[recenze]

[07.03.2024]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]

Bruce DICKINSON - The Mandrake Project

Snadno by se dalo říct, že Bruce Dickinson žil v posledních letech pouze z podstaty a přitom by to bylo vůči čipernému Britovi krajně nespravedlivé. Když ohlédneme od toho, že se musel poprat s rakovinou, z čehož vyšel jako vítěz, je pravdou, že poslední alba Iron Maiden jsou tvořena už spíše ze setrvačnosti a pod pevnou rukou kapelníka Stevea Harrise se zakazují jakékoliv nové postupy, takže se z kdysi energické a nápady sršící kapely stal líný moloch. Může udivovat svou velikostí, ale kdejaký mladý dravec mu je schopen zasadit silnou ránu...více

[recenze]

[06.03.2024]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 9/10]

CITRON, METALINDA, LORETTA - 2. 3. 2024 - KD Šeříková, Plzeň

Pro pamětníky zlaté éry tuzemského heavy metalu a hard rocku se jedná o jednu z událostí letošního jara. Ostravská kapela Citron vyrazila na turné Síla návratů, které je symbolickým comebackem pro tři poslední žijící členy, kteří tvář kapely určovali v osmdesátých letech a natočili první skutečné heavymetalové tuzemské album "Radegast". Na jednom pódiu se sešli zpěvák Ladislav Křížek, kytarista Jaroslav Bartoň a basista Václav Vlasák. Tato sestava, doplněná o členy současného Citronu a hostující zpěvačku Tanju,..více

[reporty]

[05.03.2024]

[Jan Skala]

[]

PINK FLOYD - Animals

V době mezi deskami „Wish You Were Here“ a „Animals“ se u Pink Floyd začal lámat chleba. Ačkoliv si to členové kapely neuvědomovali, zahleděni do vlastního úspěchu, byl to začátek konce. Jestliže v období do „Obscured By Clouds“ táhla kapela za jeden provaz a snažila se docílit největšího úspěchu s experimentátorskými choutkami, zabalenými do psychedelicko-progresivního obalu, v časech „The Dark Side Of The Moon“ a „Wish You Were Here“ zažila kolosální úspěch, takže neměla moc času přemýšlet nad budoucností a žila přítomností...více

[recenze]

[04.03.2024]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 10/10]

Mick MARS - The Other Side Of Mars

Natočit první sólovku ve dvaasedmdesáti letech, po životě v nejskandálnější kapele světa a zkoušený tolika nemocemi, to chce už pořádný kus odvahy. Mick Mars o sobě tvrdí, že nikdy žádný srab nebyl, a to je důvod, proč přežil letité ústrky tří kreténských spoluhráčů z Mötley Crüe, kteří se mu za čtyřicet let práce odvděčili vyhazovem. Ovšem co mohl od Sixxe, Neila a Leeho čekat jiného, když se jej chtěli zbavit v době největší slávy jen proto, že s nimi nechodil chlastat do Rainbow, Cathousu nebo Whisky..více

[recenze]

[03.03.2024]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]

INFECTED RAIN - Time

Na Infected Rain jsme si zvykli nahlížet jako na novou kapelu, ovšem věc se má tak, že moldavská parta už oslavila patnáctileté výročí a za tu dobu se dokázala vydrápat z klubů v Kišiněvu a okolí na pódia největších evropských festivalů. Přitom dosud nehrála nijak objevnou hudbu a stavěla svou slávu zejména na atraktivním vzhledu zpěvačky Lenny Scissorhands, která dokázala upoutat nejen svým tetováním a hustými dredy, ale i zpěvem, jenž snese nejpřísnější metalcorová pravidla. ..více

[recenze]

[01.03.2024]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

MOTÖRHEAD - 1916

Lemmy na konci osmdesátých let bydlel v Kalifornii, kde se uhnízdil přímo v epicentru veškerého rockového dění světa, na Sunset Boulevardu. Zbytek Motörhead zůstával ve Velké Británii, což zpočátku přinášelo problémy v komunikaci. Kytarista Phil Campbell v té době nezažíval nejlepší časy a když se kapela v roce 1989 sešla k evropskému turné, oznámil, že končí. „Nejsem si jistý, co se s ním v tu dobu dělo, Zdálo se, jako kdyby se nervově hroutil,“ vzpomínal na Campbellovy problémy Kilmister...více

[recenze]

[29.02.2024]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 10/10]

REVOLUTION SAINTS - Against The Winds

Deen Castronovo si zakládá na tom, že je čistý a že léta, kdy přizabil svou ženu a ládoval do sebe kokain horem dolem, jsou pryč. V době nejhorších výčitek nad zničeným životem mu projekt Revolution Saints pomohl jako katalyzátor, protože z domovských Journey vylétl jako namydlený blesk a proto mu zůstává věrný, i když jej Neal Schon a jeho parta vzali znovu na milost. Revolution Saints se nutně stali bočním projektem, protože i basista Jeff Pilson (ex-Dokken), a Joel Hoekstra (Whitesnake)..více

[recenze]

[27.02.2024]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]

PINK FLOYD - Wish You Were Here

Úspěch „The Dark Side Of The Moon“ byl nečekaný a o to drtivější. Z členů kapely udělal celebrity a milionáře, kteří se začali oddávat hýřivému životu, nakoupili velké domy na britském venkově (Waters, Wright, Gilmour), či se stali sběrateli luxusních aut (Mason). Proto se turné k desce neslo ve znamení davového šílenství, ačkoliv Pink Floyd nikdy nezažili nekonečné davy pištících fanynek, jak tomu bylo v období Beatlemánie, jejich hudba se stěží dala zařadit do popového či pop-rockového ranku. ..více

[recenze]

[26.02.2024]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 10/10]

MOTÖRHEAD - Rock N`Roll

„Běž do prdele, máš padáka,“ uslyšel od Lemmyho bubeník Pete Gill, který se v Motörhead nakonec jen na jedinou desku a protože v Saxon byl na jeho místě pevně usazen Nigel Glockler, nezbylo mu nic jiného, než se připojit k odpadlíkům ze Son Of A Bitch. Pro Motörhead nastala doba shánění bubeníka. Bylo to mnohem jednodušší, než se zdálo ve chvíli, kdy vyhazovali Gilla. „Zjistili jsme, že se Phil chce vrátit. Tehdy jsme to brali jako dobrý nápad, z dnešního pohledu si myslím, že to byla chyba,“ uvedl Lemmy. ..více

[recenze]

[22.02.2024]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 6/10]

SVEN GALI - Bombs And Battlescars

Sven Gali před sebou mohli mít hvězdnou kariéru i přesto, že startovali v době největšího rozmachu grunge. Jejich debut, ač trochu opisoval od Skid Row, byl skutečná bomba, které si všimlo i MTV a Kanada na rockové mapě najednou nebyla Rush a Bryan Adams. Ovšem všechna sláva, polní tráva a Sven Gali se hřáli na výsluní jen pomyslných patnáct minut, protože na kvality debutu nikdy nevázat nedokázali. Měli k tomu příležitostí pomálu, protože všeobecný nezájem o alternativní ..více

[recenze]

[21.02.2024]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

Hra na schovávanou skončila. Slayer jsou zpět!

..více

[bulvární koutek]

[21.02.2024]

[Jan Skala]

[]

PINK FLOYD - The Dark Side Of The Moon

Psát o „The Dark Side Of The Moon“ je jako vyprávět příběh možná největšího alba všech dob. Alba, kterého se prodalo padesát milionů kopií a je druhou nejprodávanější deskou všech dob po bestselleru Michaela Jacksona „Thriller“. Alba, které z Pink Floyd udělalo hvězdu první kategorie a jednu z nejslavnějších kapel hudební historie. Alba, na němž konečně evoluce kapely vygradovala v hvězdnou kolekci, která kromě nezbytné progresivity, jež odkazovala ke starším dílům, ..více

[recenze]

[19.02.2024]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 10/10]

ART OF ANARCHY - Let There Be Anarchy

Třetí deska, třetí zpěvák. Vypadá to, že Art Of Anarchy nemají na frontmany zrovna štěstí, protože poté, co u nich skončil (a posléze zemřel) Scotrt Weiland, jenž po sobě zanechal debutovou desku, nevyšla ani epizoda se Scottem Stappem (ex-Creed). Ta vygenerovala rovněž jedno kvalitativně stejně dobré album „The Madness“, ale vše skončilo žalobou kapely na Stappa, jenž údajně koncertní i promo činnost začal sabotovat, přestože si dopředu nechal vyplatit dvě stě tisíc dolarů...více

[recenze]

[16.02.2024]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 5/10]

MOTÖRHEAD - Orgasmatron

Na konci roku 1983 Lemmy zůstal v Motörhead sám. Poté, co kvůli saténovým trenkám a červenému ježku vyhodil Briana Robertsona a odešel i věčně namazaný bubeník Phil Taylor, který po vzoru Eddieho Clarkea chtěl hrát sofistikovanější hudbu, což mu ale zoufale nešlo, byl Lemmy na rozcestí. Mohl to s Motörhead zabalit a věnovat se třeba projektu s Girlschool, s nímž slavil úspěch, nebo mohl spolupracovat s Wendy O Williams, ale on se rozhodl jinak. Přestože u vydavatelské společnosti Bronze byly dny jeho kapely sečteny,..více

[recenze]

[15.02.2024]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

LUCIFER - Lucifer V

Přestože formace Lucifer přibrzdila v tempu chrlení desek a mezi „čtyřkou“ a aktuální „pětkou“ leží tři roky, vypadá to, jako kdyby vydávala jednu desku za druhou. Když si však uvědomíme, že jich pět vydala v průběhu devíti lety, není to s nadprodukcí tak horké. Navíc regulérní kapelou je až od druhé desky, kdy se ke zpěvačce Johanně Sadonis přidal frontman hard rockových The Hellacopters a někdejší bubeník deathmetalových průkopníků Entombed Nicke Andersson, který ji nejen pojmul za manželku, ale stal se jakýmsi mentorem souboru. ..více

[recenze]

[13.02.2024]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]

PINK FLOYD - Obscured By Clouds

Rok 1972 byl pro Pink Floyd v mnohém přelomový. Nejenže kapela zahrála pro účely natáčení živé nahrávky (zcela bez diváků) v italských Pompejích, slavném městě, které v dobách starého Říma zničil výbuch Vesuvu, ale začala připravovat také nové album. To mělo navazovat na „Meddle“, ovšem s tím rozdílem, že Pink Floyd jej začali tvořit jako dílo, které mělo posílit zejména komerční stránku a posluchačům nabídnout mnohem přístupnější hudbu než dosud. Přípravné práce se táhly a než se začalo nahrávat, ..více

[recenze]

[12.02.2024]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]

RILEY´S L.A. GUNS - The Dark Horse

Nad deskou Riley´s L.A. Guns visel obrovský otazník, než kapela stihla oznámit její vydání, přišla zpráva o smrti tahouna, bubeníka Stevea Rileyho. V tu chvíli měla jeho verze L.A. Guns na kontě pouze pilotní singl „The Dark Horse“ a žádnou vizi o tom, co bude dál. Riley nejenže byl vůdčí osobností kapely, kterou postavil poté, co v roce 2016 zůstal v L.A. Guns jen on a kytarista Scott Griffin, ale celá kapela (nuceně) nesla před známým názvem jeho jméno, což bylo ještě těžší. ..více

[recenze]

[09.02.2024]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

MOTÖRHEAD - Another Perfect Day

Eddie Clarke stihl s Motörhead odehrát pouze dva koncerty amerického turné, vystoupil pouze v Torontu a New Yorku, ovšem kapela podala na obou vystoupeních hrozný výkon, který byl výsledkem frustrace z celé situace. „Pro zbytek turné jsme museli sehnat rychle náhradu a vybrali jsme si Briana Robertsona, který dřív hrával s Thin Lizzy. Technicky byl lepší kytarista než Eddie, ale do Motörhead se vůbec nehodil,“ popsal stav Lemmy. Robertson měl problém s alkoholem a drogami, ..více

[recenze]

[08.02.2024]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 9/10]

AUTUMN`S CHILD - Tellus Timeline

Je tu nový rok a s ním, jak už bývá zvykem, nová deska Autumn`s Child. Není to překvapující událost, frontman Mikael Erlandsson takto spolehlivě pracuje už přes dvacet let. Za tu dobu si člověk ani neklade otázku, zda to není na úkor kvality, protože Autumn`s Child a předtím i Last Autumn Dream se zabydleli v jistém módu a je jasné, že žádný velký vrchol nezažijí, ale že také nepřijdou s úplným propadákem, protože skladatelské a aranžérské postupy mají natolik zajeté, že vystoupit z nich je prakticky nemožné. Je to naprosto rutinní přístup, kapela seká jednu desku za druhou..více

[recenze]

[07.02.2024]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]

PINK FLOYD - Meddle

Ačkoliv deska „Atom Heart Mother“ obsahovala obrovsky dlouhou a jen velmi těžce přístupnou titulní suitu, znamenala pro Pink Floyd průlom. Nejen v po komerční stránce, ale po prvních čtyřech albech, na nichž se kapela skrze psychedelický rock (první dvě desky) a avantgardní experimenty („Ummagumma“) ještě hledala, předvedla na „Atom Heart Mother“ zárodek toho, co mělo v budoucnu udělat z Pink Floyd velkou záležitost. Díky úspěchu alba se stračenou na obalu se kapela rozjela po celém světě a její vize začínala být chápána...více

[recenze]

[05.02.2024]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 9/10]

STATIC-X - Project: Renegeneration Vol. 2

Čas se zastavit nedá. Letos v listopadu to bude deset let, co si Wayne Static, ikonický a nezaměnitelný frontman industriálních Static-X, spolu se svou ženou, pornoherečkou Terou Wray, naordinoval koktejl tišících léků, jenž spláchl pořádnou dávkou chlastu, že by to porazilo i koně. Tera přežila (ač pouze o rok, v lednu 2016 spáchala sebevraždu), ovšem Wayne takové štěstí neměl a spolu s ním odešla na věčnost i kapela. Vypadalo to, že definitivně, ale v tomto případě se mýlili všichni, co Static-X považovali za synonymum minulosti. ..více

[recenze]

[03.02.2024]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 5/10]

MASTER - Saints Dispelled

Už se zdálo, že dávná americká legenda Master, která v deathmetalovém velkém třesku stála pouhý krůček za Death, patří minulosti. Její lídr, dlouhá léta na Moravě dlící Paul Speckmann nejenže loni na podzim oslavil šedesátku, ale věnoval se i jiným projektům, takže na Master nezbýval čas. Natáčel desky s Roggou Johanssonem, vrátil se ke Speckmann Project a činný byl i v Cadaveric Poison či Blunt Force Trauma. Ale Master je jeho nejkultovnější kapela, která kdysi patřila ke stylotvorným formacích, takže nechat ji ležet ladem nejde...více

[recenze]

[02.02.2024]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]

MOTÖRHEAD - Iron Fist

„Rok 1981 byl pro Motörhead nejúspěšnějším… Ale tehdy jsme nevyhnutelně začali propadat uspokojení. Všechno, co jsme do té doby udělali, zaznamenalo úspěch, ale deska „Iron Fist“ nebyla důstojným pokračovatelem předchozího alba,“ popsal důvěrně situaci Lemmy Kilmister. Turné k albu „Ace Of Spades“ bylo nejzářivějším obdobím Motörhead, nejenže během něho byl pořízen legendární živák „No Sleep `til Hammersmith“, který se může řadit mezi koncertní klenoty „Made In Japan“ (Deep Purple) či „Live After Death“ (Iron Maiden), ..více

[recenze]

[01.02.2024]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 6/10]

KRUCIPÜSK - HovnoZle

Řadit Krucipüsk mezi bigbítové kapely by bylo krajně nezdvořilé, ačkoliv se liberecká parta ráda a často pohybuje ve společnosti Harleje, Alkeholu a dalších, ovšem hudebně s nimi má společného pramálo. A vždycky měla. V českých končinách totiž byla a vlastně i je tak trochu fenoménem, protože hudbu inspirovanou skejťáckou kulturou a kapelami jako Suicidal Tendencies tady nikdo moc nehrál, takže Krucipüsk v devadesátých letech vyplnil díru na trhu. Udělal to skvěle a alba od debutu „Ratata“ až po kultovní „Druide!“ byla velká jízda, ..více

[recenze]

[31.01.2024]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]

GREEN DAY - Saviors

Vypadá to až neuvěřitelně, ale letos uplyne dvacet let od chvíle, co Green Day vydali zásadní album „American Idiot“ a rázem byli větší i než v dobách průlomu s deskou „Dookie“. Že by ho Green Day chtěli zažít znovu je věc zcela jasná, ačkoliv mnohem hůře proveditelná. Vždyť se podívejme na to, jak vypadalo dvacet let, kdy se jim ani jedinkrát nepodařilo vystoupit ze stínu slavné desky. „21st Century Breakdown“, přímého následovníka „American Idiot“, doslova zabila snaha o zopakování úspěšného vzorce za každou cenu, ..více

[recenze]

[30.01.2024]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]

PINK FLOYD - Atom Heart Mother

Pink Floyd byli na přelomu šedesátých a sedmdesátých let neuvěřitelně plodní a za tři roky vydali čtyři alba, jejichž úroveň sice šla dolů, ale kapela se dostávala čím dál více do povědomí veřejnosti. Poslední „Ummagumma“ i přes naprosto nekomerční a vlastně neposlouchatelný charakter jejich pozici zase upevnila. Jak byla kapela rozjetá, využila nabídku na tvorbu filmové hudby pro snímek Zabriskie Point, na němž už nebyla jediným tahounem soundtracku, ale objevila se po boku kapel Grateful Dead, The Rolling Stones nebo Jerryho Garcii...více

[recenze]

[29.01.2024]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]

SAXON - Hell, Fire And Damnation

Že Saxon vydává čtyřiadvacátou řadovou desku, je spíše konstatování než nadšené zvolání. I když kapela rozvířila loni poněkud stojaté vody prohlášením, že se novým členem stává předák neméně legendárních Diamond Head Brian Tatler, je v zásadě všechno při starém a vydání alba „Hell, Fire And Damnation“ je jen rutinní záležitostí. Saxon je jistota, která si hraje na svém písečku a je jí úplně jedno, co se děje kolem ní. Proto ani Tatlerův příchod nijak zvlášť chod věcí nemůže narušit, zejména proto, že si kapela libovala, jak k ní slovutný ..více

[recenze]

[26.01.2024]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]

MOTÖRHEAD - Ace Of Spades

Přestože je deska „Bomber“ vnímána jako o něco slabší sourozenec předchozí „Overkill“, ve své době potvrdila, že Motörhead jsou na rychlém vzestupu. Kapela brzy po vydání obdržela stříbrnou desku, což odpovídalo dvěstěpadesáti tisícům prodaných kusů, a to bylo něco, na co Lemmy a jeho dva kumpáni v době, kdy byli považováni za všeobecné outsidery, ani nepomysleli. Ne, že by se jejich finanční situace zlepšila, pořád byli chudí jako kostelní myši, protože peníze, o které je neobrala vydavatelská společnost,..více

[recenze]

[25.01.2024]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 10/10]

Redaktorská bilance roku 2023 - Jan Skala

Tak nakonec ten loňský rok nebyl tak slabý, jak se v jeho průběhu mohlo zdát. Spíše naopak připravil řadu zajímavých desek, několik comebacků, které potěšily i překvapily a také několik zajímavých kooperací. Sice pokračoval v trochu neutěšeném trendu pro rockovou hudbu, která je stále vytlačována z hlavních médií a mainstreamových stanic, ale to je věc, na kterou si člověk už zvykl. Důležité je, že vyšla řada desek, které jsou rozhodně podařené a které se všechny nepovedlo ani do dvacítky nejlepších nacpat. ..více

[ankety]

[23.01.2024]

[Jan Skala]

[]

PINK FLOYD - Ummagumma

I když na konci šedesátých let platili Pink Floyd za zajímavou psychedelickou kapelu, o velké slávě nemohla být řeč. Kapela proto nebyla svazována žádnými konvencemi a prakticky nečelila žádnému tlaku vydavatelské firmy, která se smířila s tím, že kapela bude vždy vydělávat jen omezené množství peněz, protože prodejnost desek se vždy zastaví nejvýše na sto tisících, což byl pro Pink Floyd obrovský úspěch. Deviza kapely spočívala v živých vystoupeních, při kterých mohla naplno ukázat svou sílu,..více

[recenze]

[22.01.2024]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 5/10]

RUSSELL / GUNS - Medusa

Ačkoliv většina podobných projektů, za kterými stojí italská firma Frontiers Records, za moc nestojí a mívají jepičí život, zde jsou velké předpoklady, že by to mohlo dopadnout o mnoho lépe. Ne kvůli tomu, že kytarovou práci odvádí předák L.A. Guns Tracii Guns, ten je zainteresován u tolika věcí (včetně domovské kapely, zažívající éru umělecké stagnace), že jeho jméno zevšednělo. Ale kvůli tomu, že album obsahuje hlas legendárního Jacka Russella, letitého předáka Great White ..více

[recenze]

[20.01.2024]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]

MOTÖRHEAD - Bomber

Na to, že Motörhead byli považováni za totální odpadlíky scény a za tři ztracené existence, které to dotáhnou leda tak do léčebny nebo na krchov, si deska „Overkill“ vedla znamenitě. Pro Lemmyho a jeho partu znamenala velký průlom, do hitparád kromě ní dostal také dva roky starý debut a ve Velké Británii se pomalu mluvilo o nové senzaci. Punk už umíral, v křečích se měnil na elektroničtější podobu post-punku a nové vlny, což nebyla cesta, kterou by se Motörhead chtěli vydat. Jejich synonymem byla neurvalá kytarová hudba, neomalené texty ..více

[recenze]

[18.01.2024]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]

HARLEJ - Zatím je to dobrý

Ať už si o tvorbě Harleje člověk myslí cokoliv, je jasné, že v českých luzích a hájích je japela jistým druhem fenoménu. Vyčítat se jí dá mnohé, od stylizované pražsko-vesnické image, přes stále se opakující nápady (což se kapele, co hraje třicet let, vytýkat až tak nedá) až po některá alba, která koketovala se silným podprůměrem. Nedá se jí upřít především to, že dokázala získat širokou posluchačskou základnu a má řadu hitů, které znají i ti, jenž o rockovou hudbu nezavadí. Do jisté míry ji lze přičíst k dobru, že dokázala nahradit tak osobitého zpěváka,..více

[recenze]

[16.01.2024]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 6,5/10]

PINK FLOYD - More

Jestliže si před dvěma lety Pink Floyd svou existenci bez Syda Barretta nedokázali představit, protože podivínský frontman byl ztělesněním jejich psychedelických vizí, do roku 1969 šla parta jako pevná čtveřice, v níž už pro Barretta místo nebylo. Roli frontmana převzal naplno David Gilmour, přestože se o ni musel dělit se stále ambicióznějším basistou Rogerem Watersem, který po Barrettovy přebíral skladatelské otěže a na konci šedesátých let ho šlo označit ..více

[recenze]

[15.01.2024]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 6/10]

MYRKUR - Spine

Asi nikdo nepochyboval po o tom, že se Amalie Bruun po éterické a folkem skrz na skrz prosáklém albu „Folkesange“ nevrátí k původnímu atmosférickému black metalu, jaký prezentovala na prvních dvou deskách. Jimi si esoterická kráska získala pozornost metalové komunity a jistý obdiv, neboť se pustila do temné a zlé hudby, ovšem až s „Folkesange“ předvedla, kde leží její skutečné kořeny. Že za to slízla pár nenávistných komentářů, které mluvily o zradě metalu (skutečně ještě v dnešní době…?) vůbec nevadilo, ..více

[recenze]

[13.01.2024]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

ŠKWOR - Sobě věrnej

Nelze přehlédnout, že se pražská parta Škwor vypracovala mezi nejúspěšnější české kapely a nepotřebovala k tomu tupé soutěže typu Slavíka ani estrádní televizní show na Nově. Za Škworem stojí poctivá práce, která sice během let přinesla řadu kompromisů, ale je jen málo těch, kteří by dnes partu Petra Hrdličky chtěli slyšet jako bandu sprosťáků z doby, kdy pod názvem Skwar vydali trochu úsměvný debut "May Day". Když porovnáme debutovou desku a alba z posledních let, je možné mluvit o zradě původních ideálů nebo o komerční přizpůsobivosti,..více

[recenze]

[12.01.2024]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]

MOTÖRHEAD - Overkill

Start Motörhead byl pozvolný a dlouhou dobu to vypadalo, že Lemmy po konci u Hawkwind vsadil na špatného koně. Album „On Parole“ leželo v šuplíku, když jej firma odmítla, takže ho kapela z větší části přehrála na plnohodnotný debut „Motörhead“, který vyšel v roce 1977 přímo do víru punkové horečky. To nebyla pro Lemmyho a jeho obnovenou partu, v níž se etabloval jak kytarista Eddie Clarke, tak bubeník Phil Taylor úplně nejlepší doba, ale nakonec byli vzati na milost jak maličkou vydavatelskou firmou Chiswick, jež si však od první desky slibovala více,..více

[recenze]

[11.01.2024]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 10/10]

DANKO JONES - Electric Sounds

Bylo by snadné říct v případě kanadského tria Danko Jones, že u něj vítězí forma nad obsahem. Přesně víte, jak bude každá nová deska znít od chvíle, kdy ji Kanaďané ohlašují. Pro fanoušky to možná bude výhoda, ale pro ostatní posluchače je rutina už léta ubíjející. Kapela sice své kouzlo má a nelze jí upřít až buldočí drajv, kterým žene kupředu rock n`rollový stroj, ale motivace, pustit si každou novou desku nebo nedejbože celou diskografii je pramalá. Když už se k tomu rozhoupete a přece jen si na novou desku uděláte čas,..více

[recenze]

[10.01.2024]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

GYPSY PISTOLEROS - Duende A Go Go... Loco!

Britští samorosti Gypsy Pistoleros zažívají velký comeback. Velký na jejich poměry, devadesátá léta jako vyjukaní zajíčci spíše promarnili a další čas prochlastali a profetovali, takže ze slavné hudební kariéry nebylo vůbec nic. To, co Lee Mark Jones a jeho parta zažívají nyní, je (ač je principálovi už šedesát) splnění rock n`rollového snu, který předtím utopili v kokainových vánicích a flaškách whisky. Dnes je to o něčem jiném, věk je hlavně o čísle a jako pojem působí zcela relativně. Lee se nechce pasovat do role nějakého zasloužilce, ..více

[recenze]

[09.01.2024]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7/10]

PINK FLOYD - A Saucerful Of Secrets

„Stalo se to po jednom víkendu, kdy to Syd skutečně přehnal. Jeho mozek prostě řekl dost a od té doby se jeho stav už jen zhoršoval,“ řekl basista Roger Waters k osudovému okamžiku nejen v kariéře Pink Floyd, ale i životě Syda Barretta. „Víkend, kdy to Syd přehnal“, se stal startovním výstřelem k nové epizodě kapely. Je jasné, že kdyby k té politováníhodné události nedošlo a Syd Barrett by alespoň v rámci možností zůstal při smyslech a vydržel v čele kapely, tvorba Pink Floyd by se ubírala jiným směrem. ..více

[recenze]

[08.01.2024]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8/10]

KVELERTAK - Endling

Kvelertak je svým způsobem unikát. Která jiná kapela, jež zpívá hrbolatou norštinou, dosáhla takového mezinárodního uznání, že se o nich zmiňují členové Metallicy či Guns N`Roses? Která jiná kapela vyrazila takovým způsobem za hranice své země a hraje uhelně černý black metal? O tento styl se Kvelertak jako praví Norové otřeli zejména v začátcích, dnes v jejich tvorbě hraje hodně podružnou roli. Když ze sestavy před minulým albem „Splid“ vylétl zpěvák Erlend Hjelvik, zavelela sestava společně s novicem Ivarem Nikolaisenem ..více

[recenze]

[06.01.2024]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 7,5/10]

MOTÖRHEAD - On Parole

„Kapela mě propustila, protože jsem užíval špatné drogy,“ řekl v polovině sedmdesátých let basista space rockových Hawkwind Ian Fraiser Kilmister, jemuž však už v té době nikdo neřekl jinak než Lemmy. Prohlášením se pokusil zakrýt mrzutost, která se stala na kanadsko-americké hranici, kde byl zatčen za přechovávání drog a kapele to dalo záminku k tomu, aby se zbavila problémového člena, jenž si hrál na hvězdu, chlastal jako duha a drogy pro něho neznamenaly tabu. Lemmy měl už tehdejších spoluhráčů plné zuby ..více

[recenze]

[04.01.2024]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 6/10]

PINK FLOYD - The Piper At The Gates Of Dawn

I když se to může jevit jako nepředstavitelné nebo alespoň těžko možné, i psychedelický rock byl jeden čas módní záležitostí a stylem, který slavil velké komerční úspěchy. Psala se šedesátá léta a vnímání kultury bylo zcela jinde než dnes. Scénu válcovali The Beatles a slávy se zuřivě dožadovali i The Rolling Stones, ovšem hudební (tedy spíše undergroundově rockové) podhoubí bylo mnohem složitější. Ještě než The Beatles na slavném albu „Sgt. Pepper`s Lonely Hearts Club Band“ a později The Rolling Stones s „Their Satanic Majesties Request“ ..více

[recenze]

[01.01.2024]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 9/10]

THE PLASTIC PEOPLE OF THE UNIVERSE - Na Hrádečku tam je hej aneb Ach to hanobení státu

„Běžím s hovnem proti plátnu, do plátna to hovno zatnu.“ „Ranní ptáče dál doskáče, nakopnu ho, až zapláče“. „Komu je dnes dvacet chce se mu hnusem zvracet, ale těm co je čtyřicet, je toho vyblít ještě více.“ „Po celý život budeš roztahovat klín, aby v něj vešel podivuhodný mandarin“… Asi stačí taková malá ukázka, aby si člověk udělat představu o nekonformnosti The Plastic People Of The Universe, kapely, která nechtěně psala dějiny české hudby, pomohla k pádu komunistického režimu a nakonec se utopila ..více

[profily]

[31.12.2023]

[Jan Skala]

[]

MALOKARPATAN - Vertumnus Caesar

O Malokarpatan se vždy zjednodušeně mluvilo jako o slovenských Master`s Hammer, což je dané stylovým zaměřením na blackmetalový prazáklad začátku devadesátých let, či na tvorbu Bathory z konce dekády předchozí. Pak také veršotepectvím bratislavské čtveřice, která připomíná kultovní desku „Jilemnický okultista“, a v neposlední řadě hojným využíváním tympánů, což není nástroj v metalové hudbě zcela obvyklý. Jenže může se o Malokarpatan jako o Master`s Hammer z východu mluvit ještě nyní, ..více

[recenze]

[29.12.2023]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 8,5/10]

Lita FORD - Black

Čtyři roky se v hudebním světě v první polovině devadesátých let zdály jako věčnost. Přesně takovou dobu se Lita Ford rozmýšlela, jestli má smysl restartovat kariéru, neboť album „Dangerous Curves“ vyšlo do právě propukající grungeové revoluce a přes vysokou kvalitu se mu očekávaného ohlasu nedostalo. Ve víru událostí Lita přišla o smlouvu s vydavatelem RCA, které vzájemný vztah uzavřelo vydáním výběrové desky, zhroutilo se jí také manželství s exkytaristou W.A.S.P. Chrisem Holmesem, který radši než manželku objímal láhev s kořalkou. ..více

[recenze]

[28.12.2023]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 6/10]

GILLAN - Magic

Důvody, kvůli kterým kytarista Bernie Tormé skončil u Gillan, byly čím dál palčivější a ukazovalo se, že jde o problém celokapelový a ne pouze o vrtochy jednotlivce, který si myslel, že se bez něho celá věc položí. To se nestalo, Gillan našel výtečného Janicka Gerse a spolu s ním natočil možná nejlepší album („Mr. Universe“ jistě promine…) „Double Trouble“. Neutěšená finanční situace uvnitř souboru, při které i protřelému praktikovi jako byl Ian Gillan zcela nedocházelo, jak je kapele pouštěno žilou, začínala být alarmující, ..více

[recenze]

[25.12.2023]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 6/10]

NITRATE - Feel The Heat

Kapely Midnite City a Nitrate se vždycky daly brát jako bratrské. Ne proto, že frontman Midnite City Rob Wylde hrával u Nitrate na kytaru, ale zejména proto, že obě jsou zástupci aktuálního AOR / glam metalu ve Velké Británii. Obě také jako dobu působení zahrnují zejména poslední pětiletku, ve které přispěly k obrodě stylu a zejména Midnite City ukazovali, jak se s citem a lehkostí dá dnešní glam metal hrát, navíc s vysokou dávkou hitovosti. Nitrate jako kdyby po výtečném debutovém albu „Real World“ ztráceli dech a směřovali k průměru,..více

[recenze]

[22.12.2023]

[Jan Skala]

[]

[hodnocení: 9/10]