Vypadá to, že australští pábitelé po křižovatkách mezi progresivním rockem a popem Teramaze jsou znovu při skladatelské chuti. Kadenci, s jakou vysypali desky na přelomu druhé a třetí dekády tohoto století (pět alb v rozpětí čtyřiceti měsíců) zřejmě už nepřekonají, ale ve chvíli, kdy vydáte silné album, dosahující téměř hodinové délky, a ani ne do roka a do dne přijdete s následovníkem, nezbytně zazní otázka (obzvlášť s přihlédnutím k faktu, že neskládáte bezduché halekačky s primitivními melodiemi), jestli je stále kde brát a z čeho vařit...
Bylo dvacet tisíc prodaných nosičů v první polovině osmdesátých let hodně nebo málo? Pro začínající kapelu s debutovou nahrávkou se jednalo o jasný úspěch, a tak Running Wild rozpálili pec (nejen na obalu alba) po skončení krátké šňůry podruhé. Byť je album „Branded And Exiled“ nahráno ve velmi krátké době po prvotině „Gates To Purgatory“, (a Rolf v dobových vzpomínkách nebyl úplně nadšený z toho, že na to, aby dal dohromady od základu nové album, měl pouhé dva měsíce) je na něm znát nenápadný posun k tomu,..
Nik Bird, Nik Beer a Paris Jay to spolu táhnou už od mateřské školy, muzice se společně začali věnovat v pubertě a v roce 2015 založili kapelu Formosa, se kterou na začátku letošního roku vydali páté album s názvem „Pyrite“, jehož názvem chtějí zdůraznit, že ne všechno je takové, jak se zdá, a že i veselá píseň může mít temný obsah. Tím celkem snadno odhalují fakt, jakým dojmem působí jejich muzika na první dobrou, k němuž stačí dodat ještě hypotézu, ..
Čas je nekonečný… „Time Is Endless“ je dobrý název alba pro kapelu, která ve dvaadvacátém roce existence vydává teprve druhé album, a přitom se jí podařilo (alespoň oficiálně) vyhnout se přerušení činnosti. Těžko říct, jaké ambice měli Dale Trutmann (kytara) a Jomi Delnon (baskytara) v době, kdy Addicted zakládali, obzvlášť ve světle toho, že za největší vrchol svého fungování považují vystoupení na festivalu Fiesta Pagana v roce 2010 po boku Stratovarius, Shakra a Equilibrium. Čiší z toho určitá skromnost ..
Jestli máš rád symfonický metal, budeš milovat Visionaticu! S tímhle tvrzením, které zaznělo v souvislosti s vydáním třetího alba Visionaticy „Harrowing Insight“, se dá celkem snadno souhlasit. Důvodů je několik – velmi příjemný dívčí hlas Amary Avodem, vydařené éterické melodie, kytary nabroušené tak akorát, aby člověk netahal nohy v cukrkandlu, ale přitom aby zpěvaččin hlas neřezaly příliš kontrastně a nenabourávaly přirozenost a taneční podtón, který se táhne ve většině chytlavých písní.
..
Budeme-li brát působení v kapele Granite Hearts jako začátek éry Rolfa Kasparka na hudební scéně, a pomineme-li fakt, že ani on se nevyhnul pauze (byť krátké, a navíc v době, kdy jednak vnější vlivy už systematicky nenutily kapely převlékat kabát či přerušovat kariéru, jednak v období, kdy ještě nebylo veřejným tajemstvím a téměř pravidlem, že ohlášený rozpad je jen marketingový tah), může Rock´n ´Rolf v příštím roce sfouknout padesát svíček na svém hudebním narozeninovém dortu. Doba, kdy Running Wild patřili ..
Když vloni vydali švýcarsko-francouzští symfonici Hartlight povedenou debutovou desku „As Above, So Below“, člověk si mohl říct, proč to podceňování a pesimismus v názvu alba, neb forma kapely naznačovala, že se čtveřice nachází ve fázi směrem nahoru. Uběhlo necelých dvanáct měsíc a otázka stojí přesně opačně – není příliš odvážné předhodit fanouškům druhé album a nazvat jej „The Triumph Of Metal“ (asociace s Manowar nečekejte…)? Metodou čistého zprůměrování není – co si kapela názvem prvního alba ubrala,..
„S novým albem „Espresso Della Vita: Lunare“ se Maestrick snaží nově definovat hranice progresivního metalu. Množství vysoce kvalitních aranžmá, hudebních schopností a vlivů, které kapela do nového alba vnesla, vytvořilo nejsvěžejší a nejnapínavější album žánru za poslední roky“.
Signum Regis – power metal. Vindex – heavy metal. Trigger – heavy metal. Dream Patrol – hard and heavy. Aeon Empire – AOR / hard rock. Hledat spojnici mezi těmito kapelami není složité. Ronnie König a Filip Koluš jsou (či byli) členem každé z nich, Jota Fortinho se rozloučil se Signum Regis v týdnu, kdy vyšel debut Aeon Empire (a pokud bych měl hledat nejpřekvapivější moment Aeon Empire, byl by to charakteru desky dokonale přizpůsobený Fortinhův hlas), Radim Večeřa je vedle prvotiny Aeon Empire podepsán na bubenických paličkách..
Když před necelou dekádou došlo k asi nejzásadnější proměně sestavy švýcarských folkáčů Eluveitie (nejen odchod zpěvačky Anny Murphy a její nahrazení Enni Fabienne, spolu s Annou Eluveitie opustili další dva hudebníci, čímž se leader Chrigel Glanzmann stal v řadách kapely jediným, kdo pamatuje první krůčky tělesa) – reagovali Eluveitie návratem k akustickému (a tedy folkovějšímu) pojetí tehdy vydané nahrávky. O dva roky později se zase zapojili do elektriky, ale folková nálada hrála stále významnou roli. Během aktuální šestileté studiové pauzy..
Je to zvláštní, jak lidská paměť funguje – i když od finských Brother Firetribe jejich největší hvězda Emppu Vuorinen odešel už před pár lety, stejně má jeho jméno s kapelou řada fanoušků spojena natolik, aby při vydání nové nahrávky jim toto dřívější spojení v hlavě bliklo a některé z nich poslechu nové desky nalákalo. Že to fungovalo na minulé řadovce „Feel The Burn“ se nebylo co divit, odchod Vuorinena a edice desky proběhly v jednom roce, že se tak občas děje i nyní,..
Ač bývají germáni Sacred Steel pasováni do škatulky epický power metal, je v tomto ohledu velmi zásadní pasáž z jejich životopisu, konstatující, že úvodní skladbou z alba „Slaughter Prophecy“ se kapela vymezila proti odlehčenému power metalu, v němž se plno kapel ztrácí v orchestrálních zvucích, nudných melodiích, naprogramovaných bicích a veselém metalu. A zatímco ostatní kapely se takhle oslabují, u Sacred Steel stále vládne perlík. ..
„Doufám, že dostanu své posluchače na velmi hluboké místo, kde je prostor k zamyšlení, ale také k tichu.“
Budu za barbara, ale vůbec mi to nevadí, a v tomhle případě to považuju za důležité. Pokud se o debutu zpěvačky Heather s názvem „Heather`s World“ někde dozvíte, že tahle nahrávka je víc než jen album, neboť je to zkoumání zvuku a emocí, kde každá skladba vypráví příběh a nechává prostor pro posluchače, aby odhalil její hlubší význam, přičemž hudba splétá syrovou rockovou energii s evokujícími melodiemi a etnickými prvky, a vytváří zážitek, který se vymyká tradičním hranicím, možná i vám vleze do hlavy červ pochybností, ..
Dvojici Netta Laurenne - Noora Louhimo přihrála covidová hudební výluka zjevně solidní příležitost (byť holky se dušují, že je spolupráce lákala i bez ohledu na to, že zrovna nebylo do čeho píchnout). Pod křídly labelu Frontiers Records se jemnější Netta a drsnější Noora sešly před čtyřmi lety na albu „The Reckoning“, které sice nepřineslo nic přelomového, ale vyvolalo zájem posluchačů natolik dostatečný, aby došlo na druhý díl. Na něj Netta láká tvrzením o tom,..
Italští Risen Crow by mohli být ukázkou toho, že se nic neděje bezdůvodně – před pěti lety se v Římě, jehož počet obyvatel přesahuje dva a třičtvrtě milionu, sešli v rámci místního hudebního projektu tři muzikanti, kteří o sobě do té doby neměli tušení, a najednou zjistili, nejen že mají stejnou vášeň pro metal, ale že si i rozumí natolik, aby je lákala vzájemná spolupráce. A protože dva z této trojice byli vokalisté Antonella Della Monica a Claudio Vattone (třetím do party byl kytarista Giuseppe Longo), ..
Epica se ocitla ve velmi zajímavé fázi existence. Má osobitý styl, v němž jen těžko může najet na model AC/DC a sekat alba, podobná si jako vejce vejci. Přesto při prvním náznaku opouštění klasické matrice dostane od fanoušků naloženo. Pokud je ze symfonického trůnu občas vystrčí Within Temptation, stačí vypustit nové album a zpravidla dojde k opětovnému předání žezla. Příznivci asi nebudou příliš moudří z vyjádření Marka Jansena, jenž na jedné straně tvrdí, ..
Když na konci minulého desetiletí Elvenking odtajnili plány a prozradili, že se pouští do koncepční trilogie, asi jen málokdo z těch, kteří se nechali do sítí italských elfů polapit kterýmkoliv z řady povedených alb, nebyl zvědavý na to, jak si Elvenking s touto výzvou poradí. První díl pročítání run se vcelku intenzivně pral o piedestal v diskografii kapely, druhý díl přinesl určité vystřízlivění, o to napínavější bylo čekání na třetí díl. Vyvrcholení ságy s názvem „Reader Of The Runes – Luna“ potvrdilo to, že parta kolem křiklouna ..
Když požádáte britskou kapelu Serpentyne o to, aby definovala svůj styl a hlavní inspirační zdroje, dozvíte se, že se jí týká symfonický metal, power metal, folk metal s klasickými vlivy, silnými sbory a cinematičností, přičemž hlavní vliv fouká od Nightwish, Within Temptation, Eluveitie a Tarji Turunen. Stylově je to značně široký záběr, takže v globále lze s autocharakteristikou celkem snadno souhlasit, byť minimálně o filmových choutkách bych se nebál spustit bouřlivou polemiku (v tomto směru přesvědčivě zapůsobí jen trochu klišovitý obal desky)...
Zdá se, že retro frčí a američtí heavíci Tower toho můžou být ideálním příkladem. Míchání neotesaného metalu amerického střihu z osmdesátých let, špetky příchutě z britské nové vlny a téměř punkový přístup kapela praktikovala už na předchozích dvou nahrávkách, takže novinka „Let There Be Dark“ určitě nebude působit jako nějaké zjevení na hudební scéně. Pokud by k této kategorie mohlo něco Tower přiblížit, byl by to divoký, rašplí důkladně přetažený hlas zpěvačky Sarabeth Linden a nezkrotná energie. ..
Byť kapela Visualis uvádí jako své domovské místo Austrálii a v pátrání po totožnosti muzikantů se doberete toho, že kompletní sestava se zřejmě může prokazovat australským pasem, při lákání k poslechu debutové desky „Rites of the Eclipse“ promo materiály zdůrazňují fakt, že celá pětice pochází z různých zemí, což by v konečném výsledku mělo být z hudby patrné. Troufl bych si odhadnout, že na složitější uchopitelnost debutu Visualis víc než domovské krajiny členů má vliv fakt,..
Co víc si kapela může přát, než aby byla rozpoznatelná od prvních tónů? Mike Scalzi s The Lord Weird Slough Feg (svého času uváděných pouze jako Slough Feg) o sobě nedal vědět šest let (pomiňme loňskou kompilaci „Radical Man“, vzpomínající na raná léta kapely), ale jen co se vám ušima proženou první tóny typicky štěkavé, melodické, a přitom lehce nervní kytary v úvodní „Knife World“, neomylně víte, nejen o koho jde, ale hlavně, že v Mikeově světě se v době mlčení nic zásadního nezměnilo. A což teprve, když se frontman přidá se svým přiškrceným vokálem… ..
Otázka, jestli se hard rocková Ginevra vyhne syndromu projektů, do jejichž vztahů přikápli lepidlo Frontiers Records je zodpovězena. K tomu, aby se švédská čtveřice udržela pohromadě s chutí pokračovat po solidně přijatém debutu „We Belong to the Stars“ určitě přispěl fakt, že hlavním hybatelem děje byl od začátku frontman Kristian Fyhr, takže nitky, za které zatáhl Serafino Perugino ovlivnily personální stránku věci, nikoliv primárně tvorbu. Pokračování se tedy jevilo daleko přirozenější, ..
Finští Lordi by se mohli stát ekvivalentem pro rčení, že všeho moc škodí, neboť před třemi lety spáchali rituální sebevraždu, když během tří měsíců nahrnuli do éterů sedm alb, zahrnujících nesourodou a nesmyslnou snůšku patrně všeho, co kdy zaznělo ve zkušebně kapely. Kdyby zafungovala autocenzura, z předlouhatánské série mohlo vniknout album, které by status zásadních prvních alb Lordi sice neohrozilo, ale rozhodně by nebylo nutné klepat si na čelo, jestli principálovi Mr. Lordimu nepřeskočilo. Tímhle krokem kapela dosáhla tak hlubokého dna,..
Historie norských power progresivců Ebonheart se sice začala psát už téměř před čtvrt stoletím, ale vzhledem k jejímu otisku v hudebních dějinách to bylo velice drobounkým písmem. V druhém roce existence přivedla parta kolem kytaristy Lasseho M. Solem Jensena na svět kraťas „Battle“ a pak až do předloňského roku bylo ticho po pěšině. Na tom, že se během této doby z Ebonheart stal Jensenův solitérský podnik, proto není nic překvapivého, stejně jako na skutečnosti,..
„„From the Unbeliever“ od Dark Driven tu není od toho, aby se klanělo trendům nebo se blýskalo v rádiích - toto je metal pro ty, kteří preferují hudbu s neporušenými stíny“ . Ať už si pod tvrzením labelu Hammerheart Records, jenž má na svědomí vydání debutu švédsko-izraelské formace Dark Driven, pohybující se někde mezi gotickým metalem, doomem a death metalem, představíte cokoliv, to zásadní se v něm odráží. Dark Driven se halí do gotického oparu, nebojí se hrát hrubě a kašlou na to, co zrovna v hudební sféře frčí. K firemnímu doporučení o tom, ..
Poslední album německých Angel Dust vyšlo před třiadvaceti lety. Rok na to se frontman Dirk Thurisch poprvé představil na debutu náladově odlišných Mercury Tide. Jejich první deska na sílu předchozího Dirkova působiště nedosáhla, a tak se úvodní krátká epizoda Mercury Tide poměrně záhy uzavřela. O něco později se Dirk stáhl i z Angel Dust a ti bez něj byli v podstatě bezradní...
Snaha vyhnout se pojmu Mägo de Oz je v souvislosti se španělskými folkáči Leyendärian marná. I když nevyhnutelně dojdu k závěru, že hudba dlouholeté folkové jedničky z pyrenejského poloostrova a jejich albově debutujících kolegů má nemálo společného, u Leyendärian to berou ale o něco seriózněji, jsou symfoničtější a nadýchanější, a emoce, které z jejich hudby vychází, mají vážnější charakter. Je to dané jednak přístupem k hudbě, jednak tím, že frontwoman Txell s velmi příjemným hlasem staví spíš na křehkosti, ..
Historie britských Airforce sahá do druhé poloviny osmdesátých let minulého století. A je fascinující, že vyjma zpěváka se po letech (pomiňme obligátní pauzu, která v jejich případě trvala jen sedm let) sešli původní sestavě. Shledání původní trojice v roce 2016 oslavila kapela vydáním debutového alba „Judgement Day“, byť tři skladby pod taktovkou kytaristy Chopa Pitmana na něm nahrála jiná sestava. Na druhém albu, na němž se Airforce představili už v současném složení,..
To, že Amíci Edge Of Paradise po vydání alba „Holocaust“ nebudou mít po celkem dlouhé spolupráci u Frontiers na růžích ustláno, se dalo čekat. U labelu, který sází na jistoty a osvědčené postupy, se snaha pětice kolem půvabné Arménky Margarity Monet znít víc moderněji než moderně, jen těžko mohla setkat s pochopením. Ale Edge Of Paradise si nepohoršili, ujali se jich Napalm Records, kterým zjevně ultramoderní podoba (kde jsou krásně naivní časy, v nichž se Edge Of Paradise..
Keltské buzuki, germánská lyra, běloruské dudy, ukrajinská sopilka, jouhikko, morin khuur, duduk, píšťalky Uilleann, replika harfy Trinity College, okarína, lute gurdy, šamisen, koto, šakuhači, bandura, gamelan… Výčet nástrojů, které můžete zaslechnout na albu „Pearl Hunting“ běloruské symfo – gotické (dle oficiálních zdrojů, ale nebojte se velkým písmem přihodit i pojem folk metal) kapely Belle Morte může svádět k domněnce, že záplava neobvyklých nástrojů je stěžejní magnet, který bude mít důležitější funkci, ..
"Nemyslím si, že by mělo smysl vydávat hudbu typu Sonata Arctica prostřednictvím jiné kapely. Lidé by jen předpokládali, že album je plné vyřazených skladeb nebo zbytků. Já takhle nefunguji," bral Tony Kakko v souvislosti s projektem Himmelkraft už od začátku iluze těm, kteří snili o tom, že na propojení s Tonyho domovským spolkem v Himmelkraft dojde (obzvlášť, když i v doprovodném ansámblu se otisk Sonaty Arcticy najde). Na druhou stranu, když vezmete, do jakých zákoutí postupem času hudba Sonaty Arctica nakoukla ..
Půjdete-li po stopách italské horrorové party Deathless Legacy od prvního krůčku, musí vám jejich letošní krok, při kterém se posunuli o solidní kus vpřed, připadat z hlediska vývoje naprosto logický. Od tributního spolku krajanů Death SS se Deathless Legacy posunuli k vlastní muzice, a byť jejich rozkoukávání se s vlastní kůží na hudebním trhu nebylo úplně bez chyb a ztrát kytiček, dá se říct, že jsou natolik chytří, aby se z vlastních chyb poučili a dokázali najít způsob, kterak z vlastních zdrojů vykřesávat vždy o ždibec víc. ..
JJ Pinestone (alias Juho Mäntykivi) vyrůstal ve Finsku, a i když jeho výraznější zapojení se do hudební scény mělo odstartovat v thrashové kapele Takalation, zjevně by chtěl žít v osmdesátých letech v Americe a úplně nejradši by byl, kdyby jej v té době vzali do party Mötley Crüe, Skid Row, Guns n´Roses, a možná klidně kdokoliv, kdo měl vyčesané háro, pověst průšviháře, kterého žerou holky, spoustu energie a problémy na háku.
..
Pokud jste ještě neměli něco do činění s kapelou Kosmogonia, při vyjmenování elementárních prvků – folk melodeath, Řecko, spojení ženského a mužského vokálu – se dá poměrně dobře odhadnout, co se na novince „Aella“ bude dít. Hlasové proplétání jemného dívčího hlasu s chropotem, v němž mají oba pěvci dostatek prostoru, ale ani jeden nedostane příležitost k delší výraznější dominanci, přičemž Vagia Tsak je nositelkou jemnější, občas až romantické atmosféry..
Pokud volba názvu kapely může odrážet vnitřní svět a priority členů, která jiná parta by měla mít všechno nalinkované jako podle učebnice, než Perfect Plan? Od debutového alba „All Rise“, vydaného před sedmi lety, zaznamenala kapela jedinou změnu v sestavě, její muzika je naprosto čitelná, kompozice odhadnutelné, nálada desek jasně daná, hudební umění dle předchozích alb nezpochybnitelné, zaštítění firmou Frontiers, do jejíhož portfolia kapela stoprocentně zapadá, zcela přirozené, a fakt, ..
Jaký důvod by vás dotlačil k tomu držet čtyři roky v šuplíku už nahrané album? U italských heavíků Vultures Vengeance to zavinil souběh covidu a změn v sestavě. Po deseti letech opatrného nakukování na scénu s jedním demem a dvěma kraťasy se Vultures Vengeance zapsali do metalové historie (v undergroundu poměrně chváleným, z hlediska celkového dosahu nepříliš významným) debutem „The Knightlore“, vydaným v roce 2019. Už na sklonku roku následujícího měla kapela nahrané pokračování „Dust Age“,..
To, že u finských Stud došlo k natažení pauzy při vydávání desek až na neobvyklých pět let, neznamená nic zásadního. Svět trojice Toivanen – Kansikas – Kukkonen se příliš nemění, ať je v kalendáři jakýkoliv letopočet. To, že je u kapely vše při starém, jsem konstatoval už při minulé desce „War Of Power“ a až na detaily se to samé dá říct o aktuální novince „Under Silver Sky“. Rukopis Stud je stále jasně daný, do lehkonohého poletování v hranicích..
„We are all traveling, choose wisely who´s by your side…“, zpívá Kilmara v titulním songu novinky „Journey To The Sun“ a zdá se (byť text vypráví o něčem úplně jiném), že poučku o tom, jak je důležité, kdo bude stát po vašem boku, si důkladně bere k srdci kytarista Jony Portillo, jenž jako jediný ze současného osazenstva kapely byl u toho, když před dvaadvaceti lety začala na troskách kapely Jadde klíčit Kilmara. Od alba „Love Songs and Other Nightmares“, ..
Rodinný podnik manželů Skinnerových, který od začátku existence věrně doplňuje kytarista Constantine Kanakis (jenž se musel cítit na minulém albu obzvlášť potěšen, když nejdelší a zároveň titulní položka desky nesla jeho jméno…) se v pátém roce existence dopracoval k třetímu albu. V dnešní době to není neobvyklé tempo, u Sorceress Of Sin je do rovnice však třeba doplnit jednu již známou konstantu – britská (aktuálně) pětice nepatří ke spořínkům, ..
Od vydání alba „Multiverse“, které vyšlo před pěti lety, odešel od italských Aevum křikloun Hydra, klávesista Ian a bubeník Cosimo de Nola (toho jediného měla kapela potřebu nahradit). Jeden z nich s sebou zřejmě odnesl truhličku, ve které měli Aevum schovanou soudnost, nápaditost a brzdu proti teatrálnosti. Nejvíc podezřívám křiklouna Hydru, jenž nefiguroval v sestavě už na tři roky staré desce „Glitc“ na níž se kvalitativní sešup kapely začal projevovat. Na aktuální nahrávce „Kaleidoscope“ v tomto ohledu Aevum přiložili vydatné poleno pod kotel...
Není podstatné, kdo v trojúhelníku slavný kytarista – v podstatě neznámá zpěvačka - label známý spojováním i nespojitelného, byl hlavním hybatelem toho, aby vznikli Cassandra`s Crossing. Údajně v tom mohla hrát roli zaneprázdněnost Dino Jelusicka při tvorbě druhé desky kapely Dirty Shirley a Lynchovo ohromení z živého projevu Casasndry Carson. Vzhledem k tomu, že George Lynch se kromě ikonického vlivu na hard rockovou scénu prostřednictvím kapel Dokken a Lynch Mob zapojil i do řady projektů, ..
„Během pandemie jsme přišli o veškerou inspiraci…“, vysvětlovali členové osobité jednotky Lacuna Coil návrat k přelomovému albu „Comalies“, jemuž dvacet let po vydání navlékli nový kabát a potvrdili pravidlo, že na klenoty se nesahá a vylepšit téměř dokonalé dílo nejde. Pomineme-li tuhle zbytečnou vsuvku, nastala v diskografii italských alternativních gotiků největší trhlina, kterou Lacuna Coil aktuálně zacelila novinkovým dílem „Sleepless Empire“. A nutno dodat, že od prvních tónů kapela potvrzuje okřídlené rčení o tom, že kdo hledá, najde...
Asi se s Alessandrem del Vecchiem v pohledu na The Big Deal úplně neshodneme – Alessandro po poslechu demo nahrávek kapelu znáboroval pro Frontiers, osobně se coby baskytarista podílel na vzniku debutového alba a nepříliš dlouhý čas byl i členem kapely, takže zjevně našel u The Big Deal dostatečný potenciál. Mě na první dobrou nejvíc zaujaly dlouhé nohy dámské části ansámblu. Druhý pohled přinesl poznání, že muzika není úplně marná, nicméně na dobytí světového (ani evropského) trůnu to nebude. ..
U finské kapely se celkem dá pochopit (těžko ale říct, jestli v tom byla snaha zvýraznit zemi původu), že po osmiletém působení změní název z Archares na Ice Exiled. Možná to souviselo i s tím, že coby Archares vydala pětice z Helsinek všehovšudy jedno EP a šest singlů, takže když se pánové chystali završit poměrně dlouhou cestu k debutovému albu, vzali to úplně od nuly. Co na tom, že polovinu singlů z období Antares použili na debut Ice Exiled, protože by byla škoda, kdyby tyhle skladby skončily někde u ledu. ..
Když před necelými dvěma lety vydali Subway To Sally album „Himmelfahrt“, stěžovali si na to, že jim v průběhu covidových restrikcí krapet došel dech, že jejich cesta dosáhla konečného cíle a že „Himmelfahrt“ může být posledním kouskem jejich diskografie. A pak tuhle teorii zcela postavili na hlavu. Ne, že by stalo poprvé, že v diskografii Subway To Sally jdou dvě desky po sobě hned v následujícím roce, na začátku kariéry v polovině devadesátých let to dokonce bylo několik let po sobě pravidlem,..
Když Marko Hietala před čtyřmi lety oznámil, že odchází z Nightwish a zároveň se stahuje z veřejného života, nechal si otevřená vrátka a konstatoval, že si nemyslí, že by to bylo jeho definitivní rozloučení s hudební branží. I když tenhle krok souvisel s jeho vnitřními démony, v rovině kontrastu, jak zvláštní byl v posledních letech vývoj Nightwish, a jak barevné a strhující album Marko předložil ještě o dva roky dříve, dává mi tahle cesta smysl i bez mraků na Markově duši. Hietalova absence na scéně se natáhla na čtyři roky ..
Jedno nelze kytaristce a zakladatelce švédské kapely Thundermother Filippě Nässil upřít – dělá dobrou muziku a asi s ní nebude nuda, o čemž by nejspíš hodně mohly vyprávět bývalé kolegyně, které před třemi lety při Filippině snaze o vyobcování zpěvačky Guernicy Mancini z Thundermother (moc se mi líbí, jak Thundermother mnohaleté budování vlastního jména dokonale shrnuly ve svém životopise – „kytaristka Filippa Nässil položila základy..
Kytarista Kenneth Jonsson, který největší ostruhy získal v řadách švédské úderky Tad Morose, se po odchodu z jejích řad jen chvíli rozhlížel kudy dál, až došel k nápadu, že by se mohl vydat na sólovou dráhu. Nicméně i sólová cesta bývá spojena s tím, že kolem sebe potřebujete nějaké spoluhráče – prvním do party se stal zpěvák Ulrich Karlsson (ex-M.ill.ion), který se aktivně zapojil i do společné tvorby, následoval jej basista Örjan Josefsson, lov na bubeníka Magnuse Ulfstedta ..
Ve světle různých uměle pospojovaných slepenců se progresivně hard rockový projekt A Circus jeví jako úžasné pohlazení po hudební duši. Základ projektu je vystavěn na rodinném korpusu famílie Federiciových. Otec Alfredo obsluhuje baskytaru, syn Luca kytaru a do party přizvali jména, která zajistí pozornost – u mikrofonu je Ronnie Romero (netřeba představovat), za bicími Shane Gaalaas (spolupráce např. s Yngwie Malmsteenem, či Michaelem Schenkerem) a klávesové party má na starosti Gian Marco Verdone, ..
„Hush little baby don`t be sad
Když v roce 2019 opustil hard rockery Wildness křikloun Gabriel Lindmark, asi málokdo by čekal, že kapela sáhne po Eriku Forsbergovi, jenž měl v životopise zapsaná všehovšudy tři alba (dvě jako řadový člen, jedno jako host) u klonu Running Wild Blazon Stone. Jenže už na první albové spolupráci s názvem „Ultimate Demise“ Forsberg potvrdil, že mu to u hard rockové kapely sluší víc než u power metalových Blazon Stone. Wildness nemuseli sebemíň měnit kurs a tam, kde před osmi lety začali na eponymním debutu,..
Po téměř čtyřiceti letech na scéně dříve nezaměnitelní Bonfire poprvé zakotvili v přístavu u Frontiers a mluví v souvislosti s albem „Higher Ground“ (sedmnáctým řadovým) o nové kapitole svého života. Faktem je, že teorii o starých psech a nových kouscích staví poněkud na hlavu, protože pamětníci nejslavnějšího období asi jen těžko na první dobrou (a možná ani na druhou) poznají, že tohle je spolek, který má v portfoliu geniální alba „Don`t Touch The Light“, „Fireworks“, či „Point Blank“. ..
To je vypečená rodinka – na minulé desce temná matka povstala, na aktuální povila potomka. Alba „Dark Mother Rises“ a „Dark Morther`s Child“ odděluje doba jednoho a půl roku, ale pokud by kdokoliv z německé pětice Lankester Merrin tvrdil, že osmnáct skladeb, které se na nich nachází, vzniklo v jednom velmi krátkém období, kdy na nějaký progres, či prozkoumání křivolakých hudebních uliček nebyl ani minuta času, nebylo by se čemu divit. Lankester Merrin nic prozkoumávat nepotřebují,..
Mrknete-li do životopisu Markuse Pfeffera, narazíte na pojmy Atlantis Drive či Lazarus Dream. Ani jeden z nich nemůže být brán za pilíř hard rockové scény, ale o tom, že Markus umí napsat velmi solidní melodie, jsou obě kapely docela solidní důkaz. Nahlédnete-li pod pokličku obou kapel důkladněji, dostanete se třeba k loňskému eponymnímu debutu Atlantis Drive, na kterém Pfeffer spolupracoval s vokalistou Markem Boalsem, či k loňské nahrávce Lazarus Dream „Imaginary Life“, na které dělal Pfefferovi společnost Carsten „Lizard“ Schulz...
Když už mají Frontiers občas tendence lepit k sobě neslepitelné, měl bych pro ně návrh – iniciovat projekt, v němž se potkají hlasy Georga Neuhausera, Tonyho Kakka a Kristiana Fyhra, z čehož by příznivci melodických, pružných, čistých a hladivých vokálů (tedy pokud by pěvci dostali k opracování i solidní materiál) byli asi na větvi. Tenhle nápad mne osvítil po poslechu třetího alba Seventh Crystal. Kristiana sice po vloni vydaném albu „Wonderland“ opustil Johan Älvsång, který byl velmi důležitým činitelem při vzniku kapely, a s ním ze sestavy oficiálně zmizely..
Grave Digger letos oslaví pětačtyřicáté narozeniny. Není moc těch, kteří by fungovali takovou dobu, a už vůbec není moc těch, kteří by si po celé období zachovali natolik solidní formu, abyste v jejich portfoliu nenašli žádné odpadky. Dopracujete-li se takhle veteránského věku, máte určitou výhodu v tom, že jednak od vás nikdo nečeká žádné novoty a progres, jednak už řada fanoušků přimhouří oko nad tím, když jedete trochu na rutinu. Tak nějak to začínalo vypadat nejen s Grave Digger, ..
Na prvním albu se hlásili k Savatage, Blind Guardian, Symphony X, či Dream Theater, a ke spolupráci přizvali Zaka Stevense, Alessandra Contiho, či Alessia Scolettiho. Na druhé desce se odvolávali na evoluci, směřující ke kompaktnějšímu a modernějšímu zvuku, obohacenému o orchestrální, prog a metalcore vlivy, a návdavkem se na ní objevili Hansi Kürsch a Tom S. Englund. Vloni v listopadu se postavili na startovní čáru potřetí a s koncepčním albem „Faust - Act I Prelude to Darkness“ slíbili mix klasického power metalu, ..
Pojmy Francie a power metal na sebe sice nepůsobí jako dva stejné magnetické póly, ale pokud na první dobrou a bez delšího přemýšlení vystřelíte od boku pět power metalových kapel ze země galského kohouta, které se výrazněji zapsaly do hudebních dějin, máte u mě uznalé poklepání po rameni. Když před deseti lety opustili bratři Amoreové Nightmare, měl jsem trochu obavy, že tím jedno ze solidních francouzských želízek v ohni vyhasne. Nejen, že se z jejich odchodu Nightmare oklepali,..
Těžko říct, jestli jména Obscura Religio, Kosmopyria a Munarheim zarezonují v hlavě někomu jinému, než jen zkušenému znalci německé folk-metalové (potažmo blackově-gotické) scény. Pokud slyšíte na jména Ensiferum, Turisas, Eluveitie, či (a tam jsme úplně nejblíž) Equlibrium v jejich dřívějších letech, možná by stálo za to zbystřit – parta Munarheim, která začala klíčit díky muzikantům z Obscura Religio a Kospyria, až se postupně rozrostla do aktuálního sedmičlenného složení vydala na podzim loňského roku..
Statistika je naprosto děsivá. V roce 2024 mi přehrávačem víc než jednou proletělo 366 desek vydaných loni, k tomu jsem doháněl některá předloňská alba, a nahrávky, které jsem slyšel jen jednou, by se taky daly počítat na stovky. Až to vypadá, jako bych každým uchem zvládl poslouchat a vnímat jinou muziku, ale tak to bohudík (nebo bohužel?) není. Pokud si ťukáte na hlavu, že není možné si zachovat přehled o tom, co jsem slyšel, máte naprostou pravdu a bez databází v excelu bych byl totálně ztracen...
Nebudu zastírat, že hlavním důvodem toho, proč sáhnout po novince alternativců Klogr byl fakt, že se italská čtveřice v závěru loňského roku svezla po Evropě se švédskými Evergrey. Předpoklad, že důvodem tohoto spojení je fakt, že v tvorbě obou kapel se najde nějaký alespoň drobný průnik chutí a nálad, je zcela milný, Italové vzpomínají na přelom tisíciletí, vlnu nu-metalu a grunge, a i když naléhavost sdělení je jeden z nejsilnějších elementů jejich tvorby, o tom, že by měli potenciál přivést na okraj rozervanosti duše své, ..
V roce 2009 melancholické srdce To/Die/For na moment přestalo tlouct, ale oživování v tomto kole bylo otázkou pouhých několika měsíců. Jape Perätalo, který na albu „Samsara“, jež vyšlo o dva roky později, poskládal zase jinou sestavu – na skok se vrátil bubeník Tonmi Lillman, po předchozí desce zůstal Japemu věrný basák Jarkko Strandman, v sestavě se mihnul i kytarista Mika Ahtiainen, jenž se Japeho držel od jeho odskoku ke kapele Tiaga, krátkou epizodu v kapele prožili kytaristé Toni Toikkanen a Krissy...
Víc než odvážně vypadá tvrzení Massacre Records o tom, že v souvislosti s vydáním alba „Guardians Of Time“ australských Empires Of Eden dochází ve světě heavy metalu k seismickému posunu. Realita je taková, že Stu Marshall (který je hlavní hybnou silou projektu, v němž mu stálou společnost dělá tradičně pouze bubeník Jasix) po devíti letech probral Empires Of Eden z letargie a stvořil nové album přesně podle návodu z minulých desek. K ústřední dvojici se opět připojilo několik pěvců..
Od partyzánských začátků Brothers Of Metal, kteří vznikli tak nějak náhodou a tak nějak z ničeho, uplyne brzy už třináct let. To, že se kapela od v podstatě prvoplánových opisovačů vyvíjí, je pochopitelné (byť znáte-li předchozí dva kousky, víte přesně co od novinky čekat), ovšem stále se nemůžu zbavit dojmu, že složka „pro pobavení“, do níž kapela zjevně odkládá kousky, které by nejspíš neprošly nikomu, kdo se snaží vybudovat si seriózní tvář, musí být plná až po okraj a že ji při tvorbě každé nové desky Brothers Of Metal vždy důkladně vyskladní. ..
Člověk by řekl, že krmení vlků bude těžce neurvalá, animální a dramatická činnost, ale v podání progresivně symfonické holandské party Kingfisher Sky se není čeho obávat, jejich novinka „Feeding Wolves“ je jako ušitá pro jemnější povahy, které by byť jen špetička násilí a hrubosti mohla vyvést z rovnováhy. Tady se v rámci neinvazivního art-rocku hraje na pěkné melodie, příjemné pocity a dobré výkony. ..
Můžeš utíkat před smutkem jako já, stejně si tě najde…
|
Dnes je 12.9.2025, svátek má Marie
|
| Autor Savapip |
TERAMAZE - The Harmony Machine
|
[23.05.2025] [hodnocení: 7,5/10] |
RUNNING WILD - Branded And Exiled
|
[22.05.2025] [hodnocení: 9,5/10] |
|
[21.05.2025] [hodnocení: 6,5/10] |
|
[17.05.2025] [hodnocení: 7/10] |
VISIONATICA - Harrowing Insight
|
[16.05.2025] [hodnocení: 8/10] |
RUNNING WILD - Gates To Purgatory
|
[15.05.2025] [hodnocení: 8,5/10] |
HARTLIGHT - The Triumph Of Metal
|
[13.05.2025] [hodnocení: 7,5/10] |
MAESTRICK - Espresso della vita: Lunare
|
[10.05.2025] [hodnocení: 6/10] |
|
[09.05.2025] [hodnocení: 7/10] |
|
[07.05.2025] [hodnocení: 8/10] |
BROTHER FIRETRIBE - Number One
|
[03.05.2025] [hodnocení: 7,5/10] |
SACRED STEEL - Ritual Supremacy
|
[30.04.2025] [hodnocení: 6,5/10] |
LIV KRISTINE - Amor Vincit Omnia
|
[29.04.2025] [hodnocení: 6,5/10] |
|
[27.04.2025] [hodnocení: 7,5/10] |
LAURENNE/LOUHIMO - Falling Through Stars
|
[22.04.2025] [hodnocení: 7/10] |
RISEN CROW - Requiem for a Damned Love
|
[19.04.2025] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[18.04.2025] [hodnocení: 9,5/10] |
ELVENKING - Reader of the Runes - Luna
|
[15.04.2025] [hodnocení: 9/10] |
SERPENTYNE - Tales From The Dark
|
[12.04.2025] [hodnocení: 6/10] |
|
[11.04.2025] [hodnocení: 6/10] |
VISUALIS - Rites of the Eclipse
|
[07.04.2025] [hodnocení: 6/10] |
THE LORD WEIRD SLOUGH FEG - Traveller Supplement 1: The Ephemeral Glades
|
[05.04.2025] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[04.04.2025] [hodnocení: 7/10] |
|
[31.03.2025] [hodnocení: 5,5/10] |
|
[29.03.2025] [hodnocení: 6,5/10] |
DARK DRIVEN - From the Unbeliever
|
[28.03.2025] [hodnocení: 7,5/10] |
MERCURY TIDE - Walls of Confusion
|
[25.03.2025] [hodnocení: 9,5/10] |
LEYENDÄRIAN - La Forja de una Leyenda
|
[22.03.2025] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[19.03.2025] [hodnocení: 5/10] |
|
[17.03.2025] [hodnocení: 6,5/10] |
|
[16.03.2025] [hodnocení: 7/10] |
|
[14.03.2025] [hodnocení: 7/10] |
DEATHLESS LEGACY - Damnatio Aeterna
|
[11.03.2025] [hodnocení: 8/10] |
JJ PINESTONE - Break The Chains
|
[08.03.2025] [hodnocení: 6/10] |
|
[07.03.2025] [hodnocení: 6/10] |
PERFECT PLAN - Heart Of A Lion
|
[04.03.2025] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[01.03.2025] [hodnocení: 5,5/10] |
|
[28.02.2025] [hodnocení: 7/10] |
|
[26.02.2025] [hodnocení: 7/10] |
|
[24.02.2025] [hodnocení: 7/10] |
|
[23.02.2025] [hodnocení: 3/10] |
CASANDRA`S CROSSING - Garden Of Earthly Delights
|
[21.02.2025] [hodnocení: 7/10] |
LACUNA COIL - Sleepless Empire
|
[19.02.2025] [hodnocení: 8,5/10] |
|
[18.02.2025] [hodnocení: 6,5/10] |
|
[15.02.2025] [hodnocení: 8,5/10] |
|
[14.02.2025] [hodnocení: 7/10] |
Marko HIETALA - Roses From The Deep
|
[12.02.2025] [hodnocení: 9,5/10] |
THUNDERMOTHER - Dirty & Divine
|
[10.02.2025] [hodnocení: 8/10] |
STARCHASER - Into the Great Unknown
|
[08.02.2025] [hodnocení: 7/10] |
|
[04.02.2025] [hodnocení: 9/10] |
|
[03.02.2025] [hodnocení: 8,5/10] |
|
[01.02.2025] [hodnocení: 7/10] |
|
[31.01.2025] [hodnocení: 6/10] |
LANKESTER MERRIN - Dark Mother`s Child
|
[29.01.2025] [hodnocení: 7,5/10] |
|
[24.01.2025] [hodnocení: 6,5/10] |
|
[22.01.2025] [hodnocení: 8,5/10] |
|
[21.01.2025] [hodnocení: 8,5/10] |
STRANGER VISION - Faust - Act I Prelude to Darkness
|
[20.01.2025] [hodnocení: 9/10] |
|
[18.01.2025] [hodnocení: 8/10] |
|
[17.01.2025] [hodnocení: 8,5/10] |
Redaktorská bilance roku 2024 - Savapip
|
[14.01.2025] |
|
[11.01.2025] [hodnocení: 6/10] |
|
[09.01.2025] [hodnocení: 6,5/10] |
EMPIRES OF EDEN - Guardians Of Time
|
[08.01.2025] [hodnocení: 6,5/10] |
..více |
[06.01.2025] |
BROTHERS OF METAL - Fimbulvinter
|
[05.01.2025] [hodnocení: 5,5/10] |
KINGFISHER SKY - Feeding The Wolves
|
[04.01.2025] [hodnocení: 6,5/10] |
|
[02.01.2025] [hodnocení: 8,5/10] |